Média po nedávných volbách takřka okamžitě korunovala šéfa křesťanských demokratů Friedricha Merze novým německým kancléřem. Stále je nejpravděpodobnější příští hlavou vlády, ale koaliční jednání se začínají táhnout a konzervativní program drobit, což obrazu „železného kancléře“, který se chystá rozbít odkaz Angely Merkelové, příliš nepomáhá.
Německo nikdy nepodpoří mír, který by byl Ukrajině nadiktován. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Slíbil také, že Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba, a to i poté, co utichnou boje. Scholz rovněž odmítl páteční kritiku amerického viceprezidenta J. D. Vance na adresu evropské demokracie. Zásahy zvenčí do německých voleb a ve prospěch krajní pravice označil za nepřijatelné.
Unavený a nevýrazný kancléř Olaf Scholz se v německých volbách střetne s rozhodným Friedrichem Merzem. Možná až moc rozhodným. Šéf křesťanských demokratů nabízí „nemerkelovský“ přístup, který může být novým impulsem pro Německo, ale také může klidně působit jako rozdělující element, a to i daleko za hranicemi Německa.
Evropská unie podle německého kancléře Olafa Scholze může na případná americká cla reagovat zavedením vlastních celních opatření, řekl před začátkem neformální schůzky lídrů zemí EU týkající se hlavně obrany. Předseda německé vlády zároveň zdůraznil, že spolupráce se Spojenými státy je pro EU důležitější. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová upozornila, že z možné obchodní války mezi sedmadvacítkou a Spojenými státy bude profitovat Čína.
V příštích týdnech se uzavře kancléřská epizoda sociálního demokrata Olafa Scholze. V únoru si němečtí voliči vyberou nového šéfa vlády, Scholz to ale téměř jistě nebude. Proč se z respektovaného politika stal za tři roky kancléř, kterého vlastní strana v kampani raději schovává?
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes podle očekávání rozpustil Spolkový sněm a vyhlásil 23. února jako datum předčasných parlamentních voleb v Německu.
Německý kancléř Olaf Scholz podle očekávání nedostal při hlasování ve Spolkovém sněmu důvěru. Z celkem 717 přítomných poslanců mu ji vyjádřilo jen 207, 394 hlasovalo proti kancléři a 116 se hlasování zdrželo. Scholz následně navrhl prezidentovi Frankovi-Walterovi Steinmeierovi, aby sněm rozpustil a určil termín předčasných parlamentních voleb. Podle dřívější dohody několika stran by se měly konat 23. února.
Nedávný telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl podle německého kancléře Olafa Scholze sice frustrující, hodlá ho ale zopakovat, řekl ve vysílání stanice RTL. Scholz Putinovi, který před téměř třemi lety nařídil invazi na Ukrajinu, zavolal v polovině listopadu. Vysloužil si za to ostrou kritiku doma i v zahraničí.
Obliba zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa na Ukrajině roste. Nyní mu věří více než 44 procent lidí, tedy více než v kterékoliv jiné zemi v Evropě. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnil ukrajinský institut Centrum Nová Evropa. Nejvíce oblibu v Ruskem napadené zemi ztrácí končící americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz.
Německý kancléř Olaf Scholz věří, že se podaří vyvinout společnou strategii se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem pro dosažení míru na Ukrajině. Šéf německé vlády to podle agentury DPA řekl médiím ze skupiny Funke.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
