Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Konec iluzí o levném odpadu. Dánský gigant odchází, zlomový bod přichází

Češi plýtvají potravinami
iStock
Lukáš Kovanda

Prodej českých aktiv dánského odpadového gigantu Marius Pedersen připomíná, že transformace systému se může vyšplhat až na 81 miliard.

Prodej středoevropských aktivit dánské skupiny Marius Pedersen není jen další položkou v seznamu miliardových fúzí a akvizic, které se vezou na současné vlně oživení trhu. Jde o událost, která nasvěcuje zlomový moment celého odpadového hospodářství. Prodej regionálních aktivit dánského vlastníka přichází v okamžiku, kdy se odvětví dostává z udržovacího módu do fáze masivních kapitálových výdajů, bez nichž nebude možné splnit nové recyklační cíle ani zajistit další fungování systému.

Česká republika generuje přes 40 milionů tun odpadu ročně. Tento objem roste ruku v ruce s výkonem ekonomiky a apetitem spotřebitelů. Dosavadní infrastruktura, která desítky let spoléhala na skládky, však přestává stačit novým pravidlům hry. Rok 2030, kdy začne platit zákaz ukládání využitelného a recyklovatelného odpadu na skládky, fakticky znehodnocuje část současných aktiv odpadových firem.

Nový majitel Marius Pedersen si tak nekupuje jen tržní podíl. Kupuje si především „vstupenku“ do hry, která bude vyžadovat miliardové investice do modernizace. Dánský vlastník se rozhodl pro prodej v době, kdy je společnost stabilní a zisková, ale stojí před nutností otevřít investiční stavidla dokořán. Prodejní cena se tak stává funkcí nejen současných zisků, ale především budoucích závazků.

Skládka společnosti AVE CZ

V rozporu se zákonem neodvedla miliardy? Policie navrhla obžalovat firmu AVE CZ

Vyšetřovatelé tvrdí, že firma až 94 procent odpadu přijatého na skládku vykazovala v rámci ročních hlášení jako využití odpadu na konstrukci skládky a za tento odpad v rozporu se zákonem nevybírala od původců odpadu poplatky podle zákona.

Přečíst článek

O jakých částkách se vlastně bavíme? Podle analýzy zpracované pro Ministerstvo životního prostředí bude nutné v Česku do roku 2035 proinvestovat 50 až 81 miliard korun do technologií pro nakládání s komunálními odpady, aby systém splnil přísné cíle Evropské unie.

Nejde přitom jen o futuristické spalovny. Zatímco zhruba 6,4 až 7,5 miliardy korun spolkne zahuštění sběrné sítě včetně sběrných dvorů a zavádění systému door-to-door (nádoby přímo u domů), hlavní finanční zátěž leží jinde. Až 64 miliard korun má směřovat do nových technologií.

Varovným signálem je fakt, že jen mezi lety 2020 a 2022 vzrostly celkové neinvestiční náklady na nakládání s odpady v ČR o skokových 15 miliard korun (ze 45 na 60,7 miliard korun). Tento dramatický nárůst nebyl způsoben jen větším množstvím odpadu, přispěly k němu také energetická krize a skokové zdražení pohonných hmot, na kterých je logistika svozu a třídění závislá.Zde tak trh naráží na tvrdou realitu.

Kdo to koupí?

Vstup nového investora do Marius Pedersen tuto dynamiku jen potvrdí. O koho půjde? Zájem mohou mít velcí hráči z oboru, například francouzská Veolia, německý Remondis nebo španělská FCC, kteří disponují potřebným kapitálem i know-how. Naopak konkurenční AVE pravděpodobně kvůli antimonopolním omezením zůstane stranou - spojení jedničky a dvojky trhu by pro Úřad pro ochranu hospodářské soutěže představovalo zásadní překážku. Vybraní zájemci nyní provedou hloubkovou prověrku, během níž se z prvotních násobků stává jen orientační mantinel. Investoři přepočítávají budoucí peněžní toky, hodnotí rizika a zohledňují regulatorní povinnosti. Finální nabídka proto obvykle vychází z individuálního modelu a odráží konkrétní výhled firmy.

Právě tento masivní investiční nárok je faktorem, který reálně vstupuje do debaty o prodejní ceně firmy. V médiích se sice může spekulovat o částkách kolem 20 miliard korun, ale kupující si budoucí náklady na transformaci musí odečíst z dnešní hodnoty společnosti. Kdo koupí Marius Pedersen, nekupuje jen minulý úspěch, ale především budoucí závazek postavit infrastrukturu, která Česku zatím chybí.

David Ondráčka: Odpadová republika. Miliardy mizí, skládky se vrší, kontrola žádná

Byznys s odpady a skládkami je v Česku jednou z nejméně průhledných branží. Je to komplikovaný obor s mnoha konfliktními zájmy, ale desítky miliard se roky točí bez skutečné kontroly a jasně vynucovaných pravidel. Největší odpadová firma Marius Pedersen nyní v Česku končí a prodává svou divizi. Otázka je komu, nebo spíš přesněji, který oligarcha si ji koupí, aby v tomto prostředí měl svůj vehikl. Sledujme to víc.

Přečíst článek

Související

Ceny benzinu - ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Vládní fiasko. Benzin atakuje rekordní ceny i přes snížení daní

Přečíst článek
průmyslová výroba, ilustrační foto

Pracanti Češi. V zaměstnání stráví 38 let, déle než průměrný Evropan

Přečíst článek

Evropě dochází nafta, varuje Morgan Stanley. Babišova vláda může znovu zasáhnout do cen

Přečíst článek

Vláda schválila rozpočet se schodkem 310 miliard. Právě začíná rozhazování peněz ve velkém, uvedl Kupka

Zleva ministryně financí Alena Schillerová (ANO), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO)
ČTK
 ČTK

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Příjmy budou 1,978 bilionu korun a výdaje 2,288 bilionu korun bez vlivu projektů Evropské unie. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom vyjádřila přesvědčení, že kabinet neporušil zákon o rozpočtové odpovědnosti, limit pro výdajové rámce se podle ní vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září. Opozice návrh kritizovala, deficit považuje za příliš vysoký. Předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) navrhoval schodek 286 miliard korun.

Proti návrhu předchozího kabinetu se očekávané příjmy snížily o 5,2 miliardy korun. Ke snížení příjmů rozpočtu přispělo zejména snížení očekávaného dopadu zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů nebo nižší odhad příjmů z dividend státních a polostátních podniků. Vláda naopak čeká vyšší výběr daní.

Výdaje vzrostly o 18,8 miliardy korun, když se zvýšily zejména výdaje ministerstva práce a sociálních věcí a transfery ministerstva dopravy do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Klesly plánované výdaje ministerstva obrany, stát také letos nebude poskytovat půjčku 18,3 miliardy korun na stavbu nových jaderných bloků elektrárny Dukovany, protože zatím Evropská unie neschválila veřejnou podporu pro tento projekt.

Kritika opozice

Opozice návrh kritizovala. „Právě začíná rozhazování peněz ve velkém,“ napsal na sociálních sítích předseda nejsilnější opoziční ODS Martin Kupka. Navrhovaný schodek podle něj při očekávaném hospodářském růstu 2,4 procenta a nízké nezaměstnanosti a inflace nelze ničím omluvit. „Naprosto nepřijatelné je krácení výdajů na obranu, navíc v době nejhorší bezpečnostní situace od druhé světové války,“ zdůraznil Kupka.

„Vláda rezignovala na zdravé finance. Mít vyrovnaný rozpočet a jasná pravidla není jen teorie - je to pojistka, aby se naše země nezadlužila až po uši. Jenže vláda teď dělá pravý opak,“ uvedli na síti X Starostové a nezávislí (STAN). Návrh podle nich jde proti zásadám zodpovědného hospodaření. Předseda hnutí Vít Rakušan návrh označil za projídání budoucnosti, STAN tomu podle něj bude ve Sněmovně oponovat.

Americký dolar

Trump chystá další masivní tištění dolaru. Americké akcie jsou pro Čechy nejlevnější za osm let

Trump chystá další masivní tištění dolaru, aby tak nepřímo – přes Japonce – financoval masivní dluh USA. Americké akcie jsou proto v korunách nejlevnější za osm let, zlato poprvé v historii stojí přes 5000 dolarů za unci.

Přečíst článek

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek upozornil na překročení pravidel pro rozpočtové výdaje. „Vláda navrhuje utratit 73 miliard korun nelegálních výdajů v době růstu a nízké nezaměstnanosti, kdy dobrý hospodář deficity snižuje, rozhodně nezvyšuje,“ uvedl.

Porušení pravidel rozpočtové odpovědnosti vidí u návrhu i analytici. Zvýšení deficitu proti původnímu návrhu ale podle nich není překvapivé. „Je to v souladu s komunikací zástupců nové vlády v posledních týdnech a měsících. Schodek bude vyšší, i přes příznivější odhad vývoje naší ekonomiky z prognózy ministerstva financí, která je využita pro odhad příjmů rozpočtu,“ řekl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.

Schillerová ale vyjádřila přesvědčení, že zákon o rozpočtové odpovědnosti se nevztahuje na situaci, kdy vláda přepracovává návrh státního rozpočtu poté, co jí ho Sněmovna vrátila. Pro takový případ budou podle ministryně platit až nová fiskální pravidla, jejichž návrh dnes kabinet poslal do Sněmovny.

Žádné navyšování. Dvě procenta HDP na obranu jsou dostačující, hlásí Okamura

Žádné navyšování. Dvě procenta HDP na obranu jsou dostačující, hlásí Okamura

Vláda ANO, SPD a Motoristů nebude ve státním rozpočtu navyšovat výdaje na obranu, řekl po zasedání koaliční rady novinářům předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu jsou plus minus dostačující, uvedl. Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) se zavázala postupně zvyšovat obranné výdaje do roku 2030 na tři procenta HDP. Zástupci nyní opozičních stran Okamurova slova zkritizovali, stagnace obranných výdajů podle nich ohrožuje bezpečnost ČR.

