Rey Koranteng s Evou Čerešňákovou mluví otevřeně o tom, proč se necítí být slavný, jak vnímá zkušenosti s odlišným původem i proč je živé vysílání práce „na sekundy“. V rozhovoru popisuje náhodný vstup do televize, adrenalin zpravodajství i hodnoty, které si po letech v médiích drží.

Ray Koranteng patří k nejstabilnějším tvářím českého televizního zpravodajství. Přesto se označení „slavný“ brání. „Já to nechápu jako popularitu. Slavný je Jarda Jágr. Já jsem spíš známý,“ říká. Podle něj lidé zaměňují slávu s mediální známostí. Výhodu své profese vidí především v tom, že ho lidé oslovují. „Lidi mě považují za svého známého. Tudíž jsou k vám otevřenější,“ vysvětluje. Právě díky tomu má možnost překračovat sociální bubliny a získávat pohledy z různých prostředí. Od běžných profesí až po vrcholný byznys či politiku.

Dětství v Praze osmdesátých let, kdy vyrůstal jako syn Ghaňana a Češky, nebylo bez narážek. Otevřené konflikty nezažil, občasné poznámky však ano. Časem si z této zkušenosti vytvořil vlastní postoj. „Když někdo má pocit potřebu trousit takové blbosti, tak je to blbec… a víte, že už ho nepotřebujete,“ říká s odstupem. Zajímavé pro něj bylo i to, že někteří lidé se mu po letech za dětské poznámky omluvili.

video

Jan Tuna: Kauza KFC? Nebojím se, žádný soud jsem nikdy neprohrál

Newstream TV

Třicet dva let se Jan Tuna, publicista a influencer, věnuje rozkrývání kauz, které se týkají mnoha lidí. Naposledy veřejné mínění nadzvedla kauza KFC, kdy franšízový řetězec zpracovával prošlé maso. Jan Tuna má řadu nepřátel, ale jak řekl moderátorce Evě Čerešňákové v pořadu Eva Talks, většinou mají problém protistrany.

nst

Přečíst článek

Hvězda počasí

Do médií se nedostal plánovaně. Sám sebe popisuje spíše jako stydlivého člověka, který by se na konkurz nikdy nepřihlásil. Začínal prací na grafice pro vznikající televizi Nova. Zlom přišel náhodou. „A bum, a byl jsem v počasí,“ shrnuje moment, kdy se poprvé objevil před kamerou. Práce ho bavila nejen obsahem, ale i atmosférou tehdejšího týmu.

Zásadní proměnu znamenal přechod do zpravodajství. Přiznává, že zpočátku váhal, zda je ve svých pětadvaceti letech dostatečně přesvědčivý pro roli moderátora hlavní zpravodajské relace. Důvěra diváků je podle něj klíčová a nevychází pouze z textu, který čte. Dnes považuje živé vysílání za nejintenzivnější část své práce. „V televizi se nepracuje na minuty, tam se pracuje na sekundy,“ říká. Zpravodajství je týmová disciplína a finální podoba relace vzniká až krátce před vysíláním. Stoprocentní jistota podle něj neexistuje ani během samotného přenosu.

video

AI mi napsala skvělý proslov za 30 vteřin. A to mě děsí, říká hrabě Francesco Kinský dal Borgo

Enjoy

Šlechta v 21. století už nemá politickou moc ani někdejší bohatství. Zůstala jí ale odpovědnost, tradice a péče o zděděné hodnoty. Hrabě Francesco Kinský dal Borgo v rozhovoru s Evou Čerešňákovou v pořadu VIP Eva Talks mluví o tom, proč ho moderní technologie zároveň fascinují i děsí, proč dává přednost životu v lese před bydlením na zámku a co považuje za klíčovou hodnotu svého rodu.

Michal Nosek

Přečíst článek

V reálném čase

Adrenalin přinášejí zejména mimořádné události. Při oznámení úmrtí britské královny se scénář měnil doslova v reálném čase. „My jsme si říkali dvacet nebo patnáct sekund před tím, co tam vlastně bude,“ popisuje. Podobné situace podle něj ukazují, že moderátor není jen „mluvící hlava“, ale součást dynamického procesu.

Vedle televize si splnil i dětský sen stát se pilotem. Profesionální dráhu si však nevybral, létání zůstalo osobní vášní. „Toto je splněný sen,“ konstatuje. V soukromí investuje především do cestování. Preferuje méně turisticky exponované země, kde je zachován místní charakter. Navštívil například Gruzii či Černou Horu, v budoucnu by rád poznal Arménii a také Ghanu, kde má rodinu.

Po více než dvaceti letech ve zpravodajství působí Koranteng vyrovnaně a střízlivě. Popularitu relativizuje, důraz klade na profesionalitu a důvěru. Možná právě proto zůstává pro diváky dlouhodobě čitelnou a respektovanou tváří české televizní scény.

Stav konfliktu na Ukrajině podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany napovídá tomu, že Rusko se spokojí s tím, čeho dosáhlo. Podoba konfliktu, který nyní sledujeme, je podle něj udržovací, nikoliv opotřebovávací.

Úvodní fázi na jaře a na podzim 2022 by podle Petráše šlo s nadsázkou označit za podivnou válku. Ruská armáda zahájila 24. února 2022 operaci směrem na Kyjev a další strategické oblasti s cílem vojensky ochromit Ukrajinu a paralyzovat její vedení. Zároveň však porušila základní operační principy. Zpočátku mohl postup působit jako snaha o novátorský způsob vedení války, podobně jako německý útok na Francii na jaře 1940. Postupně se však více podobal intervencím vojsk Varšavské smlouvy v Maďarsku 1956 a Československu 1968. Rusko navíc nezískalo vzdušnou převahu, což výrazně ovlivnilo další průběh konfliktu.

Ztráta operačního tempa

Nicméně v létě 2022 dosáhlo Rusko podle Petráše poměrně důležitých územních zisků a drželo i ofenzivní operační iniciativu. „O to více bylo překvapující, že ruské jednotky poté, co dosáhly hranice Luhanské a Doněcké oblasti, paradoxně nepokračovaly v úspěšné ofenzivní činnosti, ale naopak přistoupily k takzvané operační přestávce,“ uvedl Petráš.

V té chvíli ruská armáda ztratila operační tempo a už nedokázala navázat patřičnou ofenzivní iniciativu, která by umožnila posunout frontovou linii do hloubky ukrajinského území. V důsledku toho tak Ukrajina dokázala do konce roku 2022 získat zpět více než 12 tisíc kilometrů čtverečních území v Charkovské oblasti na východě země a území v oblasti Chersonu a zatlačit ruské jednotky za levý břeh Dněpru. Od té doby se podle Petráše frontová linie po celé zemi změnila relativně málo.

Češi se skládají na zbraně pro Ukrajinu. A částky rok od roku rostou

Money

Navzdory tvrzením o únavě z války Češi dál posílají miliony na zbraně pro Ukrajinu. Podle Martina Ondráčka z iniciativy Dárek pro Putina občané chápou, že válka se nejlíp vyhrává pouze válkou. Kapitulace Ukrajiny by podle organizátorů sbírek destabilizovala Evropu. A přinesla další uprchlickou vlnu.

ČTK

Přečíst článek

Důležitou roli ve vývoji konfliktu sehrála podle něj i protiofenziva, kterou ukrajinská armáda zahájila počátkem léta 2023. „Bohužel, ta hned v úvodu ztratila svou dynamiku, a to jednak v důsledku silných ruských obranných linií, vybudovaných především v jižní části frontové linie, ale i v důsledku slabé koncentrace sil a schopnosti vést důraznou ofenzivní činnost na předpokládaných směrech,“ poukázal Petráš.

12 fotografií v galerii

Zlomový okamžik války

Ukrajinská invaze na území Ruska v srpnu 2024 se pak podle Petráše zdála být zpočátku zlomovým okamžikem války. Cílem Ukrajiny bylo zmírnit tlak na jihu a východě tím, že přenesla boje na ruské území a přinutila Moskvu stáhnout část sil z fronty. „Kyjev si uvědomoval, že v poziční válce proti silnějšímu Rusku nemá dlouhodobě šanci, a proto se vracel k manévrovému způsobu boje,“ uvedl expert.

Z vojenského hlediska však podle něj šlo spíše o dočasný taktický úspěch s nejistou udržitelností. Otevření nové fronty navíc zatěžovaly i omezené ukrajinské zdroje, což v konečném důsledku vedlo k dalším operačním komplikacím v centrální a východní části frontové linie.

Válka na Ukrajině rozdělila Rusko. Moskva bohatne, regiony chudnou

Politika

Ruské regiony jsou dlouhodobě ekonomicky velmi rozdílné, ale válka na Ukrajině podle odborníků tyto rozdíly ještě výrazně prohloubila. Zatímco Moskva a oblasti napojené na vojenský průmysl zaznamenávají růst, jiné regiony – zejména exportně orientované či závislé na státním rozpočtu – čelí poklesu životní úrovně.

nst

Přečíst článek

Současný stav konfliktu pak podle Petráše napovídá tomu, že Rusko se z hlediska okupovaného a vojensky kontrolovaného území spokojí s tím, čeho dosáhlo. Podoba konfliktu, který nyní sledujeme, je podle něj udržovací, nikoliv opotřebovávací válka, jak je někdy podoba bojů podle něj mylně interpretována.

„O tom svědčí i poměrně frekventované raketové a dronové útoky na klíčovou ukrajinskou energetickou infrastrukturu a civilní objekty, což nemá za cíl vytvořit operačně výhodné podmínky pro další postup ruských jednotek do hloubky ukrajinského území, ale podrýt morálku ukrajinského obyvatelstva a jeho ochotu dále pokračovat ve válce,“ uvedl Petráš.