Nejvyšší soud USA může už dnes rozhodnout o osudu takzvaných recipročních cel zavedených administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by soud cla shledal protiprávními, šlo by o dosud největší porážku Trumpa v jeho druhém funkčním období. Rozhodnutí by se přitom neomezilo jen na Spojené státy – mohlo by ovlivnit globální finanční trhy, výnosy státních dluhopisů i úrokové sazby v Česku a zároveň dále podpořit růst cen zlata a stříbra.

Už dnes může Nejvyšší soud USA vydat očekávaný verdikt týkající se takzvaných recipročních cel, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zavedla loni, symbolicky počínaje takzvaným „Dnem osvobození“ na začátku dubna. Jejich zavedení však nebylo hladké. Otřásly se nejen americké, ale i globální akciové a dluhopisové trhy, nečekaně oslaboval dolar a prezident Trump byl nakonec nucen většinu cel dočasně pozastavit.

V polovině léta pak Evropská unie, včetně České republiky, vyfasovala většinově reciproční clo ve výši 15 procent, tedy výrazně nižší, než jakým Trump dříve hrozil. Právě toto clo však může Nejvyšší soud dnes shledat protiprávním. Znamenalo by to povzbuzení české ekonomiky, která je silně exportně orientovaná?

„Armáda snů“. Trump chystá masivní navýšení vojenského rozpočtu

Money

Vojenský rozpočet USA na rok 2027 by měl činit 1,5 bilionu dolarů (v přepočtu 31,19 bilionu korun), oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. K závěru podle svého vyjádření dospěl po jednání se senátory, kongresmany a dalšími politickými představiteli. Podle agentury AP by šlo o masivní navýšení obranného rozpočtu USA. Rozpočet na letošní rok, který schválil Senát Spojených států, činí 901 miliard dolarů (18,7 bilionu korun).

ČTK

Přečíst článek

Soudy nižší instance už loni rozhodly, že daná cla byla zavedena nelegálně, protože prezident podle jejich verdiktů překročil své pravomoci. Cla však zůstala v platnosti do doby, než se k nim vyjádří Nejvyšší soud jako instance nejvyšší. Během listopadového slyšení se přitom i soudci z konzervativní většiny vyjadřovali k právní udržitelnosti cel spíše skepticky. Předseda Nejvyššího soudu John Roberts například upozornil, že zavedení cel fakticky představuje uvalení daně na americký lid, což je pravomoc, která historicky náleží Kongresu, nikoli prezidentovi.

Pokud by Nejvyšší soud Trumpova cla skutečně zrušil, šlo by o jeho dosud největší porážku v druhém prezidentském období. Administrativa by nejen musela přestat cla vybírat, ale zároveň by čelila tlaku na vracení již vybraných prostředků. To by dále prohloubilo problémy amerických veřejných financí.

Aktualizováno

Americká správa Venezuely může trvat roky, naznačuje Trump

Politika

Americký prezident Donald Trump očekává, že Spojené státy budou Venezuelu spravovat a získávat ropu z jejích rozsáhlých zásob po řadu let. Šéf Bílého domu to prohlásil v rozhovoru s deníkem The New York Times. Prozatímní vláda Venezuely podle Trumpa poskytuje Spojeným státům vše, co považují za nutné.

ČTK

Přečíst článek

Právě zde se otevírá důležitá vazba na zbytek světa, včetně České republiky. Zhoršení fiskální pozice USA by mohlo vést k růstu výnosů amerických státních dluhopisů. Ty často slouží jako globální referenční bod, takže jejich růst může tlačit nahoru i náklady na vládní dluh v dalších zemích. V českém kontextu by to mohlo znamenat mimo jiné další tlak na růst hypotečních sazeb. Ty už letos mírně vzrostly po stagnaci v závěru loňského roku.

