Média po nedávných volbách takřka okamžitě korunovala šéfa křesťanských demokratů Friedricha Merze novým německým kancléřem. Stále je nejpravděpodobnější příští hlavou vlády, ale koaliční jednání se začínají táhnout a konzervativní program drobit, což obrazu „železného kancléře“, který se chystá rozbít odkaz Angely Merkelové, příliš nepomáhá.
Německo nikdy nepodpoří mír, který by byl Ukrajině nadiktován. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Slíbil také, že Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba, a to i poté, co utichnou boje. Scholz rovněž odmítl páteční kritiku amerického viceprezidenta J. D. Vance na adresu evropské demokracie. Zásahy zvenčí do německých voleb a ve prospěch krajní pravice označil za nepřijatelné.
Unavený a nevýrazný kancléř Olaf Scholz se v německých volbách střetne s rozhodným Friedrichem Merzem. Možná až moc rozhodným. Šéf křesťanských demokratů nabízí „nemerkelovský“ přístup, který může být novým impulsem pro Německo, ale také může klidně působit jako rozdělující element, a to i daleko za hranicemi Německa.
Evropská unie podle německého kancléře Olafa Scholze může na případná americká cla reagovat zavedením vlastních celních opatření, řekl před začátkem neformální schůzky lídrů zemí EU týkající se hlavně obrany. Předseda německé vlády zároveň zdůraznil, že spolupráce se Spojenými státy je pro EU důležitější. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová upozornila, že z možné obchodní války mezi sedmadvacítkou a Spojenými státy bude profitovat Čína.
V příštích týdnech se uzavře kancléřská epizoda sociálního demokrata Olafa Scholze. V únoru si němečtí voliči vyberou nového šéfa vlády, Scholz to ale téměř jistě nebude. Proč se z respektovaného politika stal za tři roky kancléř, kterého vlastní strana v kampani raději schovává?
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes podle očekávání rozpustil Spolkový sněm a vyhlásil 23. února jako datum předčasných parlamentních voleb v Německu.
Německý kancléř Olaf Scholz podle očekávání nedostal při hlasování ve Spolkovém sněmu důvěru. Z celkem 717 přítomných poslanců mu ji vyjádřilo jen 207, 394 hlasovalo proti kancléři a 116 se hlasování zdrželo. Scholz následně navrhl prezidentovi Frankovi-Walterovi Steinmeierovi, aby sněm rozpustil a určil termín předčasných parlamentních voleb. Podle dřívější dohody několika stran by se měly konat 23. února.
Nedávný telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl podle německého kancléře Olafa Scholze sice frustrující, hodlá ho ale zopakovat, řekl ve vysílání stanice RTL. Scholz Putinovi, který před téměř třemi lety nařídil invazi na Ukrajinu, zavolal v polovině listopadu. Vysloužil si za to ostrou kritiku doma i v zahraničí.
Obliba zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa na Ukrajině roste. Nyní mu věří více než 44 procent lidí, tedy více než v kterékoliv jiné zemi v Evropě. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnil ukrajinský institut Centrum Nová Evropa. Nejvíce oblibu v Ruskem napadené zemi ztrácí končící americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz.
Německý kancléř Olaf Scholz věří, že se podaří vyvinout společnou strategii se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem pro dosažení míru na Ukrajině. Šéf německé vlády to podle agentury DPA řekl médiím ze skupiny Funke.
Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) povede dál Josef Středula. Na odborářském sjezdu ho dnes delegáti a delegátky znovu zvolili do čela centrály. Získal 90 ze 176 možných hlasů. Výsledek večer oznámila šéfka volební komise Jana Hnyková. Středula měl dva protikandidáty, uspěl hned v prvním kole volby. V čele největší odborové centrály zůstává pro čtvrté čtyřleté období.
Sušice na Klatovsku koupí za 250 milionů korun téměř 17 nevyužitých hektarů areálu bývalé firmy Solo. Po třech letech se dohodla s brněnským majitelem plochy dřívější sirkárny, akciovou společností N166. Dohodli se, že jedenáctitisícové město uhradí každý rok splátku 50 milionů korun, první letos v prosinci.
Americký internetový gigant Google hodlá investovat až 40 miliard dolarů (přes 830 miliard korun) do firmy Anthropic zaměřené na umělou inteligenci (AI). Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Dodala, že investice prohloubí spolupráci mezi oběma podniky, které jsou v oblasti AI zároveň partnery i konkurenty.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států pracuje na zavedení výkonu federálního trestu smrti s pomocí popravčí čety, tedy zastřelením. Úřad plánuje představit i další změny. Chce například opět přijmout protokol o smrticích injekcích z prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa.
Pražská burza tento týden po třech růstových týdnech oslabila. Index PX klesl o 3,7 procenta na 2599,65 bodu. Nejvýraznější pokles zaznamenaly akcie Erste, naopak nejsilněji rostl Gevorkyan. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Předchozí týden index PX vzrostl o 1,8 procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin by se mohl zúčastnit prosincového summitu G20 na Floridě. Dnes to podle agentury Interfax uvedl Kreml, který tak reagoval na dřívější zprávu listu The Washington Post a dalších médií, že americký prezident Donald Trump chce svůj ruský protějšek na setkání největších ekonomik světa do Miami pozvat.
Sněmovna dnes podle očekávání přehlasovala Senát a stvrdila vládou předložený zákon o regulaci cen pohonných hmot. Zákon umožní, aby do budoucna mohla ceny benzinu a nafty regulovat vláda svým nařízením. Už by o nich nerozhodovalo ministerstvo financí cenovými výměry. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky.
Maximální ceny paliv, které denně určuje stát, o víkendu opět vzrostou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku zvýší o 82 haléřů na 42,86 Kč za litr. Benzin bude možné prodávat maximálně za 42,19 koruny za litr, tedy o 58 haléřů dráž než dnes. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou.
Novým předsedou KDU-ČSL dnes delegáti ostravského sjezdu zvolili jihomoravského hejtmana Jana Grolicha. Byl jediným kandidátem, který se o nejvyšší stranickou funkci ucházel. Ve volbě ho podpořilo 233 z 266 delegátů, kteří se účastnili hlasování.
Čína zařadila na svůj exportní sankční seznam sedm subjektů z Evropské unie, včetně českých zbrojařských společností Excalibur a Omnipol, české pobočky americké společnosti SpaceKnow a Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ). Oznámilo to dnes podle agentury AFP čínské ministerstvo obchodu. Zařazení na seznam znamená, že čínské exportní firmy nesmí zmíněným společnostem dodávat zboží dvojího užití, tedy použitelné k civilním i vojenským účelům.