Úrokové sazby v Česku postupně klesají a atraktivita dluhopisů se zase mění. Dvouciferných výnosů jako loni se ale už jen tak nedočkáme, říká v rozhovoru pro newstream.cz majitel fondu Českých korporátních dluhopisů Martin Dočekal.

Jaká je nyní situace na českém dluhopisovém trhu?

Loňský rok byl ve znamení obrovské výnosové příležitosti pro konzervativní klienty. Byly tu vysoké úrokové sazby, které činily trh státních dluhopisů, repo fondů nebo termínovaných vkladů a oblíbených spořicích účtů nesmírně atraktivním. I konzervativní nástroje jako státní dluhopisy doručily dvojciferný výnos, dalo by se říct akciový. Ty bankovní produkty a fondy byly běžně na úrovni 5 až 6 %, což je v kontextu uplynulé dekády nulových sazeb věc nevídaná.

Mnoho investorů tuto příležitost stačilo chytit, ti, kteří přistupují až teď, už ji zcela nestihnou. Pořád se ale bavíme o zajímavé době. V České republice sice už nastalo snižování sazeb ze strany ČNB, ale jsme někde v polovině cyklu. Pořád se tam nachází zajímavá příležitost pro konzervativní klienty.

Jednotlivé dluhopisy skrývají rizika

Říkáte, že státní dluhopisy už ztratily na atraktivitě. Jak tedy nyní investovat na trhu dluhopisů?

V případě, že investor chce dosahovat výnosy ve vyšších jednotkách procent ročně na dluhopisech v delším horizontu, je potřeba se dnes už dívat i na firemní, korporátní dluhopisy. Další možností je to s těmi státními nějakým způsobem namixovat. Ale v případě firemních dluhopisů bych zaměřil pozornost na fondová řešení, tedy nákup přes dluhopisové fondy, než si kupovat samostatně jednotlivé konkrétní dluhopisy.

Proč si to myslíte?

Retailový investor by podle mne neměl investovat do jednoho konkrétního dluhopisu, protože není schopen posoudit riziko takové investice. To vyžaduje finanční analýzu té dané společnosti, která ho vydává. Firemní dluhopis má své místo v investičním portfoliu, ale musí to být v rozumné expozici, musí dávat smysl v rámci celého portfolia, kde mám i jiné třídy aktiv. Pokud mám jednotky milionů na vytvoření té dluhopisové části, mohu se klidně pustit do koupi jednotlivých dluhopisů. Ale musím jich kupovat více, třeba 10 společností. A při běžné ceně třeba 100 000 korun za dluhopis jsme na minimálně milionu. Pak už nejsem retailový investor, ale investor kvalifikovaný.

Takže ideální forma investování pro retailové investory je přes dluhopisové fondy?

Pro běžného investora určitě. Protože každý jeden dluhopis, který v nich je, prošel už nějakou kontrolou. Na fondech si jako investor platím analytiky a portfolio manažery, kteří každý dluhopis posuzují, zda ho koupit nebo nekoupit. To, co se na trhu dnes občas prodává, by takovou kontrolou nikdy neprošlo. Takže ve fondu máte jakousi jistotu, že máte nakoupeno to lepší z trhu. A hlavně, v jednom fondu máte desítky pozic, takže to máte už rovnou i diverzifikované. To je pro investory zásadní výhoda, nepotřebujete miliony.

Hlavsová: Ženy se investování bojí, přitom statisticky jsou úspěšnější než muži

Názory

Pod úspěšným investorem si asi stále naprostá většina lidí představí muže, který sleduje vývoj na trzích a novinky ze světa, aby se mohl v mžiku rozhodnout, jakou investici zrovna podnikne, a kterého baví vzrušení z podstupování rizika. Byť se určitě najdou tací, kteří takto fungují a jsou velmi úspěšní, většinu riskujících a spekulujících investorů strčí do kapsy jiný typ investora, který má v zásadě úplně opačnou podobu.

Eva Hlavsová

Přečíst článek

Jak poznat dluhopisy s puncem kvality

A jak tedy poznám dobré dluhopisy, do kterých si mohu troufnout investovat?

