Německá vláda kancléře Olafa Scholze čelí zostřené kritice kvůli svému zamýšlenému obchodování s ruským zkapalněným plynem. I když v obchodech s ním figuruje jen jako prostředník a tedy jako svého druhu „poslíček“, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Reklama
Společnost SEFE (Securing Energy for Europe), kterou vlastní Scholzův kabinet, začátkem října plánuje převézt ruský zkapalněný plyn ze sibiřského poloostrova Jamal. I když cílovou destinací dodávky není kterákoli evropská země, nýbrž Indie, přesto němečtí opoziční politici vládu v Berlíně těžce kritizují. Podle nich by se neměla zapojovat do jakéhokoli obchodování s ruským plynem, pokud má svět brát vážně její deklarovaný proukrajinský a protiruský postoj.
Dědictví po Gazprom Germania
Scholzův kabinet ovšem odpovídá, že danou roli prostředníka v obchodování s ruským plynem „zdědil“ a že je ekonomicky nejsmysluplnější v dané situaci jednat v souladu i tedy se „zděděnými“ kontrakty. Scholzova vláda totiž zmíněnou společnost SEFE „zdědila“ v rámci svého znárodnění společnosti Gazprom Germania. Gazprom Germania patřila pod křídla ruského plynárenského kolosu Gazprom, a potažmo tedy fakticky pod křídla samotného Kremlu.
Kdo je nečekaným vítězem v globální energetické válce? Ne, Evropa to není
Rok a půl trvající ruská invaze na Ukrajinu vyvolala horečnatou snahu Evropské unie zbavit se závislosti na ruské ropě a plynu. Nečekaným vítězem v globální energetické válce ale není Evropa, ale dosud přehlížené a z hlediska dodávek energií okrajové země Afriky a Asie, píše deník The Wall Street Journal.
Po loňském vpádu Ruska na Ukrajinu Scholzova vláda nakonec přistoupila ke znárodnění majetku Gazprom Germania, tedy včetně společnosti SEFE a jejích kontraktů. Mezi tyto kontrakty patří i ty týkající se právě dodávek ruského plynu do Indie.
Scholzova vláda nyní tvrdí, že za neplnění těchto smluv by jí hrozily sankce, pročež se ke kontroverzní přepravě ruského plynu uchyluje. Takové zdůvodnění ale kritikům nestačí a žádají okamžité ukončení jakéhokoli obchodování s ruským plynem v podání berlínského kabinetu.
Český stát má zájem o pořízení plynovodní sítě v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů daných plynovodů nyní vlastní firma Net4Gas. Potíž je v tom, že její plynovody nyní už prakticky žádný plyn tranzitně nevedou.
Ruské plynárenské společnosti Gazprom loni klesl čistý zisk o více než 40 procent na 1,226 bilionu rublů, v přepočtu zhruba 336 miliard korun. Firma pokles zisku zdůvodnila vyšším zdaněním ve druhé polovině roku. Uvedla také, že nevyplatí celoroční dividendu.
Zajímá nás
