Česká vláda pokračuje v repatriaci občanů z Blízkého východu, kde leteckou dopravu narušil konflikt mezi Izraelem a Íránem. Do jordánského Ammánu nyní letí letadlo společnosti Smartwings, další stroje směřují z ománského Maskatu. Podle premiéra Andreje Babiše jsou repatriační lety pro české občany zdarma, otázka jejich ceny ale vyvolala spor mezi vládou a ministerstvem zahraničí.

Do jordánského Ammánu míří letadlo společnosti Smartwings, které má přivézt české občany zpět do Prahy. Další lidé se vracejí také z ománského Maskatu. Ve Sněmovně o tom informoval premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj jsou repatriační lety z oblastí ohrožených konfliktem s Íránem pro české občany zdarma.

Mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő dopoledne uvedl, že větší armádní airbus s kapacitou přes 90 míst je na cestě z Maskatu do Prahy. Menší vládní speciál odletěl do Ománu dnes v deset hodin.

Ropa může zdražit až o 80 procent. Válka na Blízkém východě hrozí novou inflační vlnou

Money

Válka na Blízkém východě a prudký růst cen ropy mohou podle analýzy agentury Bloomberg vyvolat novou vlnu globální inflace a zpomalit hospodářský růst. Největším rizikem je možné dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí významná část světových dodávek ropy.

nst

Přečíst článek

Babiš poslancům řekl, že Česká republika dosud uskutečnila pět repatriačních letů. Další stroj podle něj nyní přiváží lidi právě z Maskatu. Premiér také kritizoval pojišťovny, které podle něj aerolinkám zvyšují ceny pojistek.

Současně upozornil, že stát nemůže pomoci všem Čechům, kteří se snaží vrátit z jiných částí světa přes přestupní letiště v Dubaji. „Vy všichni, co mi píšete z Thajska, Malediv nebo Vietnamu ohledně tranzitu, nemůžeme vám pomoci. Děláme vše pro to, abychom pomohli lidem na Blízkém východě,“ uvedl premiér.

Otázku vyvolala také cena repatriačních letů. Zatímco Babiš tvrdí, že cestující za let z Jordánska platit nebudou, ministerstvo zahraničí ve středu uvedlo, že cena letenky činí 15.000 korun. Cestující by podle resortu pouze podepsali závazek k platbě, kterou by nemuseli hradit okamžitě. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později v Senátu vysvětlil, že částka by pokrývala nutné náklady, například letištní poplatky či pojištění.

Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové

Leaders

Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.  

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Podle středečních informací se repatriačními lety armádních speciálů dosud vrátilo více než 260 lidí. Dalších nejméně 760 českých občanů přiletělo od úterý do Prahy z Blízkého východu letadly společnosti Smartwings.

Napětí v regionu výrazně vzrostlo poté, co Izrael a Spojené státy v sobotu zahájily údery na Írán. Americký prezident Donald Trump krok zdůvodnil snahou zabránit Teheránu získat jadernou zbraň. Írán následně odpověděl raketovými a dronovými útoky na Izrael i americké základny v regionu.

Konflikt výrazně narušil leteckou dopravu na Blízkém východě. Omezení se dotklo i velkých přestupních uzlů, jako jsou letiště v Dubaji či Dauhá, která slouží jako klíčová tranzitní místa pro cestující z Evropy do Asie.

Dva Maďaři zajatí ruskou armádou se vrátí domů. Ruský prezident Vladimir Putin jejich propuštění oznámil při jednání s maďarským ministrem zahraničí. Hlavním tématem schůzky Putina s šéfem maďarské diplomacie ale byly dodávky ruské ropy a plynu.

Ruský prezident Vladimir Putin při středeční schůzce s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem v Kremlu oznámil, že nařídil propustit dva Maďary zajaté ruskou armádou na Ukrajině. Podle Putina jde o osoby s dvojím občanstvím – ukrajinským a maďarským. Podle ruské verze byli „násilně mobilizováni“ do ukrajinské armády.

„Rozhodl jsem se je oba osvobodit. Můžete je vzít s sebou rovnou do letadla, kterým jste přiletěl a kterým se vrátíte do Budapešti,“ řekl Putin podle agentury TASS.

Jednání o ropě a plynu

Szijjártó v Moskvě jednal nejen s Putinem, ale také s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a vicepremiérem Denisem Manturovem. Hlavním tématem byly dodávky ruské ropy a plynu, na nichž je Maďarsko dlouhodobě závislé.

„Přijel jsem proto, abych získal garance, že i v těchto těžkých dobách bude Maďarsko dostávat potřebný zemní plyn a ropu,“ řekl Szijjártó. Podle něj jsou dodávky energií klíčové pro životní náklady v zemi, která příští měsíc čekají parlamentní volby.

Spor o ropovod Družba

Maďarský ministr zároveň kritizoval Ukrajinu, která podle něj z politických důvodů přerušila dodávky ruské ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska. Kyjev ale tvrdí, že ropovod na konci ledna poškodil ruský útok a že se pracuje na jeho opravě. Putin navíc o situaci v energetice hovořil už o den dříve telefonicky s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Maďarsko chce stabilní ceny

Szijjártó v Moskvě usiloval také o to, aby Rusko pokračovalo v dodávkách ropy a plynu za nezměněné ceny. Podle ruských komentátorů je ale takový požadavek problematický, protože ceny energií na světových trzích nyní rostou kvůli konfliktu na Blízkém východě.

Maďarské rafinerie jsou navíc technologicky nastavené na zpracování ruské ropy Urals, takže přechod na jiné druhy ropy by podle odborníků výrazně zvýšil náklady.

Slovensko dál čeká na ruskou ropu. Kyjev oddaluje spuštění Družby

Politika

Obnovení dodávek ropy ropovodem Družba se opět odkládá. Ukrajina podle slovenského ministerstva hospodářství přepravu v nejbližších dnech nespustí. Bratislava i Budapešť Kyjev obviňují z průtahů. Slovensko kvůli výpadku vyhlásilo ropnou nouzi a sáhlo do státních zásob. Spor o dodávky se mezitím přenesl i na úroveň Evropské unie.

ČTK

Přečíst článek