Iniciativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v jednání o Ukrajině znamená podle prezidenta Petra Pavla důležitý posun. Za předčasné ale považuje si myslet, že je mír na dosah. Rusko podle něj bude hrát nadále falešnou hru. Pavel to řekl v projevu k českým velvyslancům a velvyslankyním na Pražském hradě.
V dnešním světě se podle prezidenta postupně konsoliduje proměnlivá koalice autoritářských zemí. Vypovídá o tom podle něj cynická a stále bezohlednější válka Ruska proti Ukrajině, nepokrytý zájem Číny na podpoře Ruska v pokračování konfliktu, ochota Íránu a Severní Koreje ruskou agresi cíleně přiživovat i zjevný ohlas ruské propagandy v mnoha oblastech světa.
„Přestože se vnitřně často liší, spojuje je zájem na oslabování mezinárodního řádu, programová averze vůči demokratickým zemím a přesvědčení, že nadešel čas, aby hájily své domnělé, často zcela zástupné, nároky a zájmy bezohledně a často i silou,“ řekl Pavel. Za zásadní považuje, aby si společenství demokratických zemí uchovalo důvěru ve společný postup a respekt k mezinárodním normám.
Nejpalčivější otázkou evropské bezpečnosti podle prezidenta dlouhodobě zůstávají různé formy hrozeb pocházejících z Ruska. „Jeho neochota k ukončení agrese proti Ukrajině stále více potvrzuje, že nešlo jen o chybnou kalkulaci, ale součást hlubší logiky a dlouhodobé strategie,“ poznamenal.
Pavel: Pokud budou na Ukrajině mírové jednotky, měli by tam být i čeští vojáci
Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, protože je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku ruské invaze, řekl prezident Petr Pavel. Konkrétní zapojení bude podle něho záležet na podobě dohody.
Klíčové je podle hlavy státu to, aby se podařilo kolektivním tlakem přispět k zastavení zabíjení, Ukrajině poskytnout věrohodné záruky, že se ruský útok nebude opakovat, a podpořit takový mír, který nebude jen odrazem hrubé síly a nebo odměnou agresorovi.
Česko je podle Pavla průkopníkem v přenosu obranných technologií na Ukrajinu. „Úspěšně se podílí na bezprostřední obnově ukrajinského zdravotnictví, energetiky a infrastruktury,“ řekl. Ocenil nasazení humanitárních pracovníků a dárců a uvítal, že Česko obnovilo diplomatickou přítomnost na východě Ukrajiny nedávným otevřením kanceláře velvyslanectví v Dnipru.
Budoucnost Ukrajiny je v EU, Česko je připraveno zemi na této cestě všestranně podporovat, uvedl Pavel. „Hlavní odpovědnost leží v tomto ohledu ale na Ukrajině samotné. Je důležité, aby neopakovala chyby, které by mohly ohrozit její evropskou perspektivu,“ dodal.
Související
Pavel: Češi by měli být součástí mírových sil na Ukrajině
Obyvatelé částí Ruska se potýkají s něčím zcela nezvyklým pro světovou ropnou velmoc – s příděly pohonných hmot. Důvodem je růst účinnosti ukrajinských útoků na ruskou energetickou infrastrukturu, které nyní vyřadily z provozu třináct procent rafinační kapacity.
Sankce, jež západní země uplatňují od roku 2022, přitom Rusku znesnadňují přístup k technologiím právě západní provenience, což opravu a údržbu poškozených zařízení prodlužuje. Rusko sice příslušné technologie v rostoucí míře dováží z Číny, namísto ze západních zemí, avšak čínská zařízení nejsou na tak pokročilé úrovni jako ta západní.
Intenzivní útoky ukrajinských sil rovněž na ruské železniční sítě a letiště přitom během letních prázdnin přiměly řady Rusů k upřednostnění silniční dopravy. Tím pádem tradičně silná letní poptávka po pohonných hmotách ještě zmohutněla. Více paliv je nyní třeba také do kombajnů a dalších zemědělských strojů, pochopitelně z důvodů vrcholících sklizní.
Lukáš Kovanda: Zelenskyj stupňuje tlak na Orbána, skrze Družbu
Ukrajina na ropovod Družba útočí, aby přiměla Maďarsko souhlasit s jejím vstupem do EU. Nedostatku paliv se kvůli útokům obávají ovšem i v Německu, kam stále teče ropa vykazovaná jako ropa z Kazachstánu, jež je ve skutečnosti alespoň zčásti ruská.
Mimořádně silná poptávka po palivech se tak teď v Rusku střetává s mimořádně ochromenou nabídkou, v čehož důsledku pohonné hmoty v zemi pochopitelně zdražují a v řadě míst se úřady musí uchylovat k jejich přidělování. Zákazníci na Krymu nebo v částech Sibiře se tudíž jen těžce smiřují s tím, že si budou moci pořídit jen určité, přidělené množství dané pohonné hmoty, a to tedy ještě za citelně vyšší cenu, než na jakou jsou zvyklí. Vždyť velkoobchodní ceny třeba benzínu v Rusku letos stouply o 45 procent, přestože ropa na světovém trhu zlevnila o zhruba osm procent v dolarech, a dokonce o nějakých 35 procent v přepočtu do rublů (viz graf Bloombergu níže).
Ukrajinci v letošním roce výrazně pokročili ve vývoji dronů dlouhého doletu, jimiž účinněji než kdykoli v minulosti poškozují ruské rafinerie, ropovody či důležité energetické uzly. V posledním zhruba měsíci tak narušili výrobu ve více než tuctu rafinérií, z nichž některé jsou vzdálené i vyšší stovky kilometrů od ukrajinských hranic.
Kyjev tak nyní vytváří prakticky konstantní tlak na ruskou energetickou soustavu. Poprvé za celou dobu ruské invaze tudíž teď Moskva čelí situaci, kdy je její energetická soustava v podstatě permanentně zásadně narušena. Pokud by Kyjev i nadále byl schopen ruskou energetickou infrastrukturu poškozovat rychleji, než jak ji Rusko stíhá dávat zase do pořádku, zásadně by to proměnilo poměr sil v celém válečném střetu obou zemí. Ukrajina by získala „páku“ na Rusko, které by tak mohlo opustit některé ze svých současných požadavků, jež si dává jako podmínku pro ukončení bojů.
Ukrajinci by tím pádem obrátili v nevýhodu nesmírnou rozlehlost Ruska, na níž si naopak vylámali zuby ti, co se v dějinách pokusili Rusko dobýt. Tato rozlehlost znesnadňuje vzdušnou obranu země tváří v tváří právě dronům dlouhého doletu.
Ochromení ekonomiky
Ukrajinské údery na ruskou infrastrukturu přitom poškozují nejen tamní energetiku, ale mají potenciál ochromit celou ekonomiku.
Totiž vzestup cen pohonných hmot pochopitelně zesiluje již tak poměrně výrazné inflační tlaky v zemi. Inflace se pohybuje kolem devíti procent. Na ni musí ruská centrální banka reagovat nastavením poměrně vysokých úrokových sazeb. Minulý měsíc je sice snížila z 20 na 18 procent, což je ale i tak vysoké číslo.
Vysoké základní úrokové sazby ruské centrální banky jdou ruku v ruce se zdražováním úvěru a kapitálu napříč ekonomikou. Takovým kapitálem je v širším smyslu slova třeba i prostor ke skladování pohonných hmot. Ruští podnikatelé tradičně nakupují paliva levněji v zimě, načež je dráže prodávají během vrcholící letní sezóny. Letos ale takovému překupování učinily do značné míry přítrž právě vysoké úrokové sazby, promítající se tedy třeba i do vysokého nájemného skladů. Překupníci se obávali, že jim marže z letního prodeje nemusí pokrýt nájemné, takže od zavedené praxe zhusta ustoupili, což ještě vyhrocuje nynější nedostatek paliv. Ten tedy v bludném kruhu tlačí inflaci vzhůru, což drží nahoře také úrokové sazby a ceny pronájmu.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
Související
Aktualizováno
Plané sliby? Rusové stále útočí na energetickou infrastrukturu, uvedl Zelenskyj
Evropská komise pracuje na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, který by měl být zveřejněn začátkem září. Po 18. balíku, který se zaměřil zejména na energetický a bankovní sektor, Brusel podle listu Politico řeší, na co se soustředit nyní a jak dále zvýšit ekonomický tlak na Kreml. V novém balíku se neočekávají nová zásadní opatření týkající se ropy a plynu. Mnohem intenzivněji se však začíná mluvit o českém návrhu, který je na stole již delší dobu a týká se omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru.
Brusel podle zdrojů serveru Politico doufá, že se Evropské unii podaří přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k většímu tlaku na ruskou ekonomiku v případě, že se Moskva odmítne podílet na plánovaných mírových rozhovorech. Další oblastí, ve které se zvažují nová omezení, je právě volný pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru. Znamená to, že diplomat s vízem například z Portugalska se může objevit ve střední či severní Evropě, kde je Moskva opakovaně obviňována ze sabotáží a dalších podobných útoků.
Biometrické pasy
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb jen v hostitelské zemi, a nikoli po celém schengenském prostoru. Zároveň chce, aby EU přijímala jen biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Český návrh je na stole již téměř dva roky, ale dosud neměl dostatečnou podporu. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, měly s tímto opatřením problém a obávaly se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy. Nyní se ale státy jako právě Německo začínají o návrh a jeho detaily mnohem více zajímat, což by mohlo znamenat určitý posun. O tématu se bude diskutovat rovněž i na neformálním jednání unijních ministrů zahraničí, které se koná v sobotu v Dánsku.
Proč má Rusko zájem o Donbas? Kvůli ochraně ruské menšiny to není
Zájem Ruska o Donbas je podle analytiků především strategický a hospodářský, oficiální argument ochrany ruského obyvatelstva je spíše zástupný, shodli se analytici. Moskva usiluje o kontrolu klíčového obranného pásu ukrajinské armády v Doněcké oblasti, který brání dalšímu postupu ruských vojsk na západ, a zároveň o získání nerostného bohatství regionu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že by se mohl setkat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem až jeho země bude mít bezpečnostní záruky, a jako možná místa setkání zmínil Švýcarsko, Rakousko nebo Turecko. Napsala to agentura AFP. Zelenskyj podle ní zároveň zdůraznil, že si nepřeje, aby Čína hrála roli v bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a odkázal se přitom na podporu Moskvy ze strany Pekingu.
