Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Míra nezaměstnanosti míří k pěti procentům. Firmy ztrácejí zájem o vánoční brigádníky

Český trh práce chladne. Firmy ztrácejí zájem o vánoční brigádníky
ČTK
Lukáš Kovanda

Zaměstnavatelé v průmyslu i službách brzdí nábory. Automatizace a slabý výkon průmyslu ženou nezaměstnanost nejvýš za devět let. Míra nezaměstnanosti překonává očekávání, po asi devíti letech se nejpozději v lednu vrátí na pětiprocentní úroveň.

Míra nezaměstnanosti v Česku stoupá nečekaně rychle. V říjnu jako v září činila 4,6 procenta, zatímco analytici očekávali pokles na 4,5 procenta. Míra nezaměstnanosti tak letos v říjnu byla nejvyšší od března roku 2017. Byla totiž vyšší i než letos v září, protože v přesnějším vyjádření činila 4,58 procenta, kdežto v září jen 4,55 procenta. S velkou pravděpodobností tak míra nezaměstnanosti dosáhne nejpozději v lednu 2026 hodnoty pětiprocentní nebo i vyšší, takže bude nejvýraznější za celé období od samého začátku roku 2017, tedy za zhruba devět let. 

Důvodem růstu míry nezaměstnanosti je trvaleji zhoršování kondice a konkurenceschopnosti českého průmyslu, který se potýká s poměrně vysokými cenami energií, poměrně vysokými úrokovými sazbami, růstem administrativní a regulatorní zátěže, problematickým vývojem německé politiky, napjatou atmosférou v mezinárodním obchodě, umocněnou letošním zaváděním vysokých cel zejména ze strany USA, a konečně zesílením zejména asijské konkurence. 

ANO drtivě vítězilo v okresech s vysokou nezaměstnaností

ANO drtivě vítězilo v okresech s vysokou nezaměstnaností

Výrazné vítězství hnutí ANO ve třech strukturálně postižených regionech Česka, v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, je také odrazem míry nezaměstnanosti. V okresech těchto krajů s vysokým procentem nezaměstnaných, hnutí získávalo největší podporu voličů, uvedl sociální geograf a prorektor pro strategii a rozvoj Ostravské univerzity Ondřej Slach.

Přečíst článek

Růst míry nezaměstnanosti v Česku odráží ovšem také další, krátkodobější či sezónní faktory. Například letos pokulhává poptávka po vánočních brigádnících. Není tedy tak jako v minulých letech kompenzován výpadek v poptávce po brigádnících, jenž tradičně nastává se skončením prázdnin a léta, kdy ochabuje sháňka po sezonních pracovních například v gastronomickém segmentu. Snižování stavu zaměstnanců v průmyslu část takto propouštěných vede do nového zaměstnání ve sféře služeb, třeba právě v oblasti gastropodnikání, nebo v oblasti logistiky či e-commerce, kteréžto segmenty pak vykazují nižší poptávku po brigádnících. Navíc v logistice či e-commerce pokročila automatizace a robotizace, které opět snižují poptávku po pracovnících z masa a kostí.  

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Bolest v zádech aneb opravdu sedíte správně?

Lukáš Kovanda: V Česku ubývá pracujících mladých, i proto ti staří pracují déle než dříve

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Nezaměstnaných už v Česku přibylo 100 tisíc, jedna celá Olomouc

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Žabomyší válka o rozpočet, který běžného Čecha vlastně nezajímá

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš a premiér a šéf ODS Petr Fiala
ČTK
Dalibor Martínek

Audio verze článku

Reálně lidi rozpočet státu vlastně nezajímá. Jestli bude jeho schodek 286 miliard nebo 360 miliard? Nikdo kromě Mojmíra Hampla si kvůli tomu vlasy na hlavě rvát nebude. Každého zajímá jen to, kolik peněz mu měsíčně přistává na účtu. A všichni chtějí víc. Soudci jsou dokonce schopni se za zvýšení svých vysokých platů soudit.

Jiní, jako třeba učitelé nebo lékaři, „jen“ vyhrožují stávkou v případě, jestli jim platy neporostou nad inflaci. Jsou to plané výhrůžky, dobře vědí, že jim každá vláda peníze vždy přidá. O důchodcích se raději ani nebavme.