Přečíst článek

Analytici také byli zdrženliví k vyjádření Schillerové o zvýšení investic. „Vyšší investice v dopravě budou vykoupeny nižšími investicemi do obrany,“ uvedl Peterka. „Takové změny výdajů lze jen stěží označit za proinvestiční ve smyslu obhajoby vyššího schodku,“ dodal.

Sněmovna začne návrh státního rozpočtu projednávat v prvním čtení 11. února, řekl dnes předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Závěrečné hlasování o rozpočtu očekává 11. března. Doufá, že prezident Petr Pavel následně zákon obratem podepíše, aby skončilo rozpočtové provizorium.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura

Fialova vláda loni hospodařila s druhým nejvyšším schodkem v dějinách Česka

Přečíst článek

Mír na Ukrajině se láme na mapě. Moskva označila území za klíčovou otázku

Válka na Ukrajině
ČTK
 ČTK

Územní otázky zůstávají hlavní překážkou mírových jednání o ukončení války na Ukrajině. Podle Kremlu jsou pro Rusko zásadní a v citlivých bodech zatím nedošlo k žádnému posunu. První kolo rozhovorů v Abú Zabí Moskva hodnotí jako konstruktivní, před rychlými výsledky však varuje.

Pro Rusko jsou v mírových jednáních se Spojenými státy a Ukrajinou nadále tou zásadní věcí územní otázky, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentur. V pátek a v sobotu se v Abú Zabí konaly první přímé rozhovory zástupců Kyjeva, Moskvy a Washingtonu o americkém návrhu na ukončení rusko-ukrajinské války. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes po hlášení od ukrajinské delegace uvedl, že se nyní chystají nová trojstranná jednání, která by se měla odehrát tento týden.

„Na schůzkách se projednala řada důležitých otázek - především vojenských, nezbytných pro ukončení války. Diskutovány byly také složité politické záležitosti, které zůstávají nevyřešené. Byly analyzovány klíčové pozice všech stran,“ uvedl na síti X Zelenskyj.

Server RBK-Ukrajina s odvoláním na svůj zdroj už dříve napsal, že při jednáních v Abú Zabí se podařilo dosáhnout značného pokroku ve vojenských otázkách, ale nevyřešeny zůstávají územní otázky. Ukrajina nadále trvá na tom, aby se územní otázky řešily na základě stávající frontové linie, zatímco Rusové nadále požadují, aby Kyjev stáhl své jednotky i z neokupované části Doněcké oblasti.

„Není pro nikoho tajemství, že územní otázka má samozřejmě pro ruskou stranu zásadní význam, to je naše důsledné stanovisko, stanovisko našeho prezidenta (Vladimira Putina),“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta.

Žádné navyšování. Dvě procenta HDP na obranu jsou dostačující, hlásí Okamura

Žádné navyšování. Dvě procenta HDP na obranu jsou dostačující, hlásí Okamura

Vláda ANO, SPD a Motoristů nebude ve státním rozpočtu navyšovat výdaje na obranu, řekl po zasedání koaliční rady novinářům předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu jsou plus minus dostačující, uvedl. Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) se zavázala postupně zvyšovat obranné výdaje do roku 2030 na tři procenta HDP. Zástupci nyní opozičních stran Okamurova slova zkritizovali, stagnace obranných výdajů podle nich ohrožuje bezpečnost ČR.

Přečíst článek

Trump dal sliby, které nyní nemůže dodržet

Peskov - podobně jako dříve Putinův poradce Jurij Ušakov - se dnes znovu zmínil o řešení územních otázek způsobem, který byl podle nich dohodnutý v Anchorage, tedy na schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem na Aljašce loni v srpnu. Tehdy ale žádná dohoda oznámena nebyla. Německý bezpečnostní expert Nico Lange míní, že se zdá, že Trump dal v Anchorage sliby, které nyní nemůže dodržet, a proto USA vyvíjejí tlak na Ukrajinu, aby přistoupila na ústupky, napsala agentura DPA.

Peskov schůzku v Abú Zabí označil jako konstruktivní, ale upozornil, že by bylo chybou od prvních jednání očekávat hned výsledky. Vyjednavače podle něj čeká ještě spousta práce. Rozhovory mají pokračovat příští týden, přesné datum ale ještě nebylo dohodnuto, dodal mluvčí Kremlu.

Zelenskyj už o víkendu uvedl, že jednání zástupců USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení ruské války proti Ukrajině by mohla pokračovat tento týden. Vyjednavači se vrátí do Spojených arabských emirátů k dalšímu kolu jednání v neděli 1. února, napsala týž den agentura AP s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele. Toto datum ale zatím žádná ze tří stran oficiálně nepotvrdila.

Související

Steve Witkoff

Blíží se skutečný mír na Ukrajině? Zbývá vyřešit poslední otázku, hlásí Steve Witkoff

Přečíst článek