Evropská unie podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové rozhodla o omezení počtu pracovníků ruského diplomatického zastoupení v Bruselu. Zacharovová řekla, že Rusko takový krok považuje za diskriminační a nenechá ho bez odpovědi. Rozhodnutí podle názoru Moskvy potvrdilo, že evropské pokusy účastnit se jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině jsou neopodstatněné, napsala ruská agentura TASS.
„Mohu potvrdit, že Evropská služba pro vnější činnost informovala o tom, že v Bruselu bylo přijato rozhodnutí omezit stálé zastoupení Ruské federace při EU na 40 lidí,“ řekla Zacharovová. Jde podle ní o diplomaty i administrativně-technické pracovníky. „Takový krok samozřejmě považujeme za diskriminační,“ uvedla mluvčí s tím, že „nezůstane bez náležité reakce“ z ruské strany.
Tím, že Evropská unie uvaluje na Rusko sankce a snaží se na něj vyvíjet nátlak, nenechává žádný prostor pro diplomacii ani ve vzájemných vztazích ani v souvislosti s vyřešením konfliktu na Ukrajině, tvrdí Zacharovová. V takové situace podle ní „nároky EU na získání aspoň nějakého místa u jednacího stolu o Ukrajině nemohou mít žádný základ“.
Rozhodnutí snížit počet lidí na ruské stálém zastoupení při EU oznámila v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po schůzce ministrů zahraničí zemí EU s tím, že unie nebude tolerovat „zneužívání diplomatických pravomocí“.
Zacharovová také řekla, že jen „šílenec“ by mohl navrhovat trvalý zákaz na dovoz ropy z Ruska. Evropská komise podle agentury Reuters takový právní návrh předloží 15. dubna, tedy tři dny po parlamentních volbách v Maďarsku. Tato země a Slovensko ruskou ropu nakupují.
Babiš: Ukrajina není prioritou vlády, válku má řešit Trump
Česká republika určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V rozhovoru pro Deník.cz to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Ukrajina podle něj v souladu s volebním programem vládních stran není prioritou jeho kabinetu, válku musí vyřešit americký prezident Donald Trump s lídry Evropy a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Ministr vnitra Lubomír Metnar stáhl dovolání ve sporu se SPD s tvrzením, že bylo podáno bez jeho vědomí. Pokud je to pravda, selhal úřad. Pokud ne, selhal ministr. A v obou případech se nebezpečně rozostřuje hranice mezi odborným posudkem státu a politickým obchodem.
Rozhodnutí ministra vnitra Lubomíra Metnara stáhnout dovolání ve sporu s hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD) není jen technická korekce procesního kroku. Je to politické gesto.
Dovolání z 6. ledna 2026 proti rozsudku č.j. 58 Co 205/2025-802 z 16. října 2025 ministerstvo vnitra stahuje, neboť bylo k Nejvyššímu soudu v Brně podáno bez mého pověření, za mými zády a nebyl jsem o tomto úkonu vůbec informován. Jde o vnitřní procesy ministerstva vnitra, jejich…
Oficiální vysvětlení zní téměř neuvěřitelně: dovolání bylo podáno bez ministrova pověření a „za jeho zády“. Buď tedy ministerstvo vnitra, jeden z nejmocnějších bezpečnostních resortů, činí zásadní kroky u Nejvyššího soudu bez vědomí svého šéfa. Anebo ministr potřeboval důvod, jak z nepříjemného sporu vycouvat. Ani jedna varianta nevzbuzuje důvěru.
Stát bez obrany
Soudy pravomocně rozhodly, že zařazení SPD do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020 porušilo práva hnutí. To je legitimní výsledek soudního přezkumu. Stát má povinnost rozsudek respektovat. Ale má také právo, a někdy i povinnost, bránit odborné závěry svých analytiků až do poslední instance, pokud je přesvědčen o jejich oprávněnosti.
Právě o to šlo. Zpráva o extremismu, vydaná ještě za ministra Jana Hamáčka, označila SPD za xenofobně orientované populistické hnutí s významnou rolí v šíření předsudečné nenávisti. Soudy konstatovaly, že tehdejší výroky a aktivity hnutí nenaplnily kritéria, která si samo ministerstvo nastavilo. To je spor o výklad práva a definici pojmů. Jenže dnes už to není jen právní spor.
SPD vedená Tomiem Okamurou je součástí vládní většiny spolu s hnutím ANO. A právě z tohoto hnutí pochází i ministr Metnar. Náhle se tak stát přestává bránit proti straně, která spoluutváří jeho parlamentní oporu.
Bývalý ministr vnitra Vít Rakušan mluví o smutném signálu pro experty. Má pravdu v jednom podstatném bodě. Bezpečnostní analytici musí vědět, že jejich práce nestojí a nepadá s tím, kdo zrovna sedí ve Strakově akademii a kdo drží vládní většinu ve Sněmovně. Pokud se státní dokumenty o extremismu stávají předmětem koaličních ústupků, jejich váha dramaticky klesá.
Každý pátý Čech věří Trumpovi. A může si koupit i jeho osušku za cenu víkendového pobytu
Dle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd si 20 procent Čechů udržuje pozitivní názor na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pro tyto příznivce však existuje víc než jen politická podpora. Svou loajalitu mohou dát najevo i jinak – nákupem prémiově naceněného propagačního zboží z jeho oficiálního e-shopu.
Metnar tvrdí, že ctí pravomocná rozhodnutí soudů. To zní státnicky. Ale respekt k soudu není totéž co rezignace na právní argumentaci. Stažení dovolání není akt pokory. Je to akt volby. A ta volba je čitelná. Spor se spojencem je zbytečný luxus.
Celá kauza tak odhaluje něco hlubšího než jen přestřelku mezi současným a bývalým ministrem. Ukazuje, jak křehká je hranice mezi odborným hodnocením bezpečnostních rizik a politickým pragmatismem. Dnes se upraví procesní krok. Zítra se může upravit samotná definice.
Extremismus by měl být kategorií bezpečnostní, ne koaliční. Pokud se začne měřit podle toho, kdo právě zvedá ruku pro vládní zákony, přestává být analytickým pojmem, a stává se politickou gumou.
Michal Nosek: Poctivý český rohlík podle Okamury. Bude dražší a stejně vám ztvrdne
Grónsko plánuje zpřísnit pravidla pro zahraniční investice. Reaguje tak na obavy, že část amerických investorů může mít politické motivy. Podle zdrojů agentury Reuters má nové opatření zabránit především nežádoucím nákupům nemovitostí. Pomoci by měl připravovaný zákon o prověřování zahraničních investic.
Zájem ze Spojených států výrazně vzrostl v lednu 2025, tedy v době, kdy americký prezident Donald Trump znovu otevřel otázku větší kontroly nad Grónskem. Na právníky a realitní kanceláře v hlavním městě Nuuk, kde žije zhruba 20 tisíc lidí, se tehdy začali obracet američtí zájemci o koupi nemovitostí. Do té doby byl přitom zahraniční zájem minimální.
„Ti nejaktivnější chtěli koupit všechno, co bylo na trhu k dispozici,“ uvedl pro Reuters právník z Nuuku, který si nepřál být jmenován.
Grónsko je poloautonomní součástí Dánska. Trump v minulosti pohrozil anexí ostrova a nevyloučil ani vojenskou okupaci. Tvrdil přitom, že Grónsko je klíčové pro bezpečnost Spojených států.
„Úprk před Donaldem“. Z USA odchází rekordní počet Američanů a míří do Evropy
Ze Spojených států se loni odstěhovalo více lidí, než kolik se jich do země přistěhovalo. Podle listu The Wall Street Journal se to nestalo od dob Velké hospodářské krize. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa označila vývoj za naplnění svého slibu zvýšit počet deportací a omezit vydávání nových víz. Vedle přísné imigrační politiky ale USA zažívají i jiný trend – rekordní počty samotných Američanů odcházejí do zahraničí.
Zvýšený zájem amerických investorů postavil místní zákonodárce před složité rozhodování. Na jedné straně potřebují přilákat kapitál pro stagnující ekonomiku, na druhé se snaží zabránit investicím, které by mohly mít politické pozadí.
Podle tří zdrojů Reuters se grónští politici obávají, že by zahraniční kupci mohli vytlačit místní obyvatele z už tak napjatého trhu s bydlením v Nuuku. Vláda proto už loni v únoru zpřísnila omezení nákupu nemovitostí zahraničními investory.
Co když tu na všechno ostatní nebude Mastercard? Britské banky se chtějí vymanit ze závislosti na USA
Venezuela, Grónsko, celní smršť. Spojené státy aktuálně nejsou zrovna spolehlivým partnerem. Donald Trump se konfliktů nebojí, ostatně má v rukou řadu nástrojů, jak si vynucovat poslušnost. Jedním z nich mohou být i obyčejné platební karty. Evropané si to začínají uvědomovat. Zdá se, že nejdál jsou Britské banky.
Další návrh zákona, předložený parlamentu loni v říjnu, má úřadům umožnit prověřovat původ finančních prostředků. Obchodní transakce by mohly být zamítnuty, pokud by vzniklo podezření na politické úmysly investorů.
„Pokud někdo pracuje pro Trumpa, díky tomuto zákonu to zjistíme,“ řekl poslanec Aqqalu Clasen Jerimiassen z vládní Strany sjednocení (Atassut). „Jde o naši vlastní bezpečnost,“ dodal.
Původně měl zákon chránit především před nežádoucími čínskými investicemi. Po opakovaném Trumpově tlaku se však pozornost podle zdrojů přesunula jiným směrem.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Dánové chtějí více investovat do Grónska. Plánují i udělení větších pravomocí
