Německo zruší kontroverzní poplatek za tranzit plynu. Síkela to ocenil
Německo chce zrušit kontroverzní poplatek za tranzit plynu, na který si stěžují některé země EU, včetně České republiky. Řekl to dnes státní tajemník pro hospodářské záležitosti Sven Giegold s tím, že se na tom dohodla německá vláda. Vzhledem k tomu, že to vyžaduje změnu zákona, je nejbližším možným termínem pro zrušení poplatku podle něj začátek roku 2025. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela rozhodnutí Německa ocenil.
Česká republika, Slovensko, Rakousko a Maďarsko stupňovaly tlak na Evropskou komisi (EK), aby zakročila proti spornému poplatku. Ve společném dokumentu požádaly země komisi o konkrétní kroky. Důvodem kritiky je například to, že podle nich tento poplatek ztěžuje odstoupení od dodávek ruského plynu, protože neúměrně zvyšuje náklady na dovoz plynu ze západní Evropy.
Zrušení poplatku by výrazně snížilo náklady na tranzit plynu přes Německo a podpořilo společné úsilí o odklon od ruského plynu. Giegold uvedl, že záměrem poplatku nebylo bránit integraci trhů v Evropě nebo dokonce narušit nezávislost na Rusku, právě naopak. Poplatek byl podle něj použit na financování plnění zásobníků plynu, což má pomoci udržet nezávislejší a stabilnější trh v Evropě.
Poplatek zavedlo Německo na podzim roku 2022 a měl sloužit k pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících a zajištění bezpečnosti dodávek. Poplatek se týká společností a spotřebitelů v Německu a dovozců v sousedních zemích, kteří nakupují plyn prostřednictvím německých plynovodů. Německých spotřebitelů se zřejmě zrušení nedotkne. Platnost tohoto poplatku byla nedávno prodloužena do dubna 2027 a od července se má poplatek zvýšit na 2,5 eura (62 korun) za megawatthodinu ze současných 1,86 eura, uvedla agentura DPA.
Rozhodnutí Německa zrušit kontroverzní poplatek ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela kvitoval. Podle něj přispěje k posílení energetické bezpečnosti střední Evropy. Síkela už před čtvrtečním jednání v Bruselu uvedl, že Česko požaduje úplné zrušení sporného poplatku. Německý státní tajemník Sven Giegold následně oznámil, že se na zrušení poplatku již dohodla německá vláda. Vzhledem k tomu, že to vyžaduje změnu zákona, je nejbližším možným termínem pro zrušení poplatku podle něj začátek roku 2025.
„Opět se potvrzuje, že spolupráce na unijní úrovni nejen v oblasti energetiky posiluje všechny členské státy. Oceňuji deklarované rozhodnutí německé vlády upustit od příštího roku od poplatku, který zvýhodňoval dovoz plynu z východu na úkor plynu od našich západních spojenců,” uvedl na sociální síti X Síkela. „Jsem přesvědčen, že německá reakce na naši iniciativu přispěje k posílení energetické bezpečnosti střední Evropy. Je to také jasné potvrzení toho, že právě proaktivní a konstruktivní politika na evropské úrovni je tím nejúčinnějším způsobem jak dosahovat našich cílů,“ dodal.
České sklo má na kahánku. Skláře drtí zejména drahé energie, na projektu Green Deal nenechají nit suchou. Do toho přišel vládní balíček, který mimo jiné zvyšuje daňové odvody za využívání plynu pro tavení skla. Skláři se bouří, žádají po vládě nějaká opatření. Nicméně, síla českých sklářů už není co bývala. „Dobré rady“ vlády, aby šetřili na energiích, skláře rozpalují do běla. „Buď jedu na sto procent, a sklo roztavím, nebo jedu na nulu,“ říká František Novosad, jeden z posledních matadorů českého sklářského byznysu, kdysi světově proslulého. Novosad vlastní sklárnu v Harrachově, historicky nejstarší provoz v Česku založený v roce 1712. Aby ekonomicky přežil, založil před dvaceti lety jeden z prvních minipivovarů v Česku. 
Český průmysl potřebuje ruský plyn, říká sklář František Novosad
Názory
Ruský plynárenský gigant Gazprom by se dlouho mohl potýkat se špatnými hospodářskými výsledky. Kdysi nejziskovější ruská společnost vlastněná Kremlem se potýká se ztrátou evropského trhu, kterou se snaží vykompenzovat domácím trhem a vývozem do Číny. 
Ruský gigant krvácí. Gazprom obtížně vyplňuje ztrátu z evropského trhu dodávkami do Číny
Zprávy z firem