Politiky zajímá rozpočet do té míry, že když jsou u vlády, snaží se zavděčit všem, aby byli znovu u vlády. Dluhová služba v aktuální výši sto miliard korun trápí jenom zmiňovaného šéfa Rozpočtové rady vlády.

A když jsou v opozici, tepají vládu za špatné hospodaření, aby se před každými následujícími volbami mohli před voliči tvářit jako ti budoucí dobří hospodáři. Když se dostanou k vládnutí, dopadne to s chudákem rozpočtem jako minule. Čtyři roky nebude jeho schodek nikoho zajímat. Ministr financí se bude rituálně rozčilovat na ministry, že moc utrácejí. To je tak všechno.

V rozpočtu chybí podle Babiše až 85 miliard na výdajích, 15 miliard příjmů prý neexistuje

V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila končící vláda Petra Fialy (ODS), chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, tvrdí Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích. Kabinet v demisi se podle něj bojí, že tyto údaje vyjdou najevo, a proto nechce návrh poslat do Sněmovny. Zástupci odcházející vlády jeho kritiku odmítli.

Přečíst článek

Trapné tanečky

Letošní tanečky kolem státního rozpočtu na příští rok jsou trapné hned z několika důvodů. Popořadě. Fakt, že dosluhují vláda nedá svůj dlouho připravovaný rozpočet do Poslanecké sněmovny si skutečně každý může vysvětlovat jako dětské trucování. Ve smyslu, prohráli jsme, dělejte si rozpočet sami. Dosluhující vláda má o tom, zda dá či nedá „svůj“ rozpočet Sněmovně, definitivně rozhodnout tuto středu. Možná už budou hlavy klidnější.

Na druhé straně je s podivem, že favorit voleb a jeho stínová ministryně financí Alena Schillerová za dobu svého opozičního působení nepřipravovala vlastní představu o rozpočtu. Před volbami nasliboval Babiš všechno všem, rozuměj víc peněz pro každého od dětí ve školce až po důchodce. Přitom dobře věděl, že na to stát nemá peníze, že to pojede na dluh. Teď se plameně rozčiluje, že mu Fiala nedal výsledek své práce, aby ho potom silou většiny v parlamentu mohla veřejně cupovat. Tomu se říká alibismus.

Potom je tady motiv „obávaného“ rozpočtového provizoria. Provizoriem děsí obyvatele ta i ona partaj. Skoro to vypadá jako by se blížil nějaký armagedon. Ale jak bylo řečeno, lidem je to jedno. Ve skutečnosti není provizorium žádná katastrofa. Prostě se od ledna pojede podle současného rozpočtu se schváleným schodkem 241 miliard. A to jen do doby, než Babišova vláda schválí nový rozpočet. Dá se předpokládat, že se schodkem vyšším.

Během provizoria by jednotlivé resorty mohly každý měsíc utratit dvanáctinu letošního balíku. Nelze používat nároky z nespotřebovaných výdajů, prostředky rezervního fondu a mimorozpočtové zdroje. To je asi tak všechno. No, armagedon by asi vypadal hůř.

Tomio Okamura

Havel v čele Topky, Okamura a jeho vlajka

TOP 09 si zvolila nového předsedu, osmatřicetiletého Matěje Ondřeje Havla. Ve volbě neměl protikandidáta, dostal sedmdesát procent hlasů. Markéta Pekarová Adamová s politikou skončila, v říjnových sněmovních nekandidovala. Končí ze zdravotních důvodů. TOP 09 se chce pod novým vedením emancipovat, v opozici se teď bude snažit vytvořit si vlastní, novou tvář. Na rozdíl od ODS například žádá přijetí eura.

Přečíst článek

Žabomyší válka, kterou si politici způsobili sami

Nejhorší je, že tuto žabomyší válku o rozpočet si způsobili politici sami. Ono posadit volby na říjen je z hlediska „nejdůležitějšího“ zákona roku opravdu hloupost. Když se blíží tyto podzimní volby, politici už jedou volební kampaň, do toho prázdniny. I proto dokončoval Stanjura rozpočet až koncem září. Bez veřejné debaty, připravovaný za zavřenými dveřmi.

A také bez debaty s opozicí, zvláště když letos věděl, že favoritem je Babiš. Prostě samé naschvály. Jistě panovalo důvodné podezření, že by data o chystaném rozpočtu byla před volbami použita proti vládě. Přitom kdyby se volby konaly na jaře, jak tomu bylo ještě v roce 2010, měla by každá nová vláda na rozpočet času dost a nemuselo by docházet k současným nechutným tanečkům.

Přesun voleb z jara na podzimní termín nastala v červnu roku 2013, když kvůli kabelkám Jany Nagyové padla Nečasova vláda. Babiš se po prvních podzimních volbách v témže roce stal ministrem financí. Za rok 2021 nasekal, údajně kvůli covidu, dosud rekordní schodek 420 miliard korun. Pro Babiše žádné trauma. Teď se vzteká, že nemá v ruce Fialův rozpočet.

Související

Timur Barotov: Akcionáři Tesly kývli na „bilionový“ balík pro Muska. Ten to ale nebude mít snadné

Šéf Tesly Elon Musk
ČTK
Timur Barotov

Akcionáři Tesly schválili bezprecedentní odměnu až za 1 bilion dolarů pro Elona Muska, ale její vyplacení je podmíněno extrémně náročnými cíli – a hlavním motivem je posílení Muskova vlivu v Tesle, aby nemohl být snadno odstaven v kritických momentech, říká v komentáři analytik BHS Timur Barotov.

Tesla má za sebou jedno z nejkontroverznějších hlasování své historie: 6. listopadu během půlnoci českého času akcionáři Tesly odklepli nový kompenzační plán pro Elona Muska s „teoretickým“ stropem až 1 bilion dolarů. Pro hlasovalo 75 procent akcionářů Tesly, jedná se tedy nepochybně o většinu. Schválení balíčku přišlo i navzdory ostré kampani proti ze strany velkých institucionálních investorů (např. norského státního fondu), ale i díky víře části trhu, že Musk dovede Teslu z éry elektromobilů do éry robotiky a autonomních služeb. Podstatné je slovo „teoretický strop“, vyplacení této kolosální odměny je podmíněno vícestupňovým plněním konkrétních výkonnostních cílů a není automatické. 

Co musí Musk splnit

Odměnový balíček je rozdělen do 12 tranší podobně jako jeho balík za 55 miliard dolarů z roku 2018. Je důležité pochopit, že jde o čistě výkonnostní opce – bez splnění výkonnostních cílů nedostane Musk nic. Každá tranše se odemkne pouze při současném splnění určené výše tržní kapitalizace Tesly a specifických provozních/produktových milníků. Celkově laťky jsou nastavené extrémně vysoko – plné odemčení odměny počítá s posunem valuace Tesly zhruba k ~8,5 bilionů dolarů (tedy 6krát výše než dnes) a s doručením klíčových cílů v autonomii (počet vyrobených funkčních robotaxi) a humanoidní robotice (počet prodaných autonomních robotů typu Optimus), plus s masovou výrobou a ziskovostí. To by Muskův podíl v Tesle mohlo ve finále navýšit zhruba ke 25 procent ze současných asi 15 procent (tj. posílení hlasovacích práv, ale stále ne absolutní kontrolu ve firmě). 

CEO Tesly Elon Musk chce bilionový bonus

Stanislav Šulc: Je bilionový bonus pro Elona Muska šílenstvím? Jen napůl

Elon Musk se může do deseti let stát prvním mužem planety, jehož nominální jmění přesáhne 1 bilion dolarů. Alespoň s tím počítá motivační plán, který vymyslel a nechal si schválit akcionáři Tesly. Přitom podobnou sázku, kterou s akcionáři uzavřel dříve a jež mu měla vynést „jen“ 56 miliard dolarů, pozastavil soud. Jak to tedy je s podobnými bonusy? Jsou opravdu tak absurdní?

