Partneři projektu

Kolik si vydělá školní kuchařka? 24 tisíc. A šéfová jen o málo víc

Kuchařka, školní jídelna
iStock
 nst
nst

Kuchařka ve školní jídelně si vydělá jen půlku průměrného platu v soukromé sféře. Od září 2025 přechází financování kuchařek, uklízeček či školníků z centrálního rozpočtu na zřizovatele škol. Pro některé obce to i tak může být výrazná finanční zátěž, říká odborník na zaměstnávání.

Ve školních jídelnách se denně stravují statisíce dětí. Přesto zůstává prostředí, v němž kuchařky a vedoucí pracují, dlouhodobě podhodnocené. Jejich platy se pohybují jen těsně nad minimem, zatímco od nich veřejnost i stát očekávají vyšší kvalitu a pestřejší jídelníčky. Do hry vstupují i plánované legislativní změny, které mají přinést zdravější skladbu obědů, uvádí portál JenPráce.cz. 

„Průměrná mzda kuchařky ve školní jídelně se v současnosti pohybuje kolem 24tisíc korun měsíčně, vedoucí jídelen pobírají zhruba 29 700 korun. Tarifní tabulky od letošního ledna posunuly základní plat kuchařek na 19 280 korun, což znamenalo meziroční nárůst téměř o osm procent. Přesto platy stále zůstávají hluboko pod průměrem ve veřejném sektoru, který překračuje 49 tisíc korun. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že od září 2025 přechází financování kuchařek, uklízeček či školníků z centrálního rozpočtu na zřizovatele škol. Pro některé obce to může být výrazná finanční zátěž,“ říká Michal Španěl, manažer a datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz.

Zastaralý jídelníček

Vedle finančních otázek se dlouhodobě řeší i samotná kvalita jídla. Inspekční šetření potvrdila, že řada jídelen bojuje s nízkou energetickou hodnotou pokrmů, nadměrným solením nebo podáváním slazených nápojů. Také spotřební koš, který určuje výživové normy, je často kritizován jako zastaralý a příliš obecný. Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje novelu vyhlášky o školním stravování, která má po třiceti letech přinést zásadní změnu. Nově by se měl klást důraz na vyšší podíl ryb, celozrnných obilovin a na omezení volných cukrů. Cílem je nejen zlepšit zdravotní stav dětí, ale také zatraktivnit jídelny v očích rodičů.

Novela vyhlášky č. 107/2005 Sb., která přináší zásadní aktualizaci výživových pravidel spotřebního koše, je nyní ve fázi závěrečné přípravy a projednávání mezi ministerstvy a dalšími institucemi. Měla by umožnit větší flexibilitu při sestavování jídelníčku, zavést novou věkovou kategorii, omezit slazené nápoje, zvýšit podíl celozrnných obilovin, ovoce a zeleniny a umožnit konzumaci vlastních pokrmů ve školách.

Kvalitní jídlo za málo peněz?

„Novela vyhlášky o školním stravování je nyní připravena k plné implementaci – školy ji mohou začít dobrovolně uplatňovat již od nadcházejícího školního roku. Pilotní provozy už prověřují, jak funguje v praxi, klíčovým krokem teď zůstává vydání podrobné metodiky, která školám pomůže změnu skutečně realizovat,“ říká Španěl.

České školní jídelny tak podle něj stojí mezi dvěma protichůdnými tlaky. „Na jedné straně se od nich očekává, že nabídnou kvalitnější a zdravější jídla, a na druhé straně musí fungovat s podprůměrnými mzdami a pod dohledem přísných rozpočtových pravidel. Přesto se právě nyní rýsuje šance na změnu – připravovaná novela vyhlášky může přinést zásadní posun v tom, co děti v jídelnách dostávají,“ říká Michal Španěl a dodává: „Jistým problémem může nicméně být i výše potravinového normativu na jednoho žáka, zdravější potraviny jsou mnohdy dražší a je otázkou, zda je nynější normativ dostačující. Je také možné, že v důsledku toho budou některé jídelny vyžadovat vyšší příspěvky na obědy od rodičů.“

Učitelům vzrostou platové tarify o sedm procent

Dalibor Martínek: Nenasytní učitelé. Platy jim rostou, nestačí jim to

Ne rozšíření Dukovan. Ani výstavba dálnic, ani bydlení. Dokonce ani ne valorizace důchodů. Klíčovým tématem Česka je růst platů učitelů. Kupodivu nejde o vzdělávání našich dětí a posouvání Česka vpřed v soutěži národů. Jde prostě a jenom o ty platy. Že prý když budou vyšší platy, děti budou chytřejší.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Při demonstracích bylo podle policie v Paříži zadrženo rekordních 855 lidí

OBRAZEM: Francie v plamenech. Stovky zatčených, hořící radnice a střety s policií

Přečíst článek

Praha postaví novou uměleckou školu. Za 280 milionů korun

Děti získají novou uměleckou školu
iStock
 ČTK

Pražský magistrát vypíše tendr s předpokládanou hodnotou 280 milionů korun na výstavbu areálu umělecké školy ve Znojemské ulici v Praze 4.

Nový areál bude sloužit konzervatoři Duncan Centre a Základní umělecké škole Prahy 4 a nabídne učebny, taneční sály, ateliéry, jídelnu či multifunkční sál pro zhruba 150 žáků.

Výstavbou nového areálu chce město zajistit kvalitnější podmínky pro výuku a zároveň obě školy umístit do vlastního objektu, který nahradí dosavadní pronajímané prostory. Stavba by měla být podle plánů magistrátu dokončená v roce 2028.

Via Beroun

Spolumajitelé Tipsportu si v Berouně postavili školu za více než miliardu

Nová prestižní škola v Česku? VIA Beroun, kterou vlastní nadace Tipsport, otevírá rozsáhlý vzdělávací kampus. Bude bilingvní a s důrazem na kritické myšlení a pojme děti od školky po gymnázium.

Přečíst článek

V novém areálu dělníci postaví osm nových učeben, tři tělocvičny určené pro taneční výuku, dva výtvarné ateliéry a multifunkční sál pro pořádání koncertů či jiných kulturních akcí. Součástí areálu bude také stravovací část s jídelnou a veškeré potřebné zázemí pro žáky i pedagogy.

Magistrát zřizuje střední školy, dále také zřizuje vyšší odborné, speciální, jazykové a právě základní umělecké školy. Základní a mateřské školy mají na starosti městské části.

Učitelům vzrostou platové tarify o sedm procent

Dalibor Martínek: Nenasytní učitelé. Platy jim rostou, nestačí jim to

Ne rozšíření Dukovan. Ani výstavba dálnic, ani bydlení. Dokonce ani ne valorizace důchodů. Klíčovým tématem Česka je růst platů učitelů. Kupodivu nejde o vzdělávání našich dětí a posouvání Česka vpřed v soutěži národů. Jde prostě a jenom o ty platy. Že prý když budou vyšší platy, děti budou chytřejší.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Podzim nabídne mimořádná díla v aukcích

Trh s uměním se zatřese. Do aukcí míří plátna za 600 milionů dolarů

Přečíst článek

Konec elektrických koloběžek v Praze? Zřejmě od nového roku

Elektrické koloběžky společnosti Lime
ČTK
 ČTK

Nový pražský systém regulace sdílených dopravních prostředků zakazující poskytování elektrokoloběžek by měl začít platit od ledna příštího roku a radní města mají o jeho zavedení rozhodnout do 13. října. Příslušný materiál je připraven od června, kdy ho náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) předložil radě, kde ho však nepodpořili zástupci Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a STAN.

Systém regulace sdílených dopravních prostředků připravuje město od loňska a má být založen na smlouvách mezi městskou Technickou správou komunikací a provozovateli kol a elektrokol, která bude možné odkládat jenom na prostranstvím, která jsou k tomu určená. Elektrokoloběžky na nich nebudou moci parkovat, čímž se fakticky znemožní jejich poskytování, a Technická správa komunikací je v případě neoprávněného parkování bude odstraňovat.

Bod na program navrhl Hřib a původně chtěl prosadit, aby rada systém schválila 22. září s platností od 1. října. Předseda dopravního výboru Martin Sedeke (ODS) nicméně podal protinávrh s prodlouženými termíny s odůvodněním, že náměstkem navržené datum platnosti by nedalo provozovatelům dostatek času na to, aby se podle zákazu zařídili.

Platnost od ledna podle Sedekeho využije faktu, že provozovatelé zpravidla koloběžky na zimu uklízí. „V tu chvíli už je velmi jednoduché tlačit na to, aby už je na jaře znovu nenavezli,“ řekl. Hřib se s jeho návrhem ztotožnil.

Cyklopůjčovna ČD Bike

Co Čech, to cyklista. Zájem o půjčovny kol Českých drah roste

Po celé republice je nyní celoročně otevřeno na šest desítek půjčoven, dříve jich od ledna do prosince fungovalo jen dvacet.

Přečíst článek

Dlouholetá kritika

Důvodem plánovaného zákazu elektrokoloběžek je jejich dlouholetá kritika ze strany obyvatel a městských částí v centru Prahy. Kritikům se nelíbí zejména jejich zanechávání na místech, kde překážejí, a jízda po chodnících, která ohrožuje chodce. „Prosíme, abyste k tomu přistoupili co nejdříve, protože to skutečně je pro městskou část velmi devastující,“ řekla na jednání zastupitelům starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09).

Soukromoprávní postup, který město zvolilo, podle Hřiba ve společném stanovisku doporučila ministerstva dopravy, vnitra a průmyslu a obchodu. „To se nestává často, že by se tu dohodla tři ministerstva s tím, že mají stejný názor na nějakou věc. Jsem rád, že se to tady výjimečně povedlo. Oni nám řekli přesně, jak to máme udělat,“ řekl náměstek.

Související

Sdílené elektrické koloběžky společností Lime + Uber na stanovišti v Platnéřské ulici

Glosa Dalibora Martínka: Elektrokoloběžky měly být budoucností pokroku. Hřib je zařízl

Přečíst článek
Sdílené koloběžky

Stanislav Šulc: Hřibova prohra s koloběžkami. Turisté budou moci dál brázdit Prahou, a je to tak dobře

Přečíst článek