Partneři projektu

Trump obvinil Moskvu a Peking z provádění jaderných testů

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí CBS prohlásil, že Rusko a Čína testují jaderné zbraně, ale nemluví o tom. Šéf Bílého domu zároveň zopakoval, že i Spojené státy budou testovat jaderné zbraně, stejně jako to podle něj dělají ostatní země. Čínské ministerstvo zahraničí Trumpovo tvrzení odmítlo s tím, že Peking plní svůj závazek jaderné testy neprovádět, píše web stanice CBS News. Moskva naposledy otestovala jadernou zbraň v roce 1990, zatímco Peking tak učinil v roce 1996, uvádí stanice BBC.

„Rusko provádí testy, Čína provádí testy, ale nemluví o tom. Víte, my jsme otevřená společnost. Jsme jiní. My o tom mluvíme. Musíme o tom mluvit, protože jinak o tom budete informovat vy. Oni nemají novináře, kteří by o tom psali. My ano,“ řekl americký prezident v rozhovoru se zpravodajkou televize CBS Norah O'Donnellovou v pořadu 60 Minutes odvysílaném v neděli. USA naposledy otestovaly jadernou zbraň v roce 1992.

Trumpovo vyjádření následovalo několik dnů poté, co prezidentův nominant na šéfa strategického velitelství amerických ozbrojených sil STRATCOM viceadmirál Richard Correll podle CBS News během slyšení před zákonodárci řekl, že Čína ani Rusko zkušební jaderné výbuchy nepodnikají.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning dnes novinářům řekla, že Čína vždy „prosazuje strategii jaderné sebeobrany a dodržuje svůj závazek pozastavit jaderné testy“. Peking podle ní doufá, že Washington přijme konkrétní kroky k zachování mezinárodních snah o jaderné odzbrojení a zabránění šíření jaderných zbraní v zájmu globální stability.

Americký ministr energetiky Chris Wright v nedělním rozhovoru se stanicí Fox News prohlásil, že Spojené státy v rámci testů neplánují provádět jaderné exploze. „Myslím, že testy, o kterých se nyní bavíme, jsou systémové testy. Nejedná se o jaderné výbuchy. Jsou to takzvané nekritické výbuchy,“ řekl Wright. Podle ministra se během nich testují všechny ostatní části jaderné zbraně s cílem ujistit se, že mají správnou geometrii pro umožnění jaderného výbuchu.

Americký prezident Donald Trump

Trump po tlaku z Moskvy mění názor: Kyjev zůstane bez střel Tomahawk

Americký prezident Donald Trump vyloučil, že by Spojené státy poskytly Ukrajině střely dlouhého doletu Tomahawk, o které Kyjev žádá. Dodávky již před několika dny podle stanice CNN schválil Pentagon, rozhodující slovo však má Trump. Moskva před nasazením střel schopných likvidovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí varovala.

Přečíst článek

Související

Si Ťin-pching a Donald Trump

Velká gesta, málo výsledků. Trump chtěl ukázat sílu, místo toho svět viděl limity jeho moci

Přečíst článek
Grónsko

Lukáš Kovanda: Trump Grónsko nekoupil. Novou dohodou ale získává něco praktičtějšího

Přečíst článek

Rheinmetall posiluje východní křídlo NATO. Rumunsko získá strategickou továrnu na střelný prach

Německá Rheinmetall podepsala dohodu na výrobu střelného prachu v Rumunsku
ČTK
 ČTK

Německá společnost Rheinmetall podepsala dohodu na výrobu střelného prachu v Rumunsko. Za tímto účelem vytvoří nový společný podnik s rumunskou státní firmou Romarm, píší agentury. Investice bude činit zhruba 500 milionů eur (12,4 miliardy korun).

Rheinmetall a Romarm vytvoří společný podnik, ve kterém bude mít majoritní podíl německá společnost. Nový závod pro výrobu střelného prachu má vzniknou ve městě Victoria v centrální části Rumunska. Díky závodu vznikne podle předpokladů firem na sedm stovek nových pracovních míst.

Šéf německé zbrojní firmy Armin Papperger řekl, že nový závod přiblíží Rheinmetall k jeho cíli vyrábět do roku 2030 zhruba 20 tisíc tun střelného prachu ročně. Investicí chce Rheinmetall posílit svou přítomnost na východním křídle NATO a integrovat Rumunsko do zbrojního průmyslu aliance a EU. Výroba pokryje především potřeby Rumunska a dalších evropských zemí. Poptávka po střelném prachu v Evropě vzrostla v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Na konci října Rheinmetall podepsal podobnou dohodu v Bulharsku. Tam chce spolu s místní firmou vybudovat závod na výrobu střelného prachu a dělostřelecké munice. Hodnota investice má činit zhruba jednu miliardu eur (24,5 miliardy korun). Rumunsko i Bulharsko chtějí financovat svou část investic za použití unijního nástroje SAFE.

Americký prezident Donald Trump

Trump reaguje na ruský jaderný test: Putin by měl raději ukončit válku na Ukrajině

Za nevhodné označil americký prezident Donald Trump nedělní oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o úspěšném testu mezikontinentální střely s jaderným pohonem. Putin by měl místo toho raději ukončit válku na Ukrajině, řekl šéf Bílého domu novinářům na palubě prezidentského letadla Air Force One. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval slovy, že na testu střely Burevestnik není nic, co by mělo narušit vztahy mezi Moskvou a Washingtonem, které jsou podle něj na minimální úrovni.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

KNDS

Týden tradera: Tankový obr na burzu nejde. Nervozita ve zbrojním sektoru roste

Přečíst článek
Donald Trump

Týden tradera: Dotlačí Trump Ukrajinu ke kapitulaci? Trhy už na tento scénář sázejí

Přečíst článek

Akcie dánského Novo Nordisku jsou vskutku úkaz. Proč jim investoři ani po masivním propadu nevěří?

Farmaceutická společnost Novo Nordisk postaví v Dánsku nový závod
ČTK
Lukáš Kovanda

Akcie dánského Novo Nordisku se zřítily na méně než 40 procent ročního maxima – přesto je analytici považují za jednu z nejvíc podhodnocených firem světa. Nabízí vysoký dividendový výnos i silné základy, ale investoři se jí dál vyhýbají. Co se skrývá za nedůvěrou k firmě, která ještě nedávno udávala tempo světové medicíně? rozebírá ekonom Lukáš Kovanda.

Z takřka 200 největších burzovně obchodovaných firem světa (takzvaných "megacaps") jsou podle konsensu analytiků třetí nejpodhodnocenější. Za rok touto dobou by podle nich proto měly být o takřka 36 procent dražší. Více podhodnocené jsou podle analytiků už jen akcie Xiaomi a Deutsche Telekom (viz tabulka 1, třetí číselný sloupec).

Bloomberg, poskytnuto Lukášem Kovandou

Přitom akcie Novo Nordisku nabízejí v rámci globálních "megacaps" takřka dvojnásobný dividendový výnos v porovnání s průměrem (3,7 % vs. 1,9 %). Zmíněné akcie Xiaomi mají nulový dividendový výnos, zatímco Deutsche Telekom 3,3 procenta (viz tabulka 1, čtvrtý číselný sloupec).

Akcie Novo Nordisku se navíc nyní prodávají na úrovni 38,9 procenta 52týdenního maxima. To je mezi globálními "megacaps" suverénně nejméně. V průměru se totiž akcie největších světových burzovně obchodovaných firem nyní prodávají na 90,1 procenta 52týdenního maxima, přičemž po Novo Nordisku vykazuje druhý největší propad oproti maximu posledního roku United Healthcare, jenž je ovšem nyní až na 54,2 procenta 52týdenního maxima (viz tabulka 1, pátý číselný sloupec).

Nejbližším konkurentem Novo Nordisku je alespoň podle korelace vývoje akcií (korelační koeficient 0,31 v posledních dvou letech) americká Eli Lilly. Jenže zatímco cena akcií Novo Nordisku je nyní na 12,6násobku váženého průměru aktuálního a budoucího zisku, akcie Eli Lilly hned na 29,2násobku (viz tabulka 2).

Bloomberg, poskytnuto Lukášem Kovandou

Právě prudký propad akcií na necelých 40 procent maxima posledních dvanácti měsíců je patrně tím klíčovým, co investory od akcií Novo Nordisku stále odrazuje. Mentálně křivku poklesu protahují do budoucna a obávají se dalšího poklesu.

Mezi analytiky sice dominují doporučení k nákupu (viz tabulka 3), avšak zaskočil je říjnový otřes ve vedení společnosti, jemuž příliš nerozumějí jak z hlediska rozsahu, tak načasování. Nové vedení znamená určitou nejistotu ohledně dalšího směřování firmy.

Bloomberg, poskytnuto Lukášem Kovandou

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Továrna společnosti Novo Nordisk

Smutný zázrak Novo Nordisk. Celá farmacie roste, jen dánská firma padá

Přečíst článek

Pilulka místo transplantace vlasů? Wall Street sází na revoluci v léčbě plešatění

Přečíst článek