Připojí se Česko k Radě míru? Ministr Macinka je v centru dění ve Washingtonu
Česká diplomacie se tento týden ocitla přímo uprostřed amerického politického dění. Ministr zahraničí Petr Macinka jednal ve Washingtonu s šéfem americké diplomacie Markem Rubiem, zúčastnil se prvního zasedání nové Trumpovy Rady míru a po ostré výměně názorů s Hillary Clintonovou sklidil veřejnou pochvalu prezidenta Donalda Trumpa. Česko nyní stojí před otázkou, zda se k nové americké iniciativě připojí.
Ministr zahraničí Petr Macinka zahájil svou pracovní cestu ve Spojených státech jednáním s americkým ministrem zahraničí Rubiem. Ve Washingtonu se setkal také s jeho náměstkem Christopherem Landau, s nímž hovořil o dalším rozvoji česko-amerických vztahů.
Podle americké diplomacie se rozhovory soustředily především na ekonomickou spolupráci, podporu růstu a snižování regulatorní zátěže. Landau následně na síti X ocenil Macinkův „rozumný přístup“ a zdůraznil, že rozhýbat ekonomiky na plný výkon lze pouze omezením byrokratických překážek. Právě téma deregulace je dlouhodobě jedním z pilířů Macinkovy politické rétoriky.
Jednání ve Washingtonu však měla i širší symbolický rozměr. Šlo o první výrazný kontakt české diplomacie s administrativou prezidenta Donald Trump po jejím návratu do Bílého domu. V době, kdy se mění tón americké zahraniční politiky a část Evropy s napětím sleduje další směřování USA, je pro Prahu klíčové udržet pevné transatlantické vazby.
Jeffrey Epstein se opakovaně snažil zprostředkovat osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vyplývá to z databáze více než 3,5 milionu souborů patřících zesnulému odsouzenému finančníkovi, jejichž zveřejnění rozvířilo mezinárodní politiku i byznys.
Epstein usiloval o schůzku s Putinem. Přišel s návrhem ruského bitcoinu
Politika
Macinka se zároveň jako pozorovatel zúčastnil prvního zasedání nově ustavené Rady míru, iniciativy, kterou Trump představil jako platformu pro koordinaci kroků vedoucích k řešení ozbrojených konfliktů. Česká republika obdržela pozvánku ke členství na konci ledna. Premiér Andrej Babiš však již dříve uvedl, že vláda nyní o vstupu neuvažuje a chce nejprve znát postoje partnerů v Evropské unii a NATO.
Otázka případného členství tak představuje pro Prahu diplomatické dilema. Zapojení do nové americké iniciativy by mohlo posílit bilaterální vztahy s Washingtonem, zároveň by však mohlo být vnímáno jako jednostranný krok mimo rámec širší evropské koordinace.
Macinkova návštěva USA přichází krátce poté, co na sebe výrazně upozornil na Munich Security Conference. V panelové debatě se dostal do ostré výměny názorů s bývalou americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton, když odmítl to, co označil za „genderovou revoluci“ a „klimatický alarmismus“. Prezident Trump následně část debaty sdílel na své sociální síti Truth Social a Macinku veřejně pochválil za „skvělou práci“.
Epizoda z Mnichova podtrhla ideové vymezení současného vedení české diplomacie a naznačila, že Praha se pod Macinkovým vedením prezentuje výrazněji a hodnotově ostřeji než v minulosti. To může posílit její pozici u části americké politické reprezentace, zároveň však vyvolávat otázky mezi některými evropskými partnery.
Rada bezpečnosti
Program ministra v USA pokračuje v New Yorku, kde vystoupí na mimořádném zasedání Valné shromáždění OSN u příležitosti čtvrtého výročí zahájení ruské agrese proti Ukrajině. Zúčastní se také jednání Rada bezpečnosti OSN, které k situaci na Ukrajině svolalo britské předsednictví.
Česká republika patří mezi státy, které Ukrajinu dlouhodobě podporují politicky i materiálně. Vystoupení na půdě OSN tak bude příležitostí potvrdit český postoj v době, kdy se v USA i Evropě vedou debaty o dalším směřování podpory Kyjevu i o podobě budoucího mírového uspořádání.
Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Trumpova Rada míru se poprvé sejde. Na programu je Gaza
Politika
Součástí cesty jsou také jednání s představiteli vlivných think-tanků Heritage Foundation a Hudson Institute, které patří mezi významné názorové platformy konzervativní části americké politické scény.
Macinkova americká mise tak kombinuje ekonomickou diplomacii, bezpečnostní agendu i ideový rozměr. Zda se Česko nakonec stane členem Rady míru a jaký konkrétní dopad budou mít tato jednání na směřování české zahraniční politiky, napoví až další vývoj v následujících týdnech.
