Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Ukrajina chce obnovit export zbrojní výroby, ve hře jsou miliardy dolarů

Ukrajina chce obnovit vývoz zbraní
ČTK
 nst
nst

Ukrajina letos plánuje obnovit vývoz vojenského vybavení a služeb v hodnotě několika miliard dolarů. Příjmy mají podpořit rychle rostoucí domácí obranný průmysl, který se stal jedním z pilířů ekonomiky během války s Ruskem.

Dle agentury Reuters už příslušná státní komise schválila většinu ze zhruba čtyř desítek žádostí obranných firem o povolení exportu. Kyjev přitom po ruské invazi v roce 2022 vývoz zbraní zastavil a soustředil se výhradně na vlastní obranu. Současně však začal masivně investovat do rozvoje domácí výroby, zejména v oblasti dronů, raket a dalších moderních technologií.

Obranný sektor dnes podle ukrajinských představitelů zahrnuje více než tisíc podniků, převážně nových soukromých firem. Prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno uvedl, že samotných výrobců bezpilotních letounů je v zemi zhruba 450. Právě drony se staly klíčovým nástrojem současného bojiště a jejich výroba patří k nejdynamičtěji rostoucím segmentům ekonomiky.

Petr Pavel

Pavel k muniční iniciativě: Pokusy o korupci byly, zásadní pochybení ale ne

Muniční iniciativa zajistila od svého vzniku asi 4,4 milionu kusů velkorážní munice pro Ukrajinu. Ve zveřejněném rozhovoru pro server Odkryto.cz to řekl prezident Petr Pavel. ČR podle něj k projektu přistupovala od počátku s maximální mírou otevřenosti a od žádného z auditorů dárcovských zemí nezaznamenala kritiku, která by naznačovala pochybení v transparentnosti, případně v korupci. Pokusy o ni podle prezidenta byly, je ale přesvědčen, že žádných zásadních pochybení iniciativa nositelem nebyla.

Přečíst článek

Schválený export se podle ukrajinských představitelů nemá týkat hotových zbraní připravených k okamžitému nasazení. Půjde především o komponenty, náhradní díly, vybrané výrobky určené k další integraci a o technické služby. Vlastní potřeby armády přitom zůstávají prioritou, protože válka s Rusko pokračuje.

Zájem o ukrajinské obranné technologie už projevily mimo jiné Německo, Británie či Spojené státy. Kyjev chce podle svých zástupců upřednostňovat společné podniky a technologickou spolupráci před pouhým prodejem hotových výrobků, aby přilákal kapitál, rozšířil výrobní kapacity a získal přístup k moderním technologiím.

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko

Porošenko: Putin chce obnovit Sovětský svaz. Trump to nechápe

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko varuje před podceňováním Vladimira Putina a kritizuje směr současných mírových jednání o válce na Ukrajině. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že každý, kdo s ruským prezidentem vyjednává, by měl mít na paměti dvě zásady: nikdy mu nevěřit a začít jednat pouze z pozice síly.

Přečíst článek

Vláda zároveň zvažuje zavedení vývozní daně na vojenský materiál. Výnosy by směřovaly zpět do financování domácích obranných potřeb. Pokud se plán podaří naplnit, mohl by se zbrojní průmysl stát nejen strategickou součástí obranyschopnosti země, ale i významným zdrojem příjmů ukrajinské ekonomiky v době pokračujícího konfliktu.

Související

Michal Nosek: Mezi Washingtonem a Bruselem. Co ukazuje Macinkova cesta do USA?

Americký prezident Donald Trump
ČTK
Michal Nosek

Návštěva ministra zahraničí Petr Macinky ve Spojených státech není jen rutinní diplomatickou cestou. V době proměn americké politiky a pokračující války na Ukrajině jde o test směru české zahraniční politiky i její schopnosti vyvažovat vztahy mezi Washingtonem a Bruselem.

Setkání s šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem a jeho náměstkem Christopherem Landau potvrzuje, že transatlantická vazba zůstává pro Prahu klíčová. Spojené státy jsou hlavním bezpečnostním garantem Evropy a hospodářská spolupráce je dlouhodobou prioritou obou zemí

Symbolicky významná je účast Petra Macinky na prvním zasedání nové Rady míru, iniciativy prezidenta Donald Trump. Její konkrétní role zatím není jasná, ale už samotná přítomnost Česka jako pozorovatele vysílá signál otevřenosti vůči americké iniciativě. Vláda však členství odkládá. Premiér Andrej Babiš dává přednost koordinaci s EU a NATO, což odráží tradiční dilema české diplomacie. Tedy jak posilovat vztahy s USA, aniž by to oslabilo evropské ukotvení.

Jak zabodovat u Trumpa?

Pozornost republikánů vzbudila nedávná Macinkova výměna názorů s Hillary Clintonovou na Mnichovské bezpečnostní konferenci a následná pochvala od prezidenta Trumpa. Událost ukazuje, že zahraniční politika dnes není jen o strategii, ale i o hodnotových střetech, které mají domácí i mezinárodní dopad.

Petr Macinka

Macinka jako malý Orbán. Zúčastní se Rady míru

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) odletí ve středu do USA a ve čtvrtek se v roli pozorovatele zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, napsal server SeznamZprávy. Cesta se uskuteční po dohodě s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Premiér informaci potvrdil. První cestu do USA musel Macinka na začátku února odložit. Kvůli nepříznivému počasí a zrušenému letu se tehdy vrátil z letiště z Frankfurtu nad Mohanem.

