Trump si během cesty do Asie možná odskočí za Kim Čong-unem

Ve věku 96 let dnes po půlnoci zemřela v Jeruzalémě Dita Krausová, jedna z posledních pamětnic holokaustu, uvedl server Seznam Zprávy. Rodačka z Prahy byla v mládí vězněna v Terezíně, Osvětimi, Hamburku a Bergen-Belsenu. Na motivy její autobiografie Odložený život vznikl román Osvětimská knihovnice španělského autora Antonia Gonzáleze Iturbeho.

„Paní Dita zemřela po půlnoci v Jeruzalémě. Byl u ní vnuk, když přestala dýchat,“ uvedla pro Seznam Zprávy její rodinná přítelkyně Eva Benešová.

Dita Krausová, rozená Edith Polachová, se narodila 12. července 1929 v Praze do židovské rodiny. Byla dcerou právníka Hanuše Polacha a vnučkou meziválečného senátora Národního shromáždění Johanna Polacha.

V roce 1942 byla s rodinou deportována do Terezína a později do rodinného tábora v Osvětimi, kde v únoru 1944 zemřel její otec. Po zrušení tábora byla s matkou převezena do pracovního tábora v Hamburku a následně do koncentračního tábora Bergen-Belsen. Matka zemřela krátce po osvobození, na konci června 1945.

V roce 1947 se provdala za spisovatele, učitele a grafologa Otu B. Krause, kterého poznala v Terezíně a Osvětimi. O dva roky později manželé emigrovali do Izraele, kde působili jako učitelé a vychovali tři děti. Po manželově smrti v roce 2000 žila Krausová v izraelském městě Netanja. Do Prahy se vracela, letos v lednu se v metropoli například zúčastnila vzpomínkového setkání ke Dni památky obětí holokaustu.

Princ Andrew se vzdal titulu vévody z Yorku. Kvůli kauze Epstein

Leaders

Britský princ Andrew se po letech kritiky za blízký vztah s americkým sexuálním delikventem Jeffreyem Epsteinem v pátek vzdal královského titulu vévody z Yorku a s ním spojených poct. Mladší bratr krále Karla III. v prohlášení přitom znovu popřel všechna obvinění, která proti němu kvůli jeho spojení s Epsteinem padla.

ČTK

Přečíst článek

Evropská protivzdušná obrana je podle bezpečnostních analytiků stále jedním z nejslabších článků obranyschopnosti Severoatlantické aliance. Důvodem je nedostatečný obranný systém proti balistickým raketám a dronům. Odborníci se shodují, že Evropa je v této oblasti závislá na Spojených státech a že bez americké pomoci by účinnost obrany byla zásadně omezená.

Evropská komise představila plán na posílení evropských obranných schopností. Stanovuje konkrétní cíle a milníky pro odstranění nedostatků ve vojenských schopnostech zemí unie, do kterých spadá také protivzdušná a protiraketová obrana i drony.

Podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy je protivzdušná obrana Evropy slabá zejména v ochraně proti balistickým a hypersonickým střelám. „Tou disponuje jen několik málo států světa jako Spojené státy, Izrael nebo Rusko, které ji efektivně dokážou používat,“ uvedl. Právě tento prvek je podle něj pro Evropu klíčovým úkolem nadcházejících let.

Evropské probuzení

Bříza připomněl, že Evropa po desetiletí zanedbávala investice do obrany a spoléhala se na mír i podporu Spojených států. „Zvykli jsme si, že žít v míru je běžné, a mysleli jsme si, že války přestanou existovat. Teď honíme kočku za ocas, ale nic jiného nám nezbývá,“ řekl. Podle něj invaze Ruska na Ukrajinu byla momentem, kdy se Evropa probudila a začala svou obranu znovu budovat.

Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký uvedl, že evropské země NATO mají velmi rozdílnou kvalitu protivzdušné obrany. „Liší se od sebe nejen ve 'starých' a 'nových' členských zemích, ale i dle geografie a hodnocení možných hrozeb jednotlivých států. V každém případě je nutné zdůraznit, že bez pomoci Spojených států je její účinnost zásadně omezená,“ řekl.

Evropu zneklidňují ruské drony. Ubrání je plánovaná „zeď“ na východní hranici?

Politika

Zvyšující se počet incidentů s bezpilotními letouny, které v posledních měsících pronikly do vzdušných prostorů NATO, stále více znepokojují evropské státy. EU proto zvažuje vybudování takzvané „dronové zdi“, systému určeného k ochraně evropského nebe před neřízenými letouny přicházejícími z Ruska.

fry

Přečíst článek

Nejvyšší parametry pro ochranu proti balistickým raketám má podle Mikuleckého systém Aegis Ashore, který na základnách v Rumunsku a Polsku vybudovali, zaplatili a provozují Spojené státy. Nižší stupně ochrany proti těmto raketám podle něj poskytují primárně systémy Patriot, které provozují i někteří evropští členové aliance.

„Pokud jde o ochranu proti leteckým hrozbám, zda je již situace evropských členů výrazně lepší. Nicméně bez flotily amerických letounů AWACS a tankovacích letounů se v případě intenzivnějšího konfliktu stále neobejdeme,“ řekl Mikulecký. Kromě systémů protivzdušné obrany označil za nutné urychleně vybudovat chybějící ochranu proti dronům.

Podle bezpečnostně-politického analytika Martina Svárovského je nutný také přechod od čistě defenzivní strategie k odstrašování prostřednictvím potrestání. „Nedávný vývoj jako ukrajinská válka či střety na Blízkém východě ukazují, že čistá obrana proti nepříteli, který neváhá masivně útočit drony a raketami, je neudržitelná. Je to finančně neúnosné a nepraktické,“ řekl.

Už nejen „zeď“. Ochrana proti dronům má být nad celou Evropou

Politika

Evropská komise navrhla rozšířit iniciativu na vybudování protidronové zdi na východní hranici Evropy. Nově by měl projekt ochránit celý kontinent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Komise podle všeho reagovala na stížnosti některých států, že se cítí být z celého projektu vynechány.

ČTK

Přečíst článek

Svárovský dodal, že efektivním způsobem, jak zabránit útokům, je za každý útok na vlastní území uvalit rychlý a dostatečně razantní trest. Cílem není pouze sestřelit útočné prostředky, ale odradit protivníka od dalších útoků prostřednictvím hrozby odvetou.

Obrana jednotlivých států i celé Evropy by měla být podle Břízy koncipována jako třívrstvá. První, nejnižší vrstva se zaměřuje na nízko a pomalu letící cíle, mezi které dnes patří především drony nebo nízko letící letadla. Střední vrstva je určena k ochraně proti rychleji a výše letícím letadlům, střelám s plochou dráhou letu či některým typům balistických raket. Nejvyšší vrstva obrany slouží k obraně proti balistickým raketám středního a mezikontinentálního dosahu a také proti hypersonickým střelám, jako je například ruský Kinžal.