Italská premiérka Giorgia Meloniová obhajuje plán své vlády získat od bank pět miliard eur, a to poté, co finanční sektor v posledních letech profitoval z mimořádných tržních podmínek. Podle premiérky jde o „spravedlivý příspěvek“ společnosti a nástroj, jak posílit pomoc pro nejzranitelnější skupiny obyvatel.

„Pokud z celkového zisku 44 miliard eur v roce 2025 poskytnou přibližně pět miliard na podporu slabších, myslím, že můžeme být spokojeni — a nakonec i oni,“ uvedla Meloniová podle citace z připravované knihy novináře Bruna Vespy.

Italská vláda plánuje prostředky získat prostřednictvím zvýšení korporátní daně a odkladu části daňových kreditů, píše agentura Bloomberg. Výnosy mají pomoci financovat snížení daně z příjmu o dva procentní body pro střední vrstvy, které si rozpočet vyžádá devět miliard eur během tří let. Kabinet očekává, že z mimořádných opatření vůči bankám získá zhruba jedenáct miliard eur ve stejném období.

Zisky italských bank prudce vzrostly po ukončení éry záporných úrokových sazeb Evropskou centrální bankou. Meloniová se už v roce 2023 pokusila zavést mimořádnou bankovní daň, ale tehdy opatření vyvolalo paniku na trzích a muselo být zmírněno.

Napětí kolem nového plánu panuje i uvnitř vládní koalice, zejména mezi krajně pravicovou Ligou Mattea Salviniho a umírněnou Forza Italia. Salvini o víkendu prohlásil, že „každá další stížnost bank znamená další miliardu, kterou po nich budeme chtít“.

Rozpočet Meloniové je koncipován tak, aby posílil nižší a střední vrstvy — klíčový elektorát pro volby, které se musí konat nejpozději v roce 2027.

video

Ondřej Hák: Se stavebním spořením zlepšíte kvalitu bydlení

Reality

Stavební spoření zažívá renesanci. Ukazuje se, že jde o jednu z nejvýhodnějších možností investování peněz do rekonstrukcí či posouvání kvality bydlení. „Každá koruna vložená do zlepšování energetické bilance domu či bytu se násobně vyplatí,“ říká v podcastu Realitní Club Ondřej Hák, nový výkonný ředitel Raiffeisen stavební spořitelny.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Prezident Petr Pavel pověřil jednáním o sestavení vlády předsedu ANO Andreje Babiše, jehož hnutí na začátku října vyhrálo volby a o budoucí koalici jedná s SPD a Motoristy. Hrad to oznámil po ranní schůzce obou politiků. Babiš má prezidentovi v druhé polovině týdne poslat koaliční smlouvu a programové priority, teprve poté mu předloží návrh personálního obsazení vlády. Babiš doufá, že jeho kabinet vznikne nejpozději do poloviny prosince.

Prezident se na setkání s Babišem zajímal zejména o části vládního programu týkající se zahraniční a bezpečnostní politiky. Hrad uvedl, že šéf ANO zatím nepředstavil Pavlovi personální obsazení vlády, ale zmínil některá jména, o kterých vedou politické strany diskusi. Prezident se plánuje s kandidáty na členy vlády sejít a diskutovat s nimi o jejich prioritách a postojích.

Babiš dnes také ujistil Pavla, že před případným jmenováním premiérem veřejně oznámí, jak vyřešil svůj střet zájmů. Nedávno uvedl, že se znovu stal stoprocentním akcionářem holdingu Agrofert a bez dalšího upřesnění dodal, že podniká kroky, aby se vyhnul střetu zájmů.

Šéf ANO novinářům řekl, že hlavu státu na více než hodinovém jednání informoval o vývoji rozhovorů o vzniku nové vlády. ANO, SPD a Motoristé se nejprve po sněmovních volbách domluvili na rozdělení ministerských postů, v posledním týdnu řešili program společné vlády. Znovu budou zástupci rodící se vládní koalice jednat ve středu. Asi dva nebo tři rozpory v programu mezi stranami zůstávají a je nutné si je vysvětlit, dodal Babiš. Koaliční rada ANO, SPD a Motoristů by ve středu měla projednat také obsazení funkcí ve Sněmovně.

Babiš potvrdil shodu na programu vlády se SPD a Motoristy

Politika

Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš s předjednanou podobou programu možné vlády ANO, SPD a Motoristů sobě v zásadě souhlasí. České televizi v podvečer řekl místopředseda ANO Karel Havlíček po jednání s Babišem. Podle Havlíčka spolu projednali hlavní kapitoly programu a kompromisy, kterých dosáhly s ostatními stranami budoucí koalice. Zopakoval, že vládní program z drtivé většiny kopíruje volební program ANO.

