Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Dalibor Martínek: Auto, nebo elektroauto? Bruselským úředníkům hlodá mozek brouk

Tesla u nabíjecí stanice
Profimedia.cz
Dalibor Martínek

Mají být auta elektrická, nebo spalovací? Únavná veřejná (ne)debata. Lidé volí spalovací motory, politici jim vnucují elektrické. Mašinérie propagace elektrických aut je velmi propracovaná. Nicméně, zákazníci, ty bestie, si pořád nedají říct.

Výsledek siločar je pořád stejný. Občané Evropy, stejně jako Češi, se nechtějí nechat zmanipulovat. Drží si svou duši, ačkoliv jim ji někdo chce násilím vyrvat. Nedaří se. Elektroauta tahají politicky za delší část provazu, u zákazníků ale stále nenacházejí důvěru.

Evropská komise proto pomalu ustupuje. Jen velmi pomalu. Oznámila, že základní směřování se nemění a evropský cíl na snižování emisí v automobilovém průmyslu nadále „zůstává agresivní“. Budoucnost dopravy v Evropské unii je elektrická. „Jen se k cíli bude postupovat tempem, které je přijatelnější pro evropský průmysl,“ uvedl tajemník Elektromobilní platformy Lukáš Folbrecht.

Brusel zmírní zákaz, některé spalovací motory zůstanou i po roce 2035

Brusel couvá a zmírňuje pravidla pro auta se spalovacími motory

Evropská komise zmírní plán zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého u nových automobilů do deseti let snížily o 90 procent, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno. Určitá nová auta se spalovacími motory se tak budou moci i nadále prodávat, uvedl předseda Evropské lidové strany Manfred Weber.

Přečíst článek

Komise zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, který zástupci komise představili, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.

Z moci úřední 

Německý svaz automobilového průmyslu tvrdí, že navrhovaná opatření jsou spojena s řadou překážek, takže hrozí, že v praxi nebudou mít žádný účinek. „V době, kdy roste mezinárodní konkurence a kdy je ekonomická síla Evropy klíčová, je tento balík z Bruselu katastrofální,“ uvedla prezidentka svazu Hildegard Müllerová.

Jak již komentovala nová česká vláda, za Babišova Česka je to špatný cíl. Babiš nechce tak silnou regulaci výroby a prodeje aut s normálním motorem. Tak jak ho vymyslel Karl Benz. Češi v tomto s Babišem souzní. Potvrzují to i data prodeje aut.

Jakub Kott z E.ONu

Jakub Kott z E.ON: Lidé pochopili, že nemohou nabíjet auta jen ze slunce, zájem o flexibilitu roste

Nedostatek dobíjecích stanic nebo příliš vysoká cena nabíjení. To jsou podle průzkumu E.ONu jedny z nejčastějších mýtů ohledně elektromobility. Podle Jakuba Kotta, který u dodavatele energií vede oddělení mobility, je to hlavně o osobní zkušenosti. Majitelé elektroaut nejenže vnímají rychle se rozšiřující síť veřejných stanic, ale hlavně dávají přednost výhodnějšímu domácímu dobíjení.

Přečíst článek

Za listopad bylo v Česku nově registrováno 14 600 aut s benzínovým motorem, téměř sedmdesát procent trhu. S naftou to byly necelé čtyři tisíce vozů, něco přes osmnáct procent trhu. Registrováno bylo jedenáct set elektroaut, přes pět procent. To je pro elektroauta slušný výsledek. Násobně vyšší než třeba před pěti lety, dvě stě aut, jedno procento trhu. Prodej elektroaut se evidentně posouvá kupředu, paralelně s tím, jak jsou výrobci nuceni evropskou legislativou zvyšovat podíl těchto vozů na celkové výrobě.

Co se týká pohonu vozu, nikdo dosud nepřišel s lepším řešením, než je ten spalovací. Věrozvěsti elektroaut jsou snaživí, ale pořád ještě zobáci stojící proti víc než sto lety vyvíjené a osvědčené technologii. Jako uživatelé si na výsledky bádání v oblasti elektromobility rádi počkáme. Ale nenuťte nás kupovat polotovar.

Zásadní argument proti spalovacím motorům zní z úst „expertů“ politologie, že škodí životnímu prostředí a že je neperspektivní. Chyba za chybou. Nové spalovací motory již po dekádách inovací nevypouštějí do ovzduší prakticky nic. Mohli byste si k jejich výfuku lehnout na noc. Dalším nonsensem je, že elektrická technologie je vrcholem vývoje. Není to jen slepá větev? Nebylo to ještě ověřeno letitou zkušeností.

Evropská komise zmírnila zákaz, některé spalovací motory zůstanou i po roce 2035

Fanoušci spalováků mohou slavit. Brusel zmírnil plán na jejich zákaz

Evropská komise zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.

Přečíst článek

Dalším často zmiňovaným argumentem pro záhubu spalovacích motorů je, že docházejí fosilní paliva, že jsme vydrancovali planetu a za pár let nebude co dávat do nádrží. Opět fejk. Do nádrží aut se spalovacím motorem bude co dávat další stovky let. Suroviny je dost na to, aby se mezitím našlo skutečně funkční řešení pro budoucí generace. Třeba to bude elektromobilita. Ta je nyní stále v plenkách, evidentně bude na zvyšování její efektivity dost práce. Elon Musk ještě není Karl Benz.

Bohužel, v Evropě nyní neřídí trh s auty zájem kupujících ani kvalita vozů. Řídí ho úředníci. To je ten problém, kvůli kterému vyhrávají volby napříč evropskými státy populistické strany. Mění se na tomto schématu něco? Ústupek Evropské komise od sta procent k devadesáti v poměru elektrických a spalovacích motorů se zdá být skutečně jenom kosmetikou.

Klíčovou otázkou zůstává: V kterých hlavách se líhne ta komunistická myšlenka, že z moci úřední máme říkat lidem, jak se mají chovat? Pochází snad ze zemí, které ještě nebyly zrůdností bolševického přemýšlení dostatečně postiženy?

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Nerealistické. Osmička zemí unie včetně Česka podepsala dokument proti emisní normě Euro 7

Nerealistické. Osmička zemí unie včetně Česka podepsala dokument proti emisní normě Euro 7

Přečíst článek

Vyšší mzdy, dražší odvody a zdaněné benefity. Kdo si příští rok polepší a kdo zaplatí tisíce navíc

Peněženka, ilustrační foto
ČTK
 nst
nst

Od začátku roku 2026 čeká zaměstnance, živnostníky i brigádníky řada změn v daních, odvodech i benefitech. Brigádníci si budou moci bez odvodů vydělat víc, OSVČ naopak zasáhne další skokové zvýšení záloh. Novinky přinese i růst minimální mzdy, zaměstnanecké akcie nebo zpřísnění pravidel pro benefity. Přehled změn shrnuje poradenská společnost BDO.

Lidé pracující na dohodu o provedení práce (DPP) si v roce 2026 budou moci vydělat více peněz, aniž by museli odvádět sociální a zdravotní pojištění. Limit se zvyšuje z 11 500 korun na 12 000 korun měsíčně.

„Zatímco v roce 2025 bylo nutné odvody hradit už od příjmu 11 500 korun, v roce 2026 se hranice posouvá na 12 tisíc,“ říká Monika Lodrová, daňová poradkyně a partnerka společnosti BDO.

Změna souvisí s navázáním DPP na průměrnou mzdu. U dohody o pracovní činnosti (DPČ) zůstává limit beze změny na 4 500 korun.

Program nové vlády odhalen. Chce ochránit korunu, krotit Green Deal a zvedat důchody

Rodící se koalice ANO, SPD a Motoristů odeslala na Hrad návrh programového prohlášení. Kabinet slibuje udržet deficit veřejných financí „bezpečně pod 3 % HDP“ či nepřijmout euro. Zásadní změny chystá v sociálním systému, důchodech a na trhu práce. V energetice chce stát posílit kontrolu nad výrobou ve skupině ČEZ a přenést veškeré poplatky na podporované zdroje energie (POZE) na státní rozpočet. Vláda zároveň ohlašuje revizi evropské zelené dohody a odmítá rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu (ETS2).

Přečíst článek

OSVČ čeká rekordní zdražení

Podnikatele a živnostníky naopak čeká další výrazné zvýšení minimálních odvodů. Od ledna 2026 si připlatí zhruba o 1 200 korun měsíčně. Jde o důsledek dříve schváleného růstu vyměřovacího základu. Nová, Babišova vláda ovšem slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které by tak mělo zůstat na 35 procentech průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku roku 2026 nepodaří, a tak bude platit již dříve schválené zvýšení.

„OSVČ s minimálními zálohami zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění dohromady o 1 124 korun měsíčně více, u paušální daně je to 1 268 korun,“ uvádí Petra Pospíšilová, vedoucí daňového oddělení BDO.

Lukáš Kovanda: Stát v příštím roce pořádně naloží podnikatelům s nižšími příjmy

Paušální daň jim podnikatelů a živnostníci, jejichž příjmy v předchozím roce nepřesáhly jeden milion korun, vyskočí o skoro 15 procent, což je bezmála sedminásobek očekávané inflace.

Přečíst článek

Celkové minimální odvody OSVČ s hlavní činností tak v roce 2026 dosáhnou 9 026 korun měsíčně, u paušální daně v prvním pásmu 9 984 korun. Vznikající vláda chce ale odvody do konce března 2026 zase vrátit na úroveň roku 2025. A vybrané navýšení do té doby plánuje živnostníkům a podnikatelům vrátit.

 „OSVČ se mohou přihlásit do režimu paušální daně do 12. ledna 2026, výhodou je jednodušší režim, kdy poplatníci posílají jen jednu částku místo dvou, a ve většině případů nemusí podávat daňové přiznání,“ dodává Pospíšilová.

Vyšší minimální mzda ovlivní daně i bonusy

Minimální mzda vzroste od ledna 2026 o 1 600 korun na 22 400 korun hrubého. Změna se dotkne nejen lidí s minimální mzdou, ale i nároku na daňové bonusy.

„Například pro daňový bonus na dítě musí mít zaměstnanec příjem alespoň poloviny minimální mzdy, tedy nově 11 200 korun měsíčně,“ upozorňuje Lodrová z BDO.

Vyšší minimální mzda zvedne i zdravotní pojištění osob bez zdanitelných příjmů, například studentů nad 26 let. To bude činit 3 024 korun měsíčně.

Příspěvek na penzijko pro rizikové profese

Novinkou je povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění u vybraných rizikových profesí. Zaměstnavatelé budou muset přispívat 4 procenta z vyměřovacího základu na sociální pojištění.

„Podmínkou je alespoň tři směny rizikové práce v měsíci,“ říká Jana Heranová, vedoucí mzdového oddělení BDO. Pokuty za porušení povinností mohou dosáhnout až dvou milionů korun.

Benefity se dočkají zpřísnění

Od roku 2026 se zpřísní pravidla pro daňové osvobození nepeněžních benefitů. Osvobozené budou jen ty, které zaměstnanec dostává nad rámec mzdy.

„Pokud benefity fakticky nahrazují část mzdy, budou se nově danit,“ vysvětluje Lodrová. Stejně se bude nakládat například s ročním bonusem, který má zaměstnanec možnost nechat si vyplatit ve formě „volnočasových“ benefitů. Lze tak očekávat, že někteří zaměstnavatelé budou plán zaměstnaneckých benefitů revidovat.

Novinky u zaměstnaneckých akcií

Změny se týkají i zaměstnaneckých akcií. Nový daňový režim má pomoci startupům a menším firmám, které často nemohou konkurovat vysokými platy, ale mohou nabídnout vlastnický podíl ve společnosti. „Zaměstnanecké akcie tak mohou pomoci náboru nových zaměstnanců a motivovat je k dlouhodobému růstu spolu s firmou,“ říká daňová poradkyně s tím, že nový daňový režim, který si musí zaměstnavatel výslovně zvolit oznámením na finanční úřad a jeho vhodným nastavením, však v současném znění přináší poměrně vysokou míru nejistoty v posouzení splnění podmínek a administrativní zátěže, jako jsou opakované znalecké posudky. Jeho praktická použitelnost je tak zatím s otazníkem. „V některých případech tak může být vhodnější využít existujícího režimu volitelného odkladu zdanění,“ uzavírá Lodrová. 

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Lukáš Kovanda: Stát v příštím roce pořádně naloží podnikatelům s nižšími příjmy

Přečíst článek
Daňová revoluce. Konsolidační balíček přinese největší změny za více než dekádu

Od roku 2024 bude 23% daň z příjmu platit výrazně více lidí než dosud

Přečíst článek

Komárek na lovu jednorožců. KKCG vstupuje do fondu, který sází na mozky z MIT a Harvardu

Komárek na lovu jednorožců. KKCG vstupuje do fondu, který sází na mozky z MIT a Harvardu
iStock
 nst
nst

Umělá inteligence je další velkou sázkou skupiny KKCG. Prostřednictvím fondu Link-XPV chce podpořit vznik nové generace AI firem v USA. Peníze pošle do start-upů z prostředí MIT a Harvardu.

Prostřednictvím kapitálového vstupu se investiční skupina KKCG stala investorem fondu Link-XPV společnosti Link Ventures, který se zaměřuje na podporu AI start-upů v rané fázi vývoje. Fond sídlí v Cambridge v americkém státě Massachusetts, jednom z hlavních světových center technologických inovací.

Karel Komárek

Komárkova Aricoma zajistí IT služby pro Evropu. Inkasuje miliardy. A není to poprvé

Česká společnost Aricoma znovu uspěla v evropském IT tendru. Zakázka má hodnotu téměř 15 miliard korun.

Přečíst článek

Fond cílí na talenty z akademického prostředí

Link Ventures založil odborník na umělou inteligenci Dave Blundin, k němuž se v rámci fondu Link-XPV připojil podnikatel a investor Peter Diamandis. Fond je úzce napojen na akademické prostředí a plánuje, že asi 75 procent investičních příležitostí bude pocházet ze start-upového ekosystému Massachusetts Institute of Technology (MIT) a Harvardovy univerzity.

Vedle kapitálu nabídne fond vybraným firmám také přístup k datům a výpočetním kapacitám, kancelářským prostorám, mentoringu či kontaktům na investory a průmyslové partnery. Cílem je urychlit vývoj projektů v oblasti umělé inteligence už v inkubační fázi.

AI jako klíčový pilíř inovací

Podle skupiny KKCG zapadá investice do dlouhodobé strategie zaměřené na podporu technologických inovací.

„Umělá inteligence zásadně proměňuje svět, ve kterém žijeme. Právě podpora inovací a technologického rozvoje je jedním z klíčových pilířů skupiny KKCG,“ uvedl Karel Komárek mladší, generální ředitel KKCG US.

Karel Komárek jr.

Karel Komárek mladší investoval miliony dolarů do londýnského fintechu Zilch

Syn miliardáře Karla Komárka staršího vedl kolo financování pro britský fintechový start-up Zilch se svou KKCG US Advisory.

Přečíst článek

Důležitou roli sehrála i přítomnost skupiny v Bostonu. „Díky působení v regionu máme možnost zblízka sledovat špičkové AI talenty i dynamicky se rozvíjející místní start-upovou scénu,“ doplnil Christian Cantalupo, investiční ředitel KKCG. Podle něj je skupina připravena sdílet s portfoliovými firmami své provozní know-how i mezinárodní síť kontaktů.

Součástí investice je také zapojení Karla Komárka mladšího do poradního výboru komanditních společníků fondu Link-XPV. To má posílit spolupráci mezi fondem a investory a přispět k dalšímu rozvoji platformy.

Zakladatel Link Ventures Dave Blundin označil vstup KKCG za významný milník. „Investice skupiny KKCG potvrzuje naši ambici stát se přední venture platformou pro špičkové AI talenty z celého světa, zejména z MIT a dalších elitních institucí,“ uvedl. Partnerství podle něj reflektuje přesvědčení, že nová generace AI projektů bude vznikat rychleji a vytvářet bezprecedentní hodnotu.

KKCG vedle svých hlavních pilířů – herního a zábavního průmyslu, energetiky, IT služeb a realit – dlouhodobě rozvíjí také technologicky orientované investice. Zaměřuje se mimo jiné na oblasti AI, Web3, kyberbezpečnosti, medtech a healthtech a investuje jak do start-upů, tak do zavedených technologických firem na globálních trzích.

Karel Komárek

KKCG spouští miliardovou emisi dluhopisů pro drobné investory

Společnost KKCG Real Estate Financing uvádí na trh novou emisi zajištěných dluhopisů v předpokládaném objemu jedné miliardy korun, s možností navýšení až na dvě miliardy korun. Dluhopisy jsou určeny retailovým investorům a veřejná nabídka začne 2. prosince 2025. Emise je koncipována podle českého práva, ponese fixní kupón 6,5 procenta vyplácený pololetně a její splatnost připadne na rok 2030. Jmenovitá hodnota jednoho dluhopisu činí 10 tisíc korun.

Přečíst článek

Související

Hudební duo The Chainsmokers, tedy Alex Pall a Drew Taggart, se etablovalo ve světě startupů a skrze svůj fond Mantis VC.

Z hitmakerů jsou venture kapitalisté. Chainsmokers mají větší fond než leckterý bankéř

Přečíst článek
Doporučujeme