V tomto týdnu navíc prezident Trump oznámil, že chce v roce 2027 rekordně navýšit výdaje USA na obranu, a to o více než 50 procent. Spojené státy by tak měly na zbrojení v přepočtu vydat zhruba 31,2 bilionu korun, což odpovídá přibližně patnáctinásobku celého státního rozpočtu České republiky. Už dnes přitom USA vynakládají na obranu více prostředků než dalších devět zemí v žebříčku dohromady.

Lze však pochybovat, že by takto masivní nárůst výdajů bylo možné financovat pouze z příjmů z cel – a to i v případě, že by Nejvyšší soud jejich platnost potvrdil. Nelze proto vyloučit, že načasování oznámení o budování „armády snů“ má i politický rozměr a může být snahou nepřímo vyvinout tlak na soudce, aby si případné zrušení cel dobře rozmysleli.

I pokud by soudci cla skutečně zrušili, má Trumpova administrativa k dispozici jiné právní nástroje, jak obchodní bariéry znovu zavádět. Tyto cesty by však byly složitější, zdlouhavější a politicky nákladnější. Navíc by se rozhodnutí Nejvyššího soudu netýkalo všech cel – například odvětvová cla na ocel, hliník či automobily by zůstala nedotčena.

Příznivé dopady zrušení cel na českou ekonomiku proto nelze přeceňovat. Bezprostřední úleva by byla omezená a rychle by ji vystřídala zvýšená nejistota ohledně dalších kroků americké administrativy. Právě tato nejistota by mohla znovu rozkolísat finanční trhy, včetně trhu s dluhopisy, se všemi dopady na náklady financování i v České republice.

Naopak těžit by z takového vývoje pravděpodobně dál mohly drahé kovy. Zlato i stříbro v posledních měsících lámou historické cenové rekordy a další prohlubování amerického rozpočtového deficitu by mohlo posílit jejich roli jako pojistky proti inflačnímu znehodnocování kupní síly běžných, papírových peněz.

Trumpova celní hra pokračuje. Nově ulevil japonským automobilkám

Politika

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal nařízení o zavedení nižších cel na japonské automobily. Dovozní clo klesne ze současných 27,5 procenta na 15 procent.

ČTK

Přečíst článek

Německo a Indie dokončují podle agentury Bloomberg smlouvu na společnou výrobu ponorek pro indickou armádu, která bude mít hodnotu nejméně osmi miliard dolarů (166 miliard korun). S odvoláním na zdroje obeznámené s jednáním o tom informovala agentura Bloomberg. Německý kancléř Friedrich Merz v neděli vyráží na třídenní návštěvu Indie.

Indická armáda má podle Bloombergu tucet stárnoucích ruských ponorek a šest nových francouzských. Pokud bude dohoda skutečně uzavřena, Indie by zrušila své plány na nákup dalších tří francouzských ponorek, uvedl zdroj Bloombergu. Na výrobě německo-indických ponorek by se podílely německá společnost Tyhssenkrupp Marine Systems a indická státní firma Mazagon Dock Shipbuilders.

Merz se na své první návštěvě Indie ve funkci německého kancléře setká mimo jiné s indickým premiérem Naréndrou Módím, který ho přijme ve svém domovském státě Gudžarát. Následně Merz zamíří do města Bengalúru v jihoindickém státě Karnátaka. Tam se setká mimo jiné s německými podnikateli. Merze bude doprovázet podnikatelská delegace. Očekává se prohloubení německo-indické spolupráce především ve farmaceutickém a obranném průmyslu.

Západní vojáci na Ukrajině budou legitimními cíli, varuje Moskva

Politika

Rozmístění západních vojenských objektů a jednotek na Ukrajině bude Moskva považovat za zahraniční intervenci ohrožující Rusko a za legitimní cíl pro svou armádu, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle státní agentury TASS. Rusko dlouhodobě odmítá přítomnost vojáků západních zemí na Ukrajině, kterou v únoru 2022 vojensky napadlo a okupuje asi pětinu jejího území.

ČTK

Přečíst článek