Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Pavel žene spor s Babišem o summit NATO k soudu. Chce do Ankary, premiér mluví o kampani

Petr Pavel a Andrej Babiš
ČTK
 nst
nst

Prezident Petr Pavel se kvůli účasti na červencovém summitu NATO v Ankaře obrátil na Ústavní soud. Žádá předběžné opatření, které by mu umožnilo odjet na vrcholnou alianční schůzku ještě před konečným rozhodnutím o kompetenční žalobě. Premiér Andrej Babiš označil prezidentův postup za směšný a tvrdí, že Pavel si tím dělá kampaň.

Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou Andreje Babiše o to, kdo má Českou republiku zastupovat na červencovém summitu NATO v Ankaře, má pokračování u Ústavního soudu. Prezident se na soud obrátil s kompetenční žalobou a zároveň požádal o předběžné opatření, které by mu otevřelo cestu na summit ještě před konečným verdiktem.

Vyplývá to z návrhu, který Ústavní soud zpřístupnil v přehledu plenárních věcí na svém webu. Soudcem zpravodajem se podle rozvrhu práce stal Pavel Šámal. O věci však bude rozhodovat celé plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.

Petr Pavel a Andrej Babiš

Opozice stojí za Pavlem. Spor o summit NATO podle ní způsobil slabý Babiš

Opozice se staví za Petra Pavla ve sporu o summit NATO. Kompetenční žalobu označuje za logický krok a viní premiéra Andreje Babiše, že kvůli tlaku koaličních partnerů nechal konflikt s Hradem dojít až k Ústavnímu soudu.

Přečíst článek

Summit NATO v Ankaře se uskuteční 7. a 8. července. Čas tak hraje v prezidentův neprospěch. Pokud by měl mít nález Ústavního soudu přímý dopad na složení české delegace, musel by soud rozhodnout mimořádně rychle. Předběžné opatření by ale teoreticky mohl vydat ještě před začátkem summitu.

Pavel chce, aby vláda oznámila jeho účast

Prezident v návrhu žádá, aby Ústavní soud vládě a ministerstvu zahraničí uložil povinnost bezodkladně oznámit organizátorům summitu, že součástí české delegace bude prezident republiky.

Pavel se domáhá také toho, aby zástupci vlády a ministerstva zajistili jemu i jeho doprovodu akreditaci a nijak nebránili jeho účasti na summitu ani ji nekomplikovali. Pokud by soud návrhu na předběžné opatření vyhověl, mohl by se samotnou kompetenční žalobou zabývat podrobněji až následně.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO)

Dalibor Martínek: Macinka porazil Babiše. Nešlo o Ankaru, ale o vliv ve vládě

Měsíce natahovaný spor o to, kdo bude Česko zastupovat na červencovém summitu NATO v Ankaře, je u konce. Vláda prezidenta Pavla nepustila do delegace. Prezident ještě může spor protahovat pomocí kompetenční žaloby u Ústavního soudu, patrně však nikam nepoletí. Paradoxně, nejde o spor prezidenta a premiéra. Šlo o mocenský boj uvnitř vlády.

Přečíst článek

Zákon o Ústavním soudu pro kompetenční spory výslovně neupravuje možnost vydat předběžné opatření. Prezident se proto v návrhu snaží doložit, že takový postup možný je a že lze podpůrně využít občanský soudní řád.

Prezident: O účasti na summitu má rozhodovat hlava státu

V samotné kompetenční žalobě Pavel navrhuje, aby Ústavní soud určil, že o účasti prezidenta republiky na summitech NATO rozhoduje sám prezident. Zároveň chce, aby soud zrušil pondělní vládní usnesení o složení delegace pro summit v Ankaře.

„Dále navrhuji, vzhledem ke specifickému charakteru tohoto kompetenčního sporu, výslovně zakázat vládě, ministru zahraničních věcí i Ministerstvu zahraničních věcí, aby tomuto výkonu kompetence prezidenta republiky bránili či jej ztěžovali,“ stojí v návrhu.

Prezident v něm připomíná, že zastupování státu navenek považuje za svou ústavní pravomoc. Argumentuje také tím, že čeští prezidenti se summitů NATO v minulosti účastnili. Podle Pavla jde o „dlouhodobou, ustálenou a stejnorodou praxi“.

