Reklama

Česko je v pomoci s drahými energiemi až sedmnácté v Evropě

Elektrické vedení, ilustrační foto
Pixabay

Vlády v Evropě za poslední rok vyčlenily asi 500 miliard eur (12,3 bilionu korun) na programy, které mají ochránit domácnosti a firmy před vysokými cenami energií. Uvádí to dnes aktualizovaná analýza bruselského výzkumného institutu Bruegel. Česko se řadí ke konzervativnějším zemím, neboť plánuje výdaje na úrovni 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což jej řadí na 17. místo v EU. Podle jednoho z autorů přehledu je aktuální přístup vlád zjevně neudržitelný.

Reklama

Česko podle výše pomoci k HDP dá na řešení drahých energií méně než velikosrí srovnatelné nebo sousední země jako Rumunsko, Dánsko, Bulharsko či Polsko (viz graf). Česko podle Bruegelu zatím na zmírnění dopadů krize na domácnosti a firmy vyčlenilo méně než tři miliardy eur.

Závod Arcelor Mittalu v německém Eisenhüttenstadtu

Drahé energie devastují evropský průmysl. Továrny omezují výrobu, bojují o přežití

Výrobci skla, hutnických produktů, papíru, hnojiv a dalších, kteří jsou bytostně závislí na plynu a elektřině, oznámili utahování opasků, či spíše výrobních pásů. Největší producent užitého skla na světě, francouzská skupina Arc International, poslala třetinu zaměstnanců na dovolenou, německá společnost Hakle, jeden z největších výrobců toaletního papíru, oznámila, že se kvůli „historické energetické krizi“ dostala do platební neschopnosti. Takových případů je mnohem, mnohem víc, píše deník The New York Times.

Přečíst článek

Suverénně nejrozsáhlejší opatření, v absolutních číslech i z hlediska podílu HDP, ohlásila Británie. Její plán stanovit maximální výdaje domácností za energie má stát vyjít zhruba na 200 miliard eur. Německo vyčlenilo na pomoc občanům a firmám s účty asi 100 miliard eur, Itálie skoro 60 a Francie 53,6 miliardy eur, uvádí Bruegel.

Pomoc evropských vlád vydaná na dopady drahých energií:

zdroj: Výzkumný ústav Bruegel

Nákladná opatření za současné energetické krize zavádějí vlády po celé Evropě. Deník The New York Times nedávno poznamenal, že růst cen energií spojený s válkou na Ukrajině "rychle anuluje zažité ekonomické uvažování v Evropě, aniž by proti tomu kdokoli něco výrazněji namítal". Bobtnající zadlužení v Evropské unii, už tak zvýšené výdaji na boj proti pandemii, by podle listu "za normálních okolností způsobilo pozdvižení".

Reklama

Energie, ilustrační foto

PŘEHLEDNĚ: Kolik zaplatí domácnosti za energie po vládním zásahu

Až o desítky tisíc korun zaplatí domácnosti za letošní a příští rok za energie více, než byly zvyklé. Vyplývá to z materiálů, které vláda zveřejnila. Nejvíc zaplatí lidé, kteří topí elektřinou.

Přečíst článek

"Vládní zásahy jsou opět v kurzu, velmi výrazným způsobem," komentoval vývoj Mujtaba Rahman, který vede evropskou sekci v analytické společnosti Eurasia Group.

Evropské vlády od loňského podzimu, který přinesl výrazný nárůst cen plynu, sahají po snižování daní, přímé podpoře spotřebitelů, regulaci velkoobchodních i spotřebitelských cen či po zdanění mimořádných zisků energetických společností.

Podpora v zahraničí je běžně přes dvě procenta HDP

Po převodu na podíl HDP je podpora Česká podobná jako na Slovensku, zatímco země EU s nejambicióznějšími plány chystají opatření v objemu kolem tří procent HDP nebo i více.

Petr Fiala, premiér

Lukáš Kovanda: Zastropování cen zaplatí střední třída nebo její děti

Zastropování jen přes naši mrtvolu. To ještě před létem znělo jednohlasně z úst představitelů Fialova kabinetu. Orbánovo zastropování cen pohonných hmot tehdy nazírali jako odstrašující případ, který se vymstí. Dnes je všemu jinak.

Přečíst článek

"Původně navržená jako dočasná... tato fiskální opatření teď narostla a nabrala strukturální povahu. Toto je z hlediska veřejných financí zjevně neudržitelné," napsal jeden z autorů analýzy Simone Tagliapietra. "Tato míra intervencí může prohloubit ekonomické rozdíly v rámci Evropy. Je důležité tato opatření mezi evropskými zeměmi koordinovat," dodal.

Vlády EU po národních krocích aktuálně hledají i společnou odpověď na vysoké ceny energií, které vyvolávají obavy z výpadků průmyslové výroby a širších sociálních problémů. Evropská komise (EK) před týdnem navrhla balík krizových opatření zahrnující povinné snížení spotřeby elektřiny či omezení příjmů dodavatelů za elektřinu vyráběnou jinak než z plynu. Plány mají 30. září projednat unijní ministři na další mimořádné energetické radě v Bruselu.

Reklama

Související

Plyn, ilustrační foto

Dušan Janovský: Dilema bezohledného strávníka aneb S energií je nutno šetřit, ne ji dotovat

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme