Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond. Fialův kabinet to však i kvůli inflaci a pandemii zatím otevřeně odmítá. Ale nejspíš mu nezbyde nic jiného.
Prezident Miloš Zeman, jenž rozhodne o tom, který politik bude po volbách sestavovat nový kabinet, by měl vystupovat nadstranicky a realisticky vyhodnotit situaci, říká politický analytik Grigorij Mesežnikov z bratislavského Institutu pro veřejné otázky.
Výdaje na volby ze státního rozpočtu vzrostou v příštím roce proti letošku o víc než polovinu. Zatímco letošní rozpočet počítá s částkou 697 milionů, v příštím roce to má být až 1,1 miliardy korun.
Česká strana sociálně demokratická na brněnském výstavišti zahájila "ostrou" fázi kampaně před říjnovými volbami do Sněmovny. Sociálnědemokratičtí politici uváděli, že hodlají především bránit životní jistoty lidí.
Lidovecký předseda Marian Jurečka prohlásil, že si neumí představit účast KDU-ČSL v kabinetu, který by prohlasoval sňatky stejnopohlavních párů. V takový okamžik by podle něj taková vládní koalice skončila.
Jak bude vypadat příští vláda, mohou rozhodnout menší strany, které se derou do sněmovny. Pro dominantní ANO platí, že případného koaličního partnera bude muset hledat právě mezi nimi. Pokud se nespokojí s Okamurovou SPD.
Politici se před volbami předhánějí ve slibování platového navýšení. Premiér Andrej Babiš záměr zvyšování platů ve veřejné sféře zdůvodnil vyšší inflací. Ministerstvo financí ji ve své aktuální, srpnové prognóze letos odhaduje na 3,2 procenta, příští rok pak na 3,5 procenta.
Česká ministryně financí připojila podpis k výzvě, v níž Rakousko a dalších šest zemí Evropské unie apeluje, aby se státy EU po pandemii vrátily k vyrovnaným rozpočtům.
Politika je i hra symbolů. Když člověk získá vítězství, nebo utrpí porážku, má to velký symbolický význam pro veřejnost i média. Je ale nepochopitelné, že si jde někdo pro porážku dobrovolně. Jako šéf Pirátů Ivan Bartoš na Ústecku, kde téměř jistě prohraje v říjnových volbách s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Strana Občanská smlouva arménského premiéra 👨 Nikoly Pašinjana vyhrála nedělní parlamentní volby se ziskem 49,8 procenta hlasů. Dnes o tom podle agentur informovala arménská volební komise po sečtení hlasů ze všech volebních místností. Druhá skončila Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan. Získala 23,3 procenta hlasů. Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany.
Ceny ropy na začátku týdne prudce 📈 rostou. Je to reakce na obnovené izraelské útoky na Libanon a na izraelské údery na vojenské cíle v Íránu. Severomořská ropa Brent vykazuje nárůst přibližně o 4,3 procenta a pohybuje se kolem 97,20 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) přidává zhruba 4,2 procenta a je nad 94,30 dolaru za barel.
Nedělní druhé kolo prezidentské volby v Peru směřuje k těsnému výsledku. Podle prognózy agentury Ipsos má mírný náskok levicový poslanec 👨 Roberto Sánchez. V částečných volebních výsledcích zatím vede krajně pravicová politička Keiko Fujimoriová, píše agentura Reuters. Při těsném výsledku by se mohlo na oficiální vyhlášení vítěze čekat několik dnů i týdnů.
Světové armády by mohly nasadit do boje zhruba 🔟 tisíc jaderných hlavic. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), který zaznamenal mírný nárůst počtu bojových jaderných hlavic. Podle SIPRI má jaderné zbraně devět států - Spojené státy, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Severní Korea a Izrael.
Izrael oznámil dnes v noci 💥 údery na vojenské cíle v Íránu. Íránská státní média informovala o explozích v několika městech včetně Teheránu, píší agentury. Izraelské údery jsou zřejmě reakcí na nedělní raketové útoky z Íránu.