Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) nemá radost z toho, co se nyní v České republice odehrává. Řekl to při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze. Kritizoval například předsedu Sněmovny Tomia Okamuru (SPD), který se podle něj přiklání k extrémním názorům, nebo pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) mimo jiné za údajnou spolupráci s někdejší komunistickou Státní bezpečností.

„Ty 17. listopady jsou různé. Někdy sem chodím s radostí, někdy trochu s obavami. Tento 17. listopad patří k těm, kdy sem jdu spíše s obavami,“ řekl Fiala. Svoboda a demokracie podle něj vyžadují každodenní péči. „Když vidím, co se teď v naší zemi odehrává, žádnou radost z toho nemám,“ podotkl.

Novou vládu spolu formují ANO, SPD a Motoristé, ve Sněmovně mají většinu 108 z 200 poslanců. Předsedou dolní komory se stal šéf SPD Tomio Okamura. Po zvolení řekl, že to bere se vší pokorou a chce přispět k tomu, aby atmosféra v dolní komoře byla lepší než v uplynulém volebním období.

Podle Fialy se do čela Sněmovny teď dostal člověk, který pohrdá lidmi, hlásí se k extrémním názorům a propaguje proruské narativy. „Do čela vlády míří bývalý komunista a spolupracovník StB, který má obrovský střet zájmů a představuje nebezpečné oligarchické struktury. To jsou všechno věci, které určitě nejsou dobrými zprávami. Ale je potřeba si to uvědomovat, je potřeba to pojmenovávat a je potřeba s tím dále bojovat,“ sdělil Fiala.

Babiš vědomou spolupráci s StB popírá a roky vedl na Slovensku soudní spory. Nakonec uzavřel dohodu s tamním ministerstvem vnitra, které uznalo, že Babiš byl v dokumentech někdejší Státní bezpečnosti neoprávněně evidován jako agent a s StB vědomě nespolupracoval.

Dalibor Martínek: Upálili Palackého? K čemu jsou vlastně státní svátky

Názory

Státní svátky mají Češi spojeny především s otázkou, jestli budou otevřené velké obchody. Je v tom totiž zmatek. Každý si před přicházejícím svátkem hledá na internetu, zda bude otevřeno nebo zavřeno.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Fiala zdůraznil, že 17. listopad je pro něj osobně nejkrásnějším svátkem. Česká republika podle něj za 36 let ušla obrovský kus cesty. „Dnes jsme svobodnou, demokratickou, nezávislou a prosperující zemí a z toho bychom měli mít všichni radost,“ řekl. Pokud lidé přestanou být pozorní, tak podle něj mohou o svobodu a demokracii rychle přijít. Míní, že je potřeba se poučit i z minulosti. „Abychom ani o kousek té demokracie a svobody nepřišli, protože už to je nebezpečné,“ dodal.

Na Národní třídu k památníku událostí 17. listopadu 1989 přišel rovněž předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Studenti byli podle něj jak v roce 1939, tak 1989 obětí zla. Uvedl, že 17. listopad je i připomínkou toho, že proti zlu v jakékoliv podobě se musí bojovat a že to může někdy i bolet. Nic, ani demokracie a svoboda ale nejsou zadarmo, doplnil šéf horní komory.

Na Národní, která je tradičním centrem připomínky listopadových událostí, přišli například také bývalá předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a místopředseda této strany Jiří Pospíšil, ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura, ministryně spravedlnosti v demisi Eva Decroix nebo europoslanec a bývalý disident Alexandr Vondra (všichni ODS).

Délka života obyvatel České republiky – naděje dožití – narostla ve 36 letech po roce 1989 průměrně přibližně o 8 let. Narůstala tedy dvakrát rychleji než v 36 letech před rokem 1989. Moderní podoba prosperující tržní ekonomiky, doprovázené poměrně robustním systémem sociálního zabezpečení a relativně dostupnou kvalitní lékařskou péčí, tedy život Čechů ovlivňuje znatelně – z hlediska prodlužování lidského života tedy hned dvojnásobně – příznivěji než předchozí desetiletí centrálně řízeného hospodářství s omezeným přístupem na světové trhy. 

A to přesto, že za socialismu se podařilo v tehdejším Československu zásadně redukovat kojeneckou úmrtnost. Podíl zemřelých dětí do jednoho roku věku se mezi lety 1950 až 1970 snížil z necelých šesti na zhruba dvě procenta, tedy na celoevropsky podprůměrnou úroveň (viz graf níže). Na celoevropsky podprůměrné úrovni zůstává ukazatel setrvale dodnes, kdy v ČR činí zhruba 0,2 procenta.

Snižování kojenecké úmrtnosti má vliv na prodloužení průměrného lidského života, neboť ubývá těch, kteří zemřou ve velmi raném věku, a průměr tudíž stahují dolů. Přes markantní pokles kojenecké úmrtnosti mezi lety 1950 a 1970 a další její redukci mezi lety 1970 a 1989, na zhruba jedno procento, tedy ovšem za socialismu výrazněji nenarostla délka života průměrného Čecha. V roce 1953, tedy 36 let před rokem 1989, činila necelých 68 let. V roce 1989 bezmála 72 let. Letos se pohybuje kolem 80 let.

Dvojnásobné tempo prodlužování lidského života po roce 1989 v porovnání se situaci před tímto zlomovým rokem českých dějin je tedy o to výraznějším úspěchem, že po roce 1989 existuje mnohem omezenější prostor zlepšovat naději dožití při narození dalším výraznějším omezováním kojenecké úmrtnosti, jež je dnes už v podstatě nulová a klesající pochopitelně již jen velmi pozvolna (z 0,4 procenta roku 2000 na nynější zmíněnou 0,2 procenta).

Otevření se světovému trhu po roce 1989 umožnilo Čechům těžit z pokročilejších západních technologií v nejširším smyslu slova, zejména pak v oblastech, které mají přímý a zásadní vliv na zdraví, jako je lékařská péče nebo stravování. Přitom ovšem Česká republika dokázala navázat na nezpochybnitelné úspěchy socialistického zdravotnictví, tedy například dále redukovat kojeneckou úmrtnost a udržovat ji pod celoevropským průměrem.

Aktualizováno

Ultimátum pro Babiše. Pokud nevyjasní střet zájmů, mělo by ANO nabídnout jiného kandidáta, uvedl Pavel

Politika

Pokud by předseda hnutí ANO Andrej Babiš nebyl schopen uspokojivě vyřešit svůj střet zájmů, pak bych se jeho jmenováním podílel na vzniku protiprávního stavu, řekl dnes na Národní třídě Radiožurnálu prezident Petr Pavel. V takovém případě by podle něj bylo dobré, aby hnutí jako vítěz voleb nabídlo na post předsedy vlády jiného kandidáta. Pokud by šéf ANO v okamžiku jmenování premiérem vlastnil holding Agrofert, ocitl by se ve střetu zájmů. Na vyřešení by měl 30 dní.

ČTK

Přečíst článek