Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Karel Pučelík: Petr Macinka lakuje neúspěch narůžovo

Petr Macinka
ČTK
Karel Pučelík

Mnichovská exhibice Petra Macinky byla bezpochyby neúspěchem a ukázkou slabosti české vlády. Proč si tedy i přesto najdou tací, kteří šéfa české diplomacie chválí? Protože v dnešní politice na schopnostech vlastně moc nezáleží. Důležitá je prezentace, která dokáže divy. Bohužel.

Vystoupení ministra zahraničí Petra Macinky v Mnichově bylo kromě ponížení české diplomacie také zajímavým experimentem. Nejspíš už opravdu žijeme v době postfaktické. Jen se podívejme, jak média doma i v zahraničí o události informovala ve zcela rozličném a často protichůdném gardu.

Přitom se jedná o velice jednoduchý příběh. Macinkovo vystoupení zcela jistě nebyl úspěch, což prozrazoval i smích v publiku. Už předem při pohledu do programu se musel nejeden pozorovatel ptát, zda si Macinka nevzal příliš velké sousto. Ministr-začátečník bez žádné vážnější zkušenosti s mezinárodní politikou proti Hillary Clintonové a šéfovi polské diplomacie Radosławu Sikorskému. Nemusíte je mít rádi, abyste uznali, že ostřílenější postavy by se hledaly jen těžko.

Filip Turek a Igor Červený

Michal Nosek: Další ministr na vodítku? Výrok Filipa Turka děsí víc než jméno nového kandidáta

Výrok Filipa Turka o tom, že nový ministr „udělá, co mu na očích uvidí“, by měl vyvolat skandál. Místo toho jen dokresluje realitu, v níž se z ministerstva životního prostředí stává nástroj zákulisních dohod. Nominace Igora Červeného nepřináší odpovědi, jen další otázky o tom, kdo bude resort skutečně řídit.

Přečíst článek

Macinka se vytasil s velmi slabými argumenty. Pokud chtěl kritizovat Evropskou unii a skutečně být brán vážně, měl se připravit výrazně lépe. S tezemi úrovně hospodské debaty se dnes dá udělat paráda možná tak na provinčním mítinku, ale na světové diplomatické konferenci rozhodně ne. Sikorski, někdejší válečný reportér s titulem z Oxfordu, Macinku s gustem sobě vlastním právem uzemnil. A ne, to že máte diplomku na jisté téma, z vás automaticky nedělá odborníka.

Macinka ve výsledku neřekl nic kloudného. A ještě k tomu ta angličtina. Rozhodně nejde o to se za jazykovou úroveň někomu posmívat, nemůžeme všichni umět všechno, ovšem míra znalostí v kontrastu se zbytnělým sebevědomím opravdu nevypadá dobře.

Úspěch? Ne jen manipulace

Většina českých médií si všimla, že Macinkovo vystoupení nebylo zrovna „sukcesem“. Česká politika se dostala i do zahraničích plátků, bohužel v ne zrovna pozitivní konotaci. Našli se ale i tací, kteří ministra ocenili a dokonce ho postavili do role oběti. Clintonová a Sikorski na něj prý útočili, přestože jiskřivá a do zaměření diskuse nevhodná témata přinesl právě Macinka.

Macinka je však toho názoru, že se představení povedlo, že to establishmentu řekl pěkně od plic. Tak to prezentuje voličům, z nichž minimálně část politickou bezradnost Motoristů ještě neprohlédla. Podobně to prezentují i některá americká média blízká konzervativcům, protože to prý natřel nenáviděné Clintonové. Co na tom, že tom, že Clintonová zvládla debatu s grácií a Macinkovy útok s klidem zvládla...

Ministr zahraničních věcí ČR Petr Macinka v Mnichově na bezpečnostní konferenci

Stanislav Šulc: Petr Macinka se stal hrdinou MAGA a konečně si vysloužil letenku do USA

Víkendová debata českého ministra zahraničí Petra Macinky na bezpečnostní konferenci v Mnichově oblétla svět. Část lidí se rozčiluje nad tím, že český ministr dělá ostudu, když v debatě o bezpečnosti vytahuje argumenty o genderu, ale pro podstatnou část globální vesnice je Macinka hrdina, který bývalou americkou ministryni zahraničí Hillary Clintonovou „usadil“. Ať už jste příznivci kohokoli, jedno nelze pominout: ministr Macinka si pravděpodobně vysloužil letenku do USA, kde už nebude jen leštit kliky.

Přečíst článek

Zdá se, že v dnešní době jde o fakta a korektní diskusi jen do určité míry, pokud vůbec. Ať už se stane cokoliv, záleží jak to nasvítíte, sestříháte a prodáte své bublině. Jen v tomto světě se může diskusní průšvih evidentně slabého řečníka, kterého jeho mnohem zkušení kolegové (poměrně velkoryse a mírně) napomenuli, vydávat za úspěch.

Ovšem není čemu se divit. Populistická politika prostě funguje tímto způsobem. Erudice a schopnosti jsou vedlejší, stejně jako logika. Politický krok nemusí být logický, stačí, že připadá logický podporovatelům daného politika. Ostatně na tom stojí úspěch Donalda Trumpa a dalších populistů.

Uvidíme, jak dlouho lze s veřejností takto manipulovat. I voličům populistů snad někdy dojde, že jim jejich „spasitel“ život vůbec nezlepšuje. Doufejme, že potom zůstane něco, co bude možné opravit.

Související

Dohoda, nebo eskalace. Trump signalizuje tvrdý postup vůči Íránu

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se nepřímo zapojí do dalšího kola jednání mezi Spojenými státy a Íránem o jaderném programu Teheránu. Rozhovory mají pokračovat v Ženevě a podle Trumpa půjde o „velice důležitá“ jednání.

„Zapojím se do těchto jednání, nepřímo. Budou velice důležitá,“ řekl novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Zároveň varoval Írán před důsledky, pokud nebude ochoten uzavřít dohodu.

Rostoucí napětí

Napětí před druhým kolem nepřímých rozhovorů výrazně roste. Podle agentury Reuters Spojené státy vysílají do oblasti druhou letadlovou loď a americké ozbrojené síly se připravují i na možnost vojenské kampaně, pokud diplomatické úsilí selže.

Maďarský premiér Viktor Orbán a ruský prezident Vladimir Putin

Putin „zavařil“ Orbánovi, jenž před blížícími se volbami čelí závažnému výpadku dodávek ruské ropy

Slovensko, stejně jako Maďarsko učinily kroky k zahájení nouzového čerpání ropy ze svých strategických rezerv. Obě země tak činí v reakci na snížení a posléze úplné zastavení dodávek ropy potrubím Družba. Tím surovina neteče už takřka tři týdny.

Přečíst článek

Trump naznačil, že Írán je tentokrát více motivován k dohodě než v minulosti. Připomněl loňské léto, kdy Spojené státy bombardovaly íránská jaderná zařízení poté, co se jednání zastavila kvůli požadavku Washingtonu, aby se Teherán vzdal obohacování uranu na svém území.

„Nemyslím si, že chtějí nést důsledky neuzavření dohody,“ uvedl prezident.

Petr Macinka

Macinka jako malý Orbán. Zúčastní se Rady míru

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) odletí ve středu do USA a ve čtvrtek se v roli pozorovatele zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, napsal server SeznamZprávy. Cesta se uskuteční po dohodě s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Premiér informaci potvrdil. První cestu do USA musel Macinka na začátku února odložit. Kvůli nepříznivému počasí a zrušenému letu se tehdy vrátil z letiště z Frankfurtu nad Mohanem.

Přečíst článek

Rozhovory se původně zastavily právě kvůli americkému požadavku na úplné ukončení obohacování uranu, které Washington považuje za potenciální cestu k vývoji jaderné zbraně.

Atmosféru napětí dokreslují i kroky na íránské straně. Íránská organizace civilní obrany tento týden uspořádala cvičení chemické obrany ve zvláštní ekonomické energetické zóně Pars na jihu země, aby posílila připravenost na možné incidenty v klíčovém energetickém uzlu.

Související

Putin „zavařil“ Orbánovi, jenž před blížícími se volbami čelí závažnému výpadku dodávek ruské ropy

Maďarský premiér Viktor Orbán a ruský prezident Vladimir Putin
ČTK
Lukáš Kovanda

Slovensko, stejně jako Maďarsko učinily kroky k zahájení nouzového čerpání ropy ze svých strategických rezerv. Obě země tak činí v reakci na snížení a posléze úplné zastavení dodávek ropy potrubím Družba. Tím surovina neteče už takřka tři týdny.

Situace se může dotknout také Česka, jehož zejména východní část stále z velké části zásobuje ropnými produkty slovenský podnik Slovnaft, dcera maďarské petrochemické společnosti MOL. Slovnaft zásobuje Českou republiku ropnými produkty typu nafty, které však od loňského června musejí být kvůli sankcím EU neruského původu. Omezení dodávek ropy na Slovensko by však mohlo vést k obecnému růstu cen tamních ropných produktů a tento tlak na růst cen by se mohl přenést také do Česka. 

Vývod ropovodu Družba v rafinérii Slovnaft ČTK

Ruský letecký úder

Dodávky ropovodem Družba do Maďarska a na Slovensko se zastavily v důsledku ruského leteckého úderu z 27. ledna, při němž byla jižní větev potrubí na ukrajinském území zásadně poškozena. Už v lednu letošního roku však byly dodávky Družbou nižší, než odpovídá průměru let 2022 až 2025. Činily totiž jen průměrně 150 tisíc barelů denně, zatímco ve stejném období uplynulých čtyř let to bylo průměrně zhruba 200 tisíc barelů denně. 

Filip Turek a Igor Červený

Michal Nosek: Další ministr na vodítku? Výrok Filipa Turka děsí víc než jméno nového kandidáta

Výrok Filipa Turka o tom, že nový ministr „udělá, co mu na očích uvidí“, by měl vyvolat skandál. Místo toho jen dokresluje realitu, v níž se z ministerstva životního prostředí stává nástroj zákulisních dohod. Nominace Igora Červeného nepřináší odpovědi, jen další otázky o tom, kdo bude resort skutečně řídit.

Přečíst článek

Maďarsko a Slovensko nyní žádají Chorvatsko, aby přepravu ruské ropy umožnilo, a to prostřednictvím jadranského ropovodu Adria. Dříve si přitom jak Budapešť, tak Bratislava stěžovaly, že Adria nemá dostatečnou kapacitu a že Záhřeb žádá za její využití příliš vysoký poplatek. Sankce EU sice námořní dovoz ruské ropy zapovídají, což se však nevztahuje na situaci, kdy dojde k přerušení dodávek vnitrozemskou cestou. 

Sankce od EU i USA

Chorvatský premiér Andrej Plenkovič výjimku potvrdil, upozornil však, že celá záležitost podléhá nejen sankcím EU, ale i USA. Spojené státy podle něj neumožňují, aby Chorvatsko přepravovalo do Maďarska ruskou ropu, jež předtím k jeho pobřeží doputuje námořní cestou. „Existuje výjimka [EU], která Maďarsku umožňuje nákup ruské ropy, avšak v platnosti je též systém amerických sankcí, která říkají něco úplně opačného,” řekl Plenkovič.

Viktor Orbán

Orbán: Skutečné nebezpečí není Rusko, ale Brusel

Maďarský premiér Viktor Orbán vyhlásil ostrý boj proti tomu, co označuje za „bruselské vlivy“ v Maďarsku. Po vítězství v dubnových parlamentních volbách chce podle svých slov „vymýtit“ soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které považuje za podplacené Bruselem. Uvedl to ve svém projevu o stavu národa.

Přečíst článek

Pokud by Maďarsko a Slovensko nakonec přece jen získávaly ropu místo Družbou ropovodem Adria, k čemuž mohou tedy potřebovat novou výjimku americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, půjde o jejich reputační porážku. Ukázalo by se totiž, že jejich dosavadní neochota zajistit si dodávky ropy chorvatskou cestou nepramenila z její nedostatečné kapacity nebo vysokých poplatků, jak obě země deklarovaly, nýbrž že byla motivována snahou setrvat i přes zpřísňující se západní sankce při dodávkách ropy ruské, přepravované přes ukrajinské území, ba dokonce její dovážený objem navýšit

Zejména maďarský premiér Viktor Orbán je ale zjevně nucen „kousnout do kyselého jablka“ a využít jadranského ropovodu, neboť s blížícími se parlamentními volbami nemůže riskovat výpadky dodávek ropy do Maďarska nebo citelnější růst cen paliv tamtéž. Volby se konají už v dubnu, přičemž podle většiny průzkumů Orbán na svého arcirivala Pétera Magyara ztrácí. Výpadky v dodávkách paliv a růst jejich ceny by mu preference jistě nevylepšily. Navíc by maďarská veřejnost zřetelně viděla, jak se Orbánovi nevyplácí budování poměrně vřelého vztahu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Právě úder jeho armády na ukrajinskou ropnou infrastrukturu stál na počátku nynější Orbánovy svízele.   

Související

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj kvůli ropovodu Družba naštval Maďary. Ohrožujete naši energetickou bezpečnost, zní z Budapešti

Přečíst článek
Doporučujeme