Konec iluzí o levném odpadu. Dánský gigant odchází, zlomový bod přichází
Prodej českých aktiv dánského odpadového gigantu Marius Pedersen připomíná, že transformace systému se může vyšplhat až na 81 miliard.
Prodej středoevropských aktivit dánské skupiny Marius Pedersen není jen další položkou v seznamu miliardových fúzí a akvizic, které se vezou na současné vlně oživení trhu. Jde o událost, která nasvěcuje zlomový moment celého odpadového hospodářství. Prodej regionálních aktivit dánského vlastníka přichází v okamžiku, kdy se odvětví dostává z udržovacího módu do fáze masivních kapitálových výdajů, bez nichž nebude možné splnit nové recyklační cíle ani zajistit další fungování systému.
Česká republika generuje přes 40 milionů tun odpadu ročně. Tento objem roste ruku v ruce s výkonem ekonomiky a apetitem spotřebitelů. Dosavadní infrastruktura, která desítky let spoléhala na skládky, však přestává stačit novým pravidlům hry. Rok 2030, kdy začne platit zákaz ukládání využitelného a recyklovatelného odpadu na skládky, fakticky znehodnocuje část současných aktiv odpadových firem.
Nový majitel Marius Pedersen si tak nekupuje jen tržní podíl. Kupuje si především „vstupenku“ do hry, která bude vyžadovat miliardové investice do modernizace. Dánský vlastník se rozhodl pro prodej v době, kdy je společnost stabilní a zisková, ale stojí před nutností otevřít investiční stavidla dokořán. Prodejní cena se tak stává funkcí nejen současných zisků, ale především budoucích závazků.
Vyšetřovatelé tvrdí, že firma až 94 procent odpadu přijatého na skládku vykazovala v rámci ročních hlášení jako využití odpadu na konstrukci skládky a za tento odpad v rozporu se zákonem nevybírala od původců odpadu poplatky podle zákona.
V rozporu se zákonem neodvedla miliardy? Policie navrhla obžalovat firmu AVE CZ
Zprávy z firem
O jakých částkách se vlastně bavíme? Podle analýzy zpracované pro Ministerstvo životního prostředí bude nutné v Česku do roku 2035 proinvestovat 50 až 81 miliard korun do technologií pro nakládání s komunálními odpady, aby systém splnil přísné cíle Evropské unie.
Nejde přitom jen o futuristické spalovny. Zatímco zhruba 6,4 až 7,5 miliardy korun spolkne zahuštění sběrné sítě včetně sběrných dvorů a zavádění systému door-to-door (nádoby přímo u domů), hlavní finanční zátěž leží jinde. Až 64 miliard korun má směřovat do nových technologií.
Varovným signálem je fakt, že jen mezi lety 2020 a 2022 vzrostly celkové neinvestiční náklady na nakládání s odpady v ČR o skokových 15 miliard korun (ze 45 na 60,7 miliard korun). Tento dramatický nárůst nebyl způsoben jen větším množstvím odpadu, přispěly k němu také energetická krize a skokové zdražení pohonných hmot, na kterých je logistika svozu a třídění závislá.Zde tak trh naráží na tvrdou realitu.
Kdo to koupí?
Vstup nového investora do Marius Pedersen tuto dynamiku jen potvrdí. O koho půjde? Zájem mohou mít velcí hráči z oboru, například francouzská Veolia, německý Remondis nebo španělská FCC, kteří disponují potřebným kapitálem i know-how. Naopak konkurenční AVE pravděpodobně kvůli antimonopolním omezením zůstane stranou - spojení jedničky a dvojky trhu by pro Úřad pro ochranu hospodářské soutěže představovalo zásadní překážku. Vybraní zájemci nyní provedou hloubkovou prověrku, během níž se z prvotních násobků stává jen orientační mantinel. Investoři přepočítávají budoucí peněžní toky, hodnotí rizika a zohledňují regulatorní povinnosti. Finální nabídka proto obvykle vychází z individuálního modelu a odráží konkrétní výhled firmy.
Právě tento masivní investiční nárok je faktorem, který reálně vstupuje do debaty o prodejní ceně firmy. V médiích se sice může spekulovat o částkách kolem 20 miliard korun, ale kupující si budoucí náklady na transformaci musí odečíst z dnešní hodnoty společnosti. Kdo koupí Marius Pedersen, nekupuje jen minulý úspěch, ale především budoucí závazek postavit infrastrukturu, která Česku zatím chybí.
Byznys s odpady a skládkami je v Česku jednou z nejméně průhledných branží. Je to komplikovaný obor s mnoha konfliktními zájmy, ale desítky miliard se roky točí bez skutečné kontroly a jasně vynucovaných pravidel. Největší odpadová firma Marius Pedersen nyní v Česku končí a prodává svou divizi. Otázka je komu, nebo spíš přesněji, který oligarcha si ji koupí, aby v tomto prostředí měl svůj vehikl. Sledujme to víc.
David Ondráčka: Odpadová republika. Miliardy mizí, skládky se vrší, kontrola žádná
Názory
