Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Ocenění Flamma zná vítězky. Uspěly Ivana Janů i projekt první dámy Evy Pavlové

FLAMNA, užito se svolením
 nst
nst

Projekt Lex Elite vyhlásil výsledky pátého ročníku ocenění Flamma, které se zaměřuje na inspirativní právničky a právnické projekty podporující ženy. Mezi letošními laureátkami jsou emeritní ústavní soudkyně Ivana Janů, projekt Máš na to Nadace Evy Pavlové a organizací Fandi mámám a Vindica, ředitelka D.A.S. Jitka Chizzola a mentoringový projekt iniciativy Ženy v právu.

Pátý ročník ocenění Flamma byl vyhlášen v rámci výročního setkání Právničky na Jatkách. Galavečer pořádala agentura Cover Story spolu s projektem Lex Elite, který navazuje na iniciativu #PRVNÍCH100LET zaměřenou na historii, současnost i budoucnost žen v právu. Oceněné vybral tým projektu Lex Elite z nominací, které sbíral průběžně po celý rok. „Symbolicky jsme pro letošní ročník vybrali čtyři ocenění, která v různých podobách znamenají srdce na správném místě – ať už jde o podporu potřebných, neúnavný boj za spravedlnost nebo dlouhodobou filantropii a podporu žen,“ uvedl k letošnímu ročníku zakladatel ocenění Jaroslav Kramer.

Oceněným právničkám předali skleněnou plaketu například nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, místopředsedkyně Ústavního soudu Veronika Křesťanová, předsedkyně České advokátní komory Monika Novotná, bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková nebo zástupci partnerů setkání – Michal Kalvoda a Eva Poláchová z Kooperativy, Oxana Šnajberg z EqSA a Petra Gříbková z Atlas Group.

Advokát

Elitní advokátní kanceláře i nejlepší zákony. Sezona právnických ocenění je v plném proudu

Které právnické firmy patří mezi ty nejlepší na českém trhu? Svůj aktuální pohled na trh právních služeb nabízí mezinárodní publikace Chambers and Partners nebo Lexology, píše ve svém pravidelném právním souhrnu Jaroslav Kramer, spolupracovník redakce. Věnuje také sedmnáctému ročníku českého Zákona roku, který vybírá ty nejvýznamnější legislativní počiny s pozitivním dopadem.

Přečíst článek

Dvě oceněné osobnosti

Cenu Flamma si v rámci pátého ročníku ocenění odnesly dvě výrazné osobnosti českého právního a právně-byznysového prostředí. Ivana Janů působila během své kariéry jako poslankyně České národní rady a Poslanecké sněmovny, soudkyně i místopředsedkyně Ústavního soudu nebo jako předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů. V roce 2001 byla zvolena soudkyní ad litem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Aktivní je i dnes, a to v rámci orgánu pro dohled nad tajnými službami. „Není mezi námi už mnoho osobností, které by toho pro právní stát v Česku udělaly tolik jako Ivana Janů. Zvládla toho za svou kariéru, kterou začala z mnoha důvodů později než u jiných, tolik, že by to vydalo na několik ocenění Právník roku. Je nejen součástí naší historie, ale i přítomnosti. Protože dnes a denně dokazuje, že věk je opravdu jenom číslo,“ uvedl k ocenění Jaroslav Kramer.

Jitka Chizzola už více než třicet let stojí v čele pojišťovny D.A.S., která se zaměřuje na pojištění právní ochrany. Narodila se v Olomouci. Na konci 70. let se přestěhovala do Vídně, kde se prosadila a pracovala na vedoucích pozicích obchodního či marketingového charakteru. V roce 1994 založila českou pobočku D.A.S. a vybudovala z ní jedničku na českém trhu s právní ochranou. Firma pod jejím vedením dlouhodobě prostřednictvím médií edukuje českou společnost o právních tématech. „Jitka Chizzola je nejen ženou, která úspěšně propojuje právo se světem byznysu, ale také je už několik dekád významnou byznysovou oporou těch nejvýraznějších právnických aktivit u nás – od Právnické firmy roku po Právníka roku. Kromě toho, že je výrazně aktivní v oblasti filantropie, se nedávno také zapojila do iniciativy Inspire & Impact Network, kde je lídryní pracovní skupiny Finanční gramotnost a nezávislost,“ uvedl Jaroslav Kramer.

Dva oceněné projekty

Ocenění Flamma letos získal také projekt Máš na to, za kterým stojí první dáma Eva Pavlová. Projekt na podporu samoživitelek a samoživitelů prostřednictvím bezplatné právní pomoci v oblasti rodinného práva reaguje na změny vyplývající z tzv. rozvodové novely a vznikl ve spolupráci Nadačního fondu Evy Pavlové, organizace Fandi mámám a spolku Vindica. Jeho cílem bylo propojit samoživitelky a samoživitele s advokátkami a advokáty specializovanými na rodinné právo, kteří v jednotlivých krajích poskytují bezplatné právní poradenství. „Vnímám jako důležité pomoci samoživitelkám a samoživitelům získat srozumitelné a relevantní právní informace, které jim umožní lépe se orientovat v měnícím se právním prostředí,“ uvedla k projektu Eva Pavlová, která si ocenění přišla osobně převzít.

Čtvrtou cenu získal mentoring Žen v právu, neboli iniciativa, za kterou stojí právničky Kristýna Abel Benešová, Marta Fantová Argalášová a Nikola Vacek Hlaváček. Spojila je jednoduchá, ale potřebná myšlenka: vytvářet prostor, kde se ženy z právních profesí mohou propojovat nejen proto, že chtějí dělat business, ale také proto, že potřebují sdílet své zkušenosti, strachy a otázky. „Každá z nás do toho vnáší svůj příběh, energii a zkušenosti. A právě díky tomu můžeme otevřeně mluvit o kariéře, pochybnostech, ambicích i každodenní realitě v právu,“ uvedly právničky. Do programu se zapojilo více než 10 mentorek napříč právnickými profesemi. Právě v těchto dnech absolvují individuální setkání se svými mentees. „Mentoring Žen v právu je iniciativa, která ukazuje, že změna je možná díky vlastní iniciativě. Oceněné právničky viděly konkrétní potřebu, a tak se daly pod hlavičkou komunity Ženy v právu dohromady a společně věnují svůj čas, zkušenosti a energii nastupující generaci,“ uzavřel Jaroslav Kramer.

O ocenění Flamma

Ocenění FLAMMA pro současné inspirativní dámy v oblasti práva z Česka i Slovenska i ty, kteří přispívají k diverzitě v oblasti právnických profesí, odkazuje na političku a aktivistku Františku Plamínkovou, která pomáhala vytvářet obraz ženy jednadvacátého století. Mezi dřívějšími laureátkami jsou například bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, ústavní soudkyně Veronika Křesťanová a Daniela Zemanová či předsedkyně krajských soudů Lenka Ceplová, Martina Flanderová, Věra Oravcová a Jaroslava Pokorná.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Michal Nosek: Češi chtějí větrníky. Jen ne za svým domem

Větrnné elektrárny
iStock
Michal Nosek

V průzkumech větrníky milujeme. V krajině už o poznání méně. Česko tak stojí ve svém typickém rozporu. Chceme čistou a levnou energii, ale odmítáme ji tam, kde skutečně vzniká.

Mentální podpora obnovitelných zdrojů v Česku roste. Reálná však ne, což je rozhodující. Větrná energie v kotlině stále vyrábí zhruba jedno procento elektřiny, povolování větrné elektrárny trvá dekádu a politická reprezentace mezitím opatrně oprašuje uhlí, které už ekonomicky skončilo. Výsledkem této energetické politiky je to, že elektřinu sice mít budeme, ale čím dál častěji z dovozu. A čím dál dráž.

Teď ta dobrá zpráva. Češi větrníky chtějí. Podle průzkumů je podporuje kolem 63 procent lidí, proti je jen asi 13 procent. A není to žádná „pražská bublina“. Souhlasí na tom voliči napříč spektrem. Od liberálů po ty, kteří se jinak shodnou maximálně na tom, že pivo má být studené a motor horký.

Pak přichází otázka: Kde to postavíme? A atmosféra rázem houstne. Protože jakmile se větrník objeví byť jen v plánu blíž než pár kilometrů od chalupy, začíná národní sport. Petice, transparenty, sdílení katastrofických vizualizací a náhlý výskyt expertů na hluk, kteří ještě minulý týden řešili maximálně hlučnost sekačky.

větrná elektrárna, ilustrační foto

Větrná energie: Promarněná ekonomická příležitost pro celé Česko?

Sousední státy investují miliardy do rozvoje větrné energie a zajišťují si tak nejen levnější energii, ale i nové příjmy pro obce a obyvatele v regionech s větrnými elektrárnami, Česká republika však v této oblasti stále zaostává. Větrná energetika přitom nepředstavuje jen nástroj ekologické transformace – má také silný ekonomický potenciál. A ten v Česku zůstává z velké části nevyužitý.

Přečíst článek

Všichni chtějí čistou energii. Jen ne u sebe. Ideálně někde… u sousedů. To je již takový český paradox. Tam, kde větrníky stojí, je lidé po čase berou jako normální součást krajiny. Žádné padající vlasy, žádné mutantní děti, krávy dál dojí. Naopak, tyto obce častěji souhlasí s další výstavbou.

Šokující zjištění: realita je méně dramatická než internet

Energetika je přitom jednoduchá. Uhlí končí, protože je drahé. Jádro nové bloky dodá nejdřív ve 30. letech. Solár roste rychle, ale v zimě prostě nesvítí. Vítr by tak byl ideální doplněk. Jenže místo toho máme systém, kde příprava jedné větrné elektrárny trvá 7 až 10 let. Dost času na to, aby dítě vyrostlo, odstěhovalo se a vrátilo protestovat proti tomu samému projektu.

Jedna ze dvou větrných elektráren u Věžnice na Havlíčkobrodsku

Vítr získává podporu: většina Čechů chce rozvoj větrné energie

Téměř polovina Čechů by neměla problém s tím, kdyby několik kilometrů od jejich domova vyrostla větrná elektrárna. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM/MARK. Podpora větrné energetiky je ale stále rozdělená a výrazně ji ovlivňují konkrétní podmínky, například finanční kompenzace.

Přečíst článek

Do toho politici. Na jedné straně řeči o energetické bezpečnosti, na druhé návrhy odsunout větrníky kilometr od obcí. V praxi tedy stavějte, ale ideálně na Měsíci.

Celé to má absurdní logiku. Chceme nezávislost, ale blokujeme vlastní zdroje. Chceme levnou elektřinu, ale odmítáme stavět infrastrukturu. Chceme budoucnost, ale bez změny.

To není strategie. To je víra, že se to nějak vyřeší samo. Nejlépe tak, že Němci postaví větrníky, Poláci elektrárny a naši lidé budou hlídat krajinný ráz v komentářích na síti.

Česko sice nikdy nebude větrná velmoc, nemá k tomu ideální předpoklady, ale mohlo by být normální zemí, která kombinuje jádro, solár, rozumný vítr a funkční síť.

Související

Elektrárna, ilustrační foto

Dalibor Martínek: Česko je eldorádem pro energetické firmy. Drahé energie jako nůžky rozšmiknou společnost

Přečíst článek

Válka v Perském zálivu vstupuje do své nejnebezpečnější fáze. Jak může trhy dále ovlivňovat?

Válka v Perském zálivu vstupuje do své nejnebezpečnější fáze
ČTK
Tomáš Kudela

Do nedávna jsme sledovali velmi nízkou inflaci i posilování koruny. Současné dění na Blízkém východě a další eskalace však může jakýkoliv další vývoj významně ovlivnit. V případě dalšího růstu cen ropy bude opět nastartovaná inflace a centrální banky budou nuceny zvednout sazby navzdory ekonomickému zpomalení nebo dokonce poklesu. Korunu by při takovém vývoji nejspíš oslabovala hlavně směrem k euru. Podívejme se detailně na celou situaci.

Před měsícem začala aktivní válka USA a Izraele proti íránskému režimu. První dny sice přinesly bleskovou likvidaci vedení v Teheránu včetně ajatolláha Alího Chameneího, ale naděje na rychlý konec jsou v nedohlednu. Írán naplnil svá varování a zablokoval Hormuzský průliv – tepnu, kudy proudí ropa, plyn i klíčové suroviny pro jihovýchodní Asii.

Odolnost íránské blokády

Zásadní otázkou od začátku bylo, jak dlouho Írán dokáže udržet průliv neprůjezdný. Ukazuje se, že měsíc zvládl a zřejmě zvládne i déle. Minulý týden se objevily zprávy o americkém návrhu mírové smlouvy zaslaném přes Pákistán. Írán jej sice oficiálně odmítl, ale Washington korigoval prohlášení s tím, že protistrana návrh stále studuje. Trhy dosud věřily v brzké řešení, což drželo cenu ropy kolem 100 dolarů za barel. Pokud se však konflikt protáhne, je nepravděpodobné, že by se cena na této úrovni udržela.

Trumpovo „hopium“ vs. realita

Donald Trump se snaží trhy uklidňovat prohlášeními, že Írán jedná a slíbil propustit určitý počet lodí jako gesto dobré vůle. V nejbližších dnech se ukáže, zda jde o reálný základ, nebo jen o „umný bluf“ pro udržení klidu. Pokud se ukáže, že prezident nemluvil pravdu, trhy mohou propadnout strachu a poslat ceny ropy skokově vzhůru. Osobně vnímám jako největší riziko právě tuto komunikaci. Trh žije z naděje (tzv. „hopia“), že konec je blízko. Pokud ale tato víra vyprchá a v Asii začnou docházet strategické zásoby, růst cen ropy opět nastartuje globální inflaci. Centrální banky by pak byly nuceny zvedat úrokové sazby navzdory ekonomickému zpomalení.

Čtyři klíčové pochybnosti:

 

  1. Identita partnera: Není jasné, s kým přesně USA vyjednávají a zda je tato strana schopna reálně zajistit bezpečnost v průlivu.
  2. Podmínky příměří: Existují vůbec shody na podmínkách pro ukončení bojů a obnovu plavby?
  3. Izraelský faktor: Izrael má zřejmě své vlastní strategické cíle, jichž hodlá dosáhnout bez ohledu na diplomatické snahy USA.
  4. Zničená infrastruktura: Íránské útoky cílily na těžební a nakládací terminály. I při dosažení míru může trvat týdny či měsíce, než bude poškozená infrastruktura v zálivu opět plně provozuschopná. Navíc ani klid zbraní nemusí znamenat volný průjezd. Pokud se v oblasti objeví skupiny, které budou chtít na uzavřeném zálivu profitovat nebo vybírat poplatky za průjezd, komerční doprava se jen tak neobnoví.

Do hry vstupuje J. D. Vance

Situace se posouvá k vážnějšímu scénáři. USA si to uvědomují a dosavadní vyjednavače (Witkoffa a Kushnera) zřejmě nahradí sám viceprezident J. D. Vance. Washington tak nasazuje podstatně těžší politickou váhu. Otázkou zůstává, jak velká eskalace bude muset přijít, aby Írán pod tlakem hrubé síly ustoupil.

Zlato padá nejvíc od krize 2008. Silný dolar a válka tlačí ceny dolů

Cena zlata sice mírně roste, směřuje však k nejvýraznějšímu měsíčnímu propadu za téměř dvě desetiletí. Poptávku tlumí slábnoucí očekávání ohledně snižování úrokových sazeb, růst nákladů na energii a silnější dolar kvůli válce USA a Izraele s Íránem. Za celý měsíc se cena zlata zatím snížila o více než 13 procent, což je nejprudší propad od října 2008, kdy cena klesla o 16,8 procenta. Za celé čtvrtletí však cena vzrostla o pět procent, uvedla agentura Reuters. O zhruba 20 procent tento měsíc klesly i další drahé kovy - stříbro, palladium a platina.

Přečíst článek

Dopad na trhy a českou korunu

V případě neúspěchu jednání bude dopad na trhy výrazně větší než dosud. Pokud ceny ropy skokově porostou a trhy přestanou brát prohlášení amerického prezidenta vážně, očekáváme nárůst inflace a „jestřábí“ reakci centrálních bank.

V nepříjemné situaci by se mohl ocitnout i americký dolar. Trhy by mohly dojít k názoru, že americký státní rozpočet si už další válku nemůže dovolit, což by vedlo k výprodeji dluhopisů a oslabení dolaru. Pod prodejní tlak by se nevyhnutelně dostala i česká koruna. Její kurz k euru by pravděpodobně zamířil nad hranici 25,00 korun za euro s dalším prostorem k oslabení, pokud bude současný stav v zálivu pokračovat. V tuto chvíli však nezbývá než vyčkávat, co další dny a týdny přinesou. 

Související

Akcie

Ropný šok vyděsil investory. Evropské akcie spadly na dvouměsíční minimum

Přečíst článek
Doporučujeme