Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

David Ondráčka: Déjà vu s píšťalkou. Policie znovu na fotbale

Etická komise Fotbalové asociace ČR zahájila v souvislosti s vyšetřováním korupce v českém fotbale 47 řízení. Mimo jiné i s rozhodčím Janem Všetečkou (na snímku)
Profimedia
David Ondráčka

Vám se ten fotbal jako líbil? To se fakt chcete vrátit do doby, kdy jdete na zápas a dopředu nevíte, jak dopadne? Nesmrtelné hlášky inscenace Ivánku, kamaráde zase ožívají. Je tu další série policejního zatýkání kvůli korupci, ovlivňování zápasů a sázek v českém fotbale. FAČR s policií tentokrát spolupracoval, zátah je rozsáhlý, zatčených je mnoho. Otázka je, jestli jde o přelom k očistě, nebo je fotbal cinknutý odshora dolů – od ligy po prales – a to nadobro.

Policie spolu s Europolem rozkryla rozsáhlou síť manipulací fotbalových zápasů v Česku. Nejde o jednotlivce, ale o strukturovaný systém: desítky zadržených, propojení napříč kluby, rozhodčími i prostředím sázek (další detaily budou vyplouvat v následujících dnech).

Tato kauza může být očistná – a přejme si to. Anebo může být jen další kapitolou dlouhé série, kdy po čase přijde policejní zátah a na chvíli uvolní napětí.

Český fotbal stojí mezi dvěma variantami: buď přijme, že se hraje podle pravidel, nebo si přizná, že pravidla jsou jen kulisa. A podle toho bude vypadat i výsledek. Změní se po administrativních a případně i trestních postizích systém tak, aby dokázal podobné podvody odrazovat? Anebo je fotbal cinknutý odshora dolů, od ligy po prales, a je to navždy marné?

Epsteinova kauza ukazuje zkorumpovanost bohatých a vlivných

Karel Pučelík: Epsteinova kauza ukazuje zkorumpovanost bohatých a vlivných

Kauza Jeffreyho Epsteina vrhá světlo na tucty bohatých a vlivných, od finančníků, přes umělce a vědce až po vrcholné politiky. Dokumenty otevírají průhled do světa, kde vládnou jiná pravidla a jiné standardy. Za peníze lze koupit téměř všechno, ostatní si vybudovali reflex dívat se vedle. Chapadla sahají do vlád, globálních firem i královských rodin. Náš systém – politika i ekonomika – dost možná stojí na prohnilých základech.

Přečíst článek

Fotbal jako derivát sázek

Fotbal v této kauze nevypadá ani tak jako sport, ale spíš jako trh s předem domluvenými výsledky. Zásah ukazuje rozsah problému match-fixingu, tedy manipulace zápasů a sázek. Zároveň je evidentní, že zatčení několika okresních „strejdů“ se zdaleka nedotýká všech systémových problémů fotbalu.

Klíčovým motivem nejsou sportovní ambice, ale peníze ze sázení. Zápasy se neupravují kvůli bodům do tabulky, ale kvůli jistotě výhry na tiketu. Manipulace tak dává ekonomický smysl – čím nižší soutěž, tím levnější „nákup“ výsledku a tím vyšší marže.

Sázky jako motor celé hry

Match-fixing je obrovský problém celosvětově – jde o mafiánský systém (to není omluva, jen konstatování reality). A hlavně: sázet se dá i na nižší soutěže.

Už dříve tu byl tlak na oficiální sázkové firmy působící v Česku (Fortuna, Tipsport a další), aby nižší soutěže a dorostenecké ligy nenabízely. Jenže systém je globální a sázet lze přes neregulované zahraniční (často asijské) platformy.

FAČR s policií spolupracoval, najal si bývalé policisty. Cílem bylo evidentně podpořit odhalování podobných kauz. Otázkou ale zůstává, zda další vlna zásahů změní systém.

