Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Řehákův fintech ulovil bankovní těžkou váhu

Řehákův fintech ulovil bankovní těžkou váhu
Direct Fidoo, užito se svolením
 nst
nst

Český fintech Direct Fidoo posiluje vedení. Do role Chief Client Officera nastupuje Radek Hájek, který většinu kariéry strávil v bankovní skupině ČSOB. Zodpovědný bude za obchod, marketing i digitální kanály. Firma tím dává najevo ambice dalšího růstu v Česku i regionu.

Zkušený bankovní manažer Radek Hájek mění dres. Opouští tradiční finanční sektor a míří do fintechu Direct Fidoo. Firma mu svěřila řízení veškerých komerčních aktivit. Sázka na zkušenosti z bank má urychlit její další růst.

Přestup z bankovnictví do fintechu

Hájek strávil většinu kariéry ve skupině ČSOB, kde působil mimo jiné jako CIO a výkonný ředitel ICT. Podílel se na modernizaci digitálních kanálů, transformaci retailového bankovnictví a řízení rozsáhlých týmů v Česku i na Slovensku. V jedné z klíčových rolí se mu podařilo zvýšit obchodní výkon distribuce o 60 procent při současném snížení provozních nákladů o 30 procent.

Ministr zemědělství Šebestyán odvolal 14. ledna 2026 ředitele Lesů ČR Dalibora Šafaříka (na snímku).

Čistky ve státních firmách pokračují. Babiš si ohlídá Lesy ČR

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odvolal z funkce generálního ředitele Lesů ČR Dalibora Šafaříka. Dočasným řízením podniku je pověřený výrobně-technický ředitel Libor Strakoš. V Lesích ČR má významné ekonomické zájmy Andrej Babiš.

Přečíst článek

„Vidím tady silný produkt a ambici vyrůst v respektovaného hráče. To spojení fintechu s bankovním know-how mi dává smysl,“ uvedl Hájek ke svému nástupu.

Ambice: růst doma i v regionu

Ve Fidoo má za úkol propojit obchod a marketing a připravit firmu na další expanzi. Cílem je posílení pozice na českém trhu a postupný vstup do dalších zemí střední Evropy.

„Malé a střední firmy dnes hledají jednoduchá a technologicky vyspělá řešení. Fintech může sehrát roli jakéhosi externího CFO,“ dodává Hájek.

Direct Fidoo je součástí skupiny Direct Group a zaměřuje se především na digitální správu firemních výdajů, plateb a cashflow pro malé a střední podniky.

Wolt mění šéfa. Přichází muž, který v Česku rozjel FlixBus

Wolt mění šéfa. Přichází muž, který v Česku rozjel FlixBus

Do čela českého Woltu nastupuje zkušený manažer Pavel Prouza, který stál u úspěchu FlixBusu ve střední Evropě. Platformu chce proměnit v „obchodní dům v kapse“ a oslovit nejen velké značky, ale i lokální podniky. První změny slibuje už letos.

Přečíst článek

Pavel Řehák

Šéf skupiny Direct Pavel Řehák: Za pět let budeme mít obrat padesát miliard

Před jedenácti lety koupil Pavel Řehák českou dceru pojišťovny Triglav. Přejmenoval ji na Direct, od té doby rozvíjí „rodinu“ Direct. Přidal Direct auto. Servis, nákup i prodej aut. A investiční nohu v podobě projektu Fondee. Letos pořídil i malou rakouskou banku A1. Skupina Direct se rozpíná jak regionálně, tak do šíře záběru. Letos očekává obrat kolem 11,6 miliardy korun. „Když všechny naše projekty rozjedeme ve všech regionech, směřujeme na 40 až 50 miliard obratu v roce 2030. Zvládnout takový růst ve čtyřech oblastech je intenzivní zážitek,“ říká Řehák.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Swissôtel otevřel první hotel v Česku. A Praze se vyhnul

Swissôtel otevřel první hotel v Česku. A Praze se vyhnul
Swissôtel, užito se svolením
 nst
nst

Prémiová hotelová značka Swissôtel vstoupila na český trh. Nevybrala si ale Prahu ani horské resorty – svůj první hotel v Česku otevřela v Mariánských Lázních. Nejde o klasický „spa hotel“, ale spíš o mix lázeňství, moderního wellness a městského hotelu vyšší kategorie.

Mariánské Lázně získaly nového hráče v prémiovém segmentu. Swissôtel zde otevřel hotel zaměřený na wellness, klid a zahraniční hosty. 

Nový hotel stojí jen pár kroků od Zpívající fontány a lázeňských parků. Mariánské Lázně, které jsou zapsané na seznamu UNESCO, dlouhodobě lákají hlavně zahraniční klientelu – zejména z Německa a Blízkého východu. Právě na ni Swissôtel cílí.

Accor sází na lázně a bonitní klientelu

Za značkou Swissôtel stojí hotelová skupina Accor, která v posledních letech výrazně posiluje prémiové a lifestyle hotely mimo hlavní metropole. Vstup do Mariánských Lázní tak zapadá do její strategie.

„Mariánské Lázně mají silnou značku samy o sobě. Naším cílem není masový turismus, ale hosté, kteří hledají klid, kvalitu a služby navíc,“ uvedl při otevření hotelu Jean Wendling z vedení Accoru.

125 pokojů, wellness a méně okázalosti

Hotel nabízí 102 pokojů, 22 apartmá a prezidentské apartmá. Interiéry zůstávají spíš umírněné než okázale luxusní – kombinují historickou budovu s moderním vybavením.

Zajímavostí jsou takzvané Vitality Rooms, tedy pokoje navržené s důrazem na spánek, světlo a regeneraci. Nejde o klasický „spa hotel“, ale spíš o mix lázeňství, moderního wellness a městského hotelu vyšší kategorie.

Restaurace, střešní bar i malé konference

Swissôtel Mariánské Lázně míří i na firemní klientelu a menší akce. Nabízí několik konferenčních místností pro desítky lidí, restauraci 105 Dining Lounge, bar, kavárnu a střešní bar s výhledem na město.

Silnou roli má wellness centrum Pürovel Spa & Sport – sauny, bazény, hammam a procedury navazující na lázeňskou tradici města. Právě wellness je podle odborníků hlavním tahákem pro návrat hostů do lázeňských destinací.

Signál pro celý lázeňský byznys

Vstup Swissôtelu do Mariánských Lázní je vnímán jako signál, že lázeňská města znovu přitahují investice vyšší kategorie. Zatímco v minulých letech se pozornost soustředila hlavně na Prahu, dnes se prémiové značky poohlížejí i po regionech.

Pro Mariánské Lázně to znamená nejen prestiž, ale i tlak na zbytek trhu – nové standardy služeb, vyšší ceny a silnější orientaci na zahraniční klientelu.

Cosmopolitan Bobycentrum

Hotel Cosmopolitan Bobycentrum v Brně mění majitele. Koupila ho skupina Czech Inn Hotels

Skupina Czech Inn Hotels rozšířila své hotelové portfolio o další významnou nemovitost v Brně. Od dosavadního majitele Daniela Šorma koupila hotel Cosmopolitan Bobycentrum, který dosud pouze provozovala. Cena transakce nebyla zveřejněna, podle serveru Seznam Zprávy se však pohybovala ve stovkách milionů korun.

Přečíst článek

PPF prodává hotel v Londýně

PPF a J&T prodávají luxusní hotel u Westminsteru v Londýně. Kupuje španělská skupina RIU

Investiční skupiny PPF Real Estate a fond BHP Hotels SICAV, za nímž stojí J&T Arch Investments, prodaly pětihvězdičkový hotel The Westminster London španělské hotelové skupině RIU Hotels & Resorts. Transakce potvrzuje pokračující zájem zahraničního kapitálu o prémiová aktiva v centru britské metropole.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Místopředseda představenstva Hypoteční banky Miroslav Zetek

Hypotéky budou zdražovat, říká Zetek z ČSOB. Ceny bytů proto porostou pomaleji, už jsou u stropu

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Zbrojaři ve varu. CSG s IPO nemohla trefit lepší dobu

Lukáš Kovanda: Zbrojaři ve varu. CSG s IPO nemohla trefit lepší dobu
Profimedia
Lukáš Kovanda

Zbrojařské akcie v Evropě lámou historická maxima a Czechoslovak Group (CSG) toho chce využít. Skupina plánuje vstup na amsterodamskou burzu v době, kdy investoři sázejí na obranný průmysl víc než kdy dřív. Hlavními katalyzátory jsou Donald Trump, NATO a napětí kolem Grónska. Strnadovo načasování se zdá dokonalé.

Czechoslovak Group nemohla ke vstupu na burzu zvolit lepší dobu. Index akcií evropských zbrojařů je v tomto týdnu na historickém maximu. Kvůli Donaldu Trumpovi a dění kolem Grónska.

Největší zbrojařské IPO v historii?

Tuzemská průmyslová skupina koncentrující se na oblast zbrojařství Czechoslovak Group konkretizuje svůj plán vstupu na amsterodamskou burzu. Chce tam získat kapitál v objemu minimálně tří miliard eur, v přepočtu necelých 73 miliard korun, což by znamenalo, že jde o dějinně největší primární úpis akcií kterékoli světové zbrojařské firmy, vyplývá z kalkulace agentury Bloomberg.

Upsání akcií na amsterodamské burze může dát vzniknout největší české burzovně obchodované firmě. Byť se zatím zdá, že tržní ohodnocení zbrojařské skupiny nebude stačit na dosavadní jedničku, energetickou společnost ČEZ.

Michal Strnad, majitel skupiny CSG

CSG jde na burzu. Od IPO si Strnad slibuje miliardy na další růst i globální věhlas

CSG míří mezi veřejně obchodované firmy. Holding zaměřený na obranný průmysl chce v Amsterdamu získat až 18 miliard korun z emise nových akcií. Do transakce se zapojují i velcí globální investoři včetně BlackRocku.

Přečíst článek

Může CSG přerůst ČEZ?

ČEZ má nyní tržní hodnotu necelých 733 miliard korun, investoři dle Bloombergu vidí ocenění Czechoslovak Group po vstupu na burzu nejspíše na úrovni zhruba 645 miliard korun. Pokud ale bude geopolitické napětí dále houstnout, může být Czechoslovak Group hodnotnější než ČEZ už brzy po vstupu na burzu.

Takovému scénáři nahrává vývoj souhrnného indexu akcií firem evropského zbrojařského průmyslu, který přes dvacet let sestavuje americká banka Goldman Sachs. Tento ukazatel v tomto týdnu, konkrétně v pondělí, uzavřel na svém historickém maximu, bezmála 11 800 bodů (viz graf Bloombergu).

Bloomberg, poskytnuto Lukášem Kovandou

Trump, NATO a pět procent HDP

Index zaznamenal svůj boom loni po návratu amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu. Trump od počátku svého druhého funkčního období zpochybňuje smysl NATO a staví v očích mnohých otazník za účast Spojených států v případných spojeneckých akcích. Zároveň alianční spojence dotlačil k závazku navýšit během deseti let obranné a související výdaje na úroveň pěti procent HDP. Takový závazek je vodou na mlýn nejen evropským zbrojovkám.

Grónsko jako nový katalyzátor růstu

Bezprostředně, v letošním roce, rostou akcie evropských zbrojovek zejména kvůli dění kolem Grónska, které by Trump rád získal pro Spojené státy. Z dění kolem něj by mohly profitovat zejména skandinávské zbrojovky, jako je norský Kongsberg (letos jeho akcie zatím rostou o 15 procent) nebo švédský Saab (letos jeho akcie přidávají 30 procent).

Jejich geografická blízkost Grónsku je výhodou navíc oproti dalším evropským zbrojovkám, jejichž akcie by ale letos měly růst obecně, zejména právě kvůli zostřené Trumpově rétorice – a brzy možná i činům – vůči Evropě.

Grónsko není zlatý důl. Snadněji jde možná těžit i na Měsíci

Americký prezident Donald Trump si dělá zálusk na Grónsko i kvůli nerostnému bohatství. Pravdou však je, že dosud nikdo nenašel smysluplný způsob, jak se k cenným surovinám dostat. V cestě stojí brutální přírodní podmínky. I tak to ale Trump zkusit může. Ani k tomu nepotřebuje ostrov koupit nebo dokonce napadnout.

Přečíst článek

Evropské zbrojovky dál porostou

Americká finanční společnost Morningstar prognózuje, že akcie evropských zbrojovek, které analyticky pokrývá, letos zhodnotí průměrně o 20 procent, a to i přes výrazný růst uplynulých let.

Evropským zbrojovkám může nahrávat také Trumpovo omezení zpětných odkupů vlastních akcií a výplaty dividend amerických zbrojovek z minulého týdne. Americký prezident míní, že četné americké zbrojovky vyrábějí příliš pomalu, protože málo investují – až příliš velkou část zisku vracejí investorům.

„Armáda snů“ a biliony dolarů

Pokud by byly, jak míní Trump, takto liknavé, těžko se bude uskutečňovat jeho plán vytvořit „armádu snů“ a v roce 2027 navýšit americké veřejné výdaje na zbrojení o více než 50 procent, na v přepočtu 31,2 bilionu korun, tedy zhruba patnáctinásobek státního rozpočtu ČR.

Samozřejmě, takový plán by – pokud se naplní – dále podpořil akcie zbrojovek, zejména amerických, ale zprostředkovaně také evropských. Trumpovo omezení dividend a zpětných odkupů však může současně učinit americké zbrojařské akcie méně atraktivními ve srovnání s evropskými či asijskými.

Což jen potvrzuje, že načasování vstupu Czechoslovak Group na burzu dává velmi dobrý smysl.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související