Lukáš Kovanda: Fialova vláda si vylepšila rozpočet laciným trikem. Pomáhá jí inflace

Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond. Fialův kabinet to však i kvůli inflaci a pandemii zatím otevřeně odmítá. Ale nejspíš mu nezbyde nic jiného.

Po včerejšku máme nový rozpočet. Alespoň tedy jeho základní rámec. Vláda tak učinila první krok ven z provizoria, kompletně by se z něj měla dostat zhruba za měsíc. Oproti rozpočtu Babišovy vlády omezila výdaje o 77 miliard korun. Mnohdy ale jde spíše jen o optické omezení nebo o omezení, které bude obtížně udržitelné pro příští léta.

Nečekaně výrazná inflace, kterou mocně pohání růst výdělků, nafukuje rozpočtové příjmy. Fialův kabinet totiž nyní oproti tomu Babišovu počítá s o více než 62 miliardami korun navíc. Vyšší inflace z definice znamená vyšší ceny v ekonomice, takže i vyšší inkaso daně z přidané hodnoty či daní z příjmu.

Takto se příjem vlády nafukuje o 37 miliard korun. Další tučné miliardy vláda oproti předpokladu Babišova kabinetu získá vyšším výběrem sociálního pojistného.

Lukáš Kovanda: Rušení daňových výjimek není průchozí. Sociálně ani politicky

Názory

Jestliže podle prezidenta Miloše Zemana není rozpočet Fialovy vlády protiinflační, pak jim už vůbec nemohl být rozpočet připravený ještě Babišovou vládou.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Vládu čekají nečekané výdaje

Omezení výdajů o 77 miliard doprovázené nafouknutím příjmů o nějakých 62 miliard by čistě matematicky mělo přinést celkovou redukci „manka“ Babišova rozpočtu o přibližně 140 miliard korun. Jenže tak tomu není, neboť Fialovův kabinet uskuteční některé výdaje, s nimiž Babišova vláda nepočítala.

Bude lidem kompenzovat vyšší ceny energií, důchodcům v létě mimořádně přidávat na penzích a musí se popasovat také třeba s růstem úroků na vlastním dluhu – rostou náklady obsluhy vládního dluhu. Takže 140 miliard se smrskává na 97 miliard a výsledkem je schodek 280 miliard, nikoli 237 miliard.  

Navíc, jak je zmíněno, některá výdajová omezení jsou jen optická nebo obtížně udržitelná. Třeba zmrazení plateb pojistného. Jak upozorňuje i Národní rozpočtová rada, pro zmrazení plateb, které představuje vůbec největší výdajové omezení, za 14 miliard korun, chybí legislativní opora.

Ale zejména: pokud současně se zmrazením plateb nedojde k úpravě výdajů zdravotních pojišťoven, přenesou se náklady snížení schodku na ně. Ty tak budou muset sahat do svých rezerv, příp. dokonce bude muset dojít v příštích letech k omezení poskytování některých druhů veřejné zdravotní péče.

Prezident Zeman k rozpočtu: Škrtat výdaje dokáže každý. Zrušil bych daňové výjimky

Politika

Prezident Miloš Zeman v pátek ve sněmovně zkritizoval návrh rozpočtu jako proinflační. Kabinetu vytkl, že návrh není prorůstový. „Neruší žádné daňové výjimky, které stát stojí 380 miliard korun,” řekl Zeman. Vyzval k plošnému zrušení daňových výjimek a doporučil zvýšení daně z příjmu fyzických osob.

ČTK, vku

Přečíst článek

Vláda v jedné kapse bere a druhé přidává

Opticky se tudíž sice snižuje schodek státního rozpočtu, ale jenom proto, že se dopady tohoto snížení zatíží zdravotní pojišťovny. Jenže ve výsledku státní rozpočet i rozpočty zdravotních pojišťoven představují jeden systém. Systém veřejných rozpočtů. Škrtem za 14 miliard se místo státního rozpočtu jen zatíží jiná část systému veřejných rozpočtů. Takže pro daňového poplatníka, který ve finále vše platí, zůstane zátěž beze změny. Jinými slovy, nejde o „tupý škrt“, jak včera pronesl prezident Miloš Zeman, protože to zatím ani žádný skutečný škrt není.

Do příštích let už Fialova vláda nemůže počítat ani s inflačním nafouknutím příjmů. To je prostě výsledkem mimořádné situace, která nastala po pandemii. Už letos ve druhé polovině roku inflace citelně zmírní a v příštím roce se dostane na své běžné úrovně.

Pokud tedy vláda v rozpočtu na rok 2023 nenajde skutečné a trvalé úspory, velmi pravděpodobně se bude muset uchýlit k navýšení daní. Anebo nesplnit slib, že stlačí rozpočtový schodek na úroveň tří procent hrubého domácího produktu.

Platy 2022: Zjistěte, jak porostou výdělky ve státní sféře

Money

Zvyšování platů ve státní sféře bude v roce 2022 nerovnoměrné. Zatímco zdravotníkům se zvýší platy dokonce o šest procent, zaměstnanci ve státní službě nedostanou nic navíc. Vyplývá to ze závěrů středečního jednání vlády.

Zlaťák

Přečíst článek

Porostou daně? Téměř určitě

Hrozba navýšení daní se tak stále vznáší ve vzduchu. Vláda dost možná jen čeká, až se přežene inflační smršť. Nechce lidi a firmy, zatížené letos nejvýraznější inflací od 90. let, zatížit ještě navíc růstem daní. Což je politicky prozíravé. Andreji Babišovi by to mohlo pomoci na Hrad, takže Fialův kabinet by tím významně nahrál svému arcirivalovi.

Skutečné, koncepční a udržitelné překopání veřejných financí představuje úkol, který má Fialova vláda stále před sebou. Možná už teď chápe zřetelněji, než když nastupovala, že se to neobejde bez zvýšení daní. Jen zatím není ten správný čas to voličům začít říkat.

Kandidáti na prezidenta ČR 2023: Pavel, Babiš, Nerudová... Jaké mají šance?

Politika

Budoucím prezidentem se stane jeden z osmi kandidátů, které k volbám 25. listopadu zaregistrovalo ministerstvo vnitra, případně o jejich kandidatuře rozhodl Nejvyšší správní soud. Hlavními favority jsou alespoň podle sázkových kanceláří Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš, ostatní mají od nich obrovský odstup. Původně jich bylo devět, ale Josef Středula pět dnů před volbami odstoupil a podpořil možná překvapivě Nerudovou.

duk, ČTK

Přečíst článek

Daňové změny roku 2022: polepší si hlavně rodiny s dětmi

Money

Lidem by v příštím roce mělo zůstat více peněz v kapse. Zvýší se daňové slevy na poplatníka a projeví se také zrušení superhrubé mzdy či limitu na odpisy za děti. Negativní vliv bude mít inflace.

ČTK, sta

Přečíst článek

Šéfka českého Deloitte Rogerová: Mladí Češi jsou proti Západu dravější a inovativnější

Newstream TV

V Česku žijí draví mladí lidé, kteří již zcela obstojí v konkurenci absolventů nejprestižnějších škol z tradičních evropských demokracií, říká šéfka české pobočky poradenské společnosti Deloitte Diana Rádl Rogerová v pořadu Victory Club na newstream.cz. Firmy s nimi ale musí umět pracovat, dodává.

Stanislav Šulc

Přečíst článek