Kdo si chce odečíst z daní maximum, musí to stihnout vyřešit do konce roku
Už jen pár týdnů máte na jednoduchou optimalizaci svých daní. Ať už se to týká investic, pojistek, darů na charitu nebo třeba dárcovství krve, musíte to stihnout zaplatit, investovat nebo darovat do 31. prosince 2024. Přečtěte si, jak a kde tisíce Čechů už využívá nové daňové zvýhodnění i pro investice.
Na to, abyste si mohli v Česku z daní za rok 2024 odečíst maximální daňovou úsporu 7200 korun za dlouhodobé investování do produktů na stáří, už máte jen pár týdnů. Čas máte přesně řečeno jen do 31. prosince 2024, kdy končí kalendářní rok. Pokud ovšem chcete tuto daňovou úsporu využít v maximální výši, musíte si doplatit na některý ze státem podporovaných finančních produktů sumu 48 tisíc korun, přičemž doplacení se nevyplácí nechávat na poslední dny roku, aby se stihlo zaúčtovat. Mezi tyto podporované produkty patří penzijní připojištění, penzijní spoření, životní pojistky a od letošního roku nově také takzvaný Dlouhodobý investiční produkt (DIP) a pojištění dlouhodobé péče.
Rozložit investici? Ano! Ale s rozmyslem
Na maximalizaci daňové úspory ovšem nemusíte dát celou sumu jen do jednoho ze zmiňovaných produktů. Můžete si klidně rozložit tuto sumu mezi více produktů podle své vlastní strategie. Celkově si takto můžete z příjmů za rok 2024 odečíst ze základu daně pouze zmiňovaných 48 tisíc korun. Je ovšem nutné si hlídat podmínky pro jednotlivé produkty.
Mnoho klientů má totiž podle expertů stále uzavřenou smlouvu jen na penzijní spoření s nižší splátkou. Možnost odpočtu od daňového základu tak ani nevyužijí, protože průměrná měsíční částka, kterou do penzijního spoření vkládají, pak ani nedosahuje svou výší na hranici, od které je možné si od základu nějaké prostředky odečítat. „Dle aktuálních podmínek lze začít uplatňovat daňové zvýhodnění třeba u penzijka až od 1 700 korun měsíčně, zatímco u DIP je to již od jedné vložené koruny,“ upozorňuje Tereza Kaiseršotová z Raiffeisenbank. Speciální podmínky pro daňový odpočet se pak týkají také nastavení životního pojištění.
Známý neznámý DIP
Navzdory tomu, že podle průzkumu výzkumné agentury STEM/MARK o existenci DIP netuší dva ze tří Čechů, letošní investiční novinku už letos začaly využívat tisícovky lidí. Zpravidla se ale podle vyjádření oslovených bankovních domů jedná o lidi, kteří už dříve investovali a v problematice se tak orientují a tuší například, jak fungují poplatky spojené s pravidelným investováním do podílových fondů. Nejvíce klientů s DIP ze všech českých bankovních domů aktuálně hlásí Raiffeisenbank, u které takto investovalo už přes 14 tisíc lidí v celkovém objemu nižších stovek milionů korun.
Kam se nejvíce s DIP investuje
V jedné z největších tuzemských bank, České spořitelně, do DIP zatím investuje více jak 5400 lidí v celkovém objemu 80 milionů korun, přičemž průměrná investovaná částka za rok se momentálně pohybuje okolo 18 tisíc korun. „Více než dvě třetiny klientů, kteří investují před DIP preferují investici do jednoho produktu, jímž je v drtivé většině podílový fond,“ říká mluvčí banky Filip Hrubý a dodává, že drtivá většina klientů, kteří v České spořitelně začali DIP účet využívat pro své investice, již předtím stejně patřila k pravidelným investorům, a to zejména do podílových fondů, které Spořitelna nabízí.
Nižší tisíce klientů investujících do DIP registruje také Fio banka, ČSOB nebo i menší Air Bank, která DIP nabízí ve spolupráci s investiční platformou Portu teprve necelé dva měsíce. UniCredit Bank pak eviduje v tuto chvíli vyšší stovky klientů s DIP. Další banky nechtějí čísla nových typů investorů zatím zveřejňovat.
Investory do DIP je nicméně podle expertů z Air Bank možné rozdělit do dvou skupin. Jednak to jsou ti, kteří si ke svému Doplňkovému penzijnímu spoření (DPS) přidali i DIP a tím si rozložili investici do obou služeb. „U DPS tak maximalizují státní příspěvek a do DIP pak investují kvůli vyššímu potenciálnímu zhodnocení a daňovému odpočtu,“ vysvětluje Michal Kuzmiak z Air Bank. Druhá skupina klientů pak podle něj investici do DPS doposud odmítala, protože jim nevyhovovala rigidita. Tito klienti investují podle Kuzmiaka nejčastěji pouze do DIP.
Populární je kombinace produktů
Kombinaci daňově zvýhodněných produktů využívá ale i většina klientů Moneta Money Bank. „Nejčastěji tak například část prostředků směřují do DPS a zbývající část do DIP nebo podílových fondů, v závislosti na svých finančních cílech,“ vypočítává tisková mluvčí banky Lucie Leixnerová. Rozdělení investic do jednotlivých produktů je nicméně podle Terezy Píchalové z Partners individuální. „Ne vždy se jedná o rozdělení celých 48 tisíc možného daňového zvýhodnění. Celkově je produkce DPS určitě vyšší, ale pokud bereme v úvahu částku využitelnou pouze pro daňové zvýhodnění (u DPS to je nad 1700 korun/měsíc), tak je poměr mezi DIP a DPS řádově 50:50,“ shrnuje Píchalová.
