Hilton má vážný zájem o chátrající Alžbětiny lázně v Karlových Varech
Karlovy Vary rozhodují o osudu budovy Alžbětiných lázní. Město nemá peníze ani na základní opravy, na provozu budovy tratí desítky milionů ročně. Nyní přichází s nabídkou investic hotelový řetězec Hilton, který by z městských lázní vybudoval lázeňský hotel.
Zástupci hotelového řetězce Hilton ve středu na zastupitelstvu Karlových Varů potvrdili svůj zájem provozovat Alžbětiny lázně. Poslední městské lázeňské zařízení v Karlových Varech je dlouhodobě ve ztrátě a potřebuje výrazné investice. Hilton by chtěl v Alžbětiných lázních dobudovat ubytovací zařízení, aby mohly sloužit jako plnohodnotný lázeňský hotel. Zastupitelstvo uložilo vedení města jednat o dalším využití Alžbětiných lázní.
Nezávislý konzultant hotelových řetězců Tomáš Longa, který ve středu na zastupitelstvu záměr představil, uvedl, že nejvyužívanější formou Hiltonu je, že sežene národního nebo nadnárodního investora, který zaplatí investice do budovy a Hilton hotel následně provozuje. „Karlovy Vary mají velký potenciál. Hilton by chtěl využít i horkého pramene, který Alžbětiny lázně využívají. A lázeňské služby by měly i nadále zůstat. Za jakých podmínek, ale bude záležet na dalších jednáních," uvedl Longa.
Podle primátorky Karlových Varů Andrey Pfeffer Ferklové (ANO) město na investice nebude mít peníze. Zájem Hiltonu podle ní ukazuje, že je město atraktivní. „To je pro mě ta hlavní zpráva a musíme začít jednat,“ uvedla primátorka. Vyloučeno není ani to, že by budova zůstala v majetku města. Město jako vlastník by ale těžko hledalo prostředky na investice. Stejně tak je proto možný i prodej.
Dělníci začali rozebírat střechu historické vily umístěné na smíchovském úpatí Petřína. Majitelé skrytí za sítí kyperských firem plánují prvorepublikovou budovu kompletně přestavět a rozšířit na přilehlou zahradu. Proti záměru protestují místní obyvatelé, kteří k tomu uspořádali petici a podali podněty k několika institucím. On-line petici dosud podepsalo asi 2500 lidí. Dnes se před vilou sešlo asi 30 z nich, zatímco dělníci pokračovali v práci.
Petice nepomohla. Dělníci začali rozebírat prvorepublikovou vilu pod Petřínem
Zprávy z firem
Město na opravy nemá peníze
„My momentálně vyjadřujeme zájem. V momentě, když budeme mít i náznak, že by zájem byl i z vaší strany, nastupuje armáda architektů, ekologů a dalších lidí, kteří připraví projekt. Ale jsme na začátku. Podle nás je objekt zajímavý, je dobrá doba a můžeme nahradit klienta, který z města odešel,“ uvedl Longa.
Někteří zastupitelé ale ve středu požadovali, aby zůstaly zachovány veřejné lázeňské služby. To Longa nijak nevyvracel a řekl, že přístup k těmto službám budou mít Karlovaráci i nadále. Primátorka však připomněla, že Alžbětiny lázně už nemají s lázeňstvím moc společného. „Lázeňský pobyt je komplex služeb, dodržujete lázeňský režim, ubytování, stravu, procházky a podobně. Není to o tom, že dostaneme předepsanou rehabilitaci,“ uvedla Pfeffer Ferklová.
Podle předsedkyně představenstva Alžbětiných lázní Hany Žákové lázeňské zařízení poskytuje ročně procedury pro více než 20 tisíc lidí. Zachování dostupné péče pro místní obyvatele je podle ní nezbytné.
Hotelové řetězce Hilton a Radisson stále provozují své hotely na ruském trhu. Na rozdíl od jiných firem si je za to ale nikdo nedobírá. Jak je to možné? Jiné skupiny, jako jsou Hyatt, Marriott či IHG, se z Ruska po jeho invazi na Ukrajinu pokorně stáhly.
Dva americké hotelové řetězce v Rusku dávají všanc své renomé
Zprávy z firem
Jeden ze zaměstnanců Alžbětiných lázní na zastupitelstvu upozornil, že pokud by se zařízení změnilo v hotel, velká část pacientů by přišla o tyto zdravotní služby. Připomněl, že Alžbětiny lázně jsou i kulturním stánkem nebo také vhodným místem pro praxi mediků.
Náměstek primátorky Miroslav Vaněk (Karlovaráci) ale zdůraznil, že už nyní má městská akciová společnost ztrátu 130 milionů a dál poroste. A město nemá ani na základní opravy, natož na investice za víc než miliardu.
Alžbětiny lázně jsou poslední lázeňské zařízení ve městě, které je v rukou samosprávy. V posledních letech město doplácí jen na provoz 20 milionů korun ročně. Chybí tak peníze na nutné investice, hlavně na zlepšení energetické náročnosti budovy, která byla původně postavena na počátku 20. století jen pro letní provoz. Město vlastní ještě Zámecké lázně, ty ale dlouhodobě pronajímalo a nyní hledá znovu nájemce.
Plzeňský kraj obdržel architektonickou studii adaptace a přestavby chátrajících městských lázní v Plzni. Památkově chráněnou budovu z roku 1931 koupil loni v říjnu za 120 milionů korun. V příštích týdnech studii s vizualizacemi, jež zpracoval tým pražského studia Evy Heyworthové, představí. Příští by mohlo být rok vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele rekonstrukce, řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Její náklady se odhadují až na dvě miliardy korun.
Plzeň se dočká miliardové investice. Opraví třicet let chátrající lázně
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
