Co původně začalo jako nepřátelské převzetí podporované nejvyššími politickými i byznysovými kruhy, se nakonec stalo vítěznou strategií a cesta k největšímu dealu v historii Hollywoodu je dokonaná. Studio Paramount Davida Ellisona koupil konkurenční studio Warner Bros. za částku 111 miliard dolarů. A Netflix se spokojí s miliardami dolarů kompenzace za zrušení původní smlouvy.

Jeden z nejostřeji sledovaných akvizičních soubojů v moderní historii zábavního průmyslu dospěl k dramatickému vrcholu. Společnost Paramount Skydance oficiálně zvítězila v přetahované o mediální impérium Warner Bros. Discovery (WBD). Správní rada Warnerů definitivně kývla na astronomickou nabídku ve výši 111 miliard dolarů.

Společnost Netflix, která uzavřela původní deal na akvizici větší části Warner Bros. za 83 miliard dolarů, uznala porážku.

„Vždy jsme byli finančně disciplinovaní a cena, kterou by bylo nutné dorovnat vůči nabídce Paramountu Skydance, již pro nás není finančně atraktivní,“ uvedl Netflix s tím, že raději letos investuje přibližně 20 miliard do původní tvorby filmů, seriálů a dalších zábavních produktů.

Velká hollywoodská bitva pokračuje. Netflix najednou v boji o Warnery tahá za kratší konec

Trhy

Jedna z největších akvizic, které kdy Hollywood prožil, má další dějství. A nadále není úplně jasné, kdo nakonec studio Warner Bros. skutečně koupí. Netflix nakonec může z bitvy odejít s pouhými miliardami dolarů v kapse v podobě smluvní pokuty. Nyní nastává týden, který může vše rozhodnout.

sta

Přečíst článek

Obří potenciál spojení dvou studií

Akcie Netflixu po oznámení konce války o Warner Bros. poskočily o 13 procent, naopak akcie Warner Bros. mírně klesly, protože investoři již neočekávají další pokračování této bitvy.

„Jakmile představenstvo odhlasuje přijetí dohody o fúzi s Paramountem, vytvoří to pro naše akcionáře obrovskou hodnotu,“ uvedl ve svém prohlášení generální ředitel Warner Bros. David Zaslav. Vedení společnosti je podle Zaslava nadšeno potenciálem, které spojení dvou Hollywoodských spojení může představovat pro další růst.

Vedle vedení Warner Bros. budou muset spojení posvětit ještě akcionáři, následně také antimonopolní úřady zejména v USA. Kvůli tomu ostatně původní dohoda mezi Warner Bros. a Netflixem dostala první překážky a zástupci Netflixu a následně i Paramount Skydance horlivě lobbovali u politiků za své společnosti.

Ceny BAFTA jasně ukázaly na oscarového favorita. Porazit Jednu bitvu za druhou je již téměř nemožné

Enjoy

Oscarové klání se blíží. Již 15. března se v americkém Los Angeles sejde hollywoodská smetánka a dojde k vyhlášení 98. ročníku výročních cen americké filmové akademie. Aktuálně v Hollywoodu probíhá udílení hned několika ocenění, z nichž lze vyčíst šance jednotlivých kandidátů. A v Británii se dokonce povedlo téměř 100procentě určit, kdo letos ovládne Oscary.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Historie napjatého souboje

Bitva o to, kdo získá exkluzivní kontrolu nad zlatým fondem světové kinematografie, lukrativním komiksovým univerzem DC, kouzelnickým světem Harryho Pottera a mezinárodní zpravodajskou stanicí CNN, trvala několik měsíců. Zpočátku se zdálo, že Netflix nedá nikomu jinému šanci. A kvalitu spojení s Netflixem dlouho prosazovalo také vedení Warner Bros.

Paramount však od samého začátku hrál velmi agresivní hru s cílem upevnit svou pozici na trhu. Postupně svou nabídku vylepšoval a hledal strategické partnery pro financování, až nakonec předložil komplexní balíček, který vedení Warner Bros. nedokázalo odmítnout.

Částka 111 miliard dolarů představuje obrovskou prémii pro akcionáře. Součástí pravděpodobně vítězné nabídky je také vyplacení zhruba 2,7 miliardy dolarů na smluvní pokutu Netflixu za odstoupení z již uzavřené dohody.

Dalibor Martínek: Falešná Babišova hra na blahotvůrce národa. Závazky se mají plnit

Názory

Andrej Babiš se při dotazech na Ukrajinu tváří, jako by polykal kopřivy. To není moje téma, to bylo téma Fialovy vlády, odpovídá pravidelně. Jeho téma prý je, aby se Čechům žilo dobře.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Katastrofa pro zákazníky?

Ani tak však není zdaleka hotovo. List The Financial Times cituje hlavního návladního státu Kalifornie Roba Bontu, podle něhož zdaleka nejde o hotový deal.

„Tato dvě studia zdaleka nevyřešila potenciální antitrustové problémy. Kalifornské ministerstvo spravedlnosti vede šetření a bude to velice intenzivní.“

Proti spojení dvou studií aktivně vystupuje také vlivná demokratická senátorka za stát Massachusetts Elizabeth Warren. Podle ní to přinese zejména „antitrustovou katastrofu“ a v důsledku vyšší ceny pro americké spotřebitele.

Esem v rukávu společností může ale být předchozí velké spojení dvou hollywoodských studií. K němu došlo v roce 2017 a Walt Disney tehdy koupil konkurenční 20th Century Fox. Nutno ale dodat, že tehdy nebyly ve hře streamovací služby.

Michal Nosek: Když se extremismus ohýbá podle koalice

Názory

Ministr vnitra Lubomír Metnar stáhl dovolání ve sporu se SPD s tvrzením, že bylo podáno bez jeho vědomí. Pokud je to pravda, selhal úřad. Pokud ne, selhal ministr. A v obou případech se nebezpečně rozostřuje hranice mezi odborným posudkem státu a politickým obchodem.

Michal Nosek

Přečíst článek

České „mozky na kolejích“ válcují světovou konkurenci. Tramvaj 52T je naše technologická vizitka, říká Ignačák ze Škody Group

Zprávy z firem

Výroba kolejových vozidel zůstává klíčovým oborem pro českou ekonomiku a export. Podmínkou je, že Česko udrží kvalitní výzkum a vývoj, který propojí tradiční české produkty s moderními technologiemi. „Do našich vlaků a tramvají přidáváme velmi inovativní prvky. Troufnu si říct, že naše nová tramvaj 52T pro Prahu je jednou z nejlepších na světě,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz místopředseda představenstva Škody Group Tomáš Ignačák, který je také předsedou předsednictva Asociace českého železničního průmyslu (ACRI).

Jan Žižka

Přečíst článek

Nerovnost je problémem evropských ekonomik, Česko není výjimkou, i když se o tom moc nemluví. Naopak se stále více objevují návrhy, které by situaci ještě zhoršily. Jako třeba platby na vysokých školách.

Někdy to vypadá, jako bychom v Česku dělali, že se nás nerovnost a chudoba vůbec netýká. Jedno z nejdražších bydlení v Evropě, vysoké náklady na život, v kontinentálním srovnání nízké mzdy, to není úplně dobrá vizitka. Co ale naopak na rozdíl od některých zemí západní Evropy nebo za oceánem (tolik) řešit nemusíme, je nedostupné vzdělání.

I to se však může v blízké budoucnosti změnit. Bezplatné vysokoškolské vzdělání je trnem v oku mnohým. Třeba vládní Motoristé by rádi rozdělovali obory na užitečné a neužitečné, přičemž státní podpoře by se těšily jen ty chtěné. Naštěstí příklady neproduktivních oborů zmíněné v programu vlastně neexistují, alespoň ne v u nás. Do vládního programu se toto sociální inženýrství prozatím nepropsalo.

Mnohem větší pozornost bychom měli věnovat vyjádření nového předsedy České konference rektorů Milana Pospíšila, který vede pražskou VŠCHT. Podle jeho názoru by neškodilo do systému zakomponovat finanční spoluúčast studentů. Prý aby si uvědomili, že jejich studium stojí peníze.

Jisté, první ročníky opravdu často dokončí jen zlomek přijatých. Školy si za to ale mohou do značné míry samy tím, že fungují jako průtokový ohřívač. Naberou spoustu lidí bez přijímacích zkoušek podle prospěchu na středních školách, aniž by nějakým speciálním řízením zkoumali jejich vztah k oboru. Možná se to od dob mých studií změnilo, ale pamatuji si, že tyto „průtokové ohřívače“ bez zkoušek často představovaly jakousi jistotu, ne první volbu.

Karel Pučelík: Neřešme pořád jen deficit. Je čas zamyslet se nad rozpočtem hlouběji

Názory

Malý deficit – úspěšná politika. Velký deficit – apokalypsa za dveřmi? Zvykli jsme si na to, že ministři financí jsou spíše účetní než stratégové. Od rozpočtové debaty bychom však měli chtít víc než jen jednoduché „má dáti – dal“.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Pro někoho pár tisíc, pro někoho stopka

Mimoto nákladnost univerzitního vzdělání si alespoň část studentů uvědomuje moc dobře. Ono už to není tak, že žijete na koleji za pár korun a na život stačí kapesné. Koleje jsou přeplněné a studentské byty drahé. Pronajímání bydlení študákům, či mnohdy spíše „rejžování“ na študácích, je dost cynický byznys, ale to je na jiné povídání. Pokud máte bohaté rodiče, jste ok. Pokud ne, tak se musíte snažit, chodit po brigádách, pracovat při studiu je dnes běžné.

Rektor Pospíšil hovoří o formě zápisného ve výši jednotek tisíc za semestr. Výsledek by byl takový, že by se nerovnost mezi studenty ještě zvýšila. Jak to tak bývá, pro bohatého má pár tisícovek hodnotu papíru od sekané, ale pro chudého mohou znamenat absolutní překážku. Mnoha lidem by stát musel vyplácet stipendium, aby si studium mohli dovolit.

Jak nedávno uvedl Český statistický úřad, skoro deset procent lidí žije pod hranicí příjmové chudoby, deset procent lidí si nemůže dovolit nenadálý výdaj v hodnotě lehce přesahující 16 tisíc korun. Obecně lze říci, že na hraně žije kolem pětiny obyvatel. Jsou to třeba důchodci, ale i samoživitelky a samoživitelé nebo rodiny s více dětmi. Kdo konečně začne myslet na jejich situaci, na jejich vzdělání, na jejich důchody?

Pro nemalé procento Čechů „pár tisíc“ za rok znamená dost. Místo návrhů na zlepšení situace se spíše množí necitlivé návrhy, které by do společnosti vtloukly další klíny. Platby na vysokých školách patří mezi ně. Přitom vysoké školství by měla být priorita a stát by měl zkostnatělý systém zreformoval tak, aby fungoval pro akademiky i studenty. Právě sem by měly proudit veřejné peníze, ne spoléhat na almužnu od studentů a mizerně placenou práci akademiků.