Zajímá nás
Jiří Hynek: Demokracie musí válčit chytře. K tomu směřují také inovace českých firem
České firmy by se mohly významně podílet na poválečné obnově Ukrajiny a budování tamního obranného průmyslu. „Také tady můžeme školit odborníky, kteří by se pak na Ukrajinu vraceli,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Souvisí to podle něj i s problematikou migrace. Je mnohem lepší poskytnout zemím jako Ukrajina pracovní příležitosti na jejich území, než je personálně vysávat.
Obranný průmysl si mnozí spojují hlavně se smrtícími zbraněmi, ve skutečnosti je to mnohem širší odvětví, které přineslo světu přelomové technologie. Všichni znají internet, navigační systém GPS… Napadla by vás nějaká paralela podobně zásadní inovace v Česku?
Obranný průmysl byl vždy tahounem inovací a dokonce si troufnu říct, že největší technologický skok většinou udělal v těch nejhorších válečných dobách. Je to logické, protože v době míru nikdy nevyčleníte na výzkum a vývoj tolik peněz jako v době, kdy je to nutnost a země bojuje o holou existenci.
Teď takovým obdobím procházíme?
Myslím, že ano. Jsem přesvědčen, že až skončí válka na Ukrajině a udělá se inventura výzkumně-vývojových skoků, někde se to zkrátka projeví. Když se ale zamyslím nad tím, čím český obranný průmysl v minulosti přispěl nevojenským oborům, napadá mě příklad pasivních sledovacích systémů. Původním cílem bylo monitorovat ve vzdušném prostoru nepřátelské letouny, případně i ty vlastní. Díky výzkumu a vývoji v této oblasti vznikla také aplikace pro řízení civilního letového provozu. Jde o zcela odlišné produkty, ale na začátku byl nápad, který se týkal vojenství.
Zbrojovka Excalibur Army hlavně díky dodávkám vojenské techniky na Ukrajinu více než zpětinásobila své tržby na rekordních 13,5 miliardy korun ze zhruba 2,5 miliardy korun v roce 2021. Čistý zisk zbrojovky vzrostl sedminásobně z 222 milionů na 1,656 miliardy korun, což je také nejvyšší hodnota v historii firmy, která patří do strojírensko-zbrojařského holdingu Czechoslovak Group (CSG).
Strnadova Excalibur Army rekordně zvýšila tržby i zisk. Zbrojovka zakázky nestíhá a přistaví další halu
Zprávy z firem
Kdybych se podíval za hranice, mohu uvést příklad z Izraele, kdy původní snaha zdokonalit řízení protitankových střel vedla k pokroku ve zdravotním výzkumu. Když dnes lékaři využívají kamerku pro vyšetření žaludku, málokoho by napadlo, že na počátku byl vojenský výzkum.
Pokud jde o pasivní sledovací systémy, Česko si v nich vede stále dobře. Tuzemská společnost ERA patří ke světovým lídrům…
Určitě. Pokud si ale chcete takové postavení udržet, být opravdovým tahounem a lídrem, musíte investovat obrovské prostředky do výzkumu, vývoje a inovací. Firma, která skončí s inovacemi, si zadělává na průšvih. Vydrží se svým produktem třeba ještě deset let a pak ji převálcuje někdo jiný. Inovativní firmy typu společnosti ERA investují do inovací, aby mohly za pár let prodávat ještě modernější produkt.
V Asociaci obranného a bezpečnostního průmyslu působíte v různých funkcích už více než dvacet let. Jak se za tu dobu tohle odvětví proměnilo?
Výrazně. Poslední rok byl vzhledem k válce na Ukrajině atypický, ale když vezmu předchozích patnáct let, náš export se za tu dobu zhruba zdesetinásobil. To je velký úspěch. Devadesátá léta obranný průmysl přežil díky pár nadšencům, před kterými smekám. Dnes je situace naštěstí úplně jiná.
Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej letounů F-35 české armádě za odhadovanou cenu 5,62 miliardy dolarů (asi 122,6 miliard korun). Podle agentury Reuters to oznámil Pentagon. České ministerstvo obrany s USA jedná o pořízení 24 těchto stíhaček páté generace. Česká vláda dostane konkrétní návrh dohody na stůl do 1. října a následně rozhodne o jejím schválení, či neschválení, uvedlo české ministerstvo obrany.
Stíhačky F-35 na cestě do Česka. USA schválily prodej za více než sto miliard
Politika
Ale abychom zůstali nohama na zemi – pokud si někdo představuje, že se vrátíme k tomu, co bylo za první republiky, je to nesmysl. Musíme si uvědomit, že po první světové válce a rozpadu Rakouska-Uherska zůstala většina obranného průmyslu v českých zemích. Proto jsme patřili mezi pět největších exportérů světa. Svět se ale změnil. Dnes náš vývoz tvoří půl procenta celosvětového. Na druhou stranu když porovnám velikost České republiky a například Itálie, na počet obyvatel máme srovnatelný export. To je dobré. Itálie v tomto oboru patří mezi významné hráče.
Některá česká odvětví mají tento podíl vyšší…
Ano, ale jsou v odlišné situaci. Máte obory, v nichž nepotřebujete tak velké množství kvalifikovaných pracovníků. Letecký a zbrojní průmysl jsou z tohoto hlediska na nejvyšším vrcholu pyramidy. Jeden pracovník v leteckém nebo obranném průmyslu generuje práci pro tři až čtyři lidi u subdodavatelů. Naše odvětví vykazuje vysokou přidanou hodnotou, vysoký podíl výzkumu, vývoje a inovací i vysoký podíl vzdělaných lidí. V některých našich firmách má 80 procent zaměstnanců vysokou školu. To u jiných oborů jen tak nenajdete.
České firmy jsou štikami
Jakou roli dnes v českém obranném průmyslu hrají startupy? Přichází také jejich éra? A spolupracují s nimi tradiční firmy?
Velká většina našich členů je z kategorie středních a malých firem, což znamená výhodu i nevýhodu zároveň. Výhodou je obrovský inovační potenciál, který velké korporace nemají. Říkám to zodpovědně, protože sám jsem měl možnost v korporátu pracovat. Korporát se chová tak trochu jako stát, jede striktně podle neměnných pravidel a zapomíná, že vznikl, aby uspokojoval zákazníky.
Ukrajina podle maďarského premiéra Viktora Orbána už není suverénní zemí. Proti Rusku dokáže bojovat jen díky podpoře Západu, řekl Orbán v rozhovoru s německým deníkem Bild. Orbán také uvedl, že pro něho ruský prezident Vladimir Putin není válečným zločincem.
Orbán opět „boduje“. Ukrajina není suverénní zemí, nemá peníze, ani vojáky, a Putin není zločincem, prohlásil
Politika
Český obranný průmysl by toho mohl využít a podpořit nové inovativní firmy?
Přesně tak. Snažíme se pomoci na světlo světa právě i startupům, protože víme, že v nich je budoucnost. Letos jsme už podruhé na mezinárodním veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET přichystali startupový pavilon, aby se tam za velmi zajímavých finančních podmínek mohly ukázat firmy, které mají nějaký mimořádný nápad.
Snažíme se, aby se startupy dostaly do popředí, aby se o nich vědělo. Loni se na tomto veletrhu představila společnost SpaceKnow, která využívá umělou inteligenci pro analýzu satelitních snímků. A letos na prestižním veletrhu IDEX v Abú Zabí získala mezi 1350 vystavovateli ocenění „nejlepší inovativní firma“.
Pokud vím, SpaceKnow už působí na Ukrajině. Ukazují její aktivity, jaký je budoucí trend válčení?
Už na počátku konfliktu poskytovala společnost SpaceKnow Ukrajině zadarmo velmi kvalitní informace. Tohle je opravdu nadějný směr. Demokratické země nemohou soupeřit s diktaturami schopností mobilizovat hospodářství. To je v demokracii mnohem obtížnější. Nemůžeme válčit masově, musíme válčit chytře. A chytré válčení spočívá i v tom, že víte, k čemu na druhé straně dochází a kde máte ideálně koncentrovat sílu. K tomu potřebujete přesné informace o pozicích protivníka a cestou je také analýza satelitních snímků.
