Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Merz v Kyjevě slíbil Ukrajině zbrojní pomoc za miliardu eur

Merz a Zelenskyj v Kyjevě 4. října 2026
profimedia.cz
 ČTK

Německo poskytne Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, zbrojní balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Reuters oznámil spolkový kancléř Friedrich Merz, který přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Merz, který se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyzval Rusko k mírovým jednáním.

O německé pomoci za více než 1,3 miliardy eur dnes na síti X informoval i Zelenskyj. "Součástí jsou zbraně, které nám nyní pomohou, ale také podpora energetického sektoru před nadcházející zimou," napsal prezident. "Děkuji, Německo. Děkuji, Friedrichu. Děkuji celé Evropě, že stojí za Ukrajinou a pomáhá nám chránit lidské životy," dodal ukrajinský prezident.

Během Merzovy návštěvy Kyjeva, kam ho doprovázeli zástupci německých společností, udeřilo Rusko v ukrajinské metropoli znovu na Severní most. Tento útok Merz zmínil, když podle Reuters řekl, že jeho cesta na Ukrajinu ukazuje to, že se nenechá zastrašit ani náletem dronů.

Německo čelí dalším sabotážím

Merz rovněž řekl, že i Německo čelí dronovým incidentům. Německo nedávno obvinilo Rusko ze srpnového hybridního útoku na letiště Lipsko/Halle, kde jeden ze zaměstnanců poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou. Moskva toto obvinění odmítla. Německo v reakci na incident rozhodlo mimo jiné o uzavření ruského generálního konzulátu v Bonnu a vypovězení smlouvy kulturnímu institutu Ruský dům v Berlíně. Podle kritiků totiž dlouho nesloužil umělcům, ale špionům. Rusko v odvetě nařídilo uzavřít německý generální konzulát v Petrohradu a Goetheho instituty v Rusku.

Merz dnes řekl, že ruské útoky na Německo nepřestanou, i kdyby Berlín zastavil pomoc napadené Ukrajině. Řekl, že Ukrajina i Německo ale činí vše, aby se Evropa zapojila do diplomatického procesu vedoucího k ukončení války.

Zatímco Ukrajina v minulosti opakovaně navrhovala okamžité zastavení všech bojů a jednání, Rusko případné příměří spojuje s řadou podmínek. Požaduje například mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných ukrajinských území a rovněž trvá na předání celého Donbasu, tedy i území, která ruská armáda dosud nedokázala obsadit. Moskva také požaduje jednat o základních příčinách konfliktu - mezi nimi Rusko uvádí záměr Kyjeva vstoupit do NATO či svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014.

Související

Merz je v Kyjevě na truc Putinovi. Na solidární návštěvu s ním dorazili i šéfové zbrojařských firem

Friedrich Merz
ČTK
 ČTK

Německý kancléř Friedrich Merz dnes přicestoval na neohlášenou návštěvu do Kyjeva, kde ho doprovází šéfové německých zbrojařských a energetických firem. Agentura DPA označila jeho návštěvu za solidární. Merz dorazil do Kyjeva krátce po ruském varování, aby město opustili diplomaté kvůli chystaným masivním útokům.

Podle vládních zdrojů má Merz v úmyslu ujistit Kyjev o brzkém dodání tisíců stíhacích dronů, které lze použít k boji proti obzvláště rychlým ruským bojovým dronům s proudovým pohonem. Na pomoc Německo plánuje uvolnit jednu miliardu eur (zhruba 24,5 miliardy Kč) z již schválených rozpočtových prostředků, dalších 350 milionů eur má směřovat na opravy a obnovu zničených elektráren.

"Pokud Rusko nebude zastaveno, jeho válečný stroj se dříve či později obrátí proti nám," řekl Merz po příjezdu do Kyjeva. Uvedl také, že Ukrajina v nadcházejících týdnech potřebuje veškerou podporu. "Na naši pomoc se můžete spolehnout i nadále," chce podle svých slov říct ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.

Rusko útočí na tepny Kyjeva. Zasáhlo další most a cizincům vzkázalo: Opusťte město

Ruské útoky na Kyjev nabírají nový směr. Po opakovaných úderech na Jižní most přes Dněpr zasáhlo Rusko také Severní most, jednu z důležitých dopravních tepen ukrajinské metropole. Moskva se k útoku přihlásila a zároveň zahraniční diplomaty a cizince vyzvala, aby Kyjev opustili. Ruská armáda podle ministerstva zahraničí hodlá v „masivních odvetných úderech“ pokračovat.

Přečíst článek

Kancléř do Kyjeva přijel navzdory varování ruského ministerstva zahraničí, které několik hodin před jeho příjezdem vyzvalo zahraniční návštěvníky a diplomaty, aby město opustili. Moskva je varovala také před pobytem v blízkosti vojenských objektů a vládních budov. Bezpečnostní situace na Ukrajině se podle německé agentury DPA v posledních měsících výrazně zhoršila a útoky dronů stále častěji zasahují také Kyjev.

Německo je finančně i vojensky nejvýznamnějším podporovatelem Ukrajiny, uvádí DPA. Další pomoc ale v Německu čelí rostoucímu odporu, mimo jiné ze strany opozičních stran AfD, Levice a BSW, které posilují po úspěších v nedávných zemských volbách. Merz už ve čtvrtek při projevu v Münsteru zdůraznil, že německá podpora Ukrajině musí pokračovat.

Čtvrtá návštěva

Jde o čtvrtou návštěvu německého kancléře na Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022. Merz navštívil Kyjev už loni v květnu, jen několik dní po svém nástupu do funkce. Doprovázeli ho tehdy francouzský prezident Emmanuel Macron, tehdejší britský premiér Keir Starmer a polský premiér Donald Tusk. Čtveřice tehdy z Kyjeva vyzvala Rusko k bezpodmínečnému příměří, k němuž však Moskva nepřistoupila.

Merz nyní doufá, že pokračující vojenský tlak přiměje Rusko zasednout k jednacímu stolu. Nedávné setkání německého ministra zahraničí Johanna Wadephula s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v New Yorku ale podle něj nepřineslo žádný pokrok. Merz proto tvrdí, že Moskva rozumí pouze "jazyku síly" a k jednání ji lze přivést jen prostřednictvím jednoty a síly.

Související

České Beverly Hills mají nový architektonický klenot. Lesní dům v Jevanech splývá se svahem

Dům v Jevanech
Česká cena za architekturu/Tomáš Hladík
Petra Nehasilová

Jevany mají pověst jedné z nejprestižnějších vilových adres za Prahou a po desetiletí přitahují umělce, podnikatele i známé osobnosti. Právě tady vznikl Lesní rodinný dům architektů Tomáše Hladíka a Antonína Hůly. Z ulice působí téměř nenápadně, ve svažité zahradě se ale otevírá dvěma podlažími do lesa a velkými prosklenými plochami vtahuje okolní zeleň přímo do interiéru.

Jevany patří k adresám, které mají v českém bydlení zvláštní zvuk. Už od první poloviny minulého století sem mířili lidé, kteří hledali klid, lesy a reprezentativní bydlení nedaleko Prahy. Později se obec spojila se jmény Karla Gotta, Karla Svobody nebo Ladislava Štaidla a získala pověst jakýchsi českých Beverly Hills. 

Právě do této tradice současného vilového bydlení vstupuje i lesní rodinný dům, který navrhli architekti Tomáš Hladík a Antonín Hůla. Není to ale vila, která by chtěla na první pohled demonstrovat velikost nebo okázalost. Naopak se snaží v lese téměř ztratit.

Z ulice jen jedno patro

Pozemek leží ve svahu v ulici Lesní a právě terén určil základní podobu domu. Podélná hmota kopíruje ulici a je částečně zapuštěná do svahu. Z příjezdu tak stavba působí jako střídmý jednopodlažní objekt s plochou střechou.

Teprve směrem do zahrady se ukáže její skutečný rozsah. Spodní podlaží se otevře do klesajícího terénu a obě úrovně propojí s okolním lesem rozsáhlé prosklené plochy orientované k jihu. Dům tak z jedné strany působí uzavřeně a nenápadně, z druhé se téměř celý obrací do zeleně. 

Bílé stěny, dřevo a les

Architekti vsadili na poměrně střídmou materiálovou kombinaci. Bíle omítnuté fasády doplňují horizontální pásy dřevěného obkladu z tepelně upravené borovice. Dřevo opticky prodlužuje fasádu a zároveň dům propojuje s okolními kmeny stromů.

Ještě přímější vazba na místo se objevuje uvnitř. Část nábytku byla vyrobena ze dřeva stromů, které původně rostly přímo na pozemku. Materiál, který musel stavbě ustoupit, se tak do domu vrací v jiné podobě. 

Dům v Jevanech od Davida Krause a Miroslava Styka sází na červenou fasádu, parkování na střeše a dramatický sestup mezi kmeny stromů až k výhledu na jezero.

Z ulice nenápadná, do lesa se široce otevře. Neobvyklá vila oživila luxusní Jevany

Z ulice téměř mizí, směrem k lesu se ale rozevírá jako výrazná dvoupodlažní vila. Dům v Jevanech od Davida Krause a Miroslava Styka sází na červenou fasádu, parkování na střeše a dramatický sestup mezi kmeny stromů až k výhledu na jezero.

Přečíst článek

Výsledkem není stavba, která by se snažila les přebít, ale naopak dům, jehož hlavním „obrazem“ je právě okolní příroda. Velká okna rámují zeleň a obytné prostory plynule pokračují směrem do zahrady.

Luxus bez okázalosti

A právě v tom je Lesní rodinný dům zajímavý i v kontextu Jevan. Místo, které je historicky spojeno s reprezentativními vilami a známými majiteli, tu dostává jinou podobu luxusu. Nejde o monumentalitu, ale o soukromí, klid, výhledy a přímý kontakt s lesem.

Jevany přitom mají dlouhou vilovou tradici. Vedle domů známých osobností zde stojí i výrazné meziválečné stavby a obec byla už v minulosti považována za jednu z prestižních adres mimo Prahu. 

Lesní dům tak navazuje na místní tradici, ale současným jazykem. Místo reprezentativního průčelí nabízí téměř skrytou stavbu, místo výrazné zahradní architektury nechává hlavní slovo lesu.

Roubenka Rokytnice nad Jizerou

Roubenku nezbourali, ale zachránili. Dnes ukrývá tři apartmány i saunu

Na prudkém svahu nad Rokytnicí nad Jizerou stála stará krkonošská roubenka v ne právě dobrém technickém stavu. Místo demolice ale přišla citlivá rekonstrukce, která zachovala maximum původních materiálů i charakter domu. Uvnitř dnes vznikly tři apartmány, sauna a zázemí pro současné pohodlné bydlení i pronájem.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Mezonet Břevnov

Mramor, tajné dveře a maliny na střeše. Takhle vypadá rodinné bydlení uprostřed Prahy

Přečíst článek
Koh-i-noorka se promění

Koh-i-noor čeká proměna za tři miliardy. Z továrny, která proslavila Vršovice, bude nový kus města

Přečíst článek