Spořitelna slaví 200 let s mírným poklesem zisku. Hypotéky jí ale šlapou jako nikdy

Americká technologická společnost Apple zvýšila ve čtvrtém čtvrtletí svého finančního roku tržby meziročně o osm procent na 102,47 miliardy dolarů (2,16 bilionu korun). Zisk na akcii činil 1,85 dolaru, což představuje meziroční nárůst o 13 procent.

Firma tak překonala očekávání analytiků, kteří podle dat společnosti LSEG předpokládali tržby ve výši 102,24 miliardy dolarů a zisk 1,77 dolaru na akcii. Finanční rok Applu skončil 27. září. 

iPhony zklamaly, ale služby táhnou

Tržby z prodeje iPhonů dosáhly ve čtvrtém čtvrtletí 49,03 miliardy dolarů, tedy méně, než se očekávalo. Důvodem jsou výrobní omezení a zpožděný start prodeje v Číně kvůli tamním regulacím.

Ztráty však vyrovnaly jiné segmenty – prodej příslušenství vzrostl na devět miliard dolarů a služby, kam spadá i streamovací platforma Apple TV, přinesly 28,75 miliardy dolarů.

Apple překonal očekávání i v menších segmentech. Tržby z prodeje počítačů Mac dosáhly 8,73 miliardy dolarů a z tabletů iPad 6,95 miliardy dolarů. Obě kategorie se tak zotavily po slabším předchozím roce.

Vánoce mají být rekordní

Pro nadcházející čtvrtletí, které zahrnuje vánoční svátky, Apple očekává dvouciferný růst tržeb a silnou poptávku po nových telefonech řady iPhone 17. „Naše objednávky na iPhone 17 jsou mimořádně silné a pracujeme naplno, abychom je doručili,“ uvedl generální ředitel Tim Cook. Podle něj by měly tržby z iPhonů vzrůst o více než deset procent a celkový obrat firmy o 10 až 12 procent.

Nižší dopady cel a optimismus investorů

Apple zároveň oznámil, že se mu daří snižovat dopady obchodních cel, které původně odhadoval na 1,1 miliardy dolarů za čtvrtletí. Investoři reagovali pozitivně – akcie společnosti po zveřejnění výsledků rostly v mimořádném obchodování o více než dvě procenta.

Wall Street čeká týden velkých čísel. A test víry investorů

Trhy

Fed zřejmě znovu sníží sazby, pětice amerických gigantů zveřejní výsledky a politická gesta z Washingtonu i Pekingu mohou změnit náladu investorů. „Čeká nás velmi důležitý týden, plný událostí, které pravděpodobně rozhodnou o tom, kam se trhy vydají až do konce letošního roku,“ komentuje analytik BHS Timur Barotov.

Timur Barotov

Přečíst článek

Rada guvernérů Evropské centrální banky rozhodla o zahájení další fáze zavádění digitálního eura. Projekt podle ní úspěšně završil přípravnou etapu zahájenou v listopadu 2023. Nyní má přejít do takzvané fáze technické a tržní připravenosti.

Nová fáze má připravit systém na případné spuštění digitální měny v roce 2029. „Euro, naše společná měna, je symbolem evropské jednoty. Připravujeme i jeho digitální podobu, která bude důvěryhodná a dostupná pro všechny,“ řekla prezidentka ECB Christine Lagardeová.

ECB uvedla, že pokud Evropský parlament a Rada EU přijmou příslušnou legislativu v příštím roce, pilotní fáze by mohla začít v polovině roku 2027. Systém by pak mohl být připraven na první emisi digitálního eura do roku 2029.

Cílem je podle Lagardeové zachovat svobodu volby a ochranu soukromí občanů, posílit měnovou suverenitu eurozóny a podpořit konkurenceschopnost evropských plateb.

„Digitální euro zajistí, aby lidé mohli využívat výhod hotovosti i v digitální éře. Zároveň zvýší odolnost evropského platebního styku, sníží náklady obchodníků a vytvoří platformu pro inovace, rozšiřování a konkurenci soukromých společností,“ uvedl člen Výkonné rady ECB Piero Cipollone, který vede pracovní skupinu pro digitální euro.

Češi i nadále posílají euru stopku. V EU zůstat chtějí, měnu měnit ne, ukázal průzkum

Money

V české společnosti stále poměrně výrazně přetrvává odmítavý postoj k přijetí eura. Proti zavedení společné evropské měny v Česku jsou nyní dvě třetiny občanů, naopak 30 procent lidí s přijetím eura souhlasí, uvedl průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění.

ČTK

Přečíst článek

Vývoj za desítky miliard

Podle odhadů ECB dosáhnou celkové náklady na vývoj digitálního eura do první emise přibližně 1,3 miliardy eur (31,64 miliardy korun), přičemž roční provozní náklady se po roce 2029 mají pohybovat kolem 320 milionů eur. ECB zároveň zdůraznila, že v návrhu počítá s ochrannými prvky, které zamezí dopadům na finanční stabilitu.

Digitální euro má podle ECB doplňovat hotovost, nikoli ji nahrazovat. Spolu s projektem digitální měny ECB podporuje i návrh Evropské komise na posílení práva platit hotově. Dnešní zasedání Rady guvernérů bylo výjezdní, nekonalo se tedy v centrále ECB ve Frankfurtu nad Mohanem, ale ve Florencii v italském regionu Toskánsko.

ECB podle očekávání ponechala základní úrokové sazby beze změny. Klíčová depozitní sazba, která ovlivňuje podmínky na finančních trzích, tak zůstává na dvou procentech. Ekonomika i přes náročné mezinárodní prostředí nadále rostla, uvedli centrální bankéři v tiskové zprávě. Výhled však podle nich zůstává nejistý kvůli obchodním sporům a geopolitickému napětí.