ČTK

Přečíst článek

Kabinet by měl mít 16 členů, devět křesel včetně premiéra má připadnout hnutí ANO, čtyři Motoristům a tři SPD, které má navíc obsadit i křeslo předsedy Poslanecké sněmovny. Kontroverze vyvolaly úvahy o tom, že by se ministrem zahraničí stal čestný prezident Mororistů Filip Turek, který podle Deníku N v minulosti opakovaně zveřejňoval na sociálních sítích rasistické či homofobní příspěvky. Za kritizované výroky se Turek omluvil, u některých autorství odmítá a strana už kvůli tomu podala i trestní oznámení.

Část odborné veřejnosti protestovala také proti možné nominaci šéfa Motoristů Petra Macinky na post ministra životního prostředí a Oty Klempíře do čela resortu kultury.

Hnutí SPD budou v kabinetu zastupovat odborníci, kteří mají řídit ministerstva obrany, zemědělství a dopravy. V souvislosti s obranou se mluví o bývalém prvním zástupci náčelníka generálního štábu Jaromíru Zůnovi či výkonném řediteli Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřím Hynkovi. Jako nového ministra zemědělství média nejčastěji skloňují bývalého šéfa Státního zemědělského intervenčního fondu Martina Šebestyána. Ministrem dopravy by podle některých médií mohl být bývalý šéf Českých drah Ivan Bednárik, případně generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Babiš se má stát staronovým premiérem, místopředsedkyně ANO Alena Schillerová by se měla vrátit na ministerstvo financí, Karel Havlíček bude opět ministrem průmyslu, Adam Vojtěch znovu ministrem zdravotnictví a Robert Plaga ministrem školství. Exministr obrany Lubomír Metnar by mohl vést ministerstvo vnitra, ministrem práce by se mohl stát Aleš Juchelka a ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) má vést Zuzana Schwarz Bařtipánová. ANO plánovalo před volbami MMR zrušit a jeho agendu rozdělit mezi jiné úřady, nakonec ale zůstane. „My jsme jasně říkali, že pokud budeme mít jednobarevnou vládu, a ne koaliční, tak si umíme představit, že to ministerstvo se rozdělí mezi další resorty. Jelikož nemáme jednobarevnou vládu, tak je jasné, že to ministerstvo musí fungovat,“ řekl dnes Babiš.

Omamná vůně moci. A zůstane Kuba za jihočeskou pecí?

Politika

Zpočátku vyjednávání o nové vládní sto osmičce vypadalo, že se sešly party, které nejsou schopné se na ničem dohodnout. Takové to úvodní pošťuchování. Babiš však partnery pro vládnutí potřebuje, takže je schopný leccos překousnout. A partneři, hlavně Motoristé, si kladli v euforii z faktu, že se dostali do Poslanecké sněmovny, všelijaké požadavky. Turka a tak. Například čtyři ministry. Zatímco úspěšnější SPD se spokojila se třemi. Zdálo se, že se tahle parta nemůže nikdy domluvit.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Pavel dříve uvedl, že za zásadní při skládání vlády považuje principy, na kterých stojí demokratický stát a které zosobňuje ústava. Zmínil pevné zakotvení v EU, zahraniční politiku kladoucí důraz na lidská práva, členství v NATO či nezávislost médií veřejné služby, justice, státního zastupitelství, policie, bezpečnostních složek a dalších státních orgánů.

Krok, kdy prezident někoho po volbách pověří jednáním o sestavení kabinetu, je v Česku zvykem, který nemá oporu v ústavě a má spíše symbolický charakter. O vládě jednal Babiš s potenciálními koaličními partnery už krátce po sečtení hlasů. Ústavním krokem je až jmenování předsedy vlády. Vznik nového kabinetu je možný po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny, která začne za týden. Po jejím skončení podá nynější vláda Petra Fialy (ODS) demisi do rukou prezidenta a bude spravovat zemi do doby, než se ujme moci nová ministerská sestava.

Bývalý a zřejmě i budoucí premiér Babiš, který začátkem září oslavil 71. narozeniny, by se po jmenování stal nejstarším politikem, který kdy vedl českou či československou vládu. V případě vlády samostatného Česka mu už primát nejstaršího premiéra patří, protože při obou jmenováních předsedou vlády po volbách v roce 2017 mu bylo 63 let, čímž překonal Jana Fischera. Tento premiér úřednické vlády z let 2009 až 2010 se funkce ujal ve věku 58 let. Naopak jako nejmladší usedl do premiérského křesla v červenci 2004 sociální demokrat Stanislav Gross, kterému tehdy bylo 34 let a devět měsíců.