Od roku 2024 bude 23% daň z příjmu platit výrazně více lidí než dosud

Novinky u daní z příjmů pocítí ve své peněžence řada daňových poplatníků už v příštím roce. Od příštího roku se například rozšíří řady zaměstnanců a OSVČ, kterých se týká druhá 23% sazba daně z příjmů. Změny se dále dotknou jak zaměstnanců se stravenkami a různými benefity, tak i všech, kteří pracují na dohody o provedení práce, jsou OSVČ nebo ti, kdo si dosud odčítali slevu na nepracují manželku či manžela. Až na výjimky, jako je školkovné, ale nepůjde o nijak závratné zdražení. Vláda si od těchto všech změn ovšem slibuje nejen více peněz do státní kasy, ale současně tím ruší i řadu nesystémových slev na daních, které různé skupiny bezdůvodně zvýhodňovaly oproti ostatním. Podrobnosti všech nejdůležitějších změn, které se týkají příjmů dosažených až v roce 2024, jsme probírali s daňovým poradcem Janem Kotalou, jedním ze šéfů poradenské společnosti EKP Advisory.

Komu se v Česku zvednou nejvíce daně v roce 2024?

První skupinou, které se daň zvedne asi nejvíce, jsou zaměstnanci, kteří berou nadstandardní příjmy. Týká se to těch, kteří v roce 2023 a předchozích letech měli mzdu přibližně 1,8 milionu korun za rok. Ti dosud hradili daň z příjmu ve výši 23 procent. Nyní se tato hranice snižuje na 1,582 milionu korun, což je 36násobek průměrné mzdy. Díky poklesu o necelých 300 tisíc korun by se to mohlo dotknout potencionálně i více lidí. Pravidla daňové teorie mezního užitku ale říkají, že lidem s těmito příjmy to už bývá jedno.

Pokud berete 25 tisíc a zvednou vám daně o tisícikorunu, je to pro vás extrémní zátěž, protože jen taktak vyjdete s penězi. Vyděláváte-li 120 tisíc měsíčně, tak jestli budete platit z toho daně tisíc nebo čtyři tisíce, je vám ve skutečnosti skoro jedno. To absolutní zvýšení u této skupiny je relevantní, ale nebude jí to tak bolet jako ty nízkopříjmové.

Novinky ohledně OSVČ

Další výraznou změnou je postupné navyšování vyměřovacích základů u OSVČ. Ty jsou v českém daňovém systému považováni za privilegovanou skupinu, protože jejich celkové odvody klesly se zavedením paušálních výdajů někdy v roce 2008 za premiéra Jiřího Paroubka. Z těch, kteří téměř žádné paušální výdaje nemají a prodávají hlavně svoji hlavu - jako například u IT profesí - se tehdy stala privilegovaná skupina. Tito lidé docházeli ke zdanění v absolutní míře i se sociálními a zdravotními odvody na úrovni kolem 14 či 15 procent.

A co rizika, které nesou OSVČ? Kdy ze dne na den mohou přijít o práci, nemají benefity ani placenou dovolenou či nemoc?

S tímto s vámi absolutně souhlasím. Určitě tu jsou skupiny, které zvýšení vyměřovacích základů bude více bolet, jako jsou třeba tlumočníci, umělci či redaktoři. Vybrané profese, jako jsou například ty v IT, ale v době téměř nulové nezaměstnanosti práci najdou hned a s vysokým ohodnocením. Tyto skupiny jsou přitom právě proti zaměstnancům extrémně privilegované. Zvýhodňuje to tak i lidi pracující ve švarcsystému, které považuji za černé pasažéry.

Je totiž nutné se dívat na absolutní míru zdanění, kdy u zaměstnanců to je mezi 40 a 50 procenty dle počtu dětí a slev na dani. Zatímco OSVČ do roku 2023 na úrovni řemeslných živností zdaňovali efektivně jen 8 procent, volné živnosti 14 až 15 procent a u specializovaných živností jako jsou auditoři či notáři se zdaňovalo 21 procent. Diskrepance mezi zaměstnanci a OSVČ je vidět i na počtu lidí působících jako OSVČ a rozdíl mezi zdaněním těchto dvou skupin je tedy extrémně výrazný. A to by se nyní mělo narovnávat. Odvody na sociální a zdravotní pojištění proto pro OSVČ v dalších letech porostou.

Daňová revoluce. Konsolidační balíček přinese největší změny za více než dekádu, říká Jan Kotala z EKP Advisory

Money

Od 1.ledna 2024 vejde v účinnost většina daňových a účetních změn, které schválil Parlament v rámci konsolidačního balíčku vlády. Kabinet Petra Fialy jej navrhl primárně kvůli slibované konsolidaci veřejných rozpočtů. „Množství změn, které vstoupí v platnost, ovšem bude největší za posledních 14 let. Bude to taková daňová revoluce,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz o daňových novinkách Jan Kotala, jeden ze šéfů poradenské společnosti EKP Advisory, která se specializuje na daně a účetnictví.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Odvody u dohodářů

Další výraznou změnou je ta, která zasáhne pracovníky na dohody o provedení práce. Co se v této souvislosti mění a kolika lidí se to bude zhruba týkat?

Tak u dohod na provedení práce jsou celkem tři změny. První už platí od 1. října 2023, kdy se v novele zákoníku práce více harmonizovala Dohoda o provedení práce se zaměstnaneckým poměrem. Zaměstnavatel je nyní například povinen dopředu poskytnout zaměstnanci rozvrh směn. Pracující na dohodu má i právo požádat o převedení na hlavní pracovní poměr a při vypovězení má právo žádat důvody vypovězení. Lehkost zaměstnání sezónních pracovníků se od října tedy snížila.

Jaké jsou ty další změny u dohod?

Takzvaní dohodáři budou od 1. ledna 2024 mít nárok i na placenou dovolenou, což je novinka, kterou doposud neznali. V rozsahu dohody na 300 hodin ročně budou mít nárok na 29 hodin, tedy 3,5 dne placené dovolené. Třetí změna pro dohodáře bude platit až od 1. července 2024 a dotkne se změny limitů pro odvody na zdravotní a sociální pojištění. Do teď byl limit 10 tisíc korun měsíčně a nově to bude 10 499 korun. Nad tuto částku budou povinni platit odvody a současně při souběhu více dohod o provedení práce je stanoven limit 17 500 korun.

Mám-li tedy více brigád, každou za 9 tisíc korun, tak nerozhoduje limit 10 499, ale už ten 17 tisícový. Zaměstnavatelé totiž budou nově povinni reportovat přehled o dohodářích na ČSSZ a zdravotní pojišťovny. Ty to proženou svým systémem a ve chvíli, kdy zjistí, že si dohodář vydělal více než 17 500 korun za měsíc, bude po dohodářích stát chtít, aby doplatili svou část sociálního a zdravotního pojištění. Pošle jim k tomu dopis a stejně tak i zaměstnavateli, který bude muset doplatit svoji část.

To ale povede k tomu, že dohody už asi nebudou moc výhodné, ne?

Nejspíš ano. Obrovská administrativa s tímto spojená povede k tomu, že ve chvíli, kdy zaměstnanec přizná, že pracuje na dohodu ještě jinde, tak s ním firmy nebudou chtít pracovat a budou ho odmítat. Snaha státu tak mimo jiné je nahnat takové lidi do systému sociálního a zdravotního pojištění, což v praxi znamená na hlavní pracovní poměry, byť třeba se zkrácenými úvazky.

Matesová: Česko není evropskou štikou, ale vyčkávajícím černým pasažérem

Leaders

Alarmující geopolitická rizika, populismus, kyberzločinnost a nezvládnutí transformace ekonomiky. To jsou podle ekonomických odborníků a šéfů tří největších tuzemských bank nejpalčivější rizika, kterým nyní čelí Česká republika. Opakovaně to zmínili v debatách odborné konference Mastercard Banka Roku a zazněla i obava z rizika znárodňování. Česko by mělo nyní intenzivně snižovat své zadlužení, smysluplně prioritizovat výdaje a maximálně podporovat vědu a vynálezy, upozornila Jana Matesová, bývalá expertka Světové banky.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Soumrak neomezených benefitů

Co mají čekat zaměstnanci, kteří čerpají různé populární benefity?

Jde o benefity spojené se vzdělávání, se sportovními a kulturními aktivitami nebo vitamínovými doplňky. Doteď platilo, že bez ohledu na hodnotu těchto benefitů měli zaměstnanci benefity osvobozené od daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění. Jediný limit na osvobození dosud byl 20 tisíc korun, a to pro případy, když vám platil zaměstnavatel dovolenou od cestovní kanceláře. Teď se všechny benefity doslova slily dohromady a už to nebude bezbřehé osvobození od daně, ale benefity budou limitovány ročně částkou poloviny průměrné mzdy, což pro rok 2024 dělá 21 983 korun a tato částka se bude valorizovat každý rok.

Všechno, co pak zaměstnanec dostane nad tuto částku mu bude muset zaměstnavatel zdanit. Bude se to muset sledovat a nejspíš to povede i k tomu, že zaměstnavatelé benefity omezí jen na tu limitovanou částku necelých 22 tisíc korun. Vstupné do fitka, vitamínové doplňky i příspěvek na dovolenou, tedy proslulé FKSP, se tak budou sčítat a bude pro ně platit jen jeden limit.

A co další benefit, kterým jsou stravenky a stravenkové paušály?

Dosud tu byly tři druhy možných stravování. Jednak tu bylo to zvýhodněné v jídelnách. Dále jste mohli dostat stravenku, která měla v zásadě libovolnou hodnotu a nemuseli jste ji nijak zdaňovat, ač třeba byla pětsetkorun. Na rozdíl od před dvěma lety zavedeného stravenkového paušálu, kdy zaměstnanec dostal příspěvek od zaměstnavatele v penězích, u kterého platí omezení 107,10 korunami, taktéž každoročně valorizováno. Pokud by stejný zaměstnanec dostal paušál ve výši uvedených 500 korun, musel by jej nad 107,10 korun zdanit.

Nyní se Česko konečně po 30 letech vymaní z tohoto nesmyslného systému, který umožňoval nakupovat stravenkami téměř vše a zvýhodňoval i firmy vydávající stravenky. Tyto firmy, které jen tiskly kartičky, totiž chtěly od zaměstnavatelů jedno či dvě procenta provizi a další pak žádaly i od restaurací, které stravenky přijímaly. Proč jim toto bylo umožněno a důvod proč to dosud bylo nezdaněno nevíme. Aktuální změna ale přináší sjednocení pravidel pro stravenky i stravenkové paušály.

Zaměstnancům i zaměstnavatelům pak bude úplně jedno, co z toho dostanou. Pro většinu zaměstnanců bude asi zajímavější, když dostanou na oběd peníze a utratí si to za variantu oběda podle sebe. Tím zrovnoprávníte ty, co si nosí krabičky do práce z domova, s těmi dalšími dosud pobírající stravenky či paušály.

Ve vyúčtování mzdy by se měl projevit i další benefit, a to zaměstnanecké vozy pro soukromé i služební účely… Co bude nyní jinak?

V tomto případě se toho až tak mnoho nemění. Dosud zaměstnavatel musel pro účely zdanění navýšit hrubou mzdu zaměstnance o jedno procento z pořizovací ceny vozu. Při 40tisícové mzdě hrubého a ceně služebního auta půl milionu korun, byl zaměstnanec zdaněn z částky 45 tisíc korun. Teď se snižuje uvedené procento u aut, která mají nějaký ekologicky příznivý aspekt, ale jsou na druhou stranu zase o dost dražší. U hybridů to bude na polovinu procenta a u elektrických a vodíkových aut na 0,25 procenta z pořizovací ceny vozu.

Tři změny, které nejvíce pocítí rodiny

Jaké změny ohledně daní zasáhnou rodiny s dětmi a se studenty?

Rodiny pocítí například zrušení školkovného pro zaměstnance, kteří mají děti ve školce. To se uplatňovalo jednou ročně ve výši sumy zaplacené za školku. Tato sleva se ruší a další zrušení nesystémové slevy se týká pracujících studentů do 26 let. Ti, co si při studiu přivydělávají, už si nebudou moci do svého daňového přiznání započítat slevu 4020 korun za rok za studenta.

Třetí věc, která se týká rodin, a která ruší další nesystémovou věc, je zrušení slevy za nepracujícího manžela či manželku. Do konce roku 2023 platí, že je možné v daňovém přiznání započítat tuto slevu, pokud druhý z manželů vydělává do 68 tisíc korun ročně a žijí spolu ve společné domácnosti.  Sem se nezahrnují sociální dávky. Od roku 2024 se toto zpřísňuje ještě o podmínku, že ten nepracující z manželů musí ještě pečovat o dítě do tří let.

Změny se dotknou nakonec i těch šťastných, kteří vyhrají v loterii...

Od roku 2024 se sníží limit pro zdanění výher z 1 milionu korun ročně na 50 000 korun ročně. Hráči hazardních her budou tedy muset podávat daňová přiznání a výhru zdanit, vedení celoroční evidence sázek by se tak pro ně mělo stát automatickou činností. Nutnost podat daňové přiznání k výhrám nad 50 000 korun se bude týkat vybraných hazardních her. Například u loterie bude výhra nad nový snížený limit sražena 15% daní přímo u provozovatele. Výherce tedy již získává částku po odečtení daně bez ohledu na to, kolik peněz do sázení vložil.

Potraviny budou dál zdražovat, i když od nového roku klesne sazba DPH

Money

Potraviny od ledna zdraží, přestože klesne sazba DPH. Ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) o tom informovali zástupci obchodních řetězců. Ministr to řekl po jednání se zástupci největších obchodníků a Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR). Prezident svazu Tomáš Prouza uvedl, že dodavatelé potravin obchodníkům už oznamují, že budou zvedat ceny o pět až deset procent. Potraviny budou od Nového roku v nové sjednocené sazbě DPH 12 procent, nyní jsou v první snížené sazbě 15 procent.

ČTK

Přečíst článek

Equal Pay Day 2023: Rovné příležitosti pohánějí ekonomický růst a posilují demokracii

Money

V pořadí již 14. ročník legendární pracovně-zážitkové konference Equal Pay Day, která upozorňuje na existující rozdíl v odměňování žen a mužů v Česku, v neděli skončil. A 15. ročník už se přípravuje. Konat se bude 11. a 12. dubna 2024.

nst

Přečíst článek

Navrátil: Finanční stres může postihnout každého. Na inteligenci nezáleží

Money

Každý druhý Čech má půjčku, každý čtvrtý jich má více než tři. Česká míra zadluženosti je sice v rámci Evropské unie desátá nejnižší, přesto pětina populace má už i osobní zkušenost s problémovým splácením či exekucí v rámci rodiny. Od letošního března roste ale i počet Čechů, kteří mají finanční problémy či odkládají splátky. To vše způsobuje mimo jiné také finanční stres, který zúčastněným vše komplikuje. Neměli bychom tak určitě usínat na vavřínech, že jsme v půlce žebříčku. Máme na to být lepší, uvedl mimo jiné v rozhovoru pro newstream.cz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. 

Věra Tůmová

Přečíst článek