David Ondráčka: Zákon o zahraničním vlivu udělá z půlky národa „agenty“

V rámci vytváření nepřátel státu a lidu, teď patlalové od Okamurovců a Motoristů chtějí zákon o registraci fyzických i právnických osob vykonávající „zahraniční vlivovou činnost“. Cizáckým agentem se stane zhruba půlka národa. A vznikne kolem toho obludná byrokracie, nové úřady na přezkum, bude to stát miliardy. Vytváření nákladné byrokracie proti cizímu vlivu jde úžasně proti zdravému rozumu. Bravo, patlalové, přesně tohle je největší společenský problém Česka v roce 2026, tohle pomůže našim lidem. A bravo Babiši, že jim tohle blbnutí umožňujete.

Přečíst článek

Ideální laboratoř: okres a divize

Motorem mnoha soutěží nejsou body do tabulky, ale peníze z tiketů. Zápas se nehraje, ale „nastavuje“. Čím nižší soutěž, tím menší kontrola, nižší platy a větší ochota „přivydělat si“. Dá se sázet na kdeco – nejen na výsledek, ale i na počet gólů, rohů nebo žlutých karet za poločas.

Nižší soutěže jsou tichá zóna. Málo kamer, málo kontroly, malé platy. O to větší ochota si „přilepšit“. Právě tam, mimo reflektory, se integrita hry rozpadá nejrychleji – a systematicky.

Lákadlo, zejména pro mladé hráče, je obrovské. Vidí rychlé peníze, ale nevnímají rizika. Neuvědomují si, že jim to může za relativně malou částku ukončit celou kariéru – což se některým evidentně stane. Platí to i pro rozhodčí. Jejich zapojení není detail, ale klíčová pojistka. Hráč může selhat, rozhodčí to „dorovná“. Výsledek pak není náhoda, ale projekt s řízenými riziky.

Jaromír Jágr
video

VIDEO: Jaromír Jágr připustil konec kariéry. Podívejte se, jak hodnotí svůj nejen hokejový život

Legendární hokejový útočník Jaromír Jágr na svém Instagramu uvedl, že jej fanoušci na ledě už asi neuvidí. „Mě už Asi ne. To by se musel stát nějaký zázrak. Musel by přijít bůh, vstoupit do mě a omladit mě o patnáct let. Ale chodím si občas zabruslit,“ řekl Jágr, který oslavil 54. narozeniny. Podívejte se na rozhovor s Jágrem, který byl jednou z hvězd pořadu Victory Club na newstream.cz.

Přečíst článek

Malé ryby padají, velké zůstávají

FAČR tentokrát spolupracuje a snaží se působit aktivně. To je pozitivní posun. Přejme , aby Etická komise postupovala důsledně a padly tresty, které vyšlou jasný signál dovnitř fotbalu. Pořád ale hrozí známý cyklus: zásah, šok, tresty – a pak návrat do starých kolejí. Zatím se navíc zdá, že padají hlavně menší ryby. Ty velké obvykle plavou o patro výš.

A je evidentní, že zatknutí nějakých okresních strejdů se zdaleka nedotýká všech systémových problémů fotbalu. To jsou témata na další a složitější texty, protože tahle hra je poměrně vysoká, hlavní kluby dnes vlastní největší česká oligarchie.

Systémový problém, ne policejní epizoda

Vraťme se ke klíčové otázce: je to vada, nebo vlastnost systému? Pokud je celý fotbal „cinknutý“, jednotlivé policejní zásahy ho nevyléčí. Jen dočasně zvýší cenu manipulace.

Skutečná změna musí být systémová: více kontroly, méně peněz v šedé zóně, více transparentnosti. To už ale znamená zásah do samotného fungování českého fotbalu.

Další komentáře protikorupčního experta Davida Ondráčky

Související

Daniel Křetínský

David Ondráčka: Vekslácká doba Pelty je pryč. Kouzlo českého fotbalu objevili oligarchové

Přečíst článek

Jan Palaščák: Ceny paliv letí nahoru. Co má dělat vláda? Hlavně nic na způsob slovenského bizáru

Jan Palaščák: Ceny paliv letí nahoru. Co má dělat vláda? Hlavně nic na způsob slovenského bizáru
iStock
Jan Palaščák

Co má vláda dělat s drahým benzínem? Hlavně se neopičit po Slovensku, píše ve svém komentáři zakladatel skupiny Amper Jan Palaščák. Výsledkem takových experimentálních zásahů do trhu je podle něj jen chaos, selhání a deformovaný trh.

Probíhající monitoring marží čerpacích stanic nápadně připomíná postup Fialovy vlády před přesně čtyřmi roky. I v tom ohledu, že kontrola 2530 čerpacích stanic zjistila jen toliko, že pro strach z odlivu zákazníků čerpadláři svoje marže snížili pod obvyklou úroveň. Stanovení fixních marží, k jakému přistupuje nebo o něm uvažuje několik unijních zemí, tedy u nás alespoň v tuto chvíli nedává smysl. A celkově má tento monitoring stejně minimální efekt, jako měl na jaře 2022. 

Fialova vláda svého času navíc zrušila povinnost přidávat biosložky, což bylo úplně nejlepší opatření ze všech. Totiž pro svoji absurditu vzhledem k tomu, že distributorům pohonných hmot umožňovalo nahradit levnější surovinu tou dražší. Nehledě na to, že distributory nevyvazovalo z povinnosti biosložku přidávat na základě zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Třetím opatřením z jara 2022 pak bylo osvobození dopravců od silniční daně, které ovšem zvyšování maloobchodních cen všeho nezabránilo.

Slovensko zavedlo dvojí ceny paliv

Michal Nosek: Nafta jen pro vyvolené: Slovensko testuje, kam až sahá jeho loajalita k EU

Dvojí ceny nafty podle poznávací značky nejsou jen krizovým opatřením, ale otevřeným experimentem s diskriminací. Slovensko si v ropné nouzi zkouší, jestli pravidla Evropské unie platí jen tehdy, když se to hodí.

Přečíst článek

Plnú nie, pán šofér

Babišová vláda zatím postupuje překvapivě racionálně, zejména ve srovnání s jí blízkými vládami v Maďarsku a na Slovensku. V zemi pod Tatrami lze nyní tankovat jen přímo do nádrže nebo do nanejvýš deseti litrového kanystru za maximálně 400 eur. To odpovídá čtvrtině až pětině nádrže kamionu, který tak musí častěji tankovat a třeba u dražších čerpacích stanic, na kterých by jinak nezastavoval. Slovenským dopravcům to bohatě vykompenzuje o 14 procent levnější nafta, zahraniční však musí počítat s vyššími náklady.

Dvojí ceny ve stylu restaurací devadesátkové Prahy se uplatňují na základě SPZ, kterou někde kontrolují pohledem ke stojanům, jinde si na kase vyžádají technický průkaz. Bezobslužné čerpací stanice mají smůlu, musí zavřít. Zároveň se množí zkazky o tom, že někteří pumpaři prodávají bez ohledu na SPZ či 400 eurový limit. Rozlišování zákazníků z pochopitelných důvodů vadí Evropské komisi, která je kritizuje podobně, jako stejný postup Orbánova Maďarska v roce 2022.

To se letos raději rozhodlo pro zastropování cen benzínu na zhruba 37 korun a nafty na něco přes 38 korun. Dotování cen paliv již oznámilo také Chorvatsko a v omezené míře Řecko, zatímco Rumunsko jde cestou snižování marží, k čemuž se chystá i Rakousko. Němci zase omezují rychlost, s jakou smějí čerpací stanice zdražovat, totiž jen jednou za den, přesně v poledne. A co z toho má či nemá, může nebo nemůže dělat česká vláda?

Slovensko sjednotilo ceny benzínu a nafty

Slovensko zavádí dvojí ceny nafty. Cizinci zaplatí až o pětinu víc, stát reaguje na ropnou krizi

Slovensko poprvé přistupuje k razantní regulaci prodeje pohonných hmot. Kvůli výpadku dodávek ropy a náporu zahraničních řidičů zavádí omezení tankování a od pondělí také dvojí ceny nafty. Opatření ale vyvolává pochybnosti o souladu s právem EU i kritiku dopravců.