Přečíst článek

Důležitou část ministrovy cesty tvoří i jednání v OSN. Vystoupení na půdě valného shromáždění a účast na jednání rady bezpečnosti připomínají, že válka na Ukrajině zůstává klíčovou otázkou evropské bezpečnosti. Postoj k ní je měřítkem spolehlivosti spojenců.

Macinkova cesta tak ilustruje širší pohyb. Proměnu transatlantických vztahů i tlak na jasnější profilování států. Česká republika bude muset nadále pečlivě vyvažovat mezi Washingtonem a Bruselem. Právě schopnost tuto rovnováhu udržet rozhodne o její váze v příštích letech.

Petr Macinka

Karel Pučelík: Petr Macinka lakuje neúspěch narůžovo

Mnichovská exhibice Petra Macinky byla bezpochyby neúspěchem a ukázkou slabosti české vlády. Proč si tedy i přesto najdou tací, kteří šéfa české diplomacie chválí? Protože v dnešní politice na schopnostech vlastně moc nezáleží. Důležitá je prezentace, která dokáže divy. Bohužel.

Přečíst článek

Související

Ministr zahraničních věcí ČR Petr Macinka v Mnichově na bezpečnostní konferenci

Stanislav Šulc: Petr Macinka se stal hrdinou MAGA a konečně si vysloužil letenku do USA

Přečíst článek

Trump otevírá peněženku: 10 miliard dolarů na obnovu Gazy a světový mír

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun), uvedl na prvním zasedání této organizace americký prezident Donald Trump. Lídři některých dalších členských států nového uskupení přispěli na balíček pomoci pro Pásmo Gazy celkem více než sedmi miliardami dolarů (přibližně 144 miliardami korun), informovaly zpravodajské agentury a americká média.

„Rada míru ukazuje, jak můžeme vybudovat lepší budoucnost a začínáme právě tady, v téhle místnosti,“ uvedl americký prezident ve svém projevu u příležitosti prvního zasedání. Nespecifikoval ale, na jakou oblast působení nově vzniklé Rady míru bude finanční příspěvek Spojených států směřovat.

Podle prezidenta zatím peníze na obnovu Pásma Gazy darovaly Kazachstán, Ázerbájdžán, Spojené arabské emiráty, Maroko, Bahrajn, Saudská Arábie, Uzbekistán a Kuvajt. „Každý utracený dolar je investice do stability a naděje na nový a harmonický region,“ uvedl Trump při děkování zástupcům států. Doplnil, že očekává také příspěvky od dalších zemí.

Katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání v následném prohlášení přislíbil Radě míru jednu miliardu dolarů (asi 20,6 miliardy korun). Stejným obnosem přispějí na Pásmo Gazy také Saúdská Arábie a Kuvajt, potvrdili zástupci zemí přítomní na jednání. Spojené arabské emiráty se zavázaly přispět na obnovu Pásma Gazy přes Radu míru 1,2 miliardy dolarů (asi 24,7 miliardy korun), uvedla agentura Reuters.

Trump doplnil, že Mezinárodní fotbalová federace (FIFA) přislíbila více než 75 milionů dolarů (asi 1,5 miliardy korun) na podporu projektů v Pásmu Gazy, které budou souviset s fotbalem. Organizace spojených národů (OSN) má přispět dvěma miliardami dolarů (přibližně 41,2 miliardy korun) na humanitární pomoc.

Obnova za desítky miliard dolarů

Podle agentury AP bude na obnovu válkou zničeného palestinského teritoria potřeba přibližně 70 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu korun).

Dnešní první zasedání Rady míru, kterou Trump založil, se zabývalo zejména urovnáním situace v Pásmu Gazy, kde od října platí křehké příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Od doby, kdy Trump oznámil vznik Rady míru, vyjádřilo mnoho odborníků obavy z toho, že by nová instituce mohla oslabit OSN. Trump v dnešním projevu kritiku odmítl. „Jednou už tady nebudu. Organizace spojených národů tu bude dál,“ uvedl. „Myslím, že bude daleko silnější a Rada míru na ni bude téměř dohlížet a zajišťovat její řádný chod,“ doplnil Trump.

AP píše, že k Radě míru se na setkání připojilo 27 zemí, celkem se ho zúčastnili zástupci více než 50 států. Ve Washingtonu byl například izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, maďarský premiér Viktor Orbán, albánský premiér Edi Rama nebo turecký ministr zahraničí Hakan Fidan. V roli pozorovatelů se zúčastnili mimo jiné zástupci Slovenska či Itálie, Česka z této pozice zastupoval ministr zahraničí Petr Macinka.

Praha už dříve pozvánku do uskupení obdržela. Premiér Andrej Babiš následně řekl, že Česko nyní o vstupu do Rady míru neuvažuje. Slovensko prozatím účast odmítlo. Trump dnes předpověděl, že ti, kteří pozvánku ještě nepřijali, ji přijmou.

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko

Porošenko: Putin chce obnovit Sovětský svaz. Trump to nechápe

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko varuje před podceňováním Vladimira Putina a kritizuje směr současných mírových jednání o válce na Ukrajině. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že každý, kdo s ruským prezidentem vyjednává, by měl mít na paměti dvě zásady: nikdy mu nevěřit a začít jednat pouze z pozice síly.

Přečíst článek

Tomáš Surka, Orienta

Po Ukrajincích svářeči z Filipín. Český průmysl potřebuje statisíce lidí, píše expert

Skoro milion cizinců pracuje v českých firmách, a ty by jich potřebovaly ještě více, píše v komentáři Tomáš Surka, řídící partner personální skupiny Orienta Czech.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme