Karel Pučelík: Petr Macinka lakuje neúspěch narůžovo
Mnichovská exhibice Petra Macinky byla bezpochyby neúspěchem a ukázkou slabosti české vlády. Proč si tedy i přesto najdou tací, kteří šéfa české diplomacie chválí? Protože v dnešní politice na schopnostech vlastně moc nezáleží. Důležitá je prezentace, která dokáže divy. Bohužel.
Vystoupení ministra zahraničí Petra Macinky v Mnichově bylo kromě ponížení české diplomacie také zajímavým experimentem. Nejspíš už opravdu žijeme v době postfaktické. Jen se podívejme, jak média doma i v zahraničí o události informovala ve zcela rozličném a často protichůdném gardu.
Přitom se jedná o velice jednoduchý příběh. Macinkovo vystoupení zcela jistě nebyl úspěch, což prozrazoval i smích v publiku. Už předem při pohledu do programu se musel nejeden pozorovatel ptát, zda si Macinka nevzal příliš velké sousto. Ministr-začátečník bez žádné vážnější zkušenosti s mezinárodní politikou proti Hillary Clintonové a šéfovi polské diplomacie Radosławu Sikorskému. Nemusíte je mít rádi, abyste uznali, že ostřílenější postavy by se hledaly jen těžko.
Výrok Filipa Turka o tom, že nový ministr „udělá, co mu na očích uvidí“, by měl vyvolat skandál. Místo toho jen dokresluje realitu, v níž se z ministerstva životního prostředí stává nástroj zákulisních dohod. Nominace Igora Červeného nepřináší odpovědi, jen další otázky o tom, kdo bude resort skutečně řídit.
Michal Nosek: Další ministr na vodítku? Výrok Filipa Turka děsí víc než jméno nového kandidáta
Názory
Macinka se vytasil s velmi slabými argumenty. Pokud chtěl kritizovat Evropskou unii a skutečně být brán vážně, měl se připravit výrazně lépe. S tezemi úrovně hospodské debaty se dnes dá udělat paráda možná tak na provinčním mítinku, ale na světové diplomatické konferenci rozhodně ne. Sikorski, někdejší válečný reportér s titulem z Oxfordu, Macinku s gustem sobě vlastním právem uzemnil. A ne, to že máte diplomku na jisté téma, z vás automaticky nedělá odborníka.
Macinka ve výsledku neřekl nic kloudného. A ještě k tomu ta angličtina. Rozhodně nejde o to se za jazykovou úroveň někomu posmívat, nemůžeme všichni umět všechno, ovšem míra znalostí v kontrastu se zbytnělým sebevědomím opravdu nevypadá dobře.
Úspěch? Ne jen manipulace
Většina českých médií si všimla, že Macinkovo vystoupení nebylo zrovna „sukcesem“. Česká politika se dostala i do zahraničích plátků, bohužel v ne zrovna pozitivní konotaci. Našli se ale i tací, kteří ministra ocenili a dokonce ho postavili do role oběti. Clintonová a Sikorski na něj prý útočili, přestože jiskřivá a do zaměření diskuse nevhodná témata přinesl právě Macinka.
Macinka je však toho názoru, že se představení povedlo, že to establishmentu řekl pěkně od plic. Tak to prezentuje voličům, z nichž minimálně část politickou bezradnost Motoristů ještě neprohlédla. Podobně to prezentují i některá americká média blízká konzervativcům, protože to prý natřel nenáviděné Clintonové. Co na tom, že tom, že Clintonová zvládla debatu s grácií a Macinkovy útok s klidem zvládla...
Víkendová debata českého ministra zahraničí Petra Macinky na bezpečnostní konferenci v Mnichově oblétla svět. Část lidí se rozčiluje nad tím, že český ministr dělá ostudu, když v debatě o bezpečnosti vytahuje argumenty o genderu, ale pro podstatnou část globální vesnice je Macinka hrdina, který bývalou americkou ministryni zahraničí Hillary Clintonovou „usadil“. Ať už jste příznivci kohokoli, jedno nelze pominout: ministr Macinka si pravděpodobně vysloužil letenku do USA, kde už nebude jen leštit kliky.
Stanislav Šulc: Petr Macinka se stal hrdinou MAGA a konečně si vysloužil letenku do USA
Názory
Zdá se, že v dnešní době jde o fakta a korektní diskusi jen do určité míry, pokud vůbec. Ať už se stane cokoliv, záleží jak to nasvítíte, sestříháte a prodáte své bublině. Jen v tomto světě se může diskusní průšvih evidentně slabého řečníka, kterého jeho mnohem zkušení kolegové (poměrně velkoryse a mírně) napomenuli, vydávat za úspěch.
Ovšem není čemu se divit. Populistická politika prostě funguje tímto způsobem. Erudice a schopnosti jsou vedlejší, stejně jako logika. Politický krok nemusí být logický, stačí, že připadá logický podporovatelům daného politika. Ostatně na tom stojí úspěch Donalda Trumpa a dalších populistů.
Uvidíme, jak dlouho lze s veřejností takto manipulovat. I voličům populistů snad někdy dojde, že jim jejich „spasitel“ život vůbec nezlepšuje. Doufejme, že potom zůstane něco, co bude možné opravit.
