Írán znovu oznámil uzavření Hormuzského průlivu, jedné z nejdůležitějších tras světového obchodu s ropou a plynem. Teherán krok spojuje s izraelskými údery v Libanonu, USA ale tvrdí, že pro uzavření úžiny zatím nejsou důkazy.
Íránské vojenské velitelství oznámilo, že Hormuzský průliv je znovu uzavřen kvůli izraelským útokům v Libanonu a kvůli „zlé vůli“ Spojených států. Informovaly o tom světové agentury. Teherán rovněž uvedl, že pokud bude izraelská agrese pokračovat, podnikne další kroky. Americký viceprezident J. D. Vance řekl stanici Fox News, že o uzavření úžiny nejsou důkazy.
Americký prezident Donald Trump a íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu na dálku podepsali memorandum o porozumění, které otevírá cestu ke konečné mírové dohodě. Součástí memoranda je otevření Hormuzského průlivu a okamžité příměří na všech frontách včetně Libanonu, kde Izrael vede ofenzivu proti tamnímu proíránskému hnutí Hizballáh.
Navzdory klidu zbraní zahynulo při nových izraelských úderech na jihu Libanonu v oblasti Nabatíja 16 lidí, dalších 12 lidí jich utrpělo zranění. Izrael a Hizballáh se vzájemně obviňují z porušování příměří.
Evropa dohání Wall Street. Méně AI může být najednou výhodou
Evropské akcie se po měsících slabší výkonnosti vracejí do hledáčku investorů. Podle agentury Bloomberg jim pomáhá naděje na uklidnění situace na Blízkém východě, pokles cen ropy a přesun peněz z amerických technologických titulů do bank, automobilek a průmyslu.
Americko-izraelská válka proti Íránu ochromila lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu či zhruba třetina celosvětové přepravy zemědělských hnojiv po moři. Uzavírka úžiny vedla k prudkému zdražení ropy a ropných produktů.
Související
Týden tradera: Wall Street si užívá bull market. Investoři přehlížejí rizika, varuje šéf JPMorgan
Čeští experimentální archeologové vypluli v replice pravěkého člunu na cestu Egejským mořem. Expedice Monoxylon chce na trase dlouhé asi 450 kilometrů ověřit, jak se mohly před tisíci lety šířit rané zemědělské kultury mezi Malou Asií a Evropou.
V Egejském moři v řeckém přístav Alexandrupole dnes začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech. První den zdolala na širém moři v replice pravěkého člunu vydlabaného z jednoho kusu dubu mezi pevninou a ostrovem Sámothraké za devět hodin vzdálenost 48 kilometrů, uvedl ředitel archeoparku ve Všestarech na Královéhradecku Radomír Tichý, který je organizátorem expedice. Celá trasa po moři mezi ostrovy měří okolo 450 kilometrů, cíl je v přístavu Volos.
„Bylo to dnes náročné, ale posádka je na tom dobře. Vítr byl boční, proto nešla použít plachta. Plavba byla ve vlnách s větrem, což způsobilo vratký člun. Nebezpečné to ale nebylo,“ řekl odpoledne Tichý.
Doufá, že námořní experiment lépe objasní nejpravděpodobnější trasu neolitické migrace v této části Egejského moře. „V neděli nás čeká trasa dlouhá jen 15 kilometrů podél pobřeží ostrova Sámothraké,“ řekl Tichý.
Trasa vede mezi Malou Asií a Evropou, kde převládají větry vhodné pro pohon plavidla. Právě proto je ověření zapojení plachty do námořní plavby při šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří jedním z hlavních cílů expedice. V pořadí pátá expedice v dlabaných člunech, monoxylech, navazuje na výpravy z let 1995, 1998, 2019 a 2023, z nichž tři se konaly v Egejském moři.
Archeolog Radomír Tichý (třetí zleva) při ukázce vztyčení plachty z plavidla námořní expedice Monoxylon IV ČTK
Zatímco dříve expedice Monoxylon zapojovala plachtu asi v pěti procentech času trvání expedice, letos by ji rádi využili nejméně z 50 procent. Plachta byla vyrobena tradičními postupy z lipového lýka. Expedice má v záloze plachtu ze lnu.
Monoxylon V: člun expedice Archeoparku Všestary u @hkcity a @UHK_cz dlabaný z kmene dubu jako v pravěku stojí v přístavu v Alexandroupoli v Řecku připravený ke startu. Vyrazí na širé Egejské moře v sobotu 20. 6. v 8 hod., sdělil z Řecka její vedoucí archeolog doc. R. Tichý 📷. pic.twitter.com/tycOlNULDu
K plavbě archeologové používají člun, který vyrobili pro předchozí plavbu. Má délku 11,5 metru a široký je až 120 centimetrů. Má 22 členů posádky včetně kormidelníka. Předlohou plavidla je 8000 let staré neolitické plavidlo s plochým dnem objevené v roce 1994 v jezeře Bracciano u Říma. Expediční člun má opět doprovodné plavidlo.
Zkušební plavba repliky pravěkého člunu na přehradní nádrži Rozkoš ČTK
Na plavbu má expedice 12 až 14 dnů. Trasa expedice má nejméně deset etap přes řecké ostrovy. Na ostrovech, které expedice navštíví, jsou lokality z neolitu. Cílem expedic Monoxylon je přispět k poznání šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří.
Ať se děje, co se děje, člověk má jednu věc jistou. Smrt. Jenže, platí to ještě? Co když umělá inteligence změní i toto? Každopádně, nesmrtelnost se realisticky dostává na scénu, popisuje v Civilizačním deníku Tereza Zavadilová.
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
FOTOGALERIE: Objev českých egyptologů. V Abúsíru našli hrobku královského písaře
Novela zákona o střetu zájmů se může ještě změnit. Alena Schillerová připustila úpravy sporných lhůt pro vymáhání dotací, opozice ale návrh dál označuje za zákon šitý na míru Andreji Babišovi.
Některé části novely zákona o střetu zájmů se ještě mohou změnit. V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekla ministryně financí a místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Reagovala tak na kritiku návrhu, který podle opozice může pomoci premiérovi Andreji Babišovi ve sporu o dotace pro Agrofert.
Sporná je především pasáž, která zpětně zkracuje Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu lhůtu pro vymáhání neoprávněně vyplacených dotací z deseti na čtyři roky. Předseda poslanců ODS Martin Kupka v debatě uvedl, že podle aktuálního návrhu by Babiš nemusel vracet dotace, které podle něj Agrofert neoprávněně získal v době, kdy byl jeho majitelem.
Glosa Michala Noska: Prokopův problém nejsou jen tři byty. Je to důvěra
U politika, který chce vést Prahu, nestačí říct, že se nic nelegálního nestalo. Případ Ondřeje Prokopa ukazuje, že mezi právní obhajobou a politickou důvěryhodností může být velký rozdíl. Neúplné majetkové přiznání, investice do družstevních podílů a vysvětlení postavené na osobním úspěchu otevírají otázku, zda kandidát na primátora dokáže své zájmy vysvětlit včas, úplně a přesvědčivě. Což se příliš nedaří.
Schillerová připustila, že právě lhůty mohou být jednou z věcí, které se v legislativním procesu upraví. „Ty lhůty se musí dát do souladu se všemi dalšími zákony, což bude třeba jedna z připomínek ministerstva financí,“ řekla. Připomněla také, že nejde o vládní, ale poslanecký návrh. Předložila ho skupina koaličních poslanců v čele s Radkem Vondráčkem z ANO.
„Návrh šitý na míru Babišovi“
ODS podle Kupky připraví k novele pozměňovací návrhy. Jeden z nich se má týkat právě zkrácení lhůty pro vymáhání dotací. Kupka označil návrh za šitý na míru Babišovi. „Jde o to pohlídat, aby ti, kdo o věcech rozhodují na celostátní i vyšší úrovni, nemohli jednat ve svůj vlastní prospěch,“ uvedl.
Další výhrada opozice míří na ustanovení, podle něhož by firma člena vlády nesměla získat výhradně nenárokovou dotaci nebo investiční pobídku jen od ministerstva, které daný člen vlády řídí. Podle Kupky přichází úprava právě ve chvíli, kdy Babišovi podle opozice nevychází řešení jeho střetu zájmů.
Lukáš Kovanda: ČNB si kupuje čas. A Babišovi ukazuje, že ji neřídí
Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.
Babiš v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust a tvrdí, že tím svůj střet zájmů vyřešil. Evropská unie však českým úřadům zaslala dopis, v němž žádá informace o opatřeních proti možnému střetu zájmů i právní posouzení struktury fondu.
Schillerová odmítla, že by novela vznikla kvůli Babišovi. Podle ní má českou úpravu přiblížit pravidlům v jiných zemích Evropské unie. Kriticky se k návrhu už dříve postavila také organizace Transparency International. Podle ní jsou některé změny v rozporu s evropskými pravidly a jsou nastavené tak, aby působily ve prospěch Babiše a jeho firem.
