Akcie společnosti ČEZ jsou na pražské burze jednak tahounem, tvoří v objemu vložených financí téměř polovinu všech investic „drobných“ investorů. Na druhé straně kolem společnosti ČEZ je nyní nepřehledné dění. Zejména proto, že vláda má jakési záměry s firmou, ve které stát vlastní sedmdesát procent podílu, ale zároveň nedokáže veřejně sdělit, co se bude s energetickou společností dál dít.
Energetický gigant ČEZ se v poslední době dostal do centra zájmu nejen kvůli stále stoupajícím cenám energie, ale také kvůli plánu premiéra Petra Fialy (ODS) dostat energetické zdroje a výrobu elektřiny pod kontrolu státu. Přeloženo: dostat i zbylý 30procentní podíl v ČEZ do rukou státu. Zájem vzbuzuje i výše dividendy za loňský rok – ČEZ navrhl 44 korun na akcii, vláda chce 48 korun. „Fakticky si tak ČEZ půjčil od akcionářů peníze na tři měsíce za 36procentní roční úrok,“ říká minoritní akcionář firmy a investor Michal Šnobr.
Michal Šnobr s fondem Tkáče a spol. investovali do světového výrobce běloby Venator Materials.
Společnost Belviport Trading Limited miliardáře Pavla Tykače v minulých týdnech zběsile nakupovala akcie ČEZ, kterých nyní vlastní přes 5,38 milionu hodnotě v řádech miliard. Jedná o prozíravé rozhodnutí hodnotového investora, míní ve své analýze ekonomický novinář Arsen Lazarevič.
Známý aktivistický akcionář firmy ČEZ Michal Šnobr v červenci prodá svůj herní řetězec JRC Czech. Jde prý trochu konsolidovat své rozkročení - chce se soustředit na rozvoj Amenity Resorts a návazný byznys včetně farem a současně se aktivněji vrátí i na kapitálové trhy. A s větším kapitálem. „Přichází správná doba,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
