Po prudkém čtvrtečním zdražení se ropa na světových trzích vrací k poklesu. Investoři sledují vývoj na Blízkém východě, kde se mísí naděje na příměří s novým napětím mezi Spojenými státy a Íránem.

Ceny ropy v pondělí oslabují poté, co ve čtvrtek zaznamenaly nejvýraznější růst za několik let. Obchodníci nyní vyhodnocují protichůdné signály z Blízkého východu – na jedné straně diplomatické snahy o příměří, na druhé pokračující tlak Spojených států na Írán.

Kolem třetí odpoledne středoevropského letního času severomořská ropa Brent ztrácela zhruba 0,5 procenta a obchodovala se za 108,48 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate klesala ještě výrazněji, asi o 1,2 procenta, na 110,24 dolaru za barel. Ve čtvrtek přitom ceny prudce vyskočily – ropa West Texas Intermediate zdražila o 11 procent a Brent o osm procent, což byl největší absolutní denní nárůst od roku 2020.

„Všechno vyhodím do vzduchu,“ šokoval Trump svět

Politika

Americký prezident Donald Trump dal Íránu ultimátum: otevřete Hormuzský průliv, nebo přijde „peklo“. Teherán ale zatím neustupuje a světové trhy začínají počítat s jedním z největších výpadků ropy v historii.

nst

Přečíst článek

Pozornost trhu se soustředí především na situaci kolem Hormuzského průlivu, klíčové tepny světové energetiky, kudy v době míru proudí zhruba pětina globálních dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. O víkendu zde podle dostupných dat zesílil lodní provoz a některá plavidla začala průliv znovu využívat, což částečně zmírnilo obavy z výpadků dodávek.

Diplomatické úsilí mezitím pokračuje. Írán reagoval na návrh příměří, který zprostředkoval Pákistán, a naznačil, že má vlastní podmínky. Podle dostupných informací návrh počítá s okamžitým zastavením bojů a obnovením plného provozu v průlivu, na což by měla navázat další jednání.

Situace však zůstává napjatá. Spojené státy a Izrael zahájily útok na Írán koncem února, na což Teherán odpověděl sérií útoků v regionu včetně zásahů energetické infrastruktury a obchodních lodí. I přes dílčí uvolnění provozu tak zůstává Hormuzský průliv citlivým bodem, který může ceny ropy výrazně ovlivňovat i v dalších dnech.

Marmeláda je už dlouho ikonickým britským pokladem. Recepty některých rodin se předávají z generace na generaci. Již brzy by se ale mohla na pultech britských obchodů mírně změnit její etiketa. Podle nové potravinářské dohody s EU bude muset být klasická marmeláda prodávána jako "citrusová marmeláda", upozornil server televize BBC.

Důvodem této změny je, že Británie při snaze podpořit obchod a zjednodušit export znovu přijme evropská pravidla pro označování potravin. Jenže s jedním rozdílem - Brusel uvolnil pravidla pro označování a poprvé rozšiřuje právní definici marmelády pro evropské trhy i na jiné zavařeniny než ty z citrusových plodů.

Mluvčí britské vlády se snažil uklidnit veřejnost, že britská marmeláda se nemění. Je to jen úprava názvu. Produkt zůstane stejný a dohoda má podle něj podnikům ušetřit starosti s byrokracií.

Poučení z brexitového vývoje. Zastáncům dochází argumenty i podpora. Je to i varování pro nás

Politika

Brexit svého času vzbuzoval vlny emocí jako málokteré politické téma. Dnes však už nikoho moc nezajímá. Vláda se pokouší o dílčí nápravu, populisté téma pomalu opouštějí a veřejnost by podle průzkumů raději obětovala část suverenity za lepší ekonomiku. Podnikatelé, pěstitelé a potravináři na brexit však jen tak nezapomenou, protože jim dodnes značně ukrajuje z jejich zisků.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Evropská pravidla, která byla před brexitem začleněna do britského zákona, stanovila, že označení marmeláda (angl. marmalade) smí v obchodech používat jen pomazánky z citrusových plodů. Ostatní druhy ovocných pomazánek se musí prodávat pod názvem džem (jam) nebo jeho ekvivalentem v místním jazyce. Tato pravidla vznikla díky britskému lobbingu v 70. letech, kdy Británie prosadila speciální obchodní status marmelády z hořkých sevillských pomerančů - směsi, která se díky literární a filmové postavě medvídka Paddingtona stala po celém světě symbolem Británie.

Pravidlo týkající se názvu marmelády se od svého zavedení stalo jazykovou pastí a zdrojem konfliktů mezi potravinářskými regulátory v celé Evropě. V roce 2004 EU pravidlo uvolnila pro prodejce na farmářských trzích v Rakousku a Německu, ale spotřebitele stále mate v zemích jako Španělsko a Itálie, kde se výraz "mermelada" či "marmellata" běžně používá pro pomazánky z jiného ovoce, například švestek nebo fíků.

Jazyková tradice

Jeden německý europoslanec, který po brexitu prosazoval změnu, v roce 2017 uvedl, že pravidla odporují německé jazykové tradici. Nyní Brusel pravidla aktualizoval a od června budou moci všechny členské státy EU prodávat pod názvem marmeláda i zavařeniny z jiného ovoce než z citrusů. V souladu s mezinárodními normami ale budou muset být citrusové zavařeniny odlišené jako samostatný druh, a budou se tak nově prodávat pod názvem citrusová marmeláda.

Britská vláda uvedla, že vyhláška o marmeládách patří mezi 76 aktualizovaných potravinářských předpisů EU, které budou platit v celé zemi, pokud bude dohodnuta širší dohoda o potravinách. Časový rámec pro zavedení pravidla v Británii zatím není známý. Očekává se, že dohoda vstoupí v platnost v polovině roku 2027.

Zatím není jasné, jak moc si změny všimnou zákazníci a zda "dlouhá ruka marmeládového zákona" změní, co si Britové pod marmeládou představují. Soutěž World Marmalade Awards, která se koná v hrabství Cumbria v severozápadní Anglii, ale zůstane i nadále vyhrazená citrusovým pomazánkám s cílem ukázat poctivou britskou marmeládu - tu pravou, kterou Britové jedí už po staletí, od Alžběty I. až po Jamese Bonda, uvedla ředitelka soutěže Beatrice McCoshová.