Zrušení elektronické evidence tržeb předchozí vládou byla chyba. EET narovnává podnikatelské prostředí, říká v rozhovoru pro Newstream.cz prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza.

Od prvního ledna příštího roku by se měla vrátit povinná elektronická evidence tržeb. Ta byla zavedena v roce 2016 za premiéra Bohuslava Sobotky a hlavním prosazovatelem byl tehdejší ministr financí Andrej Babiš. Její zavádění proběhlo ve třech vlnách, čtvrtá vlna byla kvůli covidu odložena a nakonec na ní nedošlo. Přijetí EET veřejností bylo podpořeno losováním zaslaných účtenek (státní loterie Účtenkovka). O šest let později EET zrušila vláda Petra Fialy. EET 2.0 má přinést až 15 miliard dodatečných daňových příjmů ročně.

Co říkáte znovuzavedení elektronické evidence tržeb, respektive EET 2.0?

Jsme rádi, že se EET vrací. Byla obrovská chyba ho zrušit, protože aspoň trošku srovnával situaci tržních subjektů. Problém byl samozřejmě větší v gastronomii než v obchodech. Ale stále tady máme různé malé večerky, které odhadem vykazují třeba 10 či 15 procent reálných tržeb. A to by EET mohla trošku narovnat. Technologicky není systém v ničem problémový, pouze se znovu zapne a oseká se množství dat, která se mají reportovat.  

Méně papíru a méně dat

Která data nebudou muset podnikatelé vykazovat?

Třeba identifikátory konkrétních prodejů. To bylo trochu složitější. Bude se reportovat transakce jako taková. A ze zákona zmizela povinnost každému zákazníkovi vydávat papírovou účtenku, protože dnes už je to nastavené tak, že spousta obchodů má vlastní aplikace, kam ty účtenky chodí. Pokud si ale někdo řekne, pak účtenku samozřejmě dostane. Zmíněná novinka však znamená šetření papírem, protože 97 procent účtenek skončí v koši už v obchodě.

Musejí si podnikatelé kvůli EET pořizovat či inovovat software či hardware?

Nic takového není potřeba, je to běžná funkce pokladního systému. Dnes, s výjimkou nejmenších hospod, kde to možná počítají rukou na papíře, už každá normální hospoda má pokladní systém. A EET bude jenom funkcionalita, která se tam přidá.

Férovost pro poctivé podnikatele

Proč bylo zrušení EET podle vás chybou?

Jde o férovost podnikatelského prostředí. Když máte na náměstí malého města dvě restaurace, které mají stejný počet míst, podobný počet hostů, vaří podobné menu, ale jeden prodává to menu o dvacet procent levněji, tak to není kvůli tomu, že je lepší podnikatel. Ale proto, že podvádí na daních. Stejně tak jsme naráželi na malé obchody, v nichž skončil český obchodník a stala se z nich vietnamská večerka, která má delší otevírací dobu než předtím a většinou o něco větší sortiment, ale vykazuje třeba třetinové tržby. Takže je to okrádání státu a obcházení daňových povinností, na což doplácejí všichni, kdo se chovají poctivě.

První vlna EET byla doprovázena vlnou kritiky. Jedním z protiargumentů bylo, že férovost vůči daňovým povinnostem ocení zákazníci. Jak je to dnes?

Jaké emoce prožívají zákazníci, to nevím. Ale je pro mě důležité, že všichni mají platit daně a mají soutěžit tím, že mají dobré jídlo, poskytují dobrou službu. Ne tím, že umějí okrádat stát.

Kritika zrušení EET

Vláda premiéra Petra Fialy uvedla coby důvod pro zrušení EET, že to mělo ve svém programovém prohlášení a že plní sliby. Co si o tom myslíte?

Byla to chyba a naštvali tím spoustu drobných podnikatelů, kteří trpěli pocitem, že doplácejí na to, že se chovají slušně. A kteří od minulé vlády očekávali, že se zákony budou dodržovat. Ne to, že bude vláda krýt, že někdo zákony ignoruje.

Koho se vlastně nové EET netýká?

Nejmenší podnikatelé mají výjimku. To je podle mě dobře. Pokud mám příjmy do 1,5 milionu a platím paušální daň, tak se mi ta daň zvedne ze sta korun na 1500 měsíčně. Ale každý si může vybrat. Buď půjde do EET a bude i nadále platit stokorunu, anebo si řekne, nechci mít administrativu a raději zaplatím. Ta částka 1500 je výsledkem logického propočtu.

Češi v průměru berou přes 50 tisíc korun měsíčně. Jenže dobrá zpráva pro zaměstnance je zároveň varováním pro centrální banku. Silné mzdy mohou podle ekonomů zkomplikovat boj s inflací.

Češi v průměru berou už přes 50 tisíc korun hrubého měsíčně. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 8,1 procenta na 50 282 korun. Proti loňsku tak byla vyšší o 3789 korun.

Po započtení inflace, která v prvních třech měsících roku činila 1,6 procenta, se mzdy reálně zvýšily o 6,4 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Pro zaměstnance je to dobrá zpráva: výplaty dál dohánějí ztrátu, kterou v předchozích letech způsobila vysoká inflace. Pro Českou národní banku je to ale méně pohodlné čtení. Silný růst mezd může dál tlačit na ceny, hlavně ve službách, kde mzdy tvoří velkou část nákladů.

Inflace klesla k cíli ČNB. Analytici ale varují před drahými službami

Money

Česká inflace se v květnu znovu přiblížila dvouprocentnímu cíli České národní banky. Spotřebitelské ceny podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta.

nst

Přečíst článek

Reálná mzda v Česku meziročně roste od začátku roku 2024. Předtím kvůli vysoké inflaci více než dva roky klesala. Nominálně, tedy bez započtení cenového růstu, se průměrná mzda zvyšuje nepřetržitě od roku 2014.

Celkový objem mezd v české ekonomice se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o 8,8 procenta. Počet zaměstnanců vzrostl o 0,6 procenta.

„Průměrná mzda vzrostla o 8,1 procenta, což v reálném vyjádření znamená nárůst o 6,4 procenta. Ke zklidnění mzdové dynamiky, které očekávala prognóza centrální banky, tedy zatím nedochází,“ říká Petr Dufek z Banky Creditas.

Podle něj jsou aktuální čísla pro ČNB negativním překvapením. Centrální banka ve své prognóze počítala s růstem mezd kolem sedmi procent, skutečnost je zhruba o procentní bod vyšší.

Životko za pár stovek? Simplea láká mladé na levnější start

Money

Životní pojištění často prohraje s hypotékou, nájmem, dětmi i rezervou. Simplea proto přichází s produktem Start, který mladým lidem zlevňuje vstup do pojistné ochrany. Nejde ale o levnou pojistku navždy. Cena se má každý rok měnit podle věku klienta.

nst

Přečíst článek

ČNB může znejistět

Silný růst výplat je citlivý hlavně kvůli inflaci. Pokud lidem rychle rostou mzdy, mají větší kupní sílu. Firmy zároveň čelí vyšším mzdovým nákladům. Obojí se může propsat do cen.

„Celkově byl růst mezd velmi silný a pravděpodobně se neobejde bez inflačních důsledků, zejména v sektoru služeb. Právě na inflaci ve službách ČNB dlouhodobě upozorňuje,“ dodává Dufek.

Podle něj navíc nelze čekat, že by v dalších čtvrtletích přišlo dramatické zpomalení. První kvartál podle něj nastavuje laťku pro zbytek roku a mzdové výhledy se budou nejspíš upravovat směrem nahoru.

Účtenky jen na přání, evidence i pro platby kartou. Nová EET míří do druhého čtení

Politika

Vládní návrh na znovuzavedení EET ve středu prošel prvním čtením. Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že systém přinese přes 14 miliard korun ročně. Část opozice tomu nevěří a mluví o „digitalizaci nedůvěry“.

ČTK

Přečíst článek

Překvapení pro analytiky

Také Raiffeisenbank označila růst mezd za výrazně silnější, než se čekalo. „Reálné mzdy v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostly o 6,4 procenta. Takový růst nepředpokládal v analytické obci nikdo,“ říká analytička Tereza Krček z Raiffeisenbank. Podle ní byl nejblíže odhad Raiffeisenbank, který počítal s růstem reálných mezd o 5,5 procenta.

Růst mezd podle Krček podpořilo lednové zvýšení minimální mzdy a spolu s ním také růst zaručených mezd o 7,7 procenta. Do výsledku se podle ní zároveň ještě nepropsal nárůst platů ve veřejném sektoru, protože přišel až v dubnu po skončení rozpočtového provizoria.

Nejvíc rostly mzdy v realitách

Nejrychleji rostly mzdy v prvním čtvrtletí v oblasti nemovitostí. Pracovníci v realitách si meziročně polepšili v průměru o 22,1 procenta na 49 165 korun.

Podle analytiků za tím stojí pokračující oživení realitního trhu. Vyšší ceny bytů a domů se promítají do provizí realitních makléřů a zároveň roste poptávka po specialistech v oboru.

Výrazně se přidávalo také v administrativních a podpůrných činnostech, kde mzdy vzrostly o 18,8 procenta na 40 877 korun. Ve stavebnictví se průměrná mzda zvýšila o 12,6 procenta na 44 671 korun.

