Andrej Babiš sice protlačil Sněmovnou rozpočet na letošní rok s „nezákonně” vysokým schodkem 310 miliard korun, ale na zbrojení se mu peníze dávat nechtějí. Počítá se 155 miliardami korun, což je pod dvěma procenty HDP. Američané opakovaně vysílají signály, že se jim to nelíbí. Babiš kličkuje jako zajíc na poli.

Chceme, aby se v Česku žilo dobře, aby lidé byli zdraví, to je populistická mantra Andreje Babiše. Před volbami i po volbách. „Nechceme válku, chceme mír,“ vypráví. Trošku přitom pozapomněl, že Česko je členem NATO a má vůči němu závazky. 

Kreativní účetnictví místo zbrojení

Babiš má jako správný lišák svůj plán. Aby nakrmil své voliče pohádkami o tom, jak se budeme mít dobře i bez zbrojení, vymyslel, že do obranných výdajů započítá kdeco. Třeba výstavbu silnic a dálnic, posílení energetiky. A další výmysly.

Národní rozpočtová rada přitom již upozorňovala, že všechny tyto výdaje musí jako zbrojní zpětně odsouhlasit NATO. Jelikož potvrzení přichází zpětně, Babiš zatím může v klidu tvrdit, že výdaje nejsou 1,7 procenta HDP, ale přes dvě. Až se ukáže, že to tak není, bude dělat překvapeného. Česko nyní vykazuje ze všech členů NATO největší podíl položek na obranu, které ve skutečnosti s obranou nesouvisejí.

České zbrojení, americké bolení

Názory

Macinka si přinesl do Sněmovny Rudé Právo. Babiš s Okamurou si potvrdili nadřazenost nad českou justicí. Američané ale Babišovi to zbrojení neodpustí. Bude Vít Rakušan věčným čekatelem?

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Spoléhání na „kamarády“

Druhou částí Babišovy strategie, jak očůrat výdaje na zbrojení, je, že se přece „kamarádí“ s Marcem Ruttem, generálním tajemníkem NATO. A Macinka se teď nově „kamarádí“ s Trumpem. A ti nás prý chápou, že na zbrojení nemáme peníze.

Babiš došel k pomýlenému názoru, že mu všechno projde. Mluvím s generálním tajemníkem NATO. A pan Macinka to vysvětloval americkému prezidentu Trumpovi. Takže já v tom nevidím žádný problém, my jim to rádi vysvětlíme znovu, kasá se v Česku.

Z Washingtonu přicházejí varování

Jaksi zapomíná, že kamarádství stojí na důvěře a solidaritě. Ne na oblbování.

Signálů, že se plete, dostává dost. Nejdřív slyšel kritiku za nízké zbrojní výdaje od Nicholase Merricka, amerického velvyslance v Praze. Vzkaz patrně nebyl pro premiéra pro premiéra dost silný, dostal silnější. Od Matthewa Whitakera, amerického velvyslance při NATO. „Žádné výmluvy, žádné výjimky.“ Americká ambasáda pro jistotu vzkaz přeložila do češtiny, aby si Babiš nestál na uších.

Je to už dost silný vzkaz?

Možná.

David Ondráčka: Zákon o zahraničním vlivu udělá z půlky národa „agenty“

Názory

V rámci vytváření nepřátel státu a lidu, teď patlalové od Okamurovců a Motoristů chtějí zákon o registraci fyzických i právnických osob vykonávající „zahraniční vlivovou činnost“. Cizáckým agentem se stane zhruba půlka národa. A vznikne kolem toho obludná byrokracie, nové úřady na přezkum, bude to stát miliardy. Vytváření nákladné byrokracie proti cizímu vlivu jde úžasně proti zdravému rozumu. Bravo, patlalové, přesně tohle je největší společenský problém Česka v roce 2026, tohle pomůže našim lidem. A bravo Babiši, že jim tohle blbnutí umožňujete.

David Ondráčka

Přečíst článek

Vláda začíná měknout

Babišův ministr obrany Jaromír Zůna sice pořád tvrdí, že nový most je obranný výdaj. Ale už připouští, že Česko přeci jen výdaje na zbrojení někdy zvedne. Přišel s novou písničkou. Když není dost peněz na obranu, neznamená to, že peníze nebudou v příštích letech. Česko pod americkým tlakem začíná měknout jako sýr.

Závazek, který někdo bude muset zaplatit

Babiš dřív tvrdil, že závazek 3,5 procenta HDP na obranu v roce 2035 není jeho, ale jeho předchůdce Petra Fialy. Takže se ho držet nemusí. Další vykrucování.

