Vyjednavači hnutí ANO, SPD a Motoristů se v zásadě dohodli na programu vlády těchto stran, řekl dnes České televizi (ČT) místopředseda ANO Karel Havlíček. Materiál ještě podle něj projednají stranická vedení, což může vést k jeho dílčím úpravám.

Program v pondělí vyjednavači představí předseda ANO Andrej Babiš prezidentovi Petru Pavlovi. "Jsme dohodnuti na úrovni toho vyjednávacího týmu," uvedl Havlíček. Předpokládá, že program proberou stranická vedení a bude do něj možná nutné ještě promítnout výsledky těchto debat. "Ale troufám si tvrdit, že v zásadě jsme hotovi," prohlásil místopředseda ANO.

Do chystaného programu se podle Havlíčka podařilo z drtivé většiny včlenit volební program ANO, bylo však třeba respektovat i názory partnerů. "Určité kompromisy jsme tam dělali, ve finále je to společné dílo," uvedl Havlíček. Cílem byl podle něj program, který bude reflektovat "středopravé ukotvení vlády se sociální kontrolkou, kterou tam bude zajišťovat hnutí ANO" a bude postaven konzervativně.

Jako poslední body vyjednavači probírali vědu a digitalizaci. Podle Havlíčka bude obnovena funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci, který by podléhal přímo premiérovi nebo vicepremiérovi. V končící vládě měli zodpovědnost za digitalizaci jednotliví ministři. "Zaměříme se na digitalizaci stavebního řízení," řekl Havlíček. Výdaje na vědu by chtěl zvýšit nad dvě procenta hrubého domácího produktu. Slib ANO o zvýšení až na 2,5 procenta během čtyř let možná v programu nebude, připustil.

ANO, SPD a Motoristé se již dříve dohodli na rozdělení resortů ve vládě, která by měla mít 16 členů. V kabinetu má mít devět křesel hnutí ANO, tři SPD a čtyři Motoristé. ANO má mít kromě premiéra ministry financí, průmyslu, zdravotnictví, práce, školství, vnitra, pro místní rozvoj a spravedlnosti. Odborníci nominovaní za SPD budou v čele obrany, zemědělství a dopravy. Motoristé získají ministerstva zahraničí, kultury, životního prostředí a budou mít nového ministra sportu, prevence a zdraví.

Česko nesouhlasí s klimatickým cílem EU, uvedl Fiala

Politika

Premiér Petr Fiala (ODS) zopakoval, že ČR nesouhlasí s unijním klimatickým cílem snížit emise skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040. Na nadcházející Evropské radě se o tom ale podle Fialy rozhodovat nebude. Zopakoval také, že Česko bude usilovat o odložení systému emisních povolenek ETS2.

ČTK

Přečíst článek

Chorvatští poslanci odhlasovali znovuzavedení povinné vojenské služby. Informují o tom tiskové agentury. Cílem je posílit obranyschopnost téměř čtyřmilionové země uprostřed rostoucího globálního geopolitického napětí. Krok je reakcí na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě z důvodu ruské agrese na Ukrajině a závodů ve zbrojení na Balkáně, který v 90. letech prošel krvavou válkou, napsala agentura AP.

„Jsme svědky nárůstu různých typů hrozeb, což vyžaduje reakci a efektivitu celé společnosti,“ řekl tento týden poslancům ministr obrany Ivan Anušić.

Chorvatsko zrušilo povinnou vojenskou službu v roce 2008, rok před vstupem do Severoatlantické aliance, a následně se zaměřilo na profesionalizaci armády. Chorvatská armáda v současnosti podle odhadů čítá téměř 15 tisíc vojáků v aktivní službě a dalších 20 tisíc rezervistů.

Agentura AFP uvádí, že každý rok bude do služby povoláno 18 tisíc mužů nad 18 let, kteří projdou dvouměsíčním vojenským výcvikem. První kurzy odstartují na začátku příštího roku. Žen se povinná služba netýká. Muži, kteří se nebudou chtít účastnit vojenské služby kvůli přesvědčení, budou moci absolvovat civilní službu, která bude trvat tři až čtyři měsíce. Při této službě budou například součástí týmů, které pomáhají při přírodních katastrofách.

Odvedení branci budou pobírat plat 1100 eur (asi 26 750 korun) měsíčně. Částka pro ty, kteří se rozhodnou pro civilní službu, zatím není známa. Ti, kteří absolvují vojenskou službu, budou zvýhodněni při snaze získat zaměstnání ve státní službě.

Někteří poslanci zavedení povinné vojenské služby kritizovali s tím, že zákon diskriminuje ženy a osoby, které se služby odmítnou z přesvědčení účastnit. Podle nich například není spravedlivé, aby ti, kteří absolvují civilní službu, dostávali nižší mzdy a nebyli zvýhodněni při snaze získat zaměstnání ve veřejném sektoru.

Gaza v ruinách: Válka zanechala více sutin než váží 6000 Eiffelových věží

Politika

Více než čtyři pětiny všech budov v Pásmu Gazy, po nichž zůstalo přes 60 milionů tun sutin, zničila nebo poškodila válka mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, kterou 10. října zastavilo křehké příměří. Ukázaly to aktuální údaje OSN, které dnes analyzovala agentura AFP.

ČTK

Přečíst článek