Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

VIDEO: Jaromír Jágr připustil konec kariéry. Podívejte se, jak hodnotí svůj nejen hokejový život

Stanislav Šulc
sta

Legendární hokejový útočník Jaromír Jágr na svém Instagramu uvedl, že jej fanoušci na ledě už asi neuvidí. „Mě už Asi ne. To by se musel stát nějaký zázrak. Musel by přijít bůh, vstoupit do mě a omladit mě o patnáct let. Ale chodím si občas zabruslit,“ řekl Jágr, který oslavil 54. narozeniny. Podívejte se na rozhovor s Jágrem, který byl jednou z hvězd pořadu Victory Club na newstream.cz.

Konec profesionální kariéry? Pravděpodobně se opravdu děje to, co si ještě donedávna nikdo neuměl představit, ačkoli to bylo nevyhnutelné. Jaromír Jágr, druhý nejproduktivnější hráč historie NHL a žijící legenda ledního hokeje, připustil, že jej diváci během ostré hry již nejspíš neuvidí. Uvedl to na svém instagramovém profilu tento pátek. Pokud se tak skutečně stane, posledním zápasem, v němž Jágr nastoupil během své profesionální dráhy, se stane souboj Kladna s domácím Libercem 21. prosince 2025, v němž Kladno utrpělo porážku 1:4.

Podívejte se na natáčení Victory Clubu s Jaromírem Jágrem

Podívejte se na pořad Victory Club s Jaromírem Jágrem, v němž rekapituluje svou kariéru, hovoří o svých vzorech a inspirativních osobnostech. Těmi se stali sportovci, kteří dokázali proměnit svá odvětví a zůstali na vrcholu dlouhá léta jako on. 

„LeBron James, Roger Federer, Rafael Nadal, Serena Williams, Tom Brady v americkým fotbalu. To jsou lidi, které já opravdu obdivuji,” uvedl Jágr.

Eva Čerešňáková a Rey Koranteng
video

Rey Koranteng: Moderátor není jen „mluvící hlava“, ale součást dynamického procesu

Rey Koranteng s Evou Čerešňákovou mluví otevřeně o tom, proč se necítí být slavný, jak vnímá zkušenosti s odlišným původem i proč je živé vysílání práce „na sekundy“. V rozhovoru popisuje náhodný vstup do televize, adrenalin zpravodajství i hodnoty, které si po letech v médiích drží.

Přečíst článek

Ministryně financí Alena Schillerová představuje EET

Karel Pučelík: Neřešme pořád jen deficit. Je čas zamyslet se nad rozpočtem hlouběji

Malý deficit – úspěšná politika. Velký deficit – apokalypsa za dveřmi? Zvykli jsme si na to, že ministři financí jsou spíše účetní než stratégové. Od rozpočtové debaty bychom však měli chtít víc než jen jednoduché „má dáti – dal“.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Jaromír Jágr v pořadu Victory Club

Jágr: Co se dělo dřív, by dnes byla šikana. Všichni jsou hrozně přecitlivělí

Přečíst článek

Rey Koranteng: Moderátor není jen „mluvící hlava“, ale součást dynamického procesu

Michal Nosek

Rey Koranteng s Evou Čerešňákovou mluví otevřeně o tom, proč se necítí být slavný, jak vnímá zkušenosti s odlišným původem i proč je živé vysílání práce „na sekundy“. V rozhovoru popisuje náhodný vstup do televize, adrenalin zpravodajství i hodnoty, které si po letech v médiích drží.

Ray Koranteng patří k nejstabilnějším tvářím českého televizního zpravodajství. Přesto se označení „slavný“ brání. „Já to nechápu jako popularitu. Slavný je Jarda Jágr. Já jsem spíš známý,“ říká. Podle něj lidé zaměňují slávu s mediální známostí. Výhodu své profese vidí především v tom, že ho lidé oslovují. „Lidi mě považují za svého známého. Tudíž jsou k vám otevřenější,“ vysvětluje. Právě díky tomu má možnost překračovat sociální bubliny a získávat pohledy z různých prostředí. Od běžných profesí až po vrcholný byznys či politiku.

Dětství v Praze osmdesátých let, kdy vyrůstal jako syn Ghaňana a Češky, nebylo bez narážek. Otevřené konflikty nezažil, občasné poznámky však ano. Časem si z této zkušenosti vytvořil vlastní postoj. „Když někdo má pocit potřebu trousit takové blbosti, tak je to blbec… a víte, že už ho nepotřebujete,“ říká s odstupem. Zajímavé pro něj bylo i to, že někteří lidé se mu po letech za dětské poznámky omluvili.

VIP Eva Talks s Janem Tunou
video

Jan Tuna: Kauza KFC? Nebojím se, žádný soud jsem nikdy neprohrál

Třicet dva let se Jan Tuna, publicista a influencer, věnuje rozkrývání kauz, které se týkají mnoha lidí. Naposledy veřejné mínění nadzvedla kauza KFC, kdy franšízový řetězec zpracovával prošlé maso. Jan Tuna má řadu nepřátel, ale jak řekl moderátorce Evě Čerešňákové v pořadu Eva Talks, většinou mají problém protistrany.

Přečíst článek

Hvězda počasí

Do médií se nedostal plánovaně. Sám sebe popisuje spíše jako stydlivého člověka, který by se na konkurz nikdy nepřihlásil. Začínal prací na grafice pro vznikající televizi Nova. Zlom přišel náhodou. „A bum, a byl jsem v počasí,“ shrnuje moment, kdy se poprvé objevil před kamerou. Práce ho bavila nejen obsahem, ale i atmosférou tehdejšího týmu.

Zásadní proměnu znamenal přechod do zpravodajství. Přiznává, že zpočátku váhal, zda je ve svých pětadvaceti letech dostatečně přesvědčivý pro roli moderátora hlavní zpravodajské relace. Důvěra diváků je podle něj klíčová a nevychází pouze z textu, který čte. Dnes považuje živé vysílání za nejintenzivnější část své práce. „V televizi se nepracuje na minuty, tam se pracuje na sekundy,“ říká. Zpravodajství je týmová disciplína a finální podoba relace vzniká až krátce před vysíláním. Stoprocentní jistota podle něj neexistuje ani během samotného přenosu.

Francesco Kinský Dal Borgo
video

AI mi napsala skvělý proslov za 30 vteřin. A to mě děsí, říká hrabě Francesco Kinský dal Borgo

Šlechta v 21. století už nemá politickou moc ani někdejší bohatství. Zůstala jí ale odpovědnost, tradice a péče o zděděné hodnoty. Hrabě Francesco Kinský dal Borgo v rozhovoru s Evou Čerešňákovou v pořadu VIP Eva Talks mluví o tom, proč ho moderní technologie zároveň fascinují i děsí, proč dává přednost životu v lese před bydlením na zámku a co považuje za klíčovou hodnotu svého rodu.

Přečíst článek

V reálném čase

Adrenalin přinášejí zejména mimořádné události. Při oznámení úmrtí britské královny se scénář měnil doslova v reálném čase. „My jsme si říkali dvacet nebo patnáct sekund před tím, co tam vlastně bude,“ popisuje. Podobné situace podle něj ukazují, že moderátor není jen „mluvící hlava“, ale součást dynamického procesu.

Vedle televize si splnil i dětský sen stát se pilotem. Profesionální dráhu si však nevybral, létání zůstalo osobní vášní. „Toto je splněný sen,“ konstatuje. V soukromí investuje především do cestování. Preferuje méně turisticky exponované země, kde je zachován místní charakter. Navštívil například Gruzii či Černou Horu, v budoucnu by rád poznal Arménii a také Ghanu, kde má rodinu.

Po více než dvaceti letech ve zpravodajství působí Koranteng vyrovnaně a střízlivě. Popularitu relativizuje, důraz klade na profesionalitu a důvěru. Možná právě proto zůstává pro diváky dlouhodobě čitelnou a respektovanou tváří české televizní scény.

Související

Operní pěvkyně Štěpánka Pučálková
video

VIP Eva Talks: Operní zpěv vyžaduje obrovskou disciplínu, říká Štěpánka Pučálková

Přečíst článek
Olympijský vítěz v rychlostní kanoistice Martin Doktor
video

VIP Eva Talks: Sportovci dělají Česku nejlepší reklamu, říká Martin Doktor

Přečíst článek

Rusko už jen drží pozice. Expert popsal chyby Moskvy na Ukrajině

Válka na Ukrajině se podle experta změnila v „udržovací“
ČTK
 ČTK

Stav konfliktu na Ukrajině podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany napovídá tomu, že Rusko se spokojí s tím, čeho dosáhlo. Podoba konfliktu, který nyní sledujeme, je podle něj udržovací, nikoliv opotřebovávací.

Úvodní fázi na jaře a na podzim 2022 by podle Petráše šlo s nadsázkou označit za podivnou válku. Ruská armáda zahájila 24. února 2022 operaci směrem na Kyjev a další strategické oblasti s cílem vojensky ochromit Ukrajinu a paralyzovat její vedení. Zároveň však porušila základní operační principy. Zpočátku mohl postup působit jako snaha o novátorský způsob vedení války, podobně jako německý útok na Francii na jaře 1940. Postupně se však více podobal intervencím vojsk Varšavské smlouvy v Maďarsku 1956 a Československu 1968. Rusko navíc nezískalo vzdušnou převahu, což výrazně ovlivnilo další průběh konfliktu.

Ruský dronový útok na Ukrajině ČTK

Ztráta operačního tempa

Nicméně v létě 2022 dosáhlo Rusko podle Petráše poměrně důležitých územních zisků a drželo i ofenzivní operační iniciativu. „O to více bylo překvapující, že ruské jednotky poté, co dosáhly hranice Luhanské a Doněcké oblasti, paradoxně nepokračovaly v úspěšné ofenzivní činnosti, ale naopak přistoupily k takzvané operační přestávce,“ uvedl Petráš.

V té chvíli ruská armáda ztratila operační tempo a už nedokázala navázat patřičnou ofenzivní iniciativu, která by umožnila posunout frontovou linii do hloubky ukrajinského území. V důsledku toho tak Ukrajina dokázala do konce roku 2022 získat zpět více než 12 tisíc kilometrů čtverečních území v Charkovské oblasti na východě země a území v oblasti Chersonu a zatlačit ruské jednotky za levý břeh Dněpru. Od té doby se podle Petráše frontová linie po celé zemi změnila relativně málo.

Martin Ondráček, Jan Polák, střela s plochou dráhou letu Flamingo nazvaná DANA 1, raketa, Dárek pro Putina

Češi se skládají na zbraně pro Ukrajinu. A částky rok od roku rostou

Navzdory tvrzením o únavě z války Češi dál posílají miliony na zbraně pro Ukrajinu. Podle Martina Ondráčka z iniciativy Dárek pro Putina občané chápou, že válka se nejlíp vyhrává pouze válkou. Kapitulace Ukrajiny by podle organizátorů sbírek destabilizovala Evropu. A přinesla další uprchlickou vlnu.

Přečíst článek

Důležitou roli ve vývoji konfliktu sehrála podle něj i protiofenziva, kterou ukrajinská armáda zahájila počátkem léta 2023. „Bohužel, ta hned v úvodu ztratila svou dynamiku, a to jednak v důsledku silných ruských obranných linií, vybudovaných především v jižní části frontové linie, ale i v důsledku slabé koncentrace sil a schopnosti vést důraznou ofenzivní činnost na předpokládaných směrech,“ poukázal Petráš.

Zlomový okamžik války

Ukrajinská invaze na území Ruska v srpnu 2024 se pak podle Petráše zdála být zpočátku zlomovým okamžikem války. Cílem Ukrajiny bylo zmírnit tlak na jihu a východě tím, že přenesla boje na ruské území a přinutila Moskvu stáhnout část sil z fronty. „Kyjev si uvědomoval, že v poziční válce proti silnějšímu Rusku nemá dlouhodobě šanci, a proto se vracel k manévrovému způsobu boje,“ uvedl expert.

Z vojenského hlediska však podle něj šlo spíše o dočasný taktický úspěch s nejistou udržitelností. Otevření nové fronty navíc zatěžovaly i omezené ukrajinské zdroje, což v konečném důsledku vedlo k dalším operačním komplikacím v centrální a východní části frontové linie.

Moskva

Válka na Ukrajině rozdělila Rusko. Moskva bohatne, regiony chudnou

Ruské regiony jsou dlouhodobě ekonomicky velmi rozdílné, ale válka na Ukrajině podle odborníků tyto rozdíly ještě výrazně prohloubila. Zatímco Moskva a oblasti napojené na vojenský průmysl zaznamenávají růst, jiné regiony – zejména exportně orientované či závislé na státním rozpočtu – čelí poklesu životní úrovně.

Přečíst článek

Současný stav konfliktu pak podle Petráše napovídá tomu, že Rusko se z hlediska okupovaného a vojensky kontrolovaného území spokojí s tím, čeho dosáhlo. Podoba konfliktu, který nyní sledujeme, je podle něj udržovací, nikoliv opotřebovávací válka, jak je někdy podoba bojů podle něj mylně interpretována.

„O tom svědčí i poměrně frekventované raketové a dronové útoky na klíčovou ukrajinskou energetickou infrastrukturu a civilní objekty, což nemá za cíl vytvořit operačně výhodné podmínky pro další postup ruských jednotek do hloubky ukrajinského území, ale podrýt morálku ukrajinského obyvatelstva a jeho ochotu dále pokračovat ve válce,“ uvedl Petráš.

Související

Nemocnice v Pobaltí se připravují na válku

Nemocnice v Pobaltí se připravují na válku. Otázkou prý není jestli Rusko zaútočí, ale kdy

Přečíst článek
Doporučujeme