Pokud chci z nějakého důvodu investovat do konkrétních dluhopisů, vždy bych se měl nejprve podívat, kdo mi je prodává. Pokud je to banka, obchodník s cennými papíry nebo je má koupeny nějaký fond, byl bych relativně v klidu. Všechny tyto subjekty mají svou reputaci, které si cení a prošly jejich kontrolou kvality. Pokud je to naopak telefonát, internetové tržiště, sociální sítě nebo ta konkrétní společnost, byl bych spíš opatrný.

Dalším vodítkem může být to, kdo ty dluhopisy připravoval pro prodej na trhu. Pokud to byl někdo z takzvané „svaté trojice“, tedy Wood & Company, Conseq nebo J&T, tak většinou jsou takové dluhopisy opravdu kvalitní, jsou u nich ošetřena rizika a jsou to opravdu hezké dluhopisy. A aniž bych jim chtěl dělat nějakou velkou reklamu, tak za mě garantují určitou úroveň kvality.

V debatě na investiční snídani EMUN jste zmínil, že zhruba 98 procent dluhopisů na tuzemském trhu je v zásadě v pořádku a 2 procenta jsou už na hranici podvodu. Jak takovou firmu, která má nebezpečné dluhopisy, poznat?

To je strašně těžká otázka. Z hlediska toho, co je kvalitní a nekvalitní dluhopis, se trh v zásadě rozděluje na třetiny. Znamená to, že první třetina jsou špičkové, krásné a kvalitní dluhopisy, které si koupí i institucionální investoři. Jedná se zpravidla o dluhopisy velkých etablovaných firem a bank. Jsou většinou i burzovně obchodované. Další zhruba třetina jsou takové dluhopisy, které nikoho nenadchnou, ani neurazí. Zde už je potřeba dávat pozor na to, co vybírám, a držet se těch pravidel, která jsme si říkali. Je tam totiž už nějaké riziko, že to nedopadne dobře, takže mít tam drtivou většinu úspor, je špatně.

Třetina dluhopisů na našem trhu pak má vyhlídky, že to spíš nedopadne. Jsou to nové firmy a podnikatelé, kteří si dluhopisy pletou s rizikovým kapitálem. Vydají dluhopis a za vaše peníze zkouší podnikat. No a když nemám zkušenosti a ani to nejsou moje peníze, tak motivace chovat se neuváženě, je velká.

A ta dvě zmiňovaná procenta jsou firmy, které už opravdu zkrachovaly, investoři zde bohužel přišli o peníze. To číslo považuji za výborné v kontextu celého trhu a jeho objemů. Zde bych rád upozornil, že mnoho českých médií v této problematice hledá senzaci a dělá rovnítko mezi firemním dluhopisem a hodnocením „podvod“ a „určitě přijdu o peníze“. Zabývají se totiž pouze několika kauzami a běžný čtenář pak nabyde dojmu, že tak funguje celý trh. Přitom tomu tak není a data nic takového historicky neříkají. Dvě firmy ze sta to nezvládly? Vždyť to je super statistika.

S DIP už ve čtyřech bankách investují první tisíce klientů

Money

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) už proniká do nabídek tuzemských bank, investičních makléřů a do myslí zkušených i novopečených investorů. Jedná se o produkt zvýhodňující ty, kteří si spoří na stáří. Novinka platí od letošního 1. ledna. Oslovili jsme proto všechny čtyři banky a dvě vybrané investiční společnosti, které už DIP klientům nabízí, jak to u nich funguje a na co se musíte připravit, pokud si u nich budete DIP chtít sjednat.

Věra Tůmová

Přečíst článek

A jaké firmy si mám představit za těmi pochybnými dvěma procenty?

Jsou to obvykle ty, co jsou hodně aktivní, aby vám svůj dluhopis prodaly. Řeknu to jednoduše - kvalitní dluhopis si vždycky najde svého kupce a nepotřebuje přeplacenou finanční distribuci ani masivní reklamu. Nedokážu si představit, že by si áčková firma platila třeba call centrum, kontextovou reklamu či měla stránku na prodej dluhopisů na Facebooku. Nic takové mít nebude.

Má tedy letos cenu investovat do dluhopisů?

