FOTOGALERIE: Bazén na střeše i koupelna se skleněnou zdí. Bydlení v loftech se v Česku rozmohlo
Lofty si nejprve zamilovali umělci. Naplňovali jejich představu o levném bydlení. Z rekonstrukcí továren se ale stal trend a lofty už mnohem častěji představují to nejluxusnější bydlení, třeba i s bazénem na střeše.
Vznikají ve zdech někdejších fabrik, často bez příček a chakterizuje je i výška kolem pěti a více metrů. Lofty si oblíbili nejenom Newyorčané nebo Londýňané, dávno v nich bydlí i Češi. Lofty mohou mít mnoho podob, vždy ale nabízí jedinečný genius loci.
Navíc vzhledem k vazbě na utichlý průmysl, dříve situovaný na okrajích měst, se dnes často nacházejí v širších centrech metropolí. Nabízí tak skvělé spojení do centra.
Brownfieldy, potažmo tedy i lofty, navíc představují ideální řešení nedostatku volných pozemků vhodných k výstavbě.
Kolébkou loftů je New York
Fenomén loftového bydlení odstartoval ve známých newyorských čtvrtích Greenwich Village, SoHo, Lower East Side nebo Chelsea, kde v 19. století sídlily průmyslové fabriky, které o sto let později neměly žádné uplatnění. V 60. a 70. letech minulého století obsadili nevyužitá skladiště, podkroví textilních továren, jatka či doky umělci. V té době nebyl zájem využívat stovky metrů čtverečních bez topení, teplé vody a příček rozdělujících prostor na jednotlivé místnosti, bylo levné si je pronajmout.
Spojené státy mají pověst ve své zálibě ve věcech na jedno použití. To platí i pro domy. V oblasti Los Angeles je většina výstavních domů novostavbami, které nahradily předchozí domy. Pár budov, často z poloviny minulého stoletím, se ale místo zboření dočká citlivé rekonstrukce.
V Hollywoodu nefrčí jen novostavby. Američané umějí i pěkně rekostruovat
Enjoy
Takové haly si pro své ateliéry, v nichž i žili, pronajímali například esa jako Jackson Pollock nebo Donald Judd. Tím vznikl zcela nový styl bydlení, který si oblíbila i další generace umělců v čele s Andy Warholem, Keithem Haringem či Davidem Bowiem.
Postupem času se loftové bydlení dostalo i do Evropy. Uchytilo se jak v Londýně, Berlíně, tak na jihu kontinentu. Zde k předním propagátorům patřil Ricardo Bofill, uznávaný španělský architekt a urbanista, který se nejvíce proslavil rekonstrukcí zchátralé cementárny na periferii Barcelony.
Ve více než 30 let chátrajícím brownfieldu u Znojma je nově hotel i restaurace. Přesně tak jako v Kravsku by se mělo rekonstruovat. 
REPORTÁŽ: Ruiny na jihu Moravy se proměnily na luxusní hotel
Reality
Dvacet pokojů a deset koupelen, zámecká kaple a také více než 13 tisíc metrů čtverečních velký zámecký park v Liberci je na prodej. O koupi uvažuje i vedení města. Cena objektu není veřejně známá.
Zámek v Liberci je na prodej. Kdo se stane jeho novým majitelem?
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