„Stavebnictví se dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikovaného personálu a vyšší poptávka po zaměstnancích tlačí na růst mezd,“ vysvětluje Krček.

České mzdy v eurech letí nahoru. V regionu už šlapou na paty Polsku

Zprávy z firem

Průměrná mzda v českém soukromém sektoru letos vzrostla v přepočtu na eura o devět procent a dosáhla 2024 eur, tedy zhruba 48 967 korun. Podle analýzy poradenské společnosti Forvis Mazars patří Česko k zemím s nejrychlejším růstem mezd ve střední Evropě. V rámci visegrádské čtyřky jsou české mzdy druhé nejvyšší, hned za Polskem.

nst

Přečíst článek

Nejvyšší výplaty má dál IT

Nejvyšší průměrná mzda byla v prvním čtvrtletí v informačních a komunikačních činnostech. Dosáhla 98 776 korun. Následovalo peněžnictví a pojišťovnictví s průměrnou mzdou 89 091 korun.

Vysoko nad celkovým průměrem zůstává také výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde průměrná mzda činila 87 404 korun. Právě tam ale statistici zaznamenali nejmenší meziroční nárůst, pouze o 2,1 procenta.

„Nejmenší meziroční nárůst jsme zaznamenali v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Tam je ovšem i tak mzdová úroveň vysoko nad celkovým průměrem,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.

Na opačném konci žebříčku zůstává ubytování, stravování a pohostinství. V tomto odvětví dosáhla průměrná mzda 30 688 korun.

Lukáš Kovanda: Živnostníkům zůstane víc peněz. Může to omezit šedou ekonomiku

Názory

Snížení odvodů může podpořit domácí spotřebu a omezit šedou ekonomiku. Zároveň ale znamená další výpadek příjmů důchodového systému.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Průměr není typická výplata

Statistici tentokrát nezveřejnili medián mzdy, tedy hodnotu, která lépe ukazuje výplatu typického zaměstnance. Důvodem je konec datového zdroje, který tyto údaje modeloval; nový zatím nebyl zprovozněn.

To je důležité, protože průměrná mzda může realitu běžného zaměstnance zkreslovat. Nahoru ji táhnou vysoké příjmy ve vybraných oborech a regionech, zejména v Praze.

Na tento problém upozorňuje Radovan Hauk z poradenské skupiny Moore Czech Republic. „Rozevírají se nůžky v odměňování. Zatímco za celou republiku dosahuje medián mezd zhruba 87 procent průměrné mzdy, například v Praze je to jen kolem 75 procent,“ říká Hauk.

Podle něj platí, že čím vyšší je v regionu koncentrace nadprůměrně placených pozic, tím víc se průměr vzdaluje částce, kterou skutečně pobírá typický zaměstnanec. „Rozdíl mezi tím, co říká průměr, a co realita většiny lidí, se bude dále prohlubovat,“ dodává.

Lukáš Kovanda: Vláda zásadně „řízne“ do penzijního spoření, banky soptí

Názory

Vláda chce sáhnout na poplatky ve třetím pilíři a omezit zisky bank a penzijních společností. Podle ministryně financí Aleny Schillerové mají lidem po desetiletích spoření zůstávat výrazně vyšší částky než dnes. Inspirací má být Estonsko, které ukázalo, že levnější penzijní systém může fungovat i bez kolapsu trhu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Druhá polovina roku může být slabší

Výrazný růst reálných mezd podle Hauka nemusí vydržet celý rok. Do dalších měsíců podle něj ekonomika vstupuje s opatrnějším výhledem.

„Tempo růstu mezd bude podle našeho očekávání postupně zpomalovat a současně se začne zvolna projevovat rostoucí míra inflace kvůli válce v Íránu,“ říká Hauk.

Kombinace pomalejšího růstu mezd a vyšší inflace podle něj povede k tomu, že po současné fázi návratu reálných mezd k růstu mohou reálné příjmy spíše stagnovat. Tento zlom očekává zhruba ve druhé polovině roku.

Dobrá zpráva pro lidi, horší pro inflaci

První čtvrtletí tak přineslo silné mzdové číslo. Lidé si reálně polepšili, a to výrazně. Po letech, kdy inflace výplaty ukrajovala, se kupní síla domácností dál obnovuje.

Z pohledu ekonomiky to ale není jednoznačně bezproblémová zpráva. Pokud mzdy porostou příliš rychle, může to podpořit spotřebu a zároveň zdražit služby. Právě ty už nyní patří k nejodolnějším zdrojům inflace.

ČNB tak dostala signál, který se jí nebude číst pohodlně: inflace sice v posledních měsících zpomaluje, ale mzdové tlaky v ekonomice zůstávají silné.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup