Zajímá nás
Evropská ekonomika rychle ztrácí své někdejší zdánlivě neotřesitelné postavení ve světě. Dravější jsou jak Spojené státy, tak asijské země v čele s Čínou. To vše není nic nového. Nové je ovšem to, že nyní dramatická ztráta evropské konkurenceschopnosti začíná děsit evropské elity, které dosud měly tendenci takové problémy přehlížet, případně škarohlídy rovnou častovat označením typu „ruský agent“.
Opakované spolkové volby ze září 2021 v části Berlína přinesly zisky opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unii (CDU) a pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD).
Demonstrace nákladních dopravců narušila dopravu v centru Berlína, přerušeno je také několik autobusových linek. K protestu se přidali rovněž zemědělci, kteří zablokovali dálniční nájezdy na braniborské dálnici A15 spojující Berlín s polskou hranicí. Dopravci demonstrují proti zvyšování mýta a poplatku za emise oxidu uhličitého.
Německý kancléř Olaf Scholz varoval před vlivem extremistů na protesty zemědělců a vyzval k rovnováze a kompromisu. V uplynulých dnech zemědělci blokovali silnice a některé hraniční přechody, protože nesouhlasí s postupným rušením daňového zvýhodnění nafty v zemědělství. Podle bezpečnostních složek se protestů snaží využít některé krajně pravicové organizace, demonstrace mají podporu i protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD), uvedla agentura AFP.
Německá ekonomika poroste v nadcházejícím roce výrazně pomaleji, než se očekávalo. Hospodářský institut Ifo počítá s meziročním zvýšením hrubého domácího produktu (HDP) o 0,9 procenta, ještě v září přitom vycházel z růstu o 1,4 procenta.
Poté, co ústavní soud shodil návrh rozpočtu Scholzova kabinetu, musí ministři „najít“ 17 miliard eur. Jinak z velkého plánu na ekologickou transformaci průmyslu moc nezůstane.
Německo kvůli rozpočtové krizi předčasně ukončí regulaci cen elektřiny, plynu a dálkového tepla, které původně plánovalo dotovat do března 2024. Kancléř Olaf Scholz ve Spolkovém sněmu prohlásil, že takzvaná brzda na ceny energií už není potřeba.
Německá vláda kancléře Olafa Scholze čelí zostřené kritice kvůli svému zamýšlenému obchodování s ruským zkapalněným plynem. I když v obchodech s ním figuruje jen jako prostředník a tedy jako svého druhu „poslíček“, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
O Německu se už opět, po letech, hovoří jako o „nemocném muži Evropy“. V ekonomických problémech je ale celý starý kontinent. Bezprostředně jej ničí zejména důsledky války na Ukrajině, včetně energetické drahoty, které výrazně snižují globální konkurenceschopnost nejen německých firem a podniků. Má to zásadní dopad už i na náladu Němců. Hned 79 procent z nich není s vládou kancléře Scholze spokojeno, vyplývá z aktuálního průzkumu ARD. Už jsou alergičtí na výraz „energetická přeměna“ a Scholzovi spolustraníci kancléři doporučují se jeho užití na veřejnost zcela vystříhat.
Lídři zemí skupiny největších ekonomik G20 se shodli, že do tohoto bloku přizvou Africkou unii. Na úvod summitu G20 v Dillí to oznámil indický premiér Naréndra Módí. G20 sdružuje především jednotlivé státy. Jediným regionálním uskupením s členstvím byla zatím Evropská unie.
Průmyslová výroba v Německu klesla v červenci proti předchozímu měsíci o 0,8 procenta. Je to opět větší pokles, než se čekalo, a zároveň třetí meziměsíční snížení po sobě. To je další špatná zpráva i pro české firmy.
Škoda Group nechystá protinávrh na převzetí rivala Talgo. Český výrobce vlaků má zájem o spojení svých průmyslových aktivit s aktivitami španělského rivala Talgo, nehodlá však předložit návrh na jeho převzetí, kterým by konkuroval nabídce ze strany maďarské společnosti Ganz-Mávag. Vyplývá to podle agentury Reuters z dopisu, jehož obsah firma Talgo zveřejnila.