Přečíst článek

Menší odměnový plán z roku 2018 měl obdobně 12 milníků (valuace + výnosy/EBITDA), které Tesla v čele s Muskem úspěšně naplnila, ale byl soudem v Delaware letos zneplatněn; Tesla se následně přestěhovala pod jurisdikci Texasu a spor o původní balík běží u nejvyššího soudu v Delaware i nadále. Pro představu, hodnota firmy Tesla vyrostla od počátku roku 2018 ke dnešku o 2 050 procent, takže hodnota akcií vyrostla 21,5násobně. Akcionáři si proto Elona nemohou vynachválit a uvažují stejně i při čerstvě odhlasovaném balíčku.

Pokud teoreticky hodnota Tesly vzroste 6krát na požadovaných 8,5 bilionu dolarů, jedná se o růst ceny akcií o 500 procent, když si z toho Elon „ukousne“ 1 bilion dolarů, pak dojde ke zředění akcionářů pouze o necelých 12 procent a jejich potenciální zisk se zmenší z 500 procent na 440 procent. Akcionáři tedy na tom budou i tak podstatně lépe, než dnes nebo v absenci Elona v Tesle.

Musk hrozil, že výrobu robotů by mohl přesunout pod svojí soukromou firmu xAI v případě, že jeho podíl v Tesle zůstane i nadále nepodstatný. Bojí se totiž, že vytvoří „armádu autonomních robotů“ a vedení spolu s akcionáři ho pak může z firmy lehce odstranit a potenciálně takové situace zneužít. S plným uplatněním balíčku by měl Elon ve firmě asi čtvrtinový podíl, měl by tedy silný vliv na rozhodování, ale v případě selhání by byl stále odvolatelný. Nový plán je tedy nejen odměna, ale i mechanismus, jak snížit riziko, že bude z firmy vytlačen v nejdůležitější fázi přerodu firmy. 

Bude Tesla vyrábět vlastní AI čipy?

Na schůzi akcionářů Musk naznačil, že se Tesla bude muset silně soustředit na čipy (uvedl že se mu o nich nyní doslova zdá ve snech) a naznačil jednání i s Intelem, mimo již existující dohody s Nvidií, TSMC a Samsungem. Podle jeho vyjádření je další rozvoj autonomie - samořídících automobilů a autonomních robotů ve finále podmíněno právě dostatečným přísunem vysoce kvalitních AI čipů.

Musk zmínil, že i přes veškeré dohody co Tesla s největšími výrobci čipů na světě nyní má, nebude přísun čipů dostatečný a bude v budoucnu brzdit růst Tesly. Proto podle jeho vyjádření, nyní nevidí jiný způsob jak škálovat robotiku v Tesle, než že si firma postaví vlastní velkou továrnu „Terra Fab“, kde si bude Tesla sama vyrábět pokročilé moderní čipy. Ačkoli Elon Musk již mnohokrát dokázal zdánlivě nemožné, je nutno zmínit, že výroba pokročilých AI čipů je extrémně technicky náročná a nákladná, proto to dnes dokáže dělat jen hrstka firem na celém světě. Investoři rovněž probírali návrh, aby Tesla mohla investovat do xAI (vývojář konkurenta ChatGPT - Grok); většina hlasujících byla pro, ale s velkým počtem zdržení.

Co z toho plyne pro investory

Krátkodobě lze čekat zvýšenou volatilitu, akcie Tesly na odhlasování odměny pro Elona reagovaly slabým růstem v poobchodní fázi o 1,5 procenta, během regulérní obchodní seance se ale může mnohé změnit. Slabá reakce je pravděpodobně dána tím, že se z velké části přijetí balíčku očekávalo a také Elon se k tomuto příliš nezmiňoval. Dlouhodobě je sázka na Teslu, sázka na to, že se firma stane největším západním výrobcem humanoidních robotů s nejpokročilejším AI software, který umožní autonomní funkce těchto robotů při různé plejádě užitečných činností ať už v průmyslu, nebo v domácnostech. 

Související

Americký miliardář Elon Musk

Musk opět zavařil Tesle. Akcie firmy klesají po jeho oznámení o založení politické strany

Přečíst článek
Doporučujeme