Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Irsko na pokraji palivové krize. Protesty ochromily přístavy, stovky benzinek jsou bez zásob

Micheál Martin, irský premiér
Profimedia.cz
 nst
nst

Irsko čelí vážné krizi v zásobování pohonnými hmotami. Demonstranti už čtvrtý den blokují klíčovou ropnou infrastrukturu, což vedlo k výpadkům dodávek a panickému vykupování paliva. Premiér varuje, že situace může ochromit ekonomiku a země možná nebude schopná přijímat další dodávky ropy.

Irsko se dostává do kritické situace. Demonstranti požadující zásah vlády proti prudkému zdražování pohonných hmot blokují přístavy, palivové terminály i rafinerie. Protesty, které trvají už čtvrtý den, narušily zásobování natolik, že stovky čerpacích stanic zůstávají bez paliva.

Ceny nafty vzrostly od konce února o více než 20 procent, což vyvolalo vlnu nevole napříč zemí. Situaci ještě zhoršilo panické nakupování, které zásoby dále vyčerpává. Podle odhadů by se počet prázdných benzinek mohl během krátké doby vyšplhat až na 500.

Ceny pohonných hmot jsou stále vysoké

Lukáš Kovanda: Vzhůru ke kanystrům. Nafta může zítra skokově zdražit. Cenou hýbe Rotterdam i geopolitika, ne vláda

Maximální cena nafty v Česku může už zítra vzrůst zhruba o 1,30 koruny na litr a přiblížit se hranici 46,50 koruny. Nejde však o změnu vládní regulace, jak se někdy mylně uvádí. Cenový strop se odvíjí od aktuálních tržních cen, které v posledních dnech výrazně kolísají především kvůli vývoji na burze v Rotterdamu a napětí v oblasti Perského zálivu. Výsledkem je prudké zdražení, které se do cen na čerpacích stanicích může promítnout prakticky ze dne na den.

Přečíst článek

Premiér Micheál Martin označil vývoj za „velmi vážný“ a varoval, že Irsko se blíží momentu, kdy nebude schopno přijímat nové dodávky ropy. Už nyní například tanker nemohl vyložit náklad v přístavu Galway a rafinerie ve Whitegate musela zastavit provoz.

Dopady protestů se rychle šíří i do dalších oblastí. Doručovací společnost DPD oznámila pozastavení služeb a podniky začínají pociťovat narušení dodavatelských řetězců. Vláda má připravené policii i armádu, zároveň ale vyzývá k jednání.

Kabinet už v březnu představil balíček ve výši 250 milionů eur na snížení daní z paliv, protestujícím to však nestačí. Požadují razantnější kroky, včetně zavedení cenového stropu. Situace tak zůstává napjatá a její další vývoj nejistý.

Související

Blízký východ může kvůli válce přijít až o 200 miliard dolarů

Ceny ropy po rekordním růstu klesají. Trh uklidňují signály o příměří i částečné otevření Hormuzského průlivu

Přečíst článek
Protesty proti válce v Íránu

USA zvažují vyslání až deseti tisíc vojáků na Blízký východ. Rostoucí napětí s Íránem dál ohrožuje klíčovou ropnou trasu

Přečíst článek
Jerome Powell, Předseda Federálního rezervního systému USA.

Fed zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu a bude v tom pokračovat

Přečíst článek

Michal Nosek: Dálnice z obranných peněz. Okamura s Babišem a Macinkou nadávají na Brusel, ale miliardy na D11 uvítají

Dálnice D11
ČTK
Michal Nosek

Když se mluví o Bruselu, je to diktát, chaos a nepřítel národních zájmů. Když se rozdělují peníze, je to najednou vítaný partner. Případ dostavby D11 ukazuje tuhle českou politickou schizofrenii v přímém přenosu.

Evropský nástroj SAFE měl posílit obranu. V české realitě ale vedle armády pomůže i s dálnicí. Ano, formálně je to „strategická infrastruktura“. Prakticky asfaltový pruh směrem na Polsko. Který měl být hotový již dávno.

D11 samozřejmě dává smysl. Uleví dopravě, zlepší logistiku, propojí Česko se severem Evropy. Jenže pointa není v tom, co se staví. Ale z čeho.

Čerpací stanice

Dalibor Martínek: Nafta o čtyři koruny levnější. Mají se Češi radovat? Měli by spíš brečet

Ministerstvo financí vydalo svůj již třetí příkaz k maximálním cenám paliv. Nafta má podle státního nařízení zlevnit ze dne na den o víc než čtyři koruny za litr. Pro řidiče jistě dobrá zpráva, ale ve výsledku pro společnost velmi špatná.

Přečíst článek

Když se klíčová dopravní tepna musí opřít o „obranné“ evropské peníze, je to spíš vizitka státu než Bruselu. Bez miliard z EU by se to totiž s velkou pravděpodobností znovu zaseklo v nekonečném kole odkladů.

A teď přichází ta největší ironie.

Tomio Okamura staví svou politiku na odporu k Evropské unii. Andrej Babiš si Brusel bere jako boxovací pytel, kdykoli se mu to hodí. Oba ale velmi dobře vědí, že bez evropských miliard by se doma peníze na důležité projekty těžko hledaly. Kritika EU je levná, ale vropské peníze jsou naopak až příliš cenné na to, aby se odmítaly. A tak se děje to, co už je v Česku vlastně normou: Brusel se veřejně tepe, ale jeho peníze se ochotně inkasují.

Dálnice D11

Stavba dálnice D11 se zastavila kvůli radioaktivitě

Ředitelství silnic a dálnic zastavilo stavbu asi na 300 metrů dlouhém úseku dálnice D11 z Trutnova na státní hranici s Polskem. Na třech haldách v trase stavby je zvýšená koncentrace přírodní radioaktivity. Mohla by ohrozit zdraví lidí na stavbě, uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Případ ŘSD ohlásilo Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost k odbornému posouzení. Podle úřadu naměřené hodnoty radiace nejsou zdraví nebezpečné.

Přečíst článek

Dálnice D11 je v tomhle směru učebnicový příklad. Na jedné straně silná slova o suverenitě a diktátu. Na druhé straně projekty, které by bez evropského financování sotva vznikly včas. Čím konkrétnější výsledek, tedy silnice, most, dálnice, tím rychleji ideologické výhrady mizí. Protože nakonec nerozhodují projevy ani billboardy. Rozhodujeí peníze na beton a asfalt. A ten, zdá se nešim lidem, chutná z Bruselu úplně stejně dobře jako ten „národní“.

Související

Lukáš Kovanda: Vzhůru ke kanystrům. Nafta může zítra skokově zdražit. Cenou hýbe Rotterdam i geopolitika, ne vláda

Ceny pohonných hmot jsou stále vysoké
Profimedia
Lukáš Kovanda

Maximální cena nafty v Česku může už zítra vzrůst zhruba o 1,30 koruny na litr a přiblížit se hranici 46,50 koruny. Nejde však o změnu vládní regulace, jak se někdy mylně uvádí. Cenový strop se odvíjí od aktuálních tržních cen, které v posledních dnech výrazně kolísají především kvůli vývoji na burze v Rotterdamu a napětí v oblasti Perského zálivu. Výsledkem je prudké zdražení, které se do cen na čerpacích stanicích může promítnout prakticky ze dne na den.

Maximální povolená cena nafty by měla zítra vzrůst přibližně o 1,30 koruny, tedy zhruba na 46,50 koruny za litr. Jde o odhad vycházející z kotací agentury Platts, které reflektují vývoj na burze v Rotterdamu, přičemž tato data nejsou veřejně dostupná.

Zajímavé bude sledovat, zda se opět objeví mylné interpretace, že vláda regulaci zpřísňuje či naopak uvolňuje. Ve skutečnosti se totiž samotný mechanismus nijak nemění. Vývoj maximální ceny primárně odráží dění na trhu, nikoli politické rozhodnutí.

Klíčovým faktorem je aktuální vývoj velkoobchodních cen nafty na burze v Rotterdamu. Ty v posledních dnech výrazně kolísají. Například včera vzrostla cena nafty v korunovém vyjádření přibližně o dvanáct procent, jak vyplývá z dat agentury Bloomberg. Tento růst se již dnes promítl do velkoobchodní ceny státní společnosti Čepro, zatímco společnosti MOL a Orlen zatím reagovaly pomaleji.

Andrej Babiš

Orlen a MOL zdražily navzdory levnější ropě, zuří Babiš. Společnosti pochybení odmítají

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval společnosti Orlen a MOL k výraznému zlevnění cen pohonných hmot, největší tuzemští distributoři podle něj navzdory zlevnění ropy na trhu zvýšily velkoobchodní ceny paliv o dvě koruny. Během dneška proto očekává, že ceny paliv půjdou na čerpacích stanicích dramaticky dolů. Firmy k tomu uvedly, že jejich ceny vycházejí ze situace na trhu, pochybení odmítly.

Přečíst článek

Pokud by bylo možné ukázat na konkrétního „hybatele“ cenových stropů, pak by jím nebyla česká vláda, ale spíše vývoj na globálních trzích a geopolitické napětí. Významnou roli hraje situace v Perském zálivu, zejména v oblasti Hormuzského průlivu, která ovlivňuje světové ceny ropy a ropných produktů.

Český systém regulace přitom zůstává beze změny. Maximální cena se odvozuje od průměru čtyř tržních cen, ke kterému si prodejci mohou připočítat maximální přirážku 2,50 koruny na litr. Stát tedy neurčuje pevnou cenu pohonných hmot, ale pouze omezuje obchodní marži. Na rozdíl například od Maďarska nebo některých čerpacích stanic ve Francii, kde existují pevně stanovené cenové stropy, se v Česku cena pohybuje pružně podle trhu.

Nedávné výrazné zlevnění nafty na čerpacích stanicích, v průměru o zhruba tři koruny na litr během jediného dne, bylo způsobeno rekordním poklesem cen na burze v Rotterdamu. Ten tehdy dosáhl více než devatenácti procent. Právě tento propad snížil cenový strop, nikoli zásah vlády.

Zajímavý je také přístup jednotlivých distributorů. Státní Čepro reaguje na vývoj na burze rychleji a výrazněji než jeho konkurenti. Když ceny prudce klesly, snížilo své velkoobchodní ceny o více než třináct procent, zatímco MOL a Orlen pouze o necelých pět procent. Podobně nyní při růstu cen Čepro zdražuje svižněji, zatímco ostatní hráči zatím reagují pomaleji.

S určitou nadsázkou tak lze říci, že pokud chce řidič ušetřit, může se mu vyplatit natankovat ještě dnes. Vývoj na globálních trzích totiž naznačuje, že zítřejší cena nafty může být znatelně vyšší – a to především vlivem zahraničních faktorů, nikoli domácí politiky.

Související

Protesty proti válce v Íránu

USA zvažují vyslání až deseti tisíc vojáků na Blízký východ. Rostoucí napětí s Íránem dál ohrožuje klíčovou ropnou trasu

Přečíst článek
Doporučujeme