Přečíst článek

Na čí úkor

Ta zatím ústy ministryně Schillerové odmítá snížení DPH na pohonné hmoty s argumentem, že nelze každý týden měnit výši zdanění kdečeho jenom proto, že se zrovna něco děje na trzích. Doufejme, že Babišova vláda nepřistoupí ani na zastropování cen, opatření stejně líbivé, jako drahé. Tedy pokud je obchodníkům kompenzováno z veřejných peněz, což Orbánova vláda svého času hrubě podcenila. Dovoz benzínu a nafty do země se v důsledku propadl tak, že když Maďarsko koncem roku 2022 zastropování zrušilo, ceny okamžitě vylétly nahoru o deset korun.

Omezování trhu zkrátka nebývá tou nejefektivnější cestou. Bylo by lepší vzít to z opačného konce, tedy subvencemi podpořit domácnosti? To lze například prostřednictvím voucherů na pohonné hmoty pro sociálně slabé, jaké ve Spojených státech rozdělují některé municipality či neziskovky. Ostatně Řecko nyní chystá digitální tankovací karty nabité 50 eury, respektive 60 eury pro obyvatele ostrovů, které na základě jejích příjmů obdrží zhruba tři čtvrtiny domácností. Ovšem spolu s ostatními opatřeními chce Řecko na zmírnění dopadů krize vydat 300 milionů eur neboli 7,3 miliard korun. Díru v rozpočtu má pomoci zalepit vyšší zdanění výher z online sázení. 

Pokud se náš kabinet rozhodne být srovnatelně velkorysý, měl by také řešit, kde ušetřit nebo vybrat víc na daních. Dosavadní zdrženlivost vlády raději zatím nechvalme, protože potřeba zasáhnout bude v čase narůstat, dokud se energetické trhy neuklidní na delší dobu. Bohužel na rozdíl od elektřiny jakožto domácího zdroje, kde máme v Česku řadu nástrojů ať už tržních či regulatorních, abychom změnili celý rámec k lepšímu, u nafty a benzínu máme po ruce jen „záplaty.“ 

Nejlepší tedy patrně bude situaci přečkat, v krajním případě cíleně podpořit pouze sociálně nejvíce zasažené domácnosti či části byznysu. V mezičase se můžeme znovu zamyslet nad tím, zda něco nelze v delším horizontu udělat i se závislostí Česka na derivátech ropy. Tím se prostřednictvím elektromobility vracíme k elektroenergetice. Masivní příklon k elektromobilitě se nám ale vyplatí až tehdy, když budeme mít zajištěné bezemisní zdroje, silně konkurenční trhy, funkční regulaci a koncept elektromobility, který bude těžit z levných cen elektřiny v čase a místě.

Lukáš Kovanda: Válka v Perském zálivu už má vítěze. Putin na ropě vydělává miliardy

Válka v Perském zálivu ještě neskončila a už má vítěze – Vladimira Putina. Ruské příjmy z ropy jsou na maximu od začátku invaze na Ukrajinu.

Přečíst článek

Související

Lukáš Kovanda: Válka v Perském zálivu už má vítěze. Putin na ropě vydělává miliardy

Lukáš Kovanda: Válka v Perském zálivu už má vítěze. Putin na ropě vydělává miliardy
Profimedia
Lukáš Kovanda

Válka v Perském zálivu ještě neskončila a už má vítěze – Vladimira Putina. Ruské příjmy z ropy jsou na maximu od začátku invaze na Ukrajinu.

Úder Spojených států a Izraele na Írán přišel přesně ve chvíli, kdy ruská ekonomika zažívala krušné časy. Pod tíhou sankcí a hrozby cel ze strany USA slábla a příjmy státní kasy z prodeje ropy byly na několikaletém minimu. Jenže stačilo několik týdnů a všechno je jinak.

V minulém týdnu Rusko získalo prodejem námořně vyvážené ropy 2,46 miliardy dolarů (zhruba 52 miliard korun), spočítala agentura Bloomberg. To je nejvyšší týdenní tržba od druhého týdne měsíce března 2022.

Bloomberg

Sankce přestávají fungovat

Rusko tedy nyní inkasuje za námořně exportovanou ropu nejvíce od samého počátku své invaze na Ukrajinu, tedy ještě před tím, než se naplno projevily západní sankce. Přes jejich postupné zpřísňování však nyní Rusko na ropě vydělává opět jako před invazí. Válka v Perském zálivu a zejména uzavření Hormuzského průlivu pro drtivou většinu tankerů totiž zvyšují poptávku po ruské ropě jako alternativě k ropě z této oblasti, která tam nyní z velké části zůstává „uvězněna“. Navíc po ruské ropě roste ve světě poptávka i přesto, že její cena roste – právě kvůli poklesu globální nabídky.

Trumpův plán pro Írán: 15 bodů k ukončení konfliktu

Amerika předala Íránu plán na konec války. Jednání by mohla proběhnout už tento týden. Součástí návrhu jsou i citlivé požadavky na jaderný program.

Přečíst článek

Historický obrat: Ural dražší než Brent

Například v Indii, klíčovém exportním trhu Ruska, se ruská ropa Ural dokonce v minulém týdnu začala prodávat s přirážkou ke světové referenční ceně severomořské ropy Brent. Je to vůbec poprvé od začátku války na Ukrajině, kdy se Ural prodává dráže než Brent, a to zhruba o čtyři dolary na barel. V posledních letech se přitom Ural kvůli západním sankcím prodával se slevou oproti Brentu, a to přibližně o dva až sedmnáct dolarů na barel.

Bloomberg

USA paradoxně pomáhají Rusku

K tomu všemu americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa kvůli válce v Perském zálivu přechodně uvolnila sankce na ruskou ropu, která ještě na začátku úderu na Írán zůstávala v tankerech na moři, protože se pro ni kvůli sankcím obtížně hledal kupec. Spojené státy sankce uvolnily, aby tlumily dopad poklesu světové nabídky ropy, který tlačí ceny vzhůru – a tím pádem i ceny paliv, včetně těch v USA.

Přitom ještě na začátku letošního roku klesl týdenní příjem Ruska z námořně prodávané ropy na několikaleté minimum. V týdnu končícím 11. ledna Rusko utržilo pouze 0,87 miliardy dolarů (zhruba 18 miliard korun), tedy takřka třikrát méně než nyní.

Ropa opět zdražila nad 100 dolarů za barel

Cena ropy opět vystřelila nad 100 dolarů za barel, Íránci popřeli jednání s USA

Ceny ropy na světových trzích opět rostou. Severomořská ropa Brent se opět vrátila nad 100 dolarů za barel. Děje se tak poté, co íránští představitelé popřeli, že by země vedla se Spojenými státy rozhovory o ukončení války na Blízkém východě. V pondělí ropa výrazně zlevnila po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že nařídil ministerstvu obrany o pět dní podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu a že obě strany vedou plodné rozhovory.

Přečíst článek

Putinův jackpot

Přestože válka v Perském zálivu neskončila, má už nyní jasného vítěze: Vladimira Putina. V pátek se ropa Ural v západních přístavech Ruska prodávala za zhruba 90 dolarů za barel, nejdráže od července 2022. Přitom ruský rozpočet na letošek počítal s průměrnou cenou 59 dolarů za barel. Rusko tak nyní prodává každý barel o desítky dolarů dráže, než předpokládal rozpočet. To Kremlu otevírá nové zdroje financování války na Ukrajině.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Trumpovy sankce na ruskou ropou mohou ohrozit zásobování palivy i Česka, zejména Moravy

Přečíst článek
Ceny benzinu - ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Vládní fiasko. Benzin atakuje rekordní ceny i přes snížení daní

Přečíst článek
Doporučujeme