Akcie společnosti ČEZ jsou na pražské burze jednak tahounem, tvoří v objemu vložených financí téměř polovinu všech investic „drobných“ investorů. Na druhé straně kolem společnosti ČEZ je nyní nepřehledné dění. Zejména proto, že vláda má jakési záměry s firmou, ve které stát vlastní sedmdesát procent podílu, ale zároveň nedokáže veřejně sdělit, co se bude s energetickou společností dál dít.
Energetický gigant ČEZ se v poslední době dostal do centra zájmu nejen kvůli stále stoupajícím cenám energie, ale také kvůli plánu premiéra Petra Fialy (ODS) dostat energetické zdroje a výrobu elektřiny pod kontrolu státu. Přeloženo: dostat i zbylý 30procentní podíl v ČEZ do rukou státu. Zájem vzbuzuje i výše dividendy za loňský rok – ČEZ navrhl 44 korun na akcii, vláda chce 48 korun. „Fakticky si tak ČEZ půjčil od akcionářů peníze na tři měsíce za 36procentní roční úrok,“ říká minoritní akcionář firmy a investor Michal Šnobr.
Michal Šnobr s fondem Tkáče a spol. investovali do světového výrobce běloby Venator Materials.
Společnost Belviport Trading Limited miliardáře Pavla Tykače v minulých týdnech zběsile nakupovala akcie ČEZ, kterých nyní vlastní přes 5,38 milionu hodnotě v řádech miliard. Jedná o prozíravé rozhodnutí hodnotového investora, míní ve své analýze ekonomický novinář Arsen Lazarevič.
Známý aktivistický akcionář firmy ČEZ Michal Šnobr v červenci prodá svůj herní řetězec JRC Czech. Jde prý trochu konsolidovat své rozkročení - chce se soustředit na rozvoj Amenity Resorts a návazný byznys včetně farem a současně se aktivněji vrátí i na kapitálové trhy. A s větším kapitálem. „Přichází správná doba,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes těsně schválila ✅ rezoluci požadující ukončení vojenského tažení proti Íránu, píše agentura AP. Krok je podle ní už druhým takovým varováním pro prezidenta Donalda Trumpa v době, kdy se další vývoj konfliktu stává čím dál nejasnějším.
Velkoobchodní cena plynu 🔥 pro evropský trh se od únorového amerického útoku na Írán téměř zdvojnásobila. Ve středu vystoupala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 62 eur (asi 1500 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je o 94 procent více, než kde byla před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Dnes cena plynu mírně klesá. Ztrácí přes jedno procento a pohybovala se kolem 61,80 eura za MWh.
