Kuba si pořídila více než 300 vojenských dronů a nedávno začala projednávat plány jejich případného využití k útokům na americkou základnu Guantánamo na Kubě, americké vojenské lodě, případně na floridský ostrov Key West, který leží jen 160 kilometrů severně od Havany. S odvoláním na vysoce postaveného amerického představitele to napsal server Axios.
Utajené zpravodajské informace - které by se mohly stát záminkou k americkému vojenskému zásahu na ostrově - ukazují, do jaké míry administrativa prezidenta Donalda Trumpa vnímá Kubu jako hrozbu, píše Axios. Důvodem je celkový vývoj v oblasti válčení pomocí dronů a také přítomnost íránských vojenských poradců v Havaně, sdělil serveru tento představitel.
Budoucí hrozba, nebo záminka?
"Když si uvědomíme, že je tento typ technologie tak blízko (od břehů USA), a vezmeme v úvahu celou řadu nekalých aktérů od teroristických skupin přes drogové kartely až po Íránce a Rusy, je to znepokojující," sdělil serveru tento zdroj. "Jedná se o rostoucí hrozbu," dodal.
Ve čtvrtek na Kubu odcestoval šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Zástupce kubánských bezpečnostních složek tam podle nejmenovaného zdroje Axiosu z CIA mimo jiné varoval, aby se zdrželi jakýchkoli nepřátelských akcí, a vyzval je, aby ukončili totalitní způsob vládnutí, chtějí-li se zbavit drtivých amerických sankcí.
"Ředitel Ratcliffe dal jasně najevo, že Kuba už nemůže sloužit jako platforma pro naše protivníky, z níž by mohli prosazovat nepřátelské záměry v naší hemisféře," sdělil Axiosu představitel CIA. "Západní polokoule nesmí být hřištěm našich protivníků," zdůraznil.
Kubánci prchají ze země v největším počtu za více než čtyři desetiletí
Pronásledování, hlad, strach o blízké. To je důvodem, že Kubánci v posledních měsících prchají ze své země v největším počtu za více než čtyři desetiletí a rozhodli se vsadit své životy a budoucnost na nebezpečnou cestu do Spojených států letecky, po zemi i po moři, aby unikli ekonomickým a politickým potížím, napsala agentura Bloomberg.
Ministerstvo spravedlnosti USA se navíc podle amerických médií chystá ve středu vznést obvinění proti Raúlu Castrovi, který byl desítky let na Kubě předním lídrem a dodnes má i ve svých 94 letech velký vliv. Obvinění bratra někdejšího nejvyššího vůdce Fidela se má týkat sestřelení dvou malých letadel americko-kubánské skupiny Brothers to the Rescue kubánskou armádou v roce 1996, kdy byl Raúl Castro ministrem obrany.
Američtí představitelé tvrdí, že Kuba od roku 2023 nakupuje od Ruska a Íránu útočné drony "různých typů" a ukrývá je na strategických místech po celém ostrově, píše Axios. Podle zdroje, s nímž server nyní hovořil, se kubánská vláda poslední měsíc snaží získat další drony a vojenské vybavení z Ruska. Tajné odposlechy podle něj rovněž naznačují, že se kubánští zpravodajci snaží přiučit, jak se Írán dokázal postavit USA na odpor v současném blízkovýchodním konfliktu, mimo jiné právě nasazením dronů proti americkým zájmům v oblasti Perského zálivu.
Američtí představitelé se ve skutečnosti nedomnívají, že by Kuba představovala bezprostřední hrozbu nebo aktivně plánovala útok na americké cíle, podotkl Axios. Zpravodajské informace nicméně naznačují, že vojenské vedení Kuby projednává válečné plány s využitím dronů pro případ, že by další zhoršování vztahů s USA vyústilo až v propuknutí nepřátelských akcí.
Související
Těžba OPEC klesla nejníže od roku 2000, vývoz zasáhla blokáda Íránu i Hormuz
Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
Podle předlohy by ČRo a ČT měly místo poplatků od domácností a firem dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu. ČT by tak příští rok podle záměru měla hospodařit s 5,74 miliardy korun, letos má 8,5 miliardy korun. ČRo by měl od státu získat 2,07 miliardy korun, tedy o 400 milionů méně než letos z poplatků. Záměr kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Mluví o zestátnění a omezení nezávislosti i dalším zadlužování státu. Pracovníci ČT a ČRo vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od záměru upustila.
Klempíř chce rychle prosadit změny ve financování ČT a ČRo. Opozice mluví o paskvilu
Ministr kultury Oto Klempíř počítá s tím, že vláda rychle prosadí zákon měnící financování médií veřejné služby. Česká televize a Český rozhlas by podle návrhu už neměly být placeny z koncesionářských poplatků, ale pevnou částkou ze státního rozpočtu. Opozice, odborníci i vedení obou médií návrh kritizují.
"Už skončilo připomínkové řízení k tomu návrhu zákona o veřejnoprávních médiích. Ano a tak, jak jsem vám slíbil - přišly tam stovky připomínek, tak my na to budeme mít speciální koalici 25. května a do 22. května nám naši kolegové představí, co všechno tam (v chystaném zákoně) je. Budeme se o tom bavit a když se koaličně domluvíme, tak to půjde na vládu," řekl ve videu Babiš.
Opozice se podle premiéra bude moci vyjádřit při projednávání ve Sněmovně. Do diskuse by se pak měla zapojit i vedení obou médií. "A když teda se připravíme na koalici, tak pozveme generálního ředitele České televize a generálního ředitele Českého rozhlasu a budeme se veřejně bavit o tom, co v rámci toho zákona navrhujeme. A určitě nechceme mluvit do obsahu," řekl Babiš.
Inspirace ze zahraničí?
Zopakoval, že ze státního rozpočtu se hradí média veřejné služby v 17 zemích. Dodal, že veřejnoprávní sdělovací prostředky v mnoha státech šetří a propouštějí.
O poklesu příspěvků od státu na zahraniční vysílání podle Babiše jednala i poslední rada vlády pro národnostní menšiny. Český rozhlas kvůli seškrtání podpory od ministerstva zahraničí pro Radio Prague International snížil o čtvrtinu počet jeho zaměstnanců. Premiér míní, že rozhodnutí vedení o omezení zahraničního vysílání při snížení finanční podpory má teď "politický podtext", podle Babiše ale škrtala i minulá vláda.
Související
OBRAZEM: „Pro vás, ne politiky“. Zaměstnanci ČT protestovali na Kavčích horách
Self-care se často zjednodušuje na krátkodobý komfort, jeho skutečný význam je však mnohem praktičtější. Jde o způsob, jak dlouhodobě udržet fungování těla a nervového systému v přetěžujícím prostředí moderního světa. Skutečná péče o sebe spočívá v obyčejných a udržitelných návycích, které organismu vrací stabilitu. Právě tyto drobné a konzistentní vzorce mají na lidské zdraví největší dopad.
Self-care je pojem, který se v posledních letech stal téměř všudypřítomným. Jako termín se často zjednodušuje na obraz krátkodobého komfortu, zatímco jeho význam může být mnohem širší a praktičtější. Ve své podstatě totiž jde způsob, jak dlouhodobě udržovat fungování těla, nervového systému i psychiky v prostředí, které je pro člověka často přetěžující.
Moderní životní styl je z evolučního a biologického hlediska poměrně extrémní. Většina lidí tráví velkou část dne uvnitř, sedí, spí méně, než by potřebovala, je neustále vystavená notifikacím, světlu obrazovek, vysokému množství informací a psychickému tlaku. Nervový systém je dlouhodobě stimulovaný a tělo funguje ve stavu mírného chronického stresu. Self-care je v tomto kontextu způsob, jak organismu pravidelně vracet podmínky, které potřebuje k regeneraci a stabilitě.
Self-care nemá být útěkem od reality, kdy ignorujeme problémy nebo si neustále něco dopřáváme. Skutečná péče o sebe bývá často mnohem obyčejnější. Někdy to znamená jít spát včas místo další hodiny scrollování. Jindy je to jíst normální výživné jídlo místo nepravidelného dietního chaosu nebo celodenního fungování na kávě. A někdy je to přiznat si únavu a odpočívat, i když má člověk pocit, že by měl být produktivní.
Chlorofyl je pigment, který rostlinám umožňuje zachytávat sluneční energii a přeměňovat ji na chemickou. Tento proces je naprosto základní, bez něj by nevznikl kyslík v atmosféře ani potravní řetězce, na kterých závisí veškerý živočišný život.
U každodenní self-care jde o většinou o základní věci, které mají při pravidelném opakování překvapivě významný efekt. Jednou z nejjednodušších je dostatečný příjem tekutin. Dehydratace ovlivňuje energii, koncentraci, náladu i fyzický výkon. Podobně podceňovaný je pohyb. Self-care nemusí znamenat hodinové tréninky v posilovně. Pro mnoho lidí je reálně udržitelnější deset až třicet minut chůze, lehkého cvičení, protažení nebo jakéhokoli pohybu, který aktivuje tělo.
Výživné jídlo není jen otázka příjmu kalorií, ale podepisuje se také na stabilitě energie, fungování mozku a nervového systému. Člověk, který celý den funguje na ultrazpracovaných potravinách, cukru nebo náhodném jedení ve stresu, se často necítí dobře fyzicky i psychicky. Self-care v tomto směru znamená snahu dávat tělu pravidelně živiny, které potřebuje.
Nezapomeňte odpočívat
Velkou součástí každodenní péče o sebe je i odpočinek. Mnoho lidí odpočívá až ve chvíli, kdy jsou úplně vyčerpaní, místo aby regeneraci průběžně zařazovali během dne. Krátká pauza, chvíle bez obrazovky, pár minut ticha nebo vědomého zpomalení může mít na nervový systém větší efekt, než si lidé často myslí. Podobně fungují mindfulness techniky nebo jakákoli forma vědomé pozornosti. Nemusí jít nutně o meditaci v tradičním smyslu. Pro někoho může být mindfulness procházka bez telefonu, soustředěné vaření nebo několik minut vědomého dýchání.
Existuje i mentální, emocionální, sociální, spirituální nebo environmentální úhel péče o sebe. Mentální self-care zahrnuje práci s informacemi, pozorností a psychickou zátěží. Může znamenat omezení neustálého příjmu obsahu, méně času na sociálních sítích nebo vědomý výběr toho, čemu člověk věnuje energii. Emocionální self-care souvisí s tím, jak pracujeme se svými emocemi, zda je potlačujeme, ignorujeme, nebo jim věnujeme pozornost. Pro někoho může být důležité psaní deníku, terapie nebo i jen rozhovor s blízkým člověkem.
Biohacking: Když tělo nezvládá histamin. Skrytá intolerance, kterou si lidé pletou s alergií
Histamin je klíčová signální látka v těle, která řídí imunitu, trávení i spánek. Pokud se ho ale v organismu hromadí příliš a tělo ho nedokáže rozkládat, může vzniknout histaminová intolerance. Ta se projevuje únavou, migrénami či trávícími potížemi a často zůstává dlouho nerozpoznaná.
Sociální self-care připomíná, že lidský nervový systém není nastavený na dlouhodobou izolaci. Kvalitní vztahy mají velmi reálný dopad na psychiku i fyzické zdraví. Trávit čas s lidmi, vedle kterých se člověk cítí bezpečně a přirozeně, není ztráta času, ale jedna z forem regulace stresu. Spirituální self-care pro mnoho lidí znamená pocit smyslu světa a existence. Ten lze zažít v propojení s něčím, co nás přesahuje, s přírodou, v meditaci nebo i jen ve chvílích, kdy nejsme neustále zahlceni výkonem a povinnostmi. Environmentální self-care zase souvisí s prostředím, ve kterém člověk žije. Chaos, nepořádek, hluk nebo neustálý vizuální smog citelně zvyšují stres.
Smyslem self-care je zvyknout si všímat vlastních potřeb a hledat malé návyky, které jsou dlouhodobě udržitelné. Právě tyto zdánlivě drobné konzistentní vzorce chování mají často větší efekt než krátkodobé extrémy.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Biohacking: Alkohol škodí i v malých dávkách. Každá kapka zvyšuje riziko rakoviny