Nyní již vláda Zůnovými ústy, těžko říct, zda nepřijde ještě korekce, závazek uznává. Jde však prý o vzdálenou budoucnost, ne o současnost.

Zasekne tedy Babiš sekyru pro budoucí vlády?

Zůstává otázkou, kdy s českým vykrucováním dojde západním spojencům trpělivost. Babiš spoléhá, že jeho výmluvy budou ještě nějakou dobu fungovat. Patrně ale neumí číst mezi řádky.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Počet nově registrovaných elektromobilů ve světě v únoru meziročně klesl o 11 procent na zhruba jeden milion vozů. Největší propad zaznamenaly Čína a Severní Amerika, zatímco Evropa naopak pokračovala v růstu. Za vývojem stojí mimo jiné útlum vládních pobídek, citlivost zákazníků na ceny a celkové ochlazení automobilového trhu.

Celosvětový prodej elektromobilů v únoru meziročně klesl o 11 procent a mírně přesáhl hranici jednoho milionu vozů. Vyplývá to z údajů poradenské společnosti Benchmark Mineral Intelligence (BMI), na které se odvolává agentura Reuters. Pokles tak pokračoval druhý měsíc po sobě a letošní únor byl nejslabší pro tento měsíc od roku 2024.

Hlavním důvodem je vývoj na dvou největších trzích, tedy v Číně a ve Spojených státech. Právě zde se výrazně projevuje omezení státní podpory i změna ekonomických podmínek.

V Číně, která je největším světovým trhem s elektromobily, se registrace elektrických a plug-in hybridních vozů v únoru propadly o 32 procent na méně než 500 tisíc vozidel. Podle čínského svazu výrobců automobilů CAAM se přitom ve stejném období snížil i celkový prodej automobilů v zemi, a to meziročně o 34 procent. K oslabení poptávky přispělo mimo jiné ukončení některých vládních pobídek – například daňových úlev na nákup elektromobilů a finanční podpory při výměně starších vozidel. „Spotřebitelé jsou nyní velmi citliví na ceny,“ uvedl manažer dat společnosti BMI Charles Lester.

Martin Jahn: Spalovací motory tu budou ještě desítky let

Leaders

Autoprůmysl sice někteří lidé odepisují jako zastaralé odvětví, pravý opak je ale pravdou. Martin Jahn, který má v představenstvu Škody Auto na starosti oblast prodeje a marketingu, v rozhovoru pro Export.cz upozorňuje, že veškeré současné inovace, včetně robotizace, digitalizace i umělé inteligence, se už naplno využívají právě v autoprůmyslu. „Nové technologie potřebují někoho, kdo je bude škálovat – dostane je k velkému počtu spotřebitelů,“ dodává známý manažer a také prezident českého Sdružení automobilového průmyslu.

Jan Žižka

Přečíst článek

Výrazný pokles zaznamenal také severoamerický trh. Prodej elektromobilů zde v únoru klesl o 35 procent na méně než 90 tisíc vozů a byl nižší už pátý měsíc v řadě. Negativně se na poptávce podepsalo ukončení některých daňových pobídek ve Spojených státech i změna politického kurzu nové administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která navrhuje zmírnění emisních limitů CO₂ pro automobilky.

Nejistota ohledně budoucí regulace i slabší globální poptávka po elektromobilech zároveň nutí některé automobilky přehodnocovat investice do elektrifikace. Firmy silně orientované na americký trh již podle BMI zaúčtovaly odpisy přesahující 70 miliard dolarů (zhruba 1,5 bilionu korun).

Odlišný vývoj je patrný v Evropě. Registrace elektromobilů zde v únoru meziročně vzrostly o 21 procent. Tempo růstu je však pomalejší než ve většině loňského roku, což souvisí mimo jiné s tím, že Evropská unie v posledních měsících částečně ustoupila od některých přísných emisních cílů pro automobilky.

Silný růst naopak zaznamenaly trhy mimo hlavní centra elektromobility. Ve zbytku světa se registrace zvýšily o 78 procent na více než 180 tisíc vozů. Významnou roli zde hrají především čínští výrobci, kteří se snaží expandovat na nové trhy v jihovýchodní Asii, na Blízkém východě nebo v Austrálii, aby zmírnili tlak silné konkurence na domácím trhu.

Navzdory aktuálnímu zpomalení zůstává dlouhodobý trend růstu zachován. V roce 2025 se globální registrace elektromobilů zvýšily o 20 procent na 20,7 milionu vozů. Pro letošní rok analytici BMI očekávají další růst, i když pomalejším tempem. Celosvětový prodej by měl podle jejich odhadu vzrůst přibližně o 15,7 procenta na 23,9 milionu vozidel.