Média po nedávných volbách takřka okamžitě korunovala šéfa křesťanských demokratů Friedricha Merze novým německým kancléřem. Stále je nejpravděpodobnější příští hlavou vlády, ale koaliční jednání se začínají táhnout a konzervativní program drobit, což obrazu „železného kancléře“, který se chystá rozbít odkaz Angely Merkelové, příliš nepomáhá.
Německo nikdy nepodpoří mír, který by byl Ukrajině nadiktován. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Slíbil také, že Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba, a to i poté, co utichnou boje. Scholz rovněž odmítl páteční kritiku amerického viceprezidenta J. D. Vance na adresu evropské demokracie. Zásahy zvenčí do německých voleb a ve prospěch krajní pravice označil za nepřijatelné.
Unavený a nevýrazný kancléř Olaf Scholz se v německých volbách střetne s rozhodným Friedrichem Merzem. Možná až moc rozhodným. Šéf křesťanských demokratů nabízí „nemerkelovský“ přístup, který může být novým impulsem pro Německo, ale také může klidně působit jako rozdělující element, a to i daleko za hranicemi Německa.
Evropská unie podle německého kancléře Olafa Scholze může na případná americká cla reagovat zavedením vlastních celních opatření, řekl před začátkem neformální schůzky lídrů zemí EU týkající se hlavně obrany. Předseda německé vlády zároveň zdůraznil, že spolupráce se Spojenými státy je pro EU důležitější. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová upozornila, že z možné obchodní války mezi sedmadvacítkou a Spojenými státy bude profitovat Čína.
V příštích týdnech se uzavře kancléřská epizoda sociálního demokrata Olafa Scholze. V únoru si němečtí voliči vyberou nového šéfa vlády, Scholz to ale téměř jistě nebude. Proč se z respektovaného politika stal za tři roky kancléř, kterého vlastní strana v kampani raději schovává?
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes podle očekávání rozpustil Spolkový sněm a vyhlásil 23. února jako datum předčasných parlamentních voleb v Německu.
Německý kancléř Olaf Scholz podle očekávání nedostal při hlasování ve Spolkovém sněmu důvěru. Z celkem 717 přítomných poslanců mu ji vyjádřilo jen 207, 394 hlasovalo proti kancléři a 116 se hlasování zdrželo. Scholz následně navrhl prezidentovi Frankovi-Walterovi Steinmeierovi, aby sněm rozpustil a určil termín předčasných parlamentních voleb. Podle dřívější dohody několika stran by se měly konat 23. února.
Nedávný telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl podle německého kancléře Olafa Scholze sice frustrující, hodlá ho ale zopakovat, řekl ve vysílání stanice RTL. Scholz Putinovi, který před téměř třemi lety nařídil invazi na Ukrajinu, zavolal v polovině listopadu. Vysloužil si za to ostrou kritiku doma i v zahraničí.
Obliba zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa na Ukrajině roste. Nyní mu věří více než 44 procent lidí, tedy více než v kterékoliv jiné zemi v Evropě. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnil ukrajinský institut Centrum Nová Evropa. Nejvíce oblibu v Ruskem napadené zemi ztrácí končící americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz.
Německý kancléř Olaf Scholz věří, že se podaří vyvinout společnou strategii se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem pro dosažení míru na Ukrajině. Šéf německé vlády to podle agentury DPA řekl médiím ze skupiny Funke.
Sněmovna opět přerušila debatu o vyslovení důvěry vládě, kterou zahájila v úterý odpoledne. Pokračovat bude ve čtvrtek. Diskuse včetně vystoupení členů vlády trvala zatím 19 hodin. Do rozpravy dnes zůstalo přihlášeno ještě 24 poslanců z původních šesti desítek.
Dánsko, Grónsko a Spojené státy se stále neshodnou v základních věcech v souvislosti s Grónskem, uvedl po jednání s americkými činiteli dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen na tiskové konferenci ve Washingtonu. Dodal, že vznikne pracovní skupina na vysoké úrovni, která se poprvé setká v příštích týdnech.
Sněmovní debata k důvěře vládě Andreje Babiše (ANO) trvá zhruba 18 hodin čistého času od úterního zahájení. U řečniště se ve středu odpoledne a večer střídali opoziční poslanci, kteří zdůvodňovali, proč kabinet ANO, SPD a Motoristů podpořit nemohou. Diskusi rozvířil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO), který se pustil do pirátských poslanců.
Evropské akcie uzavřely středeční obchodování na maximu 🔝. Panevropský index STOXX Europe 600 se zvýšil o 0,18 procenta na rekordních 611,56 bodu. Zisky zaznamenaly chemické a zdravotnické firmy. Po 11denním růstu ale oslabil index německých akcií DAX.
Spojené státy formálně povolily ✅ Nvidii prodávat do Číny její pokročilé čipy umělé inteligence (AI). V úterý to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Americká vláda dříve jejich vývoz omezovala, což zdůvodňovala obavami, že by mohly čínskému technologickému průmyslu a armádě poskytnout výhodu nad USA.
Číst více
Druhá fáze dvacetibodového plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy byla zahájena, napsal na síti X prezidentův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Zaměří se na odzbrojení a demilitarizaci, vznik palestinské technokratické vlády spravující Pásmo Gazy a obnovu této oblasti.
Japonský jen ve středu oživil z 18měsíčního minima vůči dolaru 💹, protože japonští činitelé varovali před možnou intervencí na podporu domácí měny. Ta se dostala pod tlak kvůli obavám z uvolněnější rozpočtové i měnové politiky v Japonsku. Kolem 17:00 SEČ dolar vůči jenu ztrácel asi 0,6 procenta na 158,2 jenu. V noci na dnešek přitom vystoupil až na 159,45 jenu, nejvýše od července 2024.
Pražská burza oslabila 📉, index PX dnes zavřel se ztrátou 0,31 procenta na 2734,99 bodu. Dolů ho táhly především cenné papíry energetické společnosti ČEZ či Komerční banky, ztratila i pojišťovna VIG či nápojářská Kofola. Naopak se ziskem uzavřely dnešní obchodování Erste Bank, Moneta Money Bank, zbrojařská firma Colt CZ nebo plzeňské strojírny Doosan Škoda Power.
Americký dolar 💵 mírně oslabuje vůči euru 💶, pozornost investorů se nadále soustředí na vývoj měnové politiky americké centrální banky (Fed). Jednotná evropská měna připisovala zhruba 0,2 procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 1,1660 dolaru.
Snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko schvaluje 17 procent Američanů. Dnes to s odvoláním na průzkum společnosti Ipsos uvedla agentura Reuters. Většina republikánů i demokratů se staví proti použití vojenské síly k nabytí ostrova a více než polovina respondentů věří, že Trumpovy kroky mohou ohrozit NATO.
Číst více