Protivzdušná obrana NATO zničila balistickou střelu odpálenou z Íránu, která mířila směrem k Turecku. Raketa přeletěla nad územím Iráku a Sýrie. Incident podle Ankary nezpůsobil žádná zranění. Jde o první případ, kdy se současný konflikt dotkl území členského státu NATO.
Systémy protivzdušné obrany Severoatlantické aliance ve východním Středomoří zničily balistickou střelu odpálenou z Íránu, která přeletěla nad územím Iráku a Sýrie a mířila do vzdušného prostoru Turecka. Informovalo o tom ve středu turecké ministerstvo obrany s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn.
„Balistická raketa odpálená z Íránu a zachycená při letu směrem k tureckému vzdušnému prostoru poté, co proletěla vzdušným prostorem Iráku a Sýrie, byla včas úspěšně zachycena a zneškodněna prvky protivzdušné a raketové obrany NATO rozmístěnými ve východním Středomoří,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení, které zveřejnilo na síti X.
Rozšiřující se konflikt na Blízkém východě nehrozí pouze dočasným zvýšením cen na benzinkách, ve hře jsou i vyšší ceny elektřiny, s tím rostoucí inflace či zamrzlé hypotéky.
Jde o první případ, kdy se současná válka mezi Izraelem a Spojenými státy na jedné straně a Íránem na straně druhé dotkla také Turecka, členské země NATO.
Teherán až dosud v odvetě útočil raketami a drony vedle Izraele pouze na státy Perského zálivu, kde mají Spojené státy své vojenské základny.
Ankara varuje před eskalací
„Varujeme všechny strany, aby se zdržely akcí, které by vedly k další eskalaci konfliktu v regionu. V této souvislosti budeme i nadále konzultovat s NATO a našimi dalšími spojenci,“ uvedlo ministerstvo.
„Rozhodně a bez váhání podnikneme veškeré kroky nezbytné pro obranu našeho území a vzdušného prostoru. Všem stranám připomínáme, že si vyhrazujeme právo reagovat na jakékoli nepřátelské akce vůči naší zemi,“ zdůraznilo ministerstvo.
Dodalo, že zbytky střely, která íránskou raketu zneškodnila, dopadly v okrese Dörtyol v provincii Hatay. Ta leží na jihu Turecka mezi Sýrií a pobřežím Středozemního moře.
Zrušené lety přes Blízký východ: Pojištění vám prodlouží krytí, návrat si ale zaplatíte sami
Rušení letů přes Dubaj, Dauhá či Abú Zabí nechalo část Čechů neplánovaně v zahraničí. Pojišťovny reagují automatickým prodloužením cestovního pojištění. Náhradní letenky nebo přesměrování přes jiné destinace však obvykle z kapes klientů nehradí.
Společnost Telight patří k těm příkladům úspěšného využití univerzitního výzkumu v byznysu. České mikroskopy, které využívají know-how z brněnského VUT, dobývají svět.
Česko patří ke světovým velmocem optické techniky. A hlavní hráči působí v Brně. Právě zde vznikla společnost Tescan, kterou vloni koupila japonská Shimadzu za 850 milionů dolarů.
„Dokazuje to, že tu existují unikátní podmínky, v nichž mohou vznikat a růst firmy, o které se zajímají globální hráči,“ říká Petr Jaroš, CEO výrobce holografických mikroskopů Telight, spin-offu, který se z Tescanu oddělil koncem roku 2019. „Důvodem tehdy bylo, že pro Tescan byla tehdy priorita vývoj prozařovacího elektronového mikroskopu a světelná mikroskopie nedostala dostatečnou pozornost. Vyčleněním samostatné společnosti jsme mohli začít expandovat a komerčně využít patenty mající kořeny ve výzkumu profesora Radima Chmelíka z VUT v Brně, který v této oblasti získal prestižní cenu Wernera von Siemense i Českou hlavu,“ dodává Jaroš.
Telight vlastní lucemburský fond CLCF SMT zaměřený na vědecké přístroje a optické technologie. V roce 2020 pak Telight koupil francouzskou společnost BioAxial, čímž rozšířil své portfolio o technologii zobrazení v superrozlišení. „Fond je otevřený novým investorům. Chceme financovat expanzi, diagnostické aplikace i vývoj přístrojů s vyšším rozlišením, máme již patenty včetně experimentálního ověření na lokalizaci jednotlivých molekul,“ říká Jaroš.
Podle něj jsou přitom podobné technologie velmi zajímavou investicí, protože na rozdíl od startupů jde o stabilní byznys, což potvrzuje právě i zmíněná akvizice brněnské firmy globálním hráčem. „Celosvětový trh jenom super-rozlišovacích vědeckých mikroskopů je kolem šesti miliard dolarů. Kdybychom získali jedno procento, znamenalo by to asi 60 milionů dolarů tržeb,“ odhaduje CEO společnosti.
Sledovat život buněk
Klíčovým produktem firmy je mikroskop Q-Phase využívající technologii Quantitative Phase Imaging, pomocí kterého mohou vědci a vědkyně sledovat buňky v jejich přirozeném prostředí.