Česko by mělo ze zákona každoročně vynakládat nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, ve středu podepsal prezident Petr Pavel. O jeho podpisu informoval Hrad.
Česko bude ze zákona dávat dvě procenta HDP na obranu. Prezident Pavel zákon podepsal
Politika
Zmínil jste, jaká je výhoda malých a středních firem v obranném průmyslu. Co je jejich nevýhoda?
Obvykle je to slabá kapitálová vybavenost a nižší obchodní zdatnost. Menší firmy většinou nemají schopnost reagovat na obchodní příležitosti po celém světě. V boji proti nadnárodním firmám na zahraničních trzích to mají složité. Velká nadnárodní korporátní firma má nejsilnější dva útvary – útvar marketingu, který se zabývá vytvářením značky společnosti, a právní útvar, který má na starosti i spory s odběrateli.
Přesto podle Vás mají české firmy šanci?
Mohou čelit konkurenci právě inovacemi, ochotou přizpůsobit se zákazníkovi. Korporace mají dané řešení, které se snaží komplexně prosadit. Je jim jedno, že zákazník má nějaké systémy, se kterými je třeba nový produkt propojit. Chtějí vyměnit všechno. Stojí to více peněz a zároveň se tím vytváří závislost odběratele na dodavateli.
Česká firma, která vyrábí třeba radary, se naopak nesnaží přinutit zákazníka k vyhození všeho, co už má, a nevnucuje mu komplexní řešení. Snaží se najít systém, jak letištní radar integrovat do systému řízení letového provozu, který už daná země používá. České firmy se snaží opravdu řešit to, co chce zákazník, a zároveň mu ponechávají prostor, aby nebyl závislý pouze na jednom řešení.
Po 45 letech končí česká armáda s používáním vrtulníků sovětské provenience Mi-24/35. Poslední ostré střelby z bitevníku mají za sebou piloti náměšťské 221. vrtulníkové letky ve vojenském újezdu Boletice, uvedla armáda na svém webu.
Sbohem “ďáblovým kočárům”. Armáda se po půl století rozloučila se sovětskými vrtulníky
Politika
Některé české firmy už zjevně překračují ten rozměr, o kterém jste mluvil, a realizují akvizice v zahraničí…
Vznikají tady kapitálová uskupení typu Czechoslovak Group, která dělají zahraniční akvizice a počtem zaměstnanců už přesahují hranici malých a středních firem. Jejich aktivity zasahují do více oborů i do více zemí. Na druhou stranu to nejsou korporace se sto tisíci zaměstnanci. Stále si zachovávají svoji pružnost.
Co ukázala válka na Ukrajině
V jednom z dřívějších rozhovorů jste mi říkal, že Češi jsou docela dobří a pružní v tom, jak dokázali spojovat starou východní techniku s moderními západními systémy. Je to výhoda také v době války na Ukrajině?
Ano. Už dříve jsem upozorňoval, že o tom, co budeme dělat a vyrábět, rozhoduje zákazník. Ne každý voják je vysokoškolák a určitá technika je tak složitá a náročná na obsluhu, že některé země o ni nemají zájem. Vědí, že by ji nebyly schopny využít. V Česku umíme vzít třeba starý sovětský tank T-55, umístit na něj systém řízení palby, zvýšit výkon motoru a přidat balistickou ochranu. Pro některé země to je výborná zbraň, protože není tak složitá na výcvik a obsluhu, ale zároveň má určité schopnosti, které jim stačí.
Nikdo neví, jak Rusové přemýšlejí, říká Andor Šándor, generál, bývalý šéf tajné služby a nyní bezpečnostní expert. Západní podpora Ukrajiny může být v jejich očích důvodem, proč rozpoutat třetí světovou válku, říká. Klíčovou otázkou podle něj je, zda mohou Ukrajinci boj o svou zemi vůbec vyhrát. Šándor je v tomto ohledu skeptický. Ruský potenciál je podle něj nekonečný. Víc věří vyjednávání, které však musí být podpořeno vojenskými úspěchy Ukrajiny.
Andor Šándor: Rusko přepnulo na válečnou výrobu. Jsme o pár kroků blíž třetí světové válce
Leaders
Do značné míry to tak dosud bylo i na Ukrajině. Svět tam stále více dodává i západní techniku, ale ten, kdo má na Ukrajině na starosti logistiku, z toho může mít šedivé vlasy. Nestačí jenom naučit vojáky s technikou zacházet, musí ji také umět udržet v bojeschopném stavu. Zbraně musí být nasazené v rámci určité strategie, určitého systému, taktiky. Musí umět komunikovat. Fronta na Ukrajině je dlouhá 1300 kilometrů. Nejmodernější techniky možná nasadíte v místech, kde chcete dosáhnout průlomu. Ale po celé linii fronty se stará sovětská technika pořád hodí. Spousta vojáků ukrajinské armády na ni byla vycvičená.
Mluvil jste o startupu SpaceKnow. Ukrajinci často propojují staré zbraně s využitím dronů, navigace GPS, využíváním satelitních dat…
Válka na Ukrajině je z velké části kombinací války starého typu na úrovni pomalu první světové s využíváním mnohem modernějších průzkumných prostředků, informací o pohybu nepřítele. Proto je tam bohužel také víc mrtvých.
Jaké technologie současná válka povzbudí?
Určitě bezpilotní prostředky a zároveň technologie ochrany proti bezpilotním prostředkům. Do budoucna to budou i pozemní robotické systémy, bezosádková plavidla, autonomní vozidla. Například raketomety posádku nepotřebují. Operují v relativně dostatečné vzdálenosti od nepřítele, stačí je přesunovat po zpevněných komunikacích, dostat na nějaké palebné místo, odtud vystřelit a pokud možno je dostat pryč. S autonomním raketometem, který má vzdálenou obsluhu, si armáda troufne mnohem víc. Neriskuje, že odvetná palba ohrozí životy vojáků.
Stát uzavřel jednu z největších zakázek v novodobé historii. Od Švédska nakoupí přes dvě stovky bojových vozidel za 60 miliard korun. Podíl českých firem na výrobě dosáhne podle smlouvy nejméně 40 procent, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
AKTUALIZOVÁNO: Jedna z největších státních zakázek. Armáda nakoupí bojová vozidla za desítky miliard
Money
Kromě všech hrůz, které ruská agrese přináší, se otevírají i nové příležitosti. Mluví o tom sami Ukrajinci. Dokáže těchto příležitostí využít český obranný průmysl?
Těžko se mi to hodnotí. Z bezpečnostního pohledu je válka největší průšvih, je to horší geopolitická krize než byla třeba ta karibská před více než půlstoletím. Navíc se v celé nahotě ukázalo, jak Evropská unie posledních dvacet, možná třicet let nereagovala na varování a připustila obrovskou závislost v dodávkách základních surovin z Asie. Dnes se víc než 90 procent základních surovin potřebných pro fungování průmyslu, nejenom obranného, dováží. V Evropě se netěží, mnohdy ani nezpracovává, utlumil se hutní i chemický průmysl.
Typický příkladem je ocel…
Ocel, titan, hořčík, v tom všem jsme závislí na dovozech. A válka zvedla ceny, ocel je šestkrát dražší, než byla před válkou. Do toho nám zasáhla energetická krize. Čína a Amerika v tomto ohledu tak silnou krizi nepociťují. V Evropě budeme muset všechny tyto nárůsty promítnout do cen finálních produktů, což nás v konkurenci oslabí. Na druhou stranu se Evropa nyní může trochu vzpamatovat. Nová evropská směrnice předpokládá, že do roku 2030 by se aspoň 10 procent surovin mělo těžit na území EU, 40 procent surovin by se tady mělo zpracovávat.
Armáda na obranném a bezpečnostním veletrhu IDET v Brně slavnostně převzala nové obrněné vozidlo Titus. Všech plánovaných 62 strojů ze zakázky za šest miliard korun by měla dostat do konce příštího roku, uvedla armáda na svém webu www.army.cz. Podívejte se ve fotogalerii níže, jak nová posila české armády vypadá.
FOTOGALERIE: Titus v českých službách. Armáda převzala první z obrněnců za miliardy
Money
Mnohem víc lidí si také uvědomuje, že obrana a bezpečnost nejsou sprostá slova. Obranný průmysl je dnes z větší části vyprodán, poptávka je obrovská, což dává šanci na rozvoj tohoto odvětví. Politici mluví o nutnosti posilovat obranné kapacity. Obávám se ale, že za dva roky na to zase zapomenou.
Asi úplně nejhorší a pro mě obrovské zklamání je přístup bank k obrannému průmyslu. Politika diskriminace obranného průmyslu, která začala někdy v roce 2015, pokračuje. Jsou banky, které vůbec nezřídí účet tomu, kdo má v předmětu podnikání zahraniční obchod s vojenským materiálem. Nebo zablokují transakci, která by fakticky ochránila životy Ukrajinců.
Ukrajina bude budovat svůj obranný průmysl. Je to šance pro české firmy?
Rádi bychom tam dodávali vybavení nových továren, obráběcí centra… Také tady můžeme školit odborníky, kteří by se pak na Ukrajinu vraceli. Souvisí to i s problematikou migrace. Je mnohem lepší poskytnout zemím jako Ukrajina pracovní příležitosti na jejich území, než je personálně vysávat. To považuji za amorální i nebezpečné.
Česko podle předběžných údajů poskytlo loni oficiální rozvojovou pomoc ve výši 20,86 miliardy korun. Oproti roku 2021 jde o nárůst o 12 miliard korun, který byl způsoben příspěvkem na pomoc Ukrajině, jež od loňského února čelí ruské invazi, a zejména ukrajinským uprchlíkům v České republice. Právě tato pomoc činí téměř 14 miliard korun. Vyplývá to ze zprávy ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) pro vládu.
Česko loni pomáhalo ve světě téměř 21 miliardami, hlavně na Ukrajině, v Africe a na Balkáně
Politika
Pro Česko je dobré, že tady máme zdravotní sestřičky z Ukrajiny, ale pro Ukrajinu to už tak dobré není. Ukrajina potřebuje zdravotní péči na svém území, mají tam spoustu zraněných lidí. Náš ukrajinský partner přišel s projektem, který by umožnil vyškolení ukrajinských rehabilitačních pracovníků v Česku. Ti by pak rehabilitaci poskytovali na Ukrajině. Takový projekt určitě podpoříme. Zranění vojáci se potřebují opět začlenit do společnosti, dostat kvalitní rehabilitaci, ale potom také práci. Jinak jim hrozí frustrace, drogy, alkoholismus. Evropská unie určitě nechce mít za souseda zničenou a demoralizovanou zemi.
Obranný export na Ukrajinu už v každém případě vzrostl. Jsou jeho součástí také servisní služby?
Hodně se o tom mluvilo, ale obávám se, že se servisní služby moc nerozběhly. Každopádně si myslím, že ideální by bylo poskytovat servis přímo na Ukrajině. Problém je, že mnoha Čechům se nechce ani za hromadu peněz jezdit do země, kde mohou přijít o život.
Spojování sil českých exportérů
Na export směřuje zhruba 90 procent produkce českého obranného průmyslu, který podle vašich slov čelí korporacím se silnými odděleními obchodu a marketingu. Může být pro české firmy řešením spojování sil, vytváření exportních aliancí?
Určitě je to jedna z cest. Typickým příkladem jsou technologie pro ochranu hranic, střežení celého perimetru. Máme tady několik firem, které mají dobré technologie v oblasti dronů, elektroniky nebo informačních systémů, ale zahraniční partner může mít zájem o kompletní řešení. Pak je potřeba najít integrátora…
Česko je otevřená ekonomika v dynamickém světě, populace nám stárne a ekonomika dlouhodobě potřebuje nové lidi. Na trhu chybí 180 tisíc pracovníků, firmy akutně žádají stát o aktivní a koordinovanou spolupráci. Ale migrační politika je víceméně stejná posledních 25 let, rigidní, pomalá, neprůhledná. Neděláme chytrou migrační politiku, bohužel. A to podvazuje potenciál českých firem a tím rozvoj celé ekonomiky, píše ve svém komentáři pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International.
David Ondráčka: Neděláme chytrou migrační politiku, bohužel
Názory
Je těžké ho najít?
Rozhodně je to možné. Nemusí jím být přímo výrobce, může to být inženýrská firma, která má kvalitního projektového manažera a umí české technologie poskládat dohromady. Záleží i na konkrétním zahraničním partnerovi. Pokud je naučený na nějakou českou značku, bude nejspíš chtít, aby finálním dodavatelem byla tato firma. Je samozřejmě dobré, když má finální český dodavatel zkušenosti ze zahraničního obchodu. Je to případ od případu, integrátorem nemusí být pořád stejná firma. Myslím, že spojování sil a nabízení komplexního řešení je dobrá cesta.
Vaše asociace se v poslední době zaměřila na podporu společné české nabídky právě pro ochranu hranic. Považujete tento obor za zvlášť nadějný?
Ano. Je to pro nás nová věc, ale máme už zkušenosti se společnou nabídkou v oblasti ochrany proti chemickým a biologickým zbraním. V tomto oboru působí v Česku zhruba deset malých výrobců, kteří se umí mezi sebou domluvit a dokáží nabídnout komplexní řešení, komplexní dodávky. Roli integrátora podle potřeby přebírá více společností, například i podle toho, jak jsou silné v daném teritoriu. Jednou je to firma, která sama vyrábí třeba masky a filtry, jindy zase dodavatel detekčních prostředků.
Stovky západních firem se v posledních týdnech účastní konferencí a výstav ve Francii, Polsku i jinde týkajících se možností podílet se na obnově ruskou invazí zničené Ukrajiny. Mluví se o nové „zlaté horečce na největším staveništi světa“ či dalším „Marshallově plánu“. Rekonstrukce země, která si příští týden připomene smutné roční výročí od zahájení invaze, si vyžádá stovky miliard dolarů. Ale není to bez rizika, píše deník The New York Times.
Zlatá horečka na největším staveništi světa. Západní firmy se chystají na riskantní obnovu Ukrajiny
Money
Když má firma v daném teritoriu kvalitního obchodního zástupce a už tam udělala reálné obchody, nemá smysl, aby její roli přebírala nějaká jiná. Obchod v oblasti vojenského materiálu je hodně o osobních kontaktech. Partner vám musí věřit – nejen v tom, že mu dodáváte dobrý produkt nebo řešení, ale také v tom, že ho nenecháte ve štychu a že ho nebudete vydírat. Musí si být jistý, že když třeba zapomene uzavřít servisní smlouvu, nebudete ho chtít oškubat tím, že mu desetkrát zvýšíte cenu hodiny servisu. Je to o dlouhodobých vztazích a o dlouhodobé důvěře.
Český obranný průmysl vlastně zahrnuje řadu odvětví – strojírenství, elektrotechniku, informační technologie, výrobu dopravních prostředků. Potýkáte se podobně jako jiná odvětví s nedostatkem odborníků z těchto oborů?
Dnes prakticky neexistuje žádná vojenská aplikace, která by nezahrnovala v nějaké verzi informační technologie. V obranném průmyslu je rozhodně velká poptávka po programátorech. Podobné je to se špičkovou elektronikou a také strojírenství prochází úplně celým obranným průmyslem. I při takové výrobě výbušnin potřebujete stroje, které šnekují, formují.
Česká republika bude i ve spolupráci s dalšími spojenci hledat cesty, jak zvýšit dodávky munice na Ukrajinu. Uvedl to prezident Petr Pavel po návratu z pracovní návštěvy Ukrajiny. Země, která čelí ruské agresi, má podle něj munice kritický nedostatek, přičemž právě munice je nezbytná pro to, aby mohla zahájit protiofenzívu vůči Rusku.
Ukrajina ze všeho nejvíc potřebuje munici, řekl po návratu z válečné zóny prezident Pavel
Leaders
Potýkáme se ale s nedostatkem odborníků ve všech těchto oborech. Chybí kvalitní softwaráři, technologové, strojaři, konstruktéři. To podle mě souvisí s celkovou strukturou vzdělávání v České republice, jeho úrovní a kvalitou. Spousta mladých lidí navíc není ochotna si vybrat těžší školu. Spíše si vybere něco jednoduchého, kde není matematika. Později nějakou práci seženou a myslí si, že pak mají happy život. Přitom kdyby si vybrali těžší školy, dosáhli by většího úspěchu i lepšího finančního ohodnocení.
Zastánci takzvané druhé ekonomické transformace z řad byznysmenů i ekonomů hodně mluví o tom, že bychom měli mít v Česku více finálních výrobků. V obranném průmyslu je máte – vozidla, radary, komplexní řešení v oblasti protichemické obrany, letadla… Česko se stále chlubí tím, že je jednou z devíti zemí, které jsou schopné vyrobit celé letadlo. Jak vnímáte tohle téma?
Provází mě vlastně celý můj profesní život, zažil jsem politické oscilace mezi prosazováním finálních produktů na jedné straně a budováním pozice kvalitního subdodavatele na druhé straně. Jisté je, že výrobce finálního produktu je zkrátka lídrem, silným hráčem, protože si vytváří vlastní obchodní politiku, má špičkový výzkum a vývoj. Samozřejmě vím, že to nelze držet v celém výrobním a obchodním spektru. To nic nemění na skutečnosti, že subdodavatel sice může mít zdánlivě pohodlnější život, o spoustu věcí se nemusí starat, ale ztrácí samostatnost.
Vietnam jedná s Českou republikou o vojenských dodávkách včetně letadel a radarů, a také o modernizaci obrněných vozidel a střelných zbraní. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroj české vlády. Hanoj usiluje o diverzifikaci svého převážně ruského arzenálu.
Vietnam chce nahradit starou ruskou výzbroj. Zájem má o české letouny
Politika
V Izraeli vznikla před desítkami let vize stát se lídrem v leteckém průmyslu. Země v té době vedla války, bojovala o samotné přežití státu. Tehdejší ministr financí tvrdil, že podobná vize je nesmyslná a vyžádala by si obrovské investice. Navrhoval, aby se Izrael zabýval třeba textilním průmyslem. Pak prosadil další ministr financí úplně jinou představu rozvoje a dnes se můžeme podívat, v jakých všech špičkových oborech je Izrael lídrem, včetně leteckého průmyslu.
Kdyby neměl v kritických dobách vize a nebyl ochoten je realizovat, nikdy by nedosáhl toho, čeho dosáhl. V textilním průmyslu by už dnes mohl hrát nějaké druhé housle, protože by ho převálcovali ti, kteří mají levnější pracovní sílu. Jsem přesvědčený, že bychom měli mít velké výzvy a měli bychom se zaměřit na finální výrobky. Když se stanete subdodavatelem v levných komponentách, může vás odběratel vydírat a kdykoliv přesunout výrobu jinam.
Rozhovor vyšel také na Export.cz.
Vojenské výdaje ve světě loni stouply po očištění o inflaci o 3,7 procenta na 2,24 bilionu dolarů (47,9 bilionu korun), rostou už osmý rok v řadě. Výdaje v Evropě zaznamenaly nejprudší meziroční nárůst za posledních nejméně 30 let, zejména kvůli válce na Ukrajině stouply loni o 13 procent. Více než polovina výdajů, 56 procent, připadá na tři země - Spojené státy, Čínu a Rusko. Ve své nejnovější zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Evropa loni vydala na vojenské účely nejvíce peněz za třicet let
Money
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
