Předseda hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že pokud nebude mít jistotu, že ho prezident Petr Pavel jmenuje premiérem, nemá logiku, aby dělal nevratné kroky ohledně svého střetu zájmů. V odpovědích na dotazy občanů na instagramu také zopakoval, že pokud bude jmenován předsedou vlády, vyřeší problém v souladu s evropskými zákony a českými soudy.

Pavel v pondělí podmínil jmenování Babiše premiérem tím, že ještě před ním publikuje cestu, jakou chce střet zájmů vyřešit. „Ano, je to tak,“ uvedl na novinářskou otázku, zda šéfa ANO předsedou vlády nejmenuje, dokud řešení neoznámí. Hnutí ANO dává dohromady kabinet s hnutím SPD a s Motoristy.

„Je jednoznačně v souladu s ústavou a bylo by v zájmu všech občanů, abychom slyšeli jasnou zprávu, jakým způsobem bude střet zájmů vyřešen předtím, než bude premiér jmenován, jinak je to kupování zajíce v pytli, což myslím nikdo z nás nechce,“ dodal v pondělí prezident.

„Věřte mi, že to vyřeším. Je to nevratný krok a já si nemůžu dovolit dělat nevratné kroky, pokud nebudu mít jistotu, že budu premiér,“ uvedl Babiš. „Hned, jak mě jmenuje pan prezident, tak ho (střet zájmů) vyřeším,“ dodal.

Poslanecké kluby končící vládní koalice KDU-ČSL, ODS, STAN a TOP 09 a také v posledních měsících opozičních Pirátů dnes předaly sekretariátu předsedy Sněmovny žádost o svolání mimořádné schůze právě k Babišově střetu zájmů. Pod listinu sebraly na devět desítek podpisů, ke svolání schůze je jich třeba 40. Uskuteční se ve čtvrtek 27. listopadu večer.

Ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Preuss dnes uvedl, že střet zájmů má Babiš z právního hlediska sice formálně řešit až po jmenování do funkce, prezident se ale s požadavkem na představení řešení veřejnosti před jmenováním své roli nijak nezpronevěřil. Politolog Jakub Čapek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy uvedl, že Pavel podle něj svým počínáním plní svou funkci v politickém systému.

Dalibor Martínek: Babiš celý život utíká sám před sebou. Neuteče

Názory

Bude Babiš premiérem? Poslanci pěti nyní opozičních stran zastoupených v Poslanecké sněmovně chtějí svolat mimořádnou schůzi, aby se věnovali střetu zájmů Andreje Babiše. O přesném datu rozhodne šéf sněmovny Tomio Okamura, asi to bude příští týden.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Německá vláda čelí krizi kvůli plánovanému důchodovému balíčku. Postavili se proti němu mladí poslanci konzervativní unie CDU/CSU, kteří hrozí, že návrh ve Spolkovém sněmu nepodpoří. Vláda kancléře Friedricha Merze, kterou kromě CDU/CSU tvoří ještě sociální demokraté (SPD), by tak neměla pro schválení návrhu většinu. Situace je natolik vážná, že kancléř musel v pondělí odmítnout spekulace, že kvůli sporu hrozí rozpad koalice a menšinová vláda konzervativců.

CDU/CSU a SPD se už v koaliční smlouvě na počátku roku dohodly, že prodlouží navázání průměrného důchodu na průměrnou mzdu do roku 2031. Poroste-li průměrná mzda, má růst i průměrný důchod. Nejnižší důchod má činit 48 procent průměrné mzdy. Sporným bodem ovšem je, zda by už nyní měla vláda stanovit, jak se má výše důchodů vyvíjet po roce 2031, respektive jak přesně by se měl důchod po tomto roce počítat.

Návrh důchodového balíčku pochází z dílny ministryně práce a sociálních věcí Bärbel Basové, která je zároveň spolupředsedkyní SPD. Vláda jej schválila už letos v létě a jeho formulace prakticky stanovují výši průměrného důchodu i po roce 2031. Sociální demokraté to považují za důležité kvůli zajištění důchodové stability.

Španělský comeback. Madrid míří k nižšímu rozpočtovému deficitu než Berlín

Money

Španělsko by příští rok mělo mít poprvé za téměř dvě desetiletí nižší rozpočtový deficit než Německo, upozornil list Financial Times. Španělský deficit se má podle nejnovější prognózy centrální banky letos snížit již pátým rokem za sebou, a to na 2,5 procenta hrubého domácího produktu. Příští rok pak dále klesne na 2,3 procenta. Rozpočtový schodek Německa se má podle nezávislé skupiny poradců vlády příští rok naopak zvýšit na 3,1 procenta z letošních 2,3 procenta HDP.

ČTK

Přečíst článek

Proti se ale postavila skupina 18 mladých poslanců CDU/CSU. Uvedla, že v této podobě balíček nepodpoří, protože představuje příliš velkou zátěž pro mladou generaci. Stát by podle nich musel vydat navíc 118 miliard eur (2,9 bilionu korun), aby udržel důchody stabilní. Poslanecká skupina je přitom natolik silná, že může schválení balíku zabránit.

Merz se o víkendu pokusil mladé konzervativce přesvědčit, aby ustoupili. Přijel proto na sjezd Mladé unie (JU), mládežnické organizace CDU/CSU, který se konal v Rustu na jihozápadě Německa. Podle německých médií ale svým projevem mnohého nedosáhl a některé členy JU spíše popudil. Šéf skupiny 18 mladých poslanců CDU/CSU Pascal Reddig časopisu Stern dnes řekl, že rebelující poslanci nadále trvají na změně návrhu. „Řešení existují, pokud o ně bude mít SPD zájem,“ uvedl Reddig.

Sociální demokracie ovšem změny v návrhu zásadně odmítá. Její spolupředseda a ministr financí Lars Klingbeil odmítl i to, aby se hlasování o balíčku ve Spolkovém sněmu odsunulo. To přitom odmítá i kancléř Merz, který řekl, že by chtěl diskuzi uzavřít do konce roku, aby malá důchodová reforma mohla začít platit od 1. ledna. Jako řešení navrhl, aby poslanci kromě důchodového balíčku schválili ještě doprovodnou rezoluci, která by reagovala na některé obavy mladých zákonodárců. „Rezoluce je příliš málo závazná,“ odmítl ale návrh šéf rebelů Reddig.

Dalibor Martínek: Babiš celý život utíká sám před sebou. Neuteče

Názory

Bude Babiš premiérem? Poslanci pěti nyní opozičních stran zastoupených v Poslanecké sněmovně chtějí svolat mimořádnou schůzi, aby se věnovali střetu zájmů Andreje Babiše. O přesném datu rozhodne šéf sněmovny Tomio Okamura, asi to bude příští týden.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Balíček plní zásadní předvolební sliby všech tří stran. Kromě stabilizace důchodů, kterou prosazovala SPD, je v ní také návrh bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) na zvýšení důchodů zohledňující dobu péče o děti, má jít o takzvanou mateřskou rentu. CDU do balíčku prosadila takzvanou aktivní rentu, tedy ustanovení, které daňově zvýhodní pracující důchodce.

Kancléř Merz přitom usiluje o dalekosáhlou reformu, která by změnila celý důchodový systém po roce 2031. Vzniknout kvůli tomu má důchodová komise, která by měla výsledek své práce předložit do léta příštího roku. Německá média ovšem upozorňují, že zatím poslední důchodová komise nedosáhla kompromisu a plánovaná velká reforma systému se nakonec neuskutečnila.