Reklama

Lukáš Kovanda: Vláda požaduje od ČEZ dividendu 48 korun. Je to výsměch, mohla chtít i 60 korun

Ministr financí Zbyněk Stanjura
ČTK
Lukáš Kovanda

Vláda si například letos mohla vytáhnout z ČEZ větší dividendu, než jakou navrhuje. Její dnešní návrh zní na 48 korun na akcii. Podle trhu a analytiků si mohla říci o více, až takřka o 60 korun na akcii. Nižším návrhem se připravuje o třeba pět miliard korun, které mohla dát výhradně na pomoc zmíněným dvaceti procentům nejpotřebnějších domácností.

Reklama

Úsporný energetický tarif, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, lidem pomůže jen nepatrně. Nejběžněji přibližně v rozsahu pěti až deseti procent. Například vytápění a ohřev vody běžného rodinného domku plynem vyjde společně s platbou za napájení elektrických spotřebičů na zhruba 95 tisíc korun ročně. Pokud je zdrojem energie elektřina, a k vytápění slouží třeba přímotop, pak je třeba počítat s náklady až kolem 115 tisíc korun ročně. Tyto náklady navíc v nadcházející topné sezóně dále vzrostou.

Energetický tarif má přitom podle aktuálních informací přinést domácnosti úsporu maximálně zhruba 9000 korun. Domácnost, která využívá více zdrojů energie, plyn i elektřinu, získá příspěvek dvakrát. Ovšem v takovém případě nelze čekat, že by se maximální celková částka v součtu příliš lišila od uvedené částky 9000 korun. Tarif má platit v nadcházející topné sezóně, od 1. října 2022 do 1. října 2023.

exekuce

Dalibor Martínek: Energetická chudoba je tady. Dodavatelské firmy brutálně zpřísní podmínky

Když přijdete na hlavní pobočku společnosti Pražská energetika v Jungmannově ulici v centru Prahy, postarší člen ochranky vás hned u dveří upozorní, že firma nenabírá nové klienty. Chcete zjistit situaci se zdražujícím plynem a elektřinou, ověřit možnosti na trhu. A hned u vchodu dostanete ránu. Žádné další klienty nebereme! Což vám následně potvrdí paní za přepážkou.

Přečíst článek

Tarif by tedy pokrýval nejběžněji právě maximálně zhruba pět až deset procent celkových výdajů dané domácnosti za energie. Má totiž motivovat k úspornějšímu jednání, takže je třeba počítat s tím, že by se spotřeba domácnosti vskutku o něco snížila. Domácnosti k úspornějšímu jednání přiměje také samotná vysoká cena energií, která v nadcházející topné sezóně bude ještě vyšší než nyní.

Úsporný tarif představuje plošné opatření. Od nákladů energie uleví všem, i tedy bohatým domácnostem, které to nepotřebují. Pokud by byl zacílený, mohly se jeho celkové náklady, vyčíslované ministerstvem průmyslu a obchodu na 16 až 24 miliard korun, použít na výraznější pomoc například dvaceti procentům těch opravdu nejpotřebnějších domácností.

Reklama

Hlavním nedostatkem tarifu ale je to, že se snaží vlastně jen zamaskovat příznaky vážného ekonomického a sociálního problému, tedy drahých energií, aniž by se alespoň zčásti snažil řešit jeho podstatu. Vzhledem k tomu, že hospodaření státu je a bude hluboce schodkové, bude se tarif platit jen z dalšího, dodatečného veřejného dluhu. Jinými slovy, za tarif zaplatíme v budoucnosti vyššími daněmi. Nebo jej splatí naše děti.

Vladimír Dlouhý, šéf Hospodářské komory

Šéf Hospodářské komory Dlouhý: Podzim bude kritický, inflace potrápí i střední třídu

O Vladimíru Dlouhém, prvním porevolučním ministrovi hospodářství a současném prezidentovi Hospodářské komory, se na jaře mluvilo jako o jednom z favoritů na post budoucího guvernéra ČNB. I on sám připouští, že tato varianta byla ve hře. Vítězem se však stal Aleš Michl. Dlouhý kvůli volbě nového guvernéra opustil poradní sbor prezidenta Miloše Zemana. A strhl tím lavinu, kdy i další členové tohoto orgánu odešli. Pro newstream.cz nyní vysvětluje pozadí celého dění.

Přečíst článek

Vláda tedy zatím neřeší problém drahých energií nijak jinak než jen dalším dluhem. Drobným pozitivem je to, že tarif má alespoň domácnosti motivovat k úspornému nakládání s energiemi, což jej odlišuje od toho naprosto nejtupějšího, plošného rozhazování. Tento klad je však málo k tomu, aby bylo možné tarif označit za opravdu celospolečensky přínosný.

Podstatu problému drahých energií je totiž třeba řešit systémovými kroky, nikoli záplatováním na dluh.

Fialova vláda jen maskuje příznaky problému

Vláda si například letos mohla vytáhnout z ČEZ větší dividendu, než jakou navrhuje. Její dnešní návrh zní na 48 korun na akcii. Podle trhu a analytiků si mohla říci o více, až takřka o 60 korun na akcii. Nižším návrhem se připravuje o třeba pět miliard korun, které mohla dát výhradně na pomoc zmíněným dvaceti procentům nejpotřebnějších domácností.

Stát by ale měl hlavně vést vážnou diskusi o přehodnocení celkové energetické politiky. Drahé energie tu s námi totiž budou minimálně po několik let, nelze je tedy jen stále záplatovat dluhem. A ani dividenda ČEZ, byť by byla i citelně vyšší, sama o sobě nepostačí.

ČEZ, sídlo

Stát chce od ČEZ vyšší dividendu, aby měl víc peněz na boj s energetickou chudobou

Majoritní akcionář ČEZ, ministerstvo financí, chce vyšší dividendu, než jakou navrhlo představenstvo polostátního gigantu. Rezort usiluje o dividendu ve výši 48 korun, vedení podniku přitom navrhlo 44 korun na akcii. Uvedl to šéf komunikace ministerstva Tomáš Weiss.

Přečíst článek

Česko by tudíž mělo přehodnotit například samotný způsob, jakým získává plyn. Děje se tak převážně nepřímo, na základě burzovních cen. Přímým kontraktem s Gazpromem, ruským plynárenským gigantem, by Česko mohlo dosáhnout na levnější cenu plynu. I nyní využívá prakticky výhradně ruský plyn, což by činilo i nadále, jen by do Česka neputoval přes Německo, přes německé obchodníky a německou burzu, i s příslušnou přirážkou.

Přímý, dlouhodobý kontrakt s Gazpromem mají například německé podniky Uniper či RWE, rakouský OMV nebo italský Eni. To jsou přitom všechno podniky patřící k největším odběratelům ruského plynu v EU. Česko je také velkým odběratelem, jen jako ony nemá kontrakt s Gazpromem, což jej v prostředí relativně velmi vysokých burzovních cen staví do značně nevýhodné pozice.

Prodávat by se měly jen přebytky elektřiny

Pokud by byly krátkodobé, burzovní kontrakty, na jejichž základě získává plyn Česko, výhodnější než ty dlouhodobé, přímé, proč největší odběratelé EU mají právě ty dlouhodobé, přímé? Přece se dobrovolně nestaví do nevýhodné pozice. Navíc byli letos ochotni přistoupit na „potupnou“ platbu za plyn v rublech, jak ji začalo žádat Rusko, jen aby si kontrakt s Gazpromem udržely. V rublech platí i přesto, že se tím dostaly do určitého střetu s Evropskou komisí. Státům, které platbu rubly odmítly, jako je Polsko, Bulharsko, Dánsko, Finsko nebo Nizozemsko, už Rusko plyn  dodávat přestalo.  

LNG

Krok od závislosti na plynu z Ruska. Česko získalo část kapacity nizozemského LNG terminálu

Česká republika ve spolupráci se skupinou ČEZ získala část kapacity v připravovaném terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. Uvedl na Twitteru ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jozef Síkela (za STAN). Deník N napsal, že ČEZ uspěl v tendru na pronájem kapacity dvou plovoucích LNG terminálů.

Přečíst článek

Lze chápat ty, kteří nechtějí ruské energie z morálních důvodů. Ale česká vláda měla čtyři měsíce na nalezení alternativního řešení. Za tu dobu skoro žádná jiná země EU fakticky nesnížila tak málo svoji závislost na ruském plynu a ropě jako ČR. A ruský plyn bude ruský i tehdy, koupíme-li jej přes německou burzu, od německých podniků typu Uniper. Prakticky všechen využívaný plyn v ČR je už nyní ruský.  Pokud by si navíc Česko vyjednalo s Ruskem výhodnější ceny, než jaké má nyní, při nákupu přes burzu, podpoří Rusko finančně tím pádem méně, než jak jej finančně podporuje dnes.

Nabízí se ovšem další systémové kroky. Z ekonomického hlediska zkrátka nedává příliš smysl, aby za válečné situace – v jaké se nacházíme – Česko jako jeden z největších vývozců elektřiny na světě mělo v paritě kupní síly měny nejdražší elektřinu pro domácnosti v celé EU. Je třeba prověřit možnost alespoň dočasné prioritizace domácího spotřebitele tak, že by na německou burzu v Lipsku, resp. její pražskou pobočku, ČEZ prodával teprve přebytky elektřiny. Tedy tu elektřinu, kterou už nespotřebuje česká ekonomika – české domácnosti a podniky.

Jde to i bez vyššího dluhu

Takový krok pochopitelně může být v rozporu se zájmy menšinových akcionářů ČEZ, kteří drží přibližně 30procentní balík akcií. Ovšem třeba ve Francii tamní vláda nařizuje tamnímu „ČEZ“, tedy společnosti EdF, kolik elektřiny má prodávat za zastropované ceny. Tuto zimu tak EdF musela kvůli zásahu vlády prodávat v širším měřítku elektřinu za cenu, která byla až skoro jedenáctkrát nižší než tehdejší aktuální cena burzovní. Francouzská vláda tak krotila inflaci v zemi, na úkor ziskovosti EdF. Přitom v EdF má francouzská vláda zhruba 80procentní podíl, nejde tedy o plně státní podnik, ale jen polostátní. V tom je tedy EdF v podobném postavení jako ČEZ.

Nikdo nevolá po tom, aby byla pošlapávána vlastnická práva menšinových akcionářů ČEZ. Zároveň se nelze tvářit, že v ekonomicky a institucionálně tak vyspělých zemích, jako právě Francie, k zásahům do trhu nedochází.

Elektřina, ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Energetické akcie jsou terno. Není lepší sázky

Akcie firem jako ČEZ nebo MOL podle expertů ochrání úspory před inflací. Cenné papíry českého polostátního gigantu by měly podle některých z nich stoupnout o 40 procent během následujících 12 měsíců.

Přečíst článek

Česká vláda může také třeba ČEZ rozdělit, přičemž by stoprocentně ovládla část zodpovědnou za cenotvorbu elektřiny. Nebo může vláda navrhnout menšinovým akcionářům výměnný obchod – poskytnout státní záruky při výstavbě nových jaderných bloků, které Česko tak jako tak potřebuje, za ústupek z jejich strany v současnosti.

Na úrovni EU by pak Fialova vláda mohla usilovat o přechodné vyvázání se ze systému obchodování s emisními povolenkami. Samozřejmostí se zdá být to, že by měl být na přechodnou dobu pozastaven poplatek na obnovitelné zdroje.

To všechno jsou opatření, která by lidem a firmám v ČR ulevila od příliš vysokých cen energií, aniž by zemi dále zadlužovala, jako ji nyní dále zadluží úsporný tarif.

Jozef Síkela (STAN), ministr průmyslu a obchodu

Síkela: Domácnostem na energie přispějeme. Dotovat vyhřívání bazénu ale nehodláme

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) pracuje na zvláštním energetickém tarifu, který má lidem pomoci s vysokými cenami energií. Určený by byl nejen pro nízkopříjmové obyvatele, ale zřejmě také pro tzv. střední třídu. Vysokopříjmové domácnosti ministerstvo podporovat neplánuje, řekl bez bližších podrobností ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Přečíst článek

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu

Dalibor Martínek: Šest fatálních chyb ministra Síkely

Nejslabší stránka současného ministra průmyslu a obchodu je nedostatek komunikace. Stěžují si na to podnikatelé i organizace spadající pod resort. Platí to i směrem k veřejnosti. Vypadá to, že bývalý bankéř sedí na židli, na které nemá co dělat.

Přečíst článek

Reklama

Související

Michal Semotan, portfolio manažer v J&T

Michal Semotan: Vládní přešlapávání a nejistota kolem ČEZ nás stojí miliardy

Přečíst článek
Petr Fiala, ODS

Dalibor Martínek: Vláda nechala lidi s energiemi na pospas. Vymýšlí plány, ale nepomáhá

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme