Ruská ekonomika se potýká se stále většími potížemi kvůli válce na Ukrajině a západním sankcím, tvrdí podle agentury AP ekonom a ředitel Stockholmského institutu přechodové ekonomiky (SITE) Torbjörn Becker. Evropa by však podle něho měla nadále zůstat aktivní a vyvíjet na Rusko tlak. Ukrajina se už více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.

„(Ruský) finanční systém a celkový stav hospodářství jsou pod tlakem. Nejsou v rovnováze a rizika narůstají. To ale neznamená, že si můžeme v klidu sednout a odpočívat,“ řekl Becker po schůzce ministrů financí členských států Evropské unie (EU).

Současné polské předsednictví v EU se snaží upozornit na „opravdový stav ruské ekonomiky, který se výrazně rozchází s tím, co hlásá ruská propaganda“. Rozhovory na toto téma mezi evropskými představiteli by tak podle polského předsednictví měly napomoci „lépe formulovat trestní, finanční a ekonomické sankce proti Rusku“.

Ruské hospodářství odpovídá podle Beckera pouze 12 procentům ekonomiky EU, která je největším obchodním blokem na světě. Rusko je navíc silně závislé na příjmech z ropy a zemního plynu stejně jako na dovozu špičkového vybavení pro udržení války.

Merz dává ultimátum Kremlu: Zpřísníme sankce, pokud nepokročí jednání o míru

Politika

Evropská unie zpřísní protiruské sankce, pokud do konce týdne nepokročí jednání o ukončení války na Ukrajině. Po jednání s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj je na tahu v jednáních o konci války výhradně Rusko. Případné nové sankce proti režimu prezidenta Vladimira Putina by se týkaly energetického sektoru a finančního trhu.

ČTK

Přečíst článek

Větší životaschopnost, než se očekávalo

Přesto ale ruská ekonomika prokázala větší životaschopnost, než se původně očekávalo. Vysoké výdaje na válečné tažení podpořily růst ekonomiky a udržely nízkou nezaměstnanost, přestože se zvýšila inflace. Současně se mzdy zvýšily tak, aby dorovnaly vyšší ceny způsobené inflací, a mnozí zaměstnanci si tak polepšili. Vysoké finanční ohodnocení pro ty, kteří narukují do ruské armády, a peněžní odměny pro rodiny padlých vojáků na Ukrajině představují nový zdroj příjmů pro chudší oblasti v zemi.

Z dlouhodobého hlediska jsou však pro Rusko inflace a nedostatek zahraničních investic hrozbou. Otázkou tedy zůstává, jak dlouho tato válečná ekonomika bude zemi zachraňovat před kolapsem a jestli vydrží déle než Ukrajina a její spojenci.

Putin chce vše, přiznává Trump frustraci z vyjednávání míru mezi Ruskem a Ukrajinou

Politika

Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.

ČTK

Přečíst článek

EU už pracuje na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, který by se mohl zaměřit mimo jiné na takzvanou stínovou flotilu, připomněl německý kancléř Friedrich Merz. Mezi lodě takzvané stínové flotily se řadí stárnoucí tankery, které Moskva využívá pouze neoficiálně, aby obešla západní sankce na vývoz své ropy. Sankce by mohly začít platit od čtvrtka.

„Pokud dokážeme snížit ceny za ropu a zemní plyn a uvalit přísnější sankce na to, co dováží, bylo by to skvělé,“ řekl Becker. Svou úlohu by podle něho mohl sehrát i americký prezident Donald Trump. Mohl by zatlačit na Indii a Čínu, které od Ruska ropu stále nakupují.

Ruské příjmy z ropy se na začátku letošního roku výrazně zmenšily, uvádí zpráva SITE. Je to dáno i západními sankcemi. Moskva kvůli nim musela vzít peníze na chod státu ze Státních investičních fondů (SWF). Pokud ceny ropy zůstanou stejné, dojde Rusku do konce roku i tento zdroj příjmů, dodal Becker.