„Normální buňka je téměř průhledná. Když ji obarvíte, vidíte ji dobře, ale chemie může ovlivnit experiment. My místo intenzity světla měříme jeho zpoždění při při průchodu, tedy změnu fáze. Díky tomu zobrazíme rozložení látky v buňce bez zásahu do ní samotné,“ vysvětluje Jaroš hlavní výhody českého výrobku.
Právě schopnost sledovat živé buňky v reálném čase je zásadní pro biomedicínu a vývoj léků. Farmaceutické firmy potřebují dlouhodobě pozorovat, jak se buňky dělí, odumírají, pohybují nebo reagují na léčivo.
„Cílem vědce je pochopit, co se ve vzorku děje. My mu dáváme další mapu. Představte si to jako digitální mapu České republiky. Něco ukazuje turistická mapa, další informace nabízí třeba katastrální mapa. A přesně tak i my nabízíme různé pohledy na vzorky,“ přibližuje šéf Telightu to, co vlastně zákazníkům nabízí pokročilé holografické mikroskopy. I proto o ně mají zájem akademická a výzkumná pracoviště po celém světě, ale také nemocnice či farmaceutické firmy.
Investor Michal Zahradníček: Česká věda má skryté diamanty, které zatím leží ladem
Investice do primárního výzkumu jsou složité, ale potenciálně mimořádně ziskové. I tak probíhají zejména na Západě a nikoli ve střední a východní Evropě, říká investor Michal Zahradníček, jehož fond Life BioCEEd se zaměřuje právě na tuto oblast. „Náš fond má nyní půl miliardy, ale když bude potřeba, můžeme si zavolat více finančních prostředků, myslím, že bychom mohli proinvestovat 1,5 až 2 miliardy,“ říká investor.
Firma dnes ke Q-phasu zároveň přidává fluorescenční moduly a dále nabízí super-rozlišovací mikroskopii, která dokáže zobrazit struktury až kolem 90 nanometrů, a má vlastní patenty na technologii schopnou teoreticky jít k rozlišení kolem pěti nanometrů.
„Další výhodou našeho mikroskopu tak je jeho konfigurovatelnost, zákazník si může pořídit přesně to, co potřebuje. Jednotlivé moduly samozřejmě neustále upgradujeme a doplňujeme nejnovějšími technologiemi, čímž prodlužujeme životnost produktu,“ připomíná Petr Jaroš. I tak Telight aktuálně finišuje nový typ, nástupce Q-Phase, který bude kompaktnější než stávající vlajková loď Telightu.
Moderní mikroskopie už není jen optika. Jeden experiment generuje obrovské objemy dat, které je potřeba přenést, zpracovat, analyzovat a uchovávat. I proto Telight pracuje také na uvedení vlastní datové platformy a to jak v oblasti HW, tak SW.
Rony Plesl: Ve sbírce mám i díla studentů. Vlastní skleničky ale ne
Patří k nejviditelnějším současným umělcům a mezi synonyma pojmu české sklo. Rony Plesl ale také vyučuje na UMPRUM a to již 17 let a zároveň je sběratelem a podporovatelem umění. „Moje sbírka je už docela velká, a když všechno dobře dopadne, na jaře ji představím v galerii Magnus Art,“ prozrazuje Plesl. Začátek rozhovoru netradičně svedeme právě k umění, protože na zdi v karlínském ateliéru visí jedno překvapivé dílo.
Telight dnes prodává především v Evropě, ale letošní rok má být přelomový v expanzi. Firma už dodala první zařízení do Japonska a Číny.
„V Japonsku máme distributora a první zákazníky, kterým přístroj předvádí. V Číně jsme prodali zařízení univerzitě a očekáváme další poptávku,“ říká Jaroš.
Dalším cílem je americký trh, který je pro výrobce mikroskopů největším na světě. Zájem firma mapuje i v Izraeli, Spojených arabských emirátech nebo Indii – tedy v regionech, kde rychle roste biotechnologický výzkum.
Česká věda pak podle Jaroše umí světu nabídnout velmi zajímavé technologie, s nimiž by mohly firmy uspět globálně. Častým problémem je ale komercionalizace, schopnost přijít s produktem a dokázat zafinancovat jeho vývoj a prodej.
„Telight může být dobrým příkladem, kdy se to povedlo, protože se propojil akademický výzkum, kapitál a management, a vznikl produkt schopný konkurovat světové nabídce. Česká věda tak nemusí být jen grantovým prostředím, ale může být i průmyslem,“ uzavírá Jaroš.
Jubilejní pátý ročník Global Investment Summitu (GIS) právě odstartoval. Přináší dvoudenní program plný exkluzivních dat, odborných diskusí a setkání lídrů českého i světového byznysu. Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí. Přinášíme živý přenos z Martinického paláce na Pražském hradě.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Globální centrum mikroskopů v Brně může ještě posílit. I díky čipům, říká exšéf Tescanu
Evropa hledá způsob, jak obstát v průmyslovém souboji s Čínou. Evropská komise proto navrhla pravidla, která mají zvýhodnit výrobky vyrobené v EU. Týkat se mají například oceli, baterií, solárních technologií nebo automobilových součástek. Cílem je posílit evropskou výrobu a omezit závislost na dovozu.
Evropská komise (EK) ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou zejména v oblasti tzv. čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
Konkrétně jde o ochranu tří strategických odvětví: těžkých průmyslových výrobků, jako je nízkouhlíková ocel, cement a hliník, čistých technologií a automobilového průmyslu. Akt by měl podpořit například evropské výrobce větrných elektráren, solárních panelů či baterií pro elektromobily.
České „mozky na kolejích“ válcují světovou konkurenci. Tramvaj 52T je naše technologická vizitka, říká Ignačák ze Škody Group
Výroba kolejových vozidel zůstává klíčovým oborem pro českou ekonomiku a export. Podmínkou je, že Česko udrží kvalitní výzkum a vývoj, který propojí tradiční české produkty s moderními technologiemi. „Do našich vlaků a tramvají přidáváme velmi inovativní prvky. Troufnu si říct, že naše nová tramvaj 52T pro Prahu je jednou z nejlepších na světě,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz místopředseda představenstva Škody Group Tomáš Ignačák, který je také předsedou předsednictva Asociace českého železničního průmyslu (ACRI).
Opatření se zaměřují na odvětví, která jsou strategicky důležitá pro ekonomiku EU a která v současnosti čelí silnému konkurenčnímu tlaku zejména ze strany Číny. Jde o energeticky náročná odvětví (ocel, cement, hliník, chemikálie), technologie s nulovými čistými emisemi a výrobu automobilových součástek.
Akt zavádí pravidla, podle nichž se při veřejných zakázkách a státní podpoře bude více zohledňovat, zda je produkt vyroben v EU a má nízkou uhlíkovou stopu. Tyto požadavky se budou vztahovat na výše zmíněná odvětví, do budoucna je ale možné je rozšířit i na další energeticky náročná odvětví, například na chemický průmysl.
„Tím se posílí evropské výrobní kapacity a podpoří poptávka po čistých technologiích a produktech vyrobených v Evropě,“ uvedla EK.
V praxi by to podle bruselského serveru Politico mělo znamenat, že evropské vlády budou nuceny vynakládat více peněz daňových poplatníků na takzvané zelené produkty vyrobené v EU, což podpoří poptávku po domácím průmyslu.
Dominik Stroukal: Reformy bez kontinuity jsou jen drahé experimenty. Růst nepřinesou
Česko není zemí bez strategií, ale bez kontinuity. Jedna vláda reformu prosadí, druhá ji zruší, aby si připsala politické body. Dopad to má na důchody, daně i podnikatelské prostředí. Bez stability pravidel se investovat nedá. Růst podkopávají politická diskontinuita a krátkodobé myšlení, říká v rozhovoru ekonom Dominik Stroukal.
Dohady o tom, jak by mělo nařízení vypadat, se značně protáhly. Schůzka šéfů kabinetů jednotlivých eurokomisařů začala v pondělí a nakonec pokračovala i v úterý. Teprve ve středu komise návrh schválila.
Původní plán francouzského eurokomisaře Stéphana Séjourného měl přitom být mnohem rozsáhlejší. Negativní reakce ze strany kolegů eurokomisařů, členských států i obchodních partnerů sedmadvacítky ho ale donutily návrh zmírnit, uvedl server Politico.
Nařízení má zvrátit podle kritiků alarmující úpadek evropského průmyslu.
Nespokojenost na všech stranách
S výsledným návrhem, který se neustále měnil a jehož zveřejnění se tak od ledna odkládalo, podle zdrojů ČTK nakonec není spokojen téměř nikdo – ani Séjourné, ani ostatní.
Očekává se, že normu ještě dál pozmění spoluzákonodárci, tedy Rada EU, která zastupuje členské státy, a Evropský parlament.
„Tváří v tvář bezprecedentní globální nejistotě a nekalé konkurenci se evropský průmysl může spolehnout na ustanovení tohoto aktu, která podpoří poptávku a zaručí odolné dodavatelské řetězce ve strategických odvětvích,“ komentoval návrh eurokomisař Séjourné.
„Vytvoří také pracovní místa tím, že peníze daňových poplatníků nasměruje do evropské produkce, sníží naši závislost a posílí naši ekonomickou bezpečnost a suverenitu,“ dodal.
Problém nové hospodářské strategie je, že řeší vše. Potřebujeme priority, říká ekonom
Nová vládní ekonomická strategie, nazvaná Česko: Země pro budoucnost 2.0, kterou v pondělí schválila vláda, je velmi komplexní a v jednotlivých bodech také konkrétní. Jenže právě to má jeden pořádný háček: cílů je moc a tolik věcí se nedá za jedno volební období zvládnout. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek proto postrádá prioritizaci.