Klienti ale dnes mají možnost volby a mohou tak mít podle Petra Milaty z ČSOB klidně i tři produkty zároveň a mohou díky tomu tak čerpat i všechny související výhody zároveň, tedy u penzijka státní příspěvek a u DIP daňový odpočet už od první koruny. „O klientovi ale nemůžeme mít kompletní obraz, jaké produkty má mimo naší finanční skupinu. Nevíme tak, jestli třeba klienti s penzijkem v ČSOB skupině, mají DIP v jiných finančních institucích či bankách,“ podotýká Milata. Co se týče ČSOB Penzijní společnosti, ale není podle něj zřejmé, že by si klienti zakládali DIP místo penzijka, spíše si jej zakládají vedle něho.
Do DIP se dá investovat i mimo banky
O množství klientů, kteří investují do DIP tedy nemusí mít banky úplně přesné statistiky, protože výhodou tohoto produktu je to, že si klient může sám zvolit, kde a jak bude investovat. Musí to být akorát v některé z regulovaných finančních institucí na seznamu ČNB, které mohou vystavit potvrzení o zapojení do režimu DIP. Je tak možné investovat i přímo do vybraných investičních fondů jako je třeba Investika, Conseq nebo třeba Patria Finance. Případně pak je do DIP možné investovat také přes poradenské společnosti jako je například Broker Consulting nebo Partners, která již sama registruje přes 9000 smluv v režimu DIP v celkovém objemu investovaných prostředků od začátku roku téměř 150 milionů korun.
Ve zkratce – o co jde u DIP
Letošní novinka, takzvaný Dlouhodobý investiční produkt (DIP), umožňuje větší svobodu v dlouhodobých investicích, za které získáte daňové zvýhodnění. Spolu s dalšími vybranými produkty si tak můžete odečíst až 48 tisíc korun ročně, což představuje daňovou úsporu až 7200 korun. Zatímco do loňského roku byla tato možnost vydělena pouze pro penzijní připojištění, penzijní spoření a životní pojistky, od letoška to je možné i pro DIP a pojištění dlouhodobé péče. Ovšem platí, že výměnou za daňové zvýhodnění platíte časem, po který jsou tyto peníze zakonzervovány v těchto produktech tak, aby mohly sloužit jako vaše finanční podpora na stáří. Podle této časové podmínky si musíte spořit minimálně deset let, respektive 120 měsíců a současně musíte dosáhnout minimální věkové hranice 60 let, abyste na tyto své úspory v rámci DIP mohli sáhnout. Při porušení těchto podmínek vzniká povinnost dodanit do té doby získané daňové zvýhodnění.
Na starší ročníky se často mladší generace dívají skrz prsty. Lidé nad 50 let přitom nyní patří mezi významnou skupinu klientů bank, kteří si drží celoživotní úspory a mají i ochotu investovat. Přečtěte si, jak se v poslední době mění struktura investorů v Česku a na co by si nejen starší investoři měli dávat při investování pozor.
Nepodceňujte důchodce. Investujících seniorů jsou v Česku statisíce
Money
Dvě třetiny české populace neví, co je to dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP. Vyplývá to z průzkumu výzkumné agentury STEM/MARK pro investiční platformu Fondee, kterého se zúčastnilo téměř 800 respondentů mezi 18 až 64 roky věku. Vedle penzijního spoření se jedná o jediný státem podporovaný prostředek, kterým chce stát motivovat lidi k individuální finanční přípravě na penzi, a ulehčit tak penzijnímu systému.
Co je DIP? Většina Čechů to netuší, ukázal průzkum
Money
Vzhledem ke stavu veřejných financí a nepříznivému demografickému vývoji se generace budoucích důchodců budou muset na penzi připravit samy, uvádí poradenská firma FinGo. 
Chudí důchodci? Ale kdeže. Teď jsou nejbohatší, další generace už budou muset investovat samy
Money
Tuzemské banky stále aktivněji nutí klienty, aby začali konečně přesouvat své úspory z běžných a spořicích účtů do investic v rámci jejich bankovních skupin. Chtějí, aby se lidé více zaměřili na pravidelné investování na místo nechávání peněz ladem na běžných účtech nebo na spořicích účtech, na kterých letos téměř každý měsíc klesá sazba. A za to jim slibují slevy na vstupních či výstupních poplatcích podílových fondů, některé investici klientům navýší i o další finanční odměnu a jinde dávají za investování alespoň bonusové sazby na spořicích účtech. A zdá se, že se počty investorů opravdu začínají zvyšovat. Větší příklon k investování totiž už začínají vnímat i banky, které motivační programy pro investory ani nemají.
Banky chtějí, aby lidé více investovali. Lákají je na bonusy a lepší sazby
Money
Úspory na spořicích účtech jsou čím dál méně úročeny v čím dál více bankách v Česku. Sazbu snížilo a snižuje hned deset z nich, některé podmiňují dosažení vyšší sazby kombinací s investicemi. Podívejte se, kde vám do konce letošního roku zhodnotí úspory nejvíce.
Sazbu na spořicím účtu sráží desítka bank. Čtyři procenta dostanete, ale je to výjimka
Money