Pavel zároveň očekává součinnost vlády a ministerstva při zajištění akreditací i letecké přepravy. Ústavní soud žádá, aby o věci rozhodoval přednostně, s nejvyšší prioritou a po ústním jednání. To prezident pokládá za rychlejší postup než výměnu písemných vyjádření.

Babiš: Je to směšné, Pavel dělá kampaň

Premiér Andrej Babiš prezidentův postup ostře kritizoval. V diskusi serveru Blesk.cz označil Pavlovo chování ve sporu o účast na summitu NATO za směšné.

„Mluví se o něm, kampaň dělá skvělou, ale nepomáhá to zlepšení vztahů,“ uvedl Babiš na prezidentovu adresu. Podle předsedy vlády Pavel usiluje o zviditelnění před další prezidentskou volbou. Premiér zároveň zopakoval, že jednání v Ankaře nebude „zážitkový výlet“.

Vláda v pondělí rozhodla, že s Pavlovou účastí na summitu nepočítá. Českou misi má vést premiér Babiš. Součástí delegace mají být také ministr obrany Jaromír Zůna a ministr zahraničních věcí Petr Macinka.

Za sporem je širší boj o zahraniční politiku

Spor o Ankaru není jen otázkou jedné zahraniční cesty. Dotýká se širšího rozdělení pravomocí mezi prezidentem a vládou v zahraniční politice.

Pavel v návrhu shrnul dosavadní komunikaci s vládou a její postup kritizuje. Odklad rozhodnutí o složení delegace z 8. na 22. června označil za obstrukční jednání. Vláda podle něj postupovala ve zlé víře.

Babiš naopak tvrdí, že se prezident za předchozí vlády vžil do role lídra zahraniční politiky. Současný kabinet má podle premiéra dostatečné kompetence a chce zahraniční politiku aktivně vést sám.

Ústavní soud tak bude řešit nejen to, zda může Pavel odjet na summit NATO v Ankaře, ale také citlivou otázku, kdo má v podobných případech poslední slovo. Prezident, nebo vláda.

Související

Petr Pavel

Dalibor Martínek: Soud o Ankaru. Pavel by měl zůstat doma, Babiš si zkrotit Macinku

Přečíst článek
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO)

Dalibor Martínek: Macinka porazil Babiše. Nešlo o Ankaru, ale o vliv ve vládě

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Soud o Ankaru. Pavel by měl zůstat doma, Babiš si zkrotit Macinku

Petr Pavel
ČTK
Dalibor Martínek

Telenovela kolem prezidenta Pavla v Ankaře nekončí. Prezident posunul svůj spor o účast na vlastně nepodstatném zasedání NATO v Turecku k Ústavnímu soudu. Asi to Česko potřebovalo, aby někdo rozsekl, jak říká Pavel, spor o moc. Dva lidé s milionovou podporou to nedokázali, to je vlastně nejsmutnější sdělení. Nechají to na právnících.

Babiš by se s Pavlem asi nějak domluvil. Nemá s ním zásadní problém, naopak by mu klidná kohabitace s ním vyhovovala. Pavlovi také. Je tu ovšem element Macinka, na kterém stojí Babišova vláda. Takže Pavel má smůlu, a my musíme sledovat truchlohru o rozdělení moci v Česku. Po pětatřiceti letech svobodné republiky musí nyní pár soudců rozhodnout, zda má prezident reprezentovat zemi navenek, nebo rozhoduje vláda.

Na jednu stranu není šťastné, že k rozhodování Ústavního soudu ohledně kompetencí vůbec dojde. Skutečně má o způsobu vládnutí v zemi rozhodovat patnáct právníků? Na druhé straně, když se dva lidé, které volily miliony lidí, nedokážou dohodnout na kompetencích, musí to někdo udělat za ně. Smutná práce pro oba pány i Ústavní soud.

Petr Pavel a Andrej Babiš

Opozice stojí za Pavlem. Spor o summit NATO podle ní způsobil slabý Babiš

Opozice se staví za Petra Pavla ve sporu o summit NATO. Kompetenční žalobu označuje za logický krok a viní premiéra Andreje Babiše, že kvůli tlaku koaličních partnerů nechal konflikt s Hradem dojít až k Ústavnímu soudu.

Přečíst článek

Mimochodem, Pavla volilo v roce 2023 ve druhém kole prezidentských voleb téměř 3,4 milionu lidí. Ale Babiše 2,4 milionu, a to také není málo. Babišovo ANO zvítězilo loni ve sněmovních volbách s téměř dvěma miliony hlasů. Oba lídři mají silný mandát, a v zásadě spolu nemají pře. Přesto táhnou svůj spor o jeden nepodstatný summit před právníky.

Babiš reagoval na prezidentovu žalobu ve smyslu, že si nemyslí, že je to správně. On prý také netáhl prezidenta před soud, když nejmenoval Turka. Pavel ke své žalobě uvedl, že „měsíce veřejného dohadování o tom, kdo poletí kam, vyznívají směrem ven jako neschopnost nejvyšších představitelů státu domluvit se mezi sebou. To musí skončit.“ Oba mají pravdu. Ale bohužel tyto dva kohouty už někdo musí rozsoudit. Možná z toho bude nějaká společenská katarze.

Pavlovi soudci

Pavel během svého tříletého působení jmenoval 13 z 15 ústavních soudců. To by mohlo naznačovat, že v nadcházejícím rozhodování by mohl mít navrch, že budou soudci stát na jeho straně, když si je vybral. To je ovšem lichá úvaha, soudci rádi zůstanou nezávislí.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO)

Dalibor Martínek: Macinka porazil Babiše. Nešlo o Ankaru, ale o vliv ve vládě

Měsíce natahovaný spor o to, kdo bude Česko zastupovat na červencovém summitu NATO v Ankaře, je u konce. Vláda prezidenta Pavla nepustila do delegace. Prezident ještě může spor protahovat pomocí kompetenční žaloby u Ústavního soudu, patrně však nikam nepoletí. Paradoxně, nejde o spor prezidenta a premiéra. Šlo o mocenský boj uvnitř vlády.

Přečíst článek

Pro Babiše přitom není zasedání NATO nijak klíčové. Sice se čeká řádění Donalda Trumpa, ale výdaje na zbrojení si česká vláda nějak vyřeší. Nižší výdaje Babiš svede na minulou vládu. K tomu přidá pár slibů do budoucna. Z NATO nás nikdo nevyhodí. Pro Babiše je mnohem podstatnější, jak mu soud vykolíkuje prostor pro omezování výkonu funkce prezidenta. Sám v tom evidentně nemá jasno.

A na okraj, je bizarní si představovat, co by se stalo, kdyby soud podpořil prezidenta, že na summit může letět. Co by se potom dělo? Nacpal by se do Babišova letadla, seděl někde vzadu se svou ochrankou, s nikým se nebavil? Na summitu by seděl vedle Macinky? Nebo před Babišem? Kdo by mluvil? Jsou to absurdní představy. Ať soud rozhodne o rozdělení kompetencí jakkoliv, Pavel by měl tentokrát zůstat v zájmu republiky doma. A Babiš by si měl zkrotit Macinku.

Související

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO)

Dalibor Martínek: Macinka porazil Babiše. Nešlo o Ankaru, ale o vliv ve vládě

Přečíst článek

Ztráta pro MAGA. Tucker Carlson se obrátil proti Trumpovi: Republikány už volit nebudu

Tucker Carlson
ČTK
 ČTK

Tucker Carlson po 35 letech otáčí zády k republikánům. Vlivný konzervativní komentátor tvrdí, že strana zradila vlastní voliče i Ameriku, a Trumpovu válku s Íránem označuje za bod zlomu uvnitř hnutí MAGA.

Vlivný americký konzervativní komentátor Tucker Carlson v podcastu prohlásil, že končí s podporou Republikánské strany a nebude ji volit. Carlson mimo jiné kritizuje rozhodnutí republikánského prezidenta Donalda Trumpa vstoupit do války s Íránem. Několik měsíců před listopadovými volbami do Kongresu tak zavrhl politickou stranu, kterou desítky let obhajoval jako komentátor, mimo jiné během působení na postu moderátora televize Fox News, píší média.

Carlsonovo vyjádření podtrhuje štěpení Trumpova hnutí MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou), napsal zpravodajský web Axios. Republikáni jsou podle webu rozděleni ohledně války s Íránem či Trumpova přístupu k ekonomice.

Turek je mstivý člověk, čekal jsem, že mě vyhodí, říká Martin Abel (na snímku)

Turek je mstivý, vyhazov jsem čekal, říká šéf nového fondu Luďka Sekyry

Martin Abel, právník, analytik a absolvent Oxfordské univerzity skončil na jaře ve Výzkumném ústavu pro krajinu poté, co veřejně označil výroky vládního zmocněnce Filipa Turka za nesmysly. Nyní se stal šéfem správní rady prvního enviromentálního fondu v zemi, jehož vznik inicioval developer Luděk Sekyra. „Fond se chce zaměřit na tři oblasti změny, a to na kultivaci myšlení, kultivaci dialogu a kultivaci rozhodování,“ říká Abel.

Přečíst článek

„Končím. A pokud končím já, myslím, že končí mnoho dalších lidí,“ řekl Carlson v podcastu Can't Be Censored (Nelze cenzurovat) o podpoře Republikánské strany. Epizoda zveřejněná ve čtvrtek vzbudila pozornost médií a uživatelů sociálních sítí v pondělí. Od roku 2023, kdy Carlsona propustila Fox News, získal jeho vlastní podcast The Tucker Carlson Show mnoho posluchačů a sledujících.

Odklon od Republikánské strany

Carlson se podle stanice CNN v poslední době odkláněl od Republikánské strany. Trumpovo rozhodnutí rozpoutat válku s Íránem to ještě umocnilo. Carlson podpořil Trumpa v prezidentské kampani před dvěma lety. Po únorovém začátku blízkovýchodního konfliktu se ovšem omluvil za podporu Trumpa a za „klamání lidí“ s tím, že to nebyl jeho záměr.

„Nepodpořil bych Republikánskou stranu. Neexistuje šance, že bych Republikánskou stranu podpořil,“ prohlásil nyní Carlson.

Konzervativní komentátor tvrdí, že válka s Íránem začala na popud Izraele a na úkor Američanů. Republikánskou stranu přitom nařkl, že selhala při zastupování vlastních voličů, amerických občanů a celého národa.

„Rozhodují se na základě jiných kritérií - co je nejlepší pro tuto firmu, co je nejlepší pro Izrael, co je nejlepší pro naše dárce,“ řekl Carlson v podcastu o republikánech. „Nejde jen o to, že se vydali špatným směrem. Je to nepřijatelné, je to vlastizrada, je to nemorální a takhle to nemůže pokračovat,“ dodal.

Keir Starmer

Karel Pučelík: Keir Starmer nabízel špatnou politiku ve špatném obalu

Bývalí premiéři často sepisují memoáry. Pro Keira Starmera bych měl jeden tip na název: Jak se nestát úspěšným premiérem. Přesně tak totiž vypadaly necelé dva roky jeho působení v Downing Street 10.

Přečíst článek

Konec podpory po 35 letech

Carlson uvedl, že Republikánskou stranu podporoval 35 let. „Není možné pro takové lidi hlasovat,“ prohlásil nyní. Demokratickou stranu se podle svých slov také nechystá volit a není si jistý, komu v budoucnu dá svůj hlas.

„Tucker není jediný, kdo skončil s podporou Republikánské strany. Mnoho z nás toho má plné zuby a nepodpoříme stranu, která zrazuje své voliče a zemi,“ napsala v pondělí bývalá republikánská kongresmanka a někdejší Trumpova stoupenkyně Marjorie Taylorová Greeneová na sociální síti X. Dodala, že rozkol s republikány ale neznamená podporu demokratů.

Související

Ministr zahraničních věcí ČR Petr Macinka v Mnichově na bezpečnostní konferenci

Stanislav Šulc: Petr Macinka se stal hrdinou MAGA a konečně si vysloužil letenku do USA

Přečíst článek