Velvyslanci členských států Evropské unie se zatím nedokázali shodnout na prodloužení sankcí vůči ruským a běloruským občanům a firmám. Podle zdrojů ČTK blokují dohodu Slovensko a Maďarsko, které požadují změny v sankčním seznamu. Pokud sankce nebudou prodlouženy do nedělní půlnoci, přestanou platit.
Slovensko chce podle diplomatických zdrojů ze seznamu sankcionovaných osob vyškrtnout ruské miliardáře Michaila Fridmana a Ališera Usmanova. Maďarsko tento požadavek podporuje.
Kyperskému předsednictví v Radě EU se zatím nepodařilo najít kompromis, který by získal podporu všech členských států.
Na seznamu jsou tisíce osob a firem
Sankční seznam EU nyní zahrnuje více než 2500 jednotlivců a subjektů. Na tyto osoby a firmy se vztahuje zmrazení majetku v EU a zákaz cestování do členských států.
Evropská unie sankce zdůvodňuje jejich podílem na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny. Pro jejich prodloužení je nutný jednomyslný souhlas všech členských států.
Podobný spor už nastal loni
Diplomaté řešili nesouhlas Budapešti a Bratislavy i při prodlužování sankcí v minulosti. Už loni v září a předtím v březnu se dohoda rodila až na poslední chvíli.
Před rokem nakonec ze seznamu zmizela čtyři jména:
Miliardář Vjačeslav Moše Kantor
Ruský ministr sportu a šéf ruského olympijského výboru Michail Děgťarjov
Gulbahor Ismailovová, sestra miliardáře Usmanova
Podnikatel Vladimir Raševskij, který sankce proti své osobě úspěšně napadl u soudu EU
Další spor: sankční balík i půjčka Ukrajině
Maďarsko v současnosti blokuje také schválení dvacátého balíčku sankcí proti Rusku a unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur.
Maďarský premiér Viktor Orbán požaduje, aby Ukrajina obnovila dodávky ruské ropy ropovodem Družba do Maďarska a na Slovensko.
Podle ukrajinské strany byl ropovod poškozen ruskými útoky. Budapešť však tvrdí, že Kyjev dovoz ropy blokuje z politických důvodů.
Související
Viktor Orbán: Evropa upadne do recese, už je to nevyhnutelné
Spojené státy podle deníku The Wall Street Journal vysílají na Blízký východ expediční útvar námořní pěchoty. Krok přichází v době, kdy íránské útoky výrazně narušily lodní dopravu v Hormuzském průlivu, jedné z nejdůležitějších tras pro přepravu ropy na světové trhy.
Spojené státy vysílají na Blízký východ expediční útvar námořní pěchoty. Informoval o tom deník The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož k rozhodnutí dochází v době, kdy íránské útoky výrazně omezily lodní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové tepně pro transport ropy z Perského zálivu na světové trhy. Americké ministerstvo obrany zprávu zatím odmítlo komentovat.
Nasazení expediční jednotky, která může čítat až 2500 příslušníků námořní pěchoty, podle WSJ schválil ministr obrany Pete Hegseth na žádost velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Blízkého východu.
Skoro by se dalo konstatovat, že kam přijde pravicový populismus, tam brzy vypukne chaos, a politika se změní v absurdní podívanou. Třeba kvůli vzestupu Donalda Trumpa je svět nepředvídatelnějším a brutálnějším místem. Populističtí lídři ukazují, že umí vyhrát volby, ale s vládnutím si většinou nevědí rady.
K eskalaci napětí v regionu došlo poté, co Spojené státy a Izrael podnikly údery proti Íránu s deklarovaným cílem zabránit Teheránu v získání jaderných zbraní. Írán a jeho spojenci následně zahájili odvetné útoky pomocí dronů, balistických střel a raket, které míří nejen na Izrael a americké vojenské objekty v regionu, ale také na civilní cíle v některých arabských zemích.
Boje v oblasti zároveň výrazně narušily provoz v Hormuzském průlivu. Ten patří mezi nejdůležitější námořní trasy na světě – proudí jím významná část světových dodávek ropy a zemního plynu. Omezení dopravy proto vedlo k růstu cen energetických surovin na světových trzích.
Související
Tragický omyl Američanů? Za smrt 168 dětí v íránské škole mohla střela Tomahawk
Andrej Babiš sice protlačil Sněmovnou rozpočet na letošní rok s „nezákonně” vysokým schodkem 310 miliard korun, ale na zbrojení se mu peníze dávat nechtějí. Počítá se 155 miliardami korun, což je pod dvěma procenty HDP. Američané opakovaně vysílají signály, že se jim to nelíbí. Babiš kličkuje jako zajíc na poli.
Chceme, aby se v Česku žilo dobře, aby lidé byli zdraví, to je populistická mantra Andreje Babiše. Před volbami i po volbách. „Nechceme válku, chceme mír,“ vypráví. Trošku přitom pozapomněl, že Česko je členem NATO a má vůči němu závazky.
Kreativní účetnictví místo zbrojení
Babiš má jako správný lišák svůj plán. Aby nakrmil své voliče pohádkami o tom, jak se budeme mít dobře i bez zbrojení, vymyslel, že do obranných výdajů započítá kdeco. Třeba výstavbu silnic a dálnic, posílení energetiky. A další výmysly.
Národní rozpočtová rada přitom již upozorňovala, že všechny tyto výdaje musí jako zbrojní zpětně odsouhlasit NATO. Jelikož potvrzení přichází zpětně, Babiš zatím může v klidu tvrdit, že výdaje nejsou 1,7 procenta HDP, ale přes dvě. Až se ukáže, že to tak není, bude dělat překvapeného. Česko nyní vykazuje ze všech členů NATO největší podíl položek na obranu, které ve skutečnosti s obranou nesouvisejí.
Macinka si přinesl do Sněmovny Rudé Právo. Babiš s Okamurou si potvrdili nadřazenost nad českou justicí. Američané ale Babišovi to zbrojení neodpustí. Bude Vít Rakušan věčným čekatelem?
Druhou částí Babišovy strategie, jak očůrat výdaje na zbrojení, je, že se přece „kamarádí“ s Marcem Ruttem, generálním tajemníkem NATO. A Macinka se teď nově „kamarádí“ s Trumpem. A ti nás prý chápou, že na zbrojení nemáme peníze.
Babiš došel k pomýlenému názoru, že mu všechno projde. Mluvím s generálním tajemníkem NATO. A pan Macinka to vysvětloval americkému prezidentu Trumpovi. Takže já v tom nevidím žádný problém, my jim to rádi vysvětlíme znovu, kasá se v Česku.
Z Washingtonu přicházejí varování
Jaksi zapomíná, že kamarádství stojí na důvěře a solidaritě. Ne na oblbování.
Signálů, že se plete, dostává dost. Nejdřív slyšel kritiku za nízké zbrojní výdaje od Nicholase Merricka, amerického velvyslance v Praze. Vzkaz patrně nebyl pro premiéra pro premiéra dost silný, dostal silnější. Od Matthewa Whitakera, amerického velvyslance při NATO. „Žádné výmluvy, žádné výjimky.“ Americká ambasáda pro jistotu vzkaz přeložila do češtiny, aby si Babiš nestál na uších.
Je to už dost silný vzkaz?
Možná.
David Ondráčka: Zákon o zahraničním vlivu udělá z půlky národa „agenty“
V rámci vytváření nepřátel státu a lidu, teď patlalové od Okamurovců a Motoristů chtějí zákon o registraci fyzických i právnických osob vykonávající „zahraniční vlivovou činnost“. Cizáckým agentem se stane zhruba půlka národa. A vznikne kolem toho obludná byrokracie, nové úřady na přezkum, bude to stát miliardy. Vytváření nákladné byrokracie proti cizímu vlivu jde úžasně proti zdravému rozumu. Bravo, patlalové, přesně tohle je největší společenský problém Česka v roce 2026, tohle pomůže našim lidem. A bravo Babiši, že jim tohle blbnutí umožňujete.
Babišův ministr obrany Jaromír Zůna sice pořád tvrdí, že nový most je obranný výdaj. Ale už připouští, že Česko přeci jen výdaje na zbrojení někdy zvedne. Přišel s novou písničkou. Když není dost peněz na obranu, neznamená to, že peníze nebudou v příštích letech. Česko pod americkým tlakem začíná měknout jako sýr.
Závazek, který někdo bude muset zaplatit
Babiš dřív tvrdil, že závazek 3,5 procenta HDP na obranu v roce 2035 není jeho, ale jeho předchůdce Petra Fialy. Takže se ho držet nemusí. Další vykrucování.
Nyní již vláda Zůnovými ústy, těžko říct, zda nepřijde ještě korekce, závazek uznává. Jde však prý o vzdálenou budoucnost, ne o současnost.
Zasekne tedy Babiš sekyru pro budoucí vlády?
Zůstává otázkou, kdy s českým vykrucováním dojde západním spojencům trpělivost. Babiš spoléhá, že jeho výmluvy budou ještě nějakou dobu fungovat. Patrně ale neumí číst mezi řádky.
