Alternativa pro Německo dosáhla v novém průzkumu rekordní podpory. Podle agentury INSA by ji nyní volilo 29 procent Němců, zatímco vládní strany výrazně zaostávají. Odborník na extremismus Gideon Botsch upozorňuje, že AfD posiluje i přesto, že se dál posouvá k pravému okraji.
Alternativa pro Německo zaznamenala v novém průzkumu veřejného mínění rekordní podporu. Podle víkendové sondáže agentury INSA by straně nyní dalo hlas 29 procent voličů. Tak vysoký výsledek jí dosud žádná jiná agentura nenaměřila.
AfD přitom loni v květnu německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou stranu. Podle odborníka na extremismus Gideona Botsche ale její podpora dál roste, přestože se strana podle něj dále radikalizuje.
Za AfD by nyní výrazně zaostala konzervativní unie CDU/CSU kancléře Friedricha Merze. Podle průzkumu by získala 22 procent hlasů. Sociální demokracie, která je druhým členem současné vládní koalice, by měla 12 procent a skončila by až čtvrtá za Zelenými se 14 procenty.
Do Spolkového sněmu by se podle sondáže dostala ještě postkomunistická Levice se ziskem deseti procent. Merzova vláda by tak podle aktuálního průzkumu ve sněmu neměla většinu.
Silná pozice AfD se potvrzuje i v dalších průzkumech z posledních týdnů. Ty straně přisuzují podporu mezi 25 a 28 procenty a ve většině z nich je už nejsilnější stranou v Německu. V loňských předčasných parlamentních volbách získala AfD 20,8 procenta hlasů. Volby tehdy vyhrála CDU/CSU s 28,5 procenta.
AfD posílila také v březnových zemských volbách v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci, kde v obou případech získala kolem 20 procent hlasů. V zářijových volbách ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko-Anhaltsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko by podle průzkumů mohla dosáhnout na 35 až 41 procent hlasů.
Celoněmecká tajná služba BfV loni v květnu označila AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se obrátila na soud, který nařídil, aby ji BfV takto neoznačovala až do konečného verdiktu. Za prokazatelně pravicově extremistickou ji ve svých zemích označují také rozvědky v Sasku, Sasku-Anhaltsku, Durynsku a Dolním Sasku. V Dolním Sasku se AfD rovněž obrátila na soud.
Dalibor Martínek: Babiš s Okamurou chtěli vládnout. Místo toho předvádějí Brno
Benešovy dekrety, sudetští Němci a sjezd v Brně. Sněmovna se celý den zabývala tématem, které žádný skutečný problém neřeší. Politici místo důležitých zákonů otevřeli staré historické rány a přijali zbytečné stanovisko.
Podle Botsche v poslední době výrazně roste ochota německých voličů dát AfD hlas, přestože se strana stále více radikalizuje. „Stigma spojené s volbou AfD výrazně ustoupilo,“ řekl agentuře DPA. Strana podle něj získává příznivce především díky přísné migrační politice.
Botsch zároveň varuje, že AfD se dál posouvá k pravému okraji. „Strana se dál posouvá k pravému okraji, radikalizuje se a přijímá stále více elementů neonacismu,“ uvedl. „V současnosti už to dělá zcela otevřeně a neskrývaně,“ dodal.
Jako příklad zmínil příspěvek poslance zemského sněmu v Braniborsku Dominika Kaufnera, který na Instagramu označil 8. květen za „den zničení“. Evropské země si přitom tento den připomínají jako den osvobození od nacismu.
Související
Sázka na MAGA se AfD vyplácí. Německá krajní pravice získává vliv v USA
Umělá inteligence se z technologické novinky rychle mění v běžnou součást pracovního života. České a slovenské firmy už většinou chápou, že AI ovlivní nejen efektivitu, ale také firemní kulturu, rozhodování, důvěru zaměstnanců i podobu pracovních rolí. Podle průzkumu Deloitte Trendy v oblasti lidského kapitálu 2026 však mnoho organizací stále hledá, jak spolupráci lidí a technologií nastavit tak, aby byla skutečně funkční.
Umělá inteligence stále výrazněji vstupuje do každodenního fungování firem. Nejde přitom pouze o nové nástroje, automatizaci nebo rychlejší zpracování dat. AI začíná měnit samotný způsob, jakým lidé pracují, rozhodují se a spolupracují.
Podle průzkumu společnosti Deloitte nazvaného Trendy v oblasti lidského kapitálu 2026 považuje 72 procent českých a slovenských firem dopad AI na firemní kulturu za velmi významný. Více než polovina respondentů, konkrétně 55 procent, vnímá zásadní vliv AI také na rozhodovací procesy. Otázku, jak efektivně nastavit spolupráci mezi lidmi a technologiemi, aktuálně řeší 60 procent firem v Česku a na Slovensku.
„Rok 2026 jasně ukazuje, že vstupujeme do nové fáze proměny práce, v níž se do popředí dostává spolupráce mezi člověkem a umělou inteligencí. Nejde přitom jen o technologický posun, ale o hlubokou změnu toho, jak pracujeme, rozhodujeme se a vytváříme hodnotu,“ říká Zuzana Kostiviarová, expertka na HR transformaci a ředitelka poradenství v oblasti řízení lidských zdrojů společnosti Deloitte.
Firmy AI zavádějí, ale často zapomínají na lidi
Mnoho organizací se při zavádění AI soustředí hlavně na technologii, produktivitu a úspory. Právě lidská stránka změny ale podle Deloitte rozhodne o tom, zda firmy potenciál umělé inteligence skutečně využijí.
video
Stát láká firmy na vyšší daňové odpočty za výzkum a vývoj. Překážkou je ale tvrdá byrokracie a kontroly
Od začátku roku 2026 se v České republice výrazně zvýšil daňový odpočet, který má motivovat firmy k výzkumu a vývoji a činnostem s vyšší přidanou hodnotou. Přes tuto finanční pobídku však počet firem, které benefit využívají, dlouhodobě klesá. Na vině je extrémní administrativní zátěž a přísný, často nejednotný přístup Finanční správy ČR při daňových kontrolách. V rozhovoru Newstream Byznys Talks s Terezou Zavadilovou vysvětlují experti na daňové odpočty ze společnosti Deloitte, Kateřina Novotná a Martin Schulz, jak se s odpočtem úspěšně vypořádat.
Nestačí tedy pouze pořídit nové nástroje. Firmy musí promyslet, jak se změní pracovní procesy, odpovědnosti, role manažerů i očekávání od zaměstnanců. Důležitou roli hraje také rozvoj nových dovedností a budování důvěry v to, že AI bude lidem pomáhat, nikoli je nahrazovat nebo kontrolovat.
Globální data ukazují, že v tomto směru zatím firmy postupují pomalu. Skutečný pokrok v nastavování spolupráce lidí a technologií dosahuje podle průzkumu pouze šest procent organizací na světě.
Důvěryhodná data budou rozhodovat
S rostoucím využíváním umělé inteligence roste i význam kvality dat. AI může být užitečným nástrojem při náboru, hodnocení výkonu, plánování kapacit nebo rozvoji zaměstnanců. Zároveň ale platí, že špatná nebo neúplná data mohou vést ke špatným rozhodnutím.
Tento problém si firmy uvědomují. V Česku a na Slovensku označuje 53 procent respondentů kvalitu dat za důležitou oblast. Jen 19 procent organizací ale uvádí, že v ní dosáhlo alespoň dílčího pokroku.
Bez jasně nastavených pravidel pro správu a ověřování dat může AI podle Deloitte nejen podporovat chybná rozhodnutí, ale také oslabovat odpovědnost lidí a narušovat důvěru zaměstnanců ve firmu.
Umělá inteligence vstupuje do rozhodování
AI postupně proniká i do oblastí, které byly tradičně doménou manažerů. Pomáhá analyzovat data, doporučovat další kroky a zrychlovat rozhodovací procesy. Pro firmy tak vzniká nová otázka: kde má rozhodovat algoritmus a kde musí zůstat klíčový lidský úsudek?
Více než polovina českých a slovenských respondentů považuje dopad AI na rozhodování za zásadní. Organizace proto hledají rovnováhu mezi využíváním dat a zachováním lidské odpovědnosti, autonomie a etického posouzení.
Podobně výrazný je dopad AI na firemní kulturu. Ačkoli jej jako významný vnímá 72 procent respondentů z Česka a Slovenska, alespoň částečné výsledky v této oblasti zaznamenává pouze pětina firem. Globálně přitom 65 procent společností očekává, že jejich kultura se bude muset kvůli AI výrazně proměnit.
Nejasná pravidla mohou brzdit adopci AI
Jedním z hlavních rizik je podle Deloitte nejasné nastavení pravidel pro používání umělé inteligence. Pokud zaměstnanci nevědí, kdy a jak mohou AI používat, co je ještě přijatelné a kdo nese odpovědnost za výstupy, mohou být vůči technologii nedůvěřiví.
To může zpomalit její smysluplné využití. AI se tak nestává nástrojem, který zvyšuje výkon a inovace, ale dalším zdrojem nejistoty. Právě důvěra proto bude pro úspěšnou adopci umělé inteligence jedním z klíčových faktorů.
Konkurenční výhoda vznikne lepším řízením lidí, dovedností a technologií
Umělá inteligence mění i způsob, jakým firmy pracují s kapacitami a schopnostmi zaměstnanců. Moderní technologie umožňují rychleji propojovat lidi, jejich dovednosti a dostupné nástroje tam, kde mohou vytvořit největší hodnotu.