Určitě má. U firemních dluhopisů totiž platí to, že pokud jsou správně udělány, což na úrovni těch profesionálně připravených určitě platí, tak vy vlastně kopírujete úrokovou sazbu plus nějakou prémii navíc na delší dobu. Vy si tak ten výnos doslova zamykáte na dobu několika dalších let. Firemní dluhopisy, které tu vznikaly v posledním roce či dvou, tedy v době už zvýšených úrokových sazeb, dneska nesou opravdu krásné výnosy. A proto je radost mít je v portfoliu.

Které to jsou kupříkladu?

Z bankovních - ČSOB, Spořitelna, Moneta nebo Fio. Z nebankovních - Dr. Max, Colt, Fidurock nebo J&T. U těchto velkých firem je u posledních emisí výnos nějakých sedm až devět procent ročně. To je nádherná věc a možnost koupit dluhopis a držet ho až do splatnosti dává pro konzervativní část portfolia smysl.

Letos vyplynou na povrch problémové kauzy

A co jsou tedy ty největší plusy a mínusy v investování do dluhopisů v letošním roce?

Plusem jsou stále přitažlivé podmínky u kvalitních dluhopisů a dluhopisových fondů. To ještě několik let potrvá. A mínusem? Letos nám asi dojede několik dalších dluhopisových kauz. Tyto firmy měly už od začátku nesmyslně nastavený byznysplán a peníze si půjčovaly za nesmyslných podmínek. Když si půjčuju za 12 % ročně a na projektech dělám 6 %, prostě to nemůže dopadnout.  Matematika je neúprosná a dříve nebo později je ekonomika těch projektů musí dohnat. Investiční odborníci už v minulém roce očekávali, že přijde doba zvýšené delikvence takových firem. Vypadá to ale, že tyto firmy navzdory všemu dokázaly získávat ještě nějakou dobu další kapitál od nových investorů. A tak si svou ekonomickou smrt oddalovaly. Takže krachy přijdou v letošním a příštím roce.

A víte, které to jsou firmy?

Vím, ale to nemohu říct. Z hlediska trhu se ale nic zásadního nestane, jedná se zejména o menší hráče, typicky developery a jednoho velkého vizionáře. Ale vždycky je špatně, když investoři přijdou o peníze. Poškozuje to zbytečně celý trh.

Kdo je Martin Dočekal 
Majitel fondu Českých korporátních dluhopisů, analytik a šéfredaktor serveru Dluhopisář.cz. V minulosti připravoval či řídil dluhopisové emise za vyšší stovky milionů korun. 

Martin Kujal: Dluhopisy dál ponesou více než jejich vkladové alternativy

Trhy

Potenciál dluhopisů se ještě nevyčerpal. Od začátku roku jsou, hlavně ty korporátní, ve slušném zisku. „Nyní možná nastává období konsolidace až nějaké korekce, ale nemyslím si, že už bychom měli vyhlížet jiné alternativy,“ říká Martin Kujal, ředitel odboru správy fondů J&T Investiční společnosti. V rozhovoru pro Newstream Kujal mimo jiné radí, jak nenaletět dluhopisovým šmejdům. „Je třeba se ptát, zda není nabízený úrok příliš vysoký.“

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Diverzifikace je v dnešní době zásadní i pro investice do dluhopisů

Money

Dluhopisy jsou i letos stále zajímavé pro investice, i když ty snadné peníze už byly podle expertů vydělány dříve. Stále ale platí základní pravidlo diverzifikovat, diverzifikovat a diverzifikovat. Nestačí se přitom držet jen strategické alokace, ale rebalancovat i uvnitř jednotlivých tříd investičních nástrojů, řekl mimo jiné v úvodu dnešní Investiční snídaně Leoš Jirman, partner a CIO EMUN investiční společnosti, která akci pořádala.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Investiční snídaně: Jak zhodnocovat peníze v čase klesajících sazeb. A na co si dát pozor u dluhopisů

Money

Investiční snídaně s podtitulem „Dluhopisy a kredit: Jak investovat při klesajících sazbách“, kterou pořádá skupina EMUN, investorům poradí, jak se v aktuálním investičním prostředí nejlépe zorientovat, na co se zaměřit a jak neudělat chybu. Setkání expertů přes investice proběhne ve středu 24. dubna 2024 od 9 hodin. Živý přenos z akce můžete sledovat i na webu newstream.cz nebo na www.investicnivyhledy.cz.

nst

Přečíst článek