Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond. Fialův kabinet to však i kvůli inflaci a pandemii zatím otevřeně odmítá. Ale nejspíš mu nezbyde nic jiného.
Prezident Miloš Zeman, jenž rozhodne o tom, který politik bude po volbách sestavovat nový kabinet, by měl vystupovat nadstranicky a realisticky vyhodnotit situaci, říká politický analytik Grigorij Mesežnikov z bratislavského Institutu pro veřejné otázky.
Výdaje na volby ze státního rozpočtu vzrostou v příštím roce proti letošku o víc než polovinu. Zatímco letošní rozpočet počítá s částkou 697 milionů, v příštím roce to má být až 1,1 miliardy korun.
Česká strana sociálně demokratická na brněnském výstavišti zahájila "ostrou" fázi kampaně před říjnovými volbami do Sněmovny. Sociálnědemokratičtí politici uváděli, že hodlají především bránit životní jistoty lidí.
Lidovecký předseda Marian Jurečka prohlásil, že si neumí představit účast KDU-ČSL v kabinetu, který by prohlasoval sňatky stejnopohlavních párů. V takový okamžik by podle něj taková vládní koalice skončila.
Jak bude vypadat příští vláda, mohou rozhodnout menší strany, které se derou do sněmovny. Pro dominantní ANO platí, že případného koaličního partnera bude muset hledat právě mezi nimi. Pokud se nespokojí s Okamurovou SPD.
Politici se před volbami předhánějí ve slibování platového navýšení. Premiér Andrej Babiš záměr zvyšování platů ve veřejné sféře zdůvodnil vyšší inflací. Ministerstvo financí ji ve své aktuální, srpnové prognóze letos odhaduje na 3,2 procenta, příští rok pak na 3,5 procenta.
Česká ministryně financí připojila podpis k výzvě, v níž Rakousko a dalších šest zemí Evropské unie apeluje, aby se státy EU po pandemii vrátily k vyrovnaným rozpočtům.
Politika je i hra symbolů. Když člověk získá vítězství, nebo utrpí porážku, má to velký symbolický význam pro veřejnost i média. Je ale nepochopitelné, že si jde někdo pro porážku dobrovolně. Jako šéf Pirátů Ivan Bartoš na Ústecku, kde téměř jistě prohraje v říjnových volbách s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Ceny ropy ⛽⛽⛽ pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si během dopoledne připisovala přes deset procent a dostala se nad 119 dolarů za barel.
Izraelem kontrolovaný hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta byl poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně.
Vláda Jižní Koreje zvažuje možnost dovozu ropy a nafty z Ruska. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo jihokorejské ministerstvo vnitra. Snaží se zajistit dostatek dodávek kvůli eskalující válce v Perském zálivu. Záležitost souvisí se zmírněním ekonomických sankcí vůči Rusku, dodal úřad.
Cena plynu 🏭🏭🏭 pro evropský trh na začátku dnešního obchodování vzrostla až o 35 procent a dostala se nad hranici 70 eur (zhruba 1700 korun) za megawatthodinu (MWh). Reagovala tak na zprávy o útocích na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě.
Ceny ropy dnes 🛢️🛢️🛢️ pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si kolem 07:45 SEČ připisovala přes pět procent a dostala se nad 113 dolarů za barel. Ve středu zdražila o zhruba čtyři procenta.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom informoval na svém účtu na sociální síti X.
V Íránu byli popraveni tři lidé odsouzení za to, že při protirežimních protestech ze začátku letošního roku podnikali operace ve prospěch Spojených států a Izraele. Informuje o tom agentura AFP.