Pokud Írán soudí, že Spojené státy nevydrží ve válce, mýlí se, údery teprve začaly a americké muniční sklady jsou plné. Prohlásil to americký ministr obrany Pete Hegseth, podle něhož Washington nijak nerozšiřuje cíle, s nimiž útok zahájil. Podle činitele oblastního velení americké armády CENTCOM útoky zničily přes 20 lodí a v další fázi úderů chtějí USA eliminovat íránskou výrobu raket.
„Írán doufá, že to nevydržíme, v čemž se opravdu zle přepočítal,“ řekl šéf Pentagonu novinářům.
Americko-izraelské údery na Írán začaly v sobotu, kdy byl zabit duchovní vůdce Alí Chameneí a další desítky činitelů. Prezident Donald Trump ve čtvrtek řekl, že by chtěl mít slovo při výběru jeho nástupce a že všeobecně očekávaný výběr Chameneího syna Modžtaby je pro něj nepřijatelný.
Hegseth po novinářském dotazu, zda Trumpem zmíněný vliv na výběr nového vedení země představuje rozšíření amerických cílů ve válce řekl, že nikoli. Trump přitom dosud mluvil o tom, že cílem útoku na Írán bylo znemožnit mu výrobu jaderné zbraně či zničit jeho rakety. Válka by podle Trumpa měla trvat několik týdnů.
CENTCOM ve čtvrtek uvedl, že od začátku války poklesl počet íránských útoků balistickými střelami o 90 procent. Írán provádí v odvetě údery i na arabské země regionu, v nichž mají USA své základny.
Íránská raketa mířila k Turecku. NATO ji zneškodnilo
Protivzdušná obrana NATO zničila balistickou střelu odpálenou z Íránu, která mířila směrem k Turecku. Raketa přeletěla nad územím Iráku a Sýrie. Incident podle Ankary nezpůsobil žádná zranění. Jde o první případ, kdy se současný konflikt dotkl území členského státu NATO.
Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.
Islandská vláda chce otevřít cestu k obnovení přístupových jednání s Evropskou unií. Už příští týden proto plánuje předložit parlamentu návrh na vyhlášení referenda, v němž by obyvatelé rozhodli, zda mají rozhovory s Bruselem znovu začít. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na islandskou veřejnoprávní společnost RÚV.
Podle jejích zdrojů by se hlasování mohlo uskutečnit na konci září.
Island o vstup do Evropské unie požádal v roce 2009, kdy se země potýkala s hlubokou finanční krizí. Tehdy během krátké doby zkolabovaly všechny tři největší islandské komerční banky a země hledala cestu k ekonomické stabilitě.
Trumpovy výroky i cla mění směr Islandu. Míří zpět k EU?
Island zvažuje vyhlášení referenda o obnovení jednání o vstupu do Evropské unie už letos v srpnu. Uvedl to server Politico s odvoláním na dva zdroje obeznámené s přípravami. Islandský parlament by podle nich mohl termín hlasování oznámit během několika týdnů.
Situace se však brzy změnila. Islandská ekonomika se začala rychle zotavovat a vláda v prosinci 2013 přístupová jednání zmrazila. Část ekonomů navíc tehdy varovala před možnými problémy eurozóny. O dva roky později, v březnu 2015, Reykjavík oficiálně požádal Evropskou unii, aby už Island nepovažovala za kandidátskou zemi.
Zvrat s návratem Trumpa
Debata o bližších vztazích s EU se znovu rozhořela v posledních měsících. Podle Reuters se o možném obnovení přístupových rozhovorů začalo mluvit ještě před návratem amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu.
Trump letos v lednu na ekonomickém fóru v Davosu několikrát zmínil Island v souvislosti s Grónskem, o jehož ovládnutí Spojené státy dlouhodobě projevují zájem.
Island má přitom pro Západ strategický význam. Ostrov leží na důležité trase v severním Atlantiku, ale na rozdíl od většiny evropských zemí nemá vlastní armádu. O bezpečnost se opírá především o členství v NATO a bilaterální obrannou dohodu se Spojenými státy z roku 1951.
Případné referendum by tak mohlo otevřít novou kapitolu v islandské evropské politice více než deset let poté, co země rozhovory o vstupu do EU přerušila.
Související
Trumpovy výroky i cla mění směr Islandu. Míří zpět k EU?
Čekáte, že mladá generace posune svět zase o krok blíže k rovnosti a spravedlnosti? Realita může být složitější. Mladí muži po celém světě se totiž v řadě otázek posouvají ke konzervativnějším a rigidnějším postojům. Nezanedbatelná část z nich se nechce podílet na péči o děti a ženy vnímají jako podřízené partnerky.
Mladá generace se v mnohém liší od svých rodičů. Často se mluví o tom, že dnešní mladí tráví výrazně více času v online prostředí, méně pijí alkohol a oddalují důležitá životní rozhodnutí. Nový výzkum však naznačuje ještě jeden trend: v některých společenských otázkách jsou překvapivě konzervativní. Platí to především pro mladé muže.
Jak upozorňuje deník The Guardian, muži z generace Z (narození mezi lety 1997–2012) vykazují v postojích k sociálním normám větší rigiditu než jejich rodiče z takzvané baby boom generace (1946–1964). Právě „boomers“ přitom bývají často vnímáni jako symbol konzervativních hodnot a terč nespočtu vtipů a internetových memů.
Biohacking: Nálada není náhoda, ale chemický proces
Náladu, motivaci i odolnost vůči stresu neurčují jen vnější okolnosti, ale i jemná chemie v mozku. Oxytocin, dopamin a serotonin fungují jako vnitřní trh, jehož rovnováha rozhoduje o tom, jak zvládáme tlak, vztahy i každodenní výkyvy.
Výzkum agentury Ipsos a Global Institute for Women’s Leadership při londýnské King’s College sledoval postoje lidí ve 29 zemích světa, mimo jiné ve Velké Británii, Austrálii, Brazílii, Indonésii či Indii. Nepřekvapí, že konzervativnější názory v absolutních číslech převažují spíše v zemích mimo západní svět, například v Indonésii nebo Malajsii.
Zajímavé však je, že ani tam se mladí muži neposouvají k liberálnějšímu pohledu na svět. Spíše naopak – čím mladší generace, tím častěji se objevují konzervativní postoje. Tento trend lze do určité míry pozorovat také u generace X a mileniálů, nejvýraznější kontrast však vzniká při srovnání nejmladší a nejstarší generace.
Muži, kteří se nestarají o děti
Co si pod pojmem „maskulinní konzervatismus“ vlastně představit? Například skutečnost, že přibližně pětina dotázaných mladých mužů věří, že ti, kteří se aktivně podílejí na péči o děti, jsou méně mužní než muži, kteří se o děti nestarají. V této generaci se také méně často setkáváme s otevřeně feministickými postoji.
Zhruba třetina mladých mužů je navíc přesvědčena, že žena by měla být v manželství podřízena svému partnerovi, který by měl mít v důležitých otázkách rozhodující slovo. U jejich otců a dědů z generace „boomerů“ je tento podíl přibližně poloviční.
Karel Pučelík: Mladí lidé pomalu mění politiku. Na pozoru se musí mít krajní pravice i tradiční strany
Média jsou plná zpráv o všeobecném vzestupu krajní pravice. Tento problém se ovšem možná vyřeší sám, protože mladí lidé a nastupující generace v těchto stranách spasitele povětšinou nevidí. Co však se svými radikalizovanými rodiči a prarodiči mají společné, je nechuť k neslané a nemastné politice tradičních stran. Politika se nemusí stát kořistí pravicového populismu, ale aby se zachránila, musí se dost zásadně změnit.
Žen, které s těmito názory souhlasí, je sice výrazně méně, přesto jich v mladé generaci najdeme více než mezi ženami starších věkových skupin. Největší podporu mají tyto postoje v Indonésii a Malajsii, kde s nimi souhlasí více než 60 procent respondentů. Ve Spojených státech jde přibližně o 21 procent mladých mužů, ve Velké Británii zhruba o 13 procent.
Téměř čtvrtina mladých mužů si také myslí, že ženy by neměly být příliš nezávislé a soběstačné. Data zároveň ukazují, že ve většině zemí přetrvává silné očekávání, že hlavní odpovědnost za péči o děti ponese žena. Celkově tak výzkum naznačuje, že tlak na prosazování genderové rovnosti v některých ohledech slábne.
Líheň mladých fašistů?
Výsledky studie zároveň podporují teorie, o nichž se v posledních letech stále častěji diskutuje – například o radikalizaci části mladých mužů. Tento problém se dostal do širšího povědomí i díky populárnímu seriálu Adolescent, který se tématu věnoval.
V některých online komunitách se mezi mladými šíří ideologická neúcta k ženám a odpor k liberálním hodnotám. Podle profesorky Heejung Chungové, která vede zmíněný institut při King’s College London, může být jedním z vysvětlení pocit ztráty společenského postavení.
Sněhové vločky? Nesmysl. Mladí jsou investičně odvážnější než generace před nimi, říká Mojmír Hampl
O generaci Z, tedy o mladých lidech do 30 let, se často dost pochybuje. Říká se, že jde o slabou generaci takzvaných sněhových vloček. Z průzkumů, které byly v posledních týdnech zveřejněny o finančním chování této generace, však mladí lidé vycházejí úplně jinak. Jak tuto generaci vidí šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, který se účastnil debaty k jednomu z těchto průzkumů, a co v tomto ohledu očekává od nové vlády?
„Vzniká vakuum, které je následně vyplňováno rétorikou a hlasy snažícími se postavit mladé muže proti genderové rovnosti, proti mladým ženám i proti migrantům,“ uvedla Chungová pro The Guardian.
Nabízí se proto otázka, zda tento trend nepřispívá také k růstu populismu a krajní pravice. Právě zde se totiž může formovat podpora pro hnutí typu MAGA spojené s Donaldem Trumpem nebo pro další varianty populistických ideologií po celém světě.
Zjištění zároveň narušují rozšířenou představu, že se společnost postupně a téměř lineárně posouvá směrem k větší liberalizaci a rovnosti.
Související
Karel Pučelík: Mladí lidé pomalu mění politiku. Na pozoru se musí mít krajní pravice i tradiční strany