Až 88 procent účastníků průzkumu z Česka a Slovenska považuje tuto koordinaci za klíčovou pro dosažení lepších výsledků. Firmy tak budou stále více potřebovat vědět nejen to, kolik lidí mají, ale také jaké mají schopnosti, jak se mohou rozvíjet a kde je jejich práce nejpřínosnější.
„Rozhodnutí firem dnes mají mnohem širší dopad než dřív – neovlivňují jen ekonomické výsledky, ale také zaměstnance, zákazníky, komunity i prostředí, ve kterém organizace působí. Klíčovou výzvou proto je využít potenciál umělé inteligence a nových technologií způsobem, který podporuje inovace a výkonnost, ale zároveň zachovává lidský úsudek, důvěru a odpovědnost při rozhodování,“ doplňuje Zuzana Kostiviarová.
Tradiční firemní struktury narážejí na limity
Rychlý technologický vývoj zároveň ukazuje, že tradiční firemní model založený na oddělených funkcích, jako jsou HR, IT nebo finance, přestává stačit. Stále důležitější je propojování expertíz napříč organizací.
Více než 57 procent respondentů z Česka a Slovenska považuje posouvání hranic mezi firemními funkcemi za klíčové pro lepší výsledky. Celosvětově je tento podíl ještě vyšší a dosahuje 66 procent.
Firmy proto budou muset posilovat mezioborovou spolupráci, flexibilitu a schopnost reagovat na konkrétní byznysové situace v reálném čase. Podle studie označuje rychlost a flexibilitu sedm z deseti globálních byznysových lídrů za hlavní konkurenční strategii příštích tří let.
video
Jednou za rok si natočte věci v bytě na video, kvůli pojistce, radí analytik OVB Allfinanz
Přírodní katastrofy jako povodně, tornáda či požáry, ale i vysoká inflace a nástup nových technologií zásadně mění oblast neživotního pojištění. Zbyněk Kuběj, vedoucí produktového analytického oddělení OVB Allfinanz, v pořadu Newstream Byznys Talks upozornil na nejčastější chyby, které Češi při sjednávání pojistek dělají. Zásadním problémem zůstává podpojištěnost majetku a opomíjené pojištění odpovědnosti, uvedl v rozhovoru s Terezou Zavadilovou.
Jednou z nejdůležitějších schopností současných organizací je podle průzkumu adaptabilita. V Česku a na Slovensku ji jako zásadní vnímá 83 procent respondentů. Více než třetina firem už zároveň uvádí, že v této oblasti dosahuje konkrétního pokroku.
AI může adaptabilitu výrazně podpořit. Zaměstnancům umožňuje získávat rychlou zpětnou vazbu, učit se průběžně při práci a experimentovat s novými postupy. To ale opět vyžaduje prostředí, ve kterém se lidé nebojí nové technologie používat a rozumějí tomu, jakou roli mají v jejich práci hrát.
Úspěch AI nebude záležet jen na nástrojích
Výsledky průzkumu Deloitte ukazují, že české a slovenské firmy si význam nástupu AI dobře uvědomují. Mnohé z nich už nové technologie zavádějí a hledají cesty, jak je propojit s každodenním fungováním organizace.
Rozhodující však nebude samotná technologie. Klíčové bude, zda firmy dokážou změnit způsob práce, nastavit jasná pravidla, posílit důvěru zaměstnanců a zachovat lidský úsudek tam, kde je nezastupitelný. AI tak pro firmy nepředstavuje jen technologickou změnu, ale především kulturní a manažerskou výzvu.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Deloitte spojuje síly s ElevenLabs. Firmy čeká nástup AI robotů
Novo Nordisk se připravuje na uvedení pilulky Wegovy mimo Spojené státy a do expanze se chystá vstoupit naplno. Firma sází na silný zájem pacientů, telemedicínu i rostoucí poptávku po lékové formě, která by mohla rozšířit trh s přípravky na hubnutí za hranice injekční léčby.
Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk se chystá na globální expanzi pilulky Wegovy. Podle zprávy webu CNBC firma očekává první uvedení mimo Spojené státy ještě letos, pokud získá potřebná schválení.
„Až ji uvedeme, půjdeme do toho naplno,“ řekl CNBC Emil Kongshøj Larsen, výkonný viceprezident společnosti Novo pro mezinárodní operace. Podle něj jde o velkou příležitost.
Americký trh dnes tvoří více než polovinu tržeb Novo Nordisk i jeho hlavního konkurenta Eli Lilly. Obě firmy se proto stále více zaměřují na rozšíření trhu s léky na hubnutí, které v posledních letech výrazně proměnily farmaceutický sektor.
Novo zatím neuvedlo, ve kterých zemích pilulku Wegovy spustí jako první. Larsen pouze řekl, že firma bude postupovat podle potenciálu jednotlivých trhů. Rozhodovat má zájem pacientů o léčbu obezity, připravenost lékařů i dostupnost partnerů v telemedicíně.
Právě telemedicína se podle Novo může stát důležitým kanálem pro širší dostupnost léčby. Larsen zmínil Německo, kde se podle něj přístup pacientů k léčbě zlepšil právě díky telemedicínským službám.
Expanze přichází v době zostřující se konkurence s Eli Lilly. Ta letos očekává růst tržeb o 28 procent při střední hodnotě výhledu. Novo naopak i po mírném zlepšení prognózy nadále čeká, že jeho zisky a tržby v roce 2026 klesnou o 4 až 12 procent. Důvodem jsou nižší ceny v USA a konkurence generik v zemích jako Indie, Kanada, Brazílie a Čína.
Novo má ale v perorálních lécích na hubnutí náskok díky lednovému uvedení pilulky Wegovy v USA. Firma minulý týden uvedla, že celkový počet receptů překročil dva miliony a prodeje v prvním čtvrtletí výrazně překonaly očekávání.
Vzniká potravinářský gigant. McCormick spojí síly s majitelem značek Knorr a Hellmann's
Britský výrobce spotřebního zboží Unilever osamostatní svoji potravinářskou divizi, do které patří značky jako Knorr a Hellmann's, a sloučí ji s americkým výrobcem koření a dochucovadel McCormick. Transakce, kombinující hotovost a akcie, oceňuje potravinářskou divizi britské firmy na přibližně 44,8 miliardy dolarů (954,3 miliardy korun) a vytvoří globální gigant zaměřený na koření, omáčky a dochucovadla.
Podle analytiků Nordea se Wegovy na základě dat Google Trends stává v USA nejznámější značkou na hubnutí. Konkurenční pilulka Foundayo od Eli Lilly měla po uvedení na trh více než 20 tisíc uživatelů, podle dat IQVIA ale ve srovnatelném období zaznamenala méně receptů než Wegovy.
Rozdíl je i v pozici obou přípravků. Foundayo je nová značka s novou účinnou látkou, zatímco pilulka Wegovy navazuje na injekční verze Novo Nordisk. Podle analytiků Barclays navíc oba léky míří na odlišné skupiny pacientů: Wegovy má mít účinnost blízkou injekční léčbě, zatímco Foundayo může být vnímán spíše jako vstupní GLP-1 přípravek.
Novo očekává silné přijetí pilulky Wegovy i mimo USA, i když náběh prodejů nemusí kopírovat americký trh. Larsen upozornil, že v jednotlivých zemích bude důležitý hlavně cenový rozdíl oproti injekční léčbě.
Podle analytika Sydbank Sorena Hansena může být uvedení mimo USA selektivnější a bude záviset na schopnosti firmy uspokojit poptávku. Mezi pravděpodobné první trhy zařadil Británii, Německo a domovské Dánsko.
Protein je všude. V Česku vzniká systém, který výrobky srovnává podle složení
NutraRating převádí klíčové vlastnosti produktů na procentní skóre a přiděluje jim známky od nejkvalitnějšího A+ až po méně kvalitní D. Hodnocení se zaměřuje na pět hlavních oblastí: koncentraci bílkoviny, kvalitu zdroje, čistotu složení, testování a transparentnost.
Růst trhu mají táhnout především pacienti, kteří si léčbu platí sami. Larsen uvedl, že i v zemích se silným veřejným zdravotnictvím, jako je Dánsko, si 99 procent pacientů platí léčbu obezity z vlastní kapsy.
Eli Lilly zároveň vidí v mezinárodní expanzi velký prostor. Její šéf David Ricks uvedl, že na světě je miliarda lidí, kterým by tyto léky mohly prospět, zatímco nyní firmy oslovují přibližně 20 milionů pacientů. Tržby Lilly mimo USA v prvním čtvrtletí vzrostly o 81 procent na 7,7 miliardy dolarů, zatímco v USA stouply o 43 procent na 12,1 miliardy dolarů.
Do globálního rozšiřování léků na hubnutí ale vstupuje také cenová politika. Trumpova pravidla „nejvýhodnější země“, která vážou americké ceny léků na vybrané zahraniční trhy, komplikují uvádění nových přípravků řadě farmaceutických firem.
Larsen upozornil, že evropské vlády musí podle Novo akceptovat platby za inovace, které mění veřejné zdraví. Jinak se podle něj investice i klinické studie budou dál přesouvat do USA nebo Číny.
Související
Spása pro obézní Číňany. Na tamní trh míří lék